O Víně

30.04.2010 p.j. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 30.04.2010 10:00

Duben 2010

V dubnu o neblahém vlivu politiky a žurnalistiky na kvalitu vín, o výslovnosti burgundských jmen místních, o en primeur, o nových statistikách, o filtraci, o otaznících nad původem, o Vínu & destilátech.

8. dubna 2010

Celé je to snad opožděný Apríl, či co! Nebo tupá nedovzdělanost. Nebo celosvětové spiknutí - to nejspíš. Původní zpráva, než se jí chytilo globální Radio Jerevan, zněla: Prezident Obama s prezidentem Medveděvem v Praze 8.4.2010 podepíší významnou Smlouvu o nesíření ušlechtilých vín. V originále bylo samozřejmě „noble wines", což někdo zřejmě zkrátil na „n. w.", to hned někdo pochopil jako „nuclear weapons", z nesíření se stalo nešíření - a nedorozumění bylo na světě. Mediální tlak po zveřejnění té spletené zprávy nastartoval cosi, co už z neuvěřitelně spletitých politicko-vojensko-diplomatických důvodů nešlo vzít zpět, takže prezidenti vlastně byli dotlačeni k tomu, že dnes opravdu podepíšou cosi o jaderných zbraních (které jsou z módy už dvacet let a skoro by po nich pes nevzdechl, nebýt této aprílovky) a smlouva o nesíření se vzdálila kamsi donedohledna... chjó! :-)

........................................................................................................................................

10. dubna 2010

Byl jsem požádán v mailu, jestli bych nedoplnil výslovnosti burgundských apelací. Tak to už si hodně koleduji o průšvih, protože francouzštinu se mi zatím nedaří dotáhnout přes zakletý práh mírné pokročilosti, navíc, jak zjistil Jižní svah při posledním výletu, tak když požádáte vinaře o vzorové vyslovení, je rozptyl verzí u rodilých mluvčích někdy znatelně široký. Sporné věci jsem si ověřil na těchto webech:

http://www.slowtrav.com/france/wine/regions.htm
http://www.wines.com/catalog/pronunciation.php

ovšem třeba výslovnost „x" mi někdo francouzštinou vládnoucí vysvětloval tedy jinak, než tam uvádějí. Takže to berte trochu s rezervou, udělejte si z nácviku zábavně-pitvornou show pro své okolí. Koneckonců na francouzštině je nejhezčí asi její měkkost a zpěvná intonace, někdy až na naše měřítka afektovaně expresivní, někdy elegantně švihácká. Mě někdy baví to mimoděk napodobovat.

Důležité zásady:

♦ Francouze si nejsnáze získáte tím, že se vůbec snažíte (byť lopotně a se slovní zásobou pěti slov) mluvit francouzsky. Aspoň pozdravit, poděkovat a ne si stoupnout mezi futra a pražským přízvukem nadřazeně hýknout „Do you speak English?"

♦ Stejně tak je opravdu dobré se vyvarovat nějaké posměšné nadřazenosti („no, jo, žabožroute, stejně ti nerozumim ani slovo.") Tohle oni empaticky vnímají, i když ani oni nerozumí česky. Úsměv, vstřícnost, vřele vyjádřená radost (no, vrhat se jim kolem krku a poplácávat moc nedoporučuji), uznání, poděkování...

♦ Tzv. konstruktivní kritiku, to znamená, že vám něco nechutná, i když třeba víte proč, málokdo z vinařů ocení. Předpokládá se spíš, že budete chválit, najdete spíš přednosti a klady, nebo aspoň zdvořile poděkujete. Moravskej vinař by asi taky neustál, kdyby ho Ukrajinec začal poučovat, jak to má dělat.

♦ Poslední písmena ve slovech se obvykle nevyslovují, akorát když za nimi následuje v dalším slově samohláska.

♦ Když si nejsem jistý, aspoň předvedu krkolomnou snahu to slovo vyslovit a za to vložím obligátní /u komo sa se dir?/ - „nebo jak se to říká?"...a oni už vás s potěšením opraví.

Santenay /santene/ (jejich „normální" e je trochu zpěvnější, tak trochu do „i")

Chassagne-Montrachet /šasaň moraše/ (dvojité s se čte jako zřetelné „s", ne „z"; to „o" je takové trochu hlubší, vycházející spíš z nosní dutiny; francourské „r" je tak napůl odráčkované, hrdelně zasípané než drnčivě ostré)

Puligny-Montrachet /puliňi moraše/ (to „i" nebývá pražsky tvrdě vyslovené, zase spíš zpívané, vyššího tónu, jako „í", jazyk je blíž patru)

Chablis /šabli/ (novodobý úspěch tohoto vína je prý dán i tím, že při jeho čtení cizinci nejsou žádné „zrady" :-)

St.-Aubin / tóbá/ (obě „á" i „ó" jsou nosová, znějící trochu, jak kdybyste měli zacpaný nos - koneckonců tak to lze prvotně nacvičit)

Meursault /merso/ (tady je to „e" vyslovované spíš jako něco mezi „e" a „u")

Auxey-Duresses /ose dires/ (x se prý čte stejně jako ss, tj. jako zřetelné s, i když jsem našel i výslovnosti jako „ks"; „i" zde něco mezi „u" a „i"; asi by na konci, po tom „s" měl být ještě takový krátký přídech (výdech), jako ruské „jery", jako když hláskujete „s" při čtení abecedy)

St.-Romain /sá romá/ (opět nosovky)

Monthelie / motelí/ (nosové „o")

Volnay /volne/ (koncové „e" kratší)

Pommard /pomár/ (ráčkovaně-odsípané „r")

Beaune /bon/

Savigny-lès-Beaune /saviňi lebon/

Pernand-Vergelesses /pernán veržles/ (přiznávám, že mám sklon to vyslovovat jako „veržel", což mi kupodivu u Francouzů prochází)

Aloxe-Corton /alos nebo snad i aloks korto/

Ladoix-Serrigny /ladua seriňi/

Nuits St.-George /nuisážorž/ (to „ui" se váže skoro do jedné rychle vyslovené samohlásky)

Vosne-Romanée /von romane/ (opět „francouzské" „r")

Echézeaux /ešezo/ (to „o" je tak napůl „u" - dost dokulata vyšpulené rty)

Vougeot /vužo/ (je asi víc verzí, slyšel jsem přísahat na „vužu", já to teda slýchám běžně s „o", i když pravda opět ne tím drze pražským spíš trochu do „u" vyšpuleným)

Chambolle-Musigny /šambol musiňi/ (to „a" je opět trochu nosovější, „i" spíš „í")

Morey-St.-Denis /more dny/

Gevrey-Chambertin /žvre šambertá/

Brochon /brošo/

Fixin /fisá nebo fiksá/ („á" opět nosové)

Côte d´Or /kotdor/

Côte de Nuits /kot d nui/

Côte de Beaune /kot d bon/

Corton-Charlmagne /korto šarlmaň/

Clos de Roi /klo d rua/ („ua" spíš krátce vyslovená dvojhláska)

Clos de la Roche /klo d la roš/

Clos St.-Jacques /klo sážak/

Chambertin-Clos de Bèze /šambertá klo d béz/

Clos des Lambrays /klo d lambre/

Clos de Tart /klo d tár/

Bonnes-Mares /bon mar/ (to „o" s hodně dokulata vyšpulenými rty)

Les Amoureuses /lezamurese/ (tak tohle nedokážu vyslovit ani já, dokonalý posilovač retních svalů: to „u" by mělo snad být něco mezi „u" a „i" a to první „e" něco mezi „e" „u" a „i")

Beaux Monts /bomó/ (opět ta „o" trochu do „u")

Cros-Parentoux /kro parátů/ („á" nosové, „ů" se rty do „í")

La Tâche /lataš/

Clos des Chênes /klo d šen/

Taille-Pieds /taj pjed/

Santenots /santnot/

Goutte d´Or /gut dor/

Chevallières /ševaljer/

Dent de Chien /dá d šjá/ („á" nosovější)

Grand Cru /grá kru/ (to „u" někde mezi českým „u" a „i")

Premier Cru /premje kru/

Village /viláž/

Rouge /růž/

Blanc /blá/

...................................................................................................................................

P.S.: Já ovšem konstruktivní kritiku snesu, takže jestli si někdo je jistý, že mám něco blbě, dejte mi vědět, ať si to opravím.

...................................................................................................................................

20. dubna 2010

Každý rok si říkám: En Primeur - čím by mě tohle ještě mohlo překvapit. A vůbec celé Bordeaux. Střídají se tam jen "klasické ročníky" a "ročníky století", jeden rok víc uzraje Merlot, druhý Cabernet, solidní vína, ale taková...až moc korektní až luxusní.

Jenomže to by tu nesměl otěže en primeuru třímat v rukou démon jménem Tomáš Dominec. Letos jsem opět neodolal na jeho en primeurovou degustaci, přestože infantilnosti sudových en primeur vzorků jsem stále nepřišel na chuť, stále mi přijde dost pitomá. Také jsem okoštoval jen dva vzorky, více jsem si nechtěl kazit odpoledne - bylo nádherně, zahrady Pražského hradu v jarním rozpuku, hned u vedlejšího stolku vyzrálá Bordeaux až oči přecházely, degustace se odehrávala přesně v tom nenuceném, neškrobeném, nepřeorganizovaném stylu, který miluji - co si přát více. Vybraná vína mi dala za uši: v Bordeaux samozřejmě je pořád co objevovat a některé vzorky jsou v dekadentní košatosti rovnocenné vyzrálému pinotu. Za všechny uvádím své degustační poznámky k Vieux-Château-Certan 1985: upocenost, letní vedro ve vyřazeném vagónu, smetiště (hořící), bezdomovec zblízka. Chuť kulatá, úskočná, krvavá, jen minimálně výsušná. Toto víno je šlechtic, který se uchlastal až na samé dno. Neobyčejně hluboké a dlouhé. Pět hvězdiček.

No a ty domincovské spamy, ty mne nejspíš taky jen tak neomrzí. Přikládám pro ilustraci ten dnešní:

"Vážení přátelé,

vždycky jsem si přál, aby byl z moci úřední zaveden jakýsi „Den reklamní pravdy", kdy by výrobci a tvůrci reklamy povinně museli říci, jak se věci mají. Tedy to, co stejně vlastně všichni vědí: že ta cola je odporně sladká, ten prací prášek pere hůře než ty „běžné", a ten čistič skvrn je úplně na pendrek. A jak by se teprve ulevilo těm, co do nás ty polopravdy denně pěchují, kdyby to ze sebe mohli dostat! S naší hypotékou vás sedřeme z kůže, po tom chemickém jogurtu se vám udělá zle a na vaší open card jsme si opravdu náramně namastili kapsu, děkujeme.

Abych to zahájil, dovolím si vám tedy nabídnout vína, která vůbec nepotřebujete, a pokud byste si je koupili, uděláte chybu.

Ch. Arnauton za 178,- Kč, Ch. Croix Lartigue za 338,- Kč, Ch. Malromé za 123,- Kč, Ch. Doyac 160,- Kč, Ch. Mondorion za 249,-....a dalších 40 chateaux, na něž už vyšly ceny, ale která nejsou ničím zajímavá. Ne, že by byla všechna bědná, v letošním roce nebylo špatných vín. Ale za stejnou cenu lze jednoduše pořídit vína podstatně atraktivnější. Ze známějších jmen vidím v této skupině ještě Ch. Pas de l´Ane za 427,- Kč, Ch. L´Inclassable za 247,- Kč či Ch. Fourcas Dupré za 232,- Kč - ani tato vína letos nijak neoslnila a váš sklep se bez nich docela jistě obejde.

Tolik jen pro představu, jak se v letošní kampani hrnou z Bordeaux desítky nabídek i na jinak málokdy obchodovaná vína - pro chateaux i négocianty je výjimečný ročník i výjimečnou obchodní příležitostí.

S pozdravem (a pocitem zodpovědně vykonané práce...)

Tomáš Dominec"

...................................................................................................................................

Jinak, kdo se rád hrabe statitikou, čísly, grafy, už je opět na světě další porce dat o místním vinařství - Situační a výhledová zpráva 2010. Ke stažení zde: http://eagri.cz/public/eagri/file/49959/VINO_duben_2010.pdf, vytištěná bude jistě k mání příští týden na Víno&destiláty u stánku Ministerstva zemědělství.

...................................................................................................................................

26. dubna 2010

Nevím, jestli to tedy není můj sklon vnímat jaro extaticky, ale dubnové číslo Vinařského obzoru mi udělalo radost. Připadlo mi po delší době zase nějaké živější, v tom smyslu, že suchopáru a vaty ubylo na úkor živých aktuálně se dějících a zajímavých věcí. A dvě věci mě dokonce rozesmály:

Jednak perfektně odmoderovaný rozhovor docenta Michlovského s majitelm firmy Bílek Filtry - o čem jiném, než o filtraci. Jelikož je tato firma pravidelným inzerentem Vinařského obzoru, jeho soustavným čtením jste masážováni mnoha PR články v tom smyslu, že dokonalá filtrace je to, co zdejšímu vinařství chybí a ti, co v tomto prohlédli, nešetří díky, a ti, co ne, se vzdalují čelu pelotonu. Proto jsem velmi přivítal, že táto názorová nerovnováha byla vyvážena tak skvělým článkem, který ukazuje složitost problematiky filtrace i v jiných než jen výrazně pochvalných úhlech. Vinselekt je v mnohém o dva kroky dopředu, takže když jeho majitel přizná, že ač filtry má, dokonce mnoha různých provedení, ale nakonec dospěl k tomu, že je používá jen tak na 10 % své nemalé produkce... můžu se třeba těšit, že značná část alespoň té zdejší „výkladní skříně vinařství" bude v tomto brzy následovat.

A taky věta, která uklouzla Ing. Sedlovi v dlouhém článku plném zdánlivě nezáživných čísel a statistik ohledně toho, jak si číselně a statisticky stálo zdejší vinařství v ročníku 2009. Nemám to teď po ruce, tak doufám, že to volnou citací nezkomolím. Bylo to v části rozebírající ceny dovážených sudových vín - něco jako: „...až by z toho člověk mohl nabýt nepodloženého podezření, že levné italské sudové víno je dovezeno do Maďarska, odtud s přirážkou prodáno jako maďarské na Slovensko a ze Slovenska stejně přeprodáno s přirážkou k nám" :-) Těší mne, že podobná nepodložená podezření se nelíhnou jen v mé hlavě. Když jsem tak pobaveně sledoval, k čemu dospěli soukromí detektivové najatí k vystopování původu zdejších lihovin (viz třeba zde: http://www.lihovinky.cz/74-lihovy-byznys-s-prichuti-sava/), docela se začínám těšit na to, kdy někdo najme detektivy i na podobnou zakázku ohledně „zdejšího" vína. Rád bych věřil tomu, že všichni zdejší vinaři srovnali krok se světem odzkoušením moderních technologií či exkurzemi v cizině, že se naučili stejně dobře třídit, lisovat, chladit, odbourávat, sypat enzymy a taniny, ale jelikož i ke mně občas proniknou úplně konkrétní informace o nekalostech, nepodložená podezření z rozšířeného vylepšování zdejšího vína dovozovým někdy dost zahlodají.

...................................................................................................................................

30. dubna 2010

Na letošní Víno&destiláty jsem měl časovou mezeru jen něco přes hodinu, takže jsem jen prolétl a vyzobal vesměs jen tak jeden dva vzorky od toho, co mi přišlo, že bych neměl pominout. I když se to trochu opět zredukovalo o ta místa, kde ani po dvou minutách přešlapování jsem nikoho z přítomných na stánku nerozhoupal ani k tomu, že by o mne zavadili pohledem, natož aby se mi někdo věnoval. I když počet vystavovatelů klesl v porovnání s rokem 2007 jen asi o deset, mnohé renomované značky a dovozce jsem hledal marně. Asi už to nemají za potřebí nebo šetří. Z toho, co jsem ochutnal, stálo za zmínku: řada „Zaječí vrch" od Vinařství Zaječí (pokud hi-tech technologie, pak takto: čistá, vyvážená, komplexní a detaily hýřící vína), VOC Znojmo (sice k ochutnání jen „staré" vzorky 2008, nové budou odtajněny až příští týden, ale ano, po počátečním nedůvěřivém odstupu si mne tato kategorie vín získala. Až na příliš naparfémovaný styl vín od Horta to odpovídá tomu, co by měla VOC vína garantovat a kvůli čemu stojí za to, je vyhledávat. Ovšem největší radost mi udělalo Vinařství Šalša. Na jejich webu se sice pořád píše o uzavřeném pneumatickém lisu, odkalení, nízkoteplotním kvašení atd., u stánku však vinař přiznal, že se vrací postupně zpět k více tradiční a jednodušší cestě, loni zkoušel už něco i neodkalovat a kvasit spontánně. Ač i etikety trochu matou a evokují spíš modernější styl vína, to, co jsem ochutnal bylo dost vzdálené mainstreamu korektních primárně ovoněných vín bez charakteru - toto bylo čistokrevné poctivé tradiční Slovácko, něco, co se mi zdá, že se bohužel ze zdejších vín vytrácí. Když jsem zavřel oči, přeneslo mne to do sklípku mezi demižony a koštýře. Tahle vína určitě hodlám sledovat - dík Michalovi, který mi v nedávném článku na ovine.cz zasunul tohohle vinaře do podvědomí. Jinak nejlepší rulandu modrou, co jsem tam potkal, měl asi Kovacs (2007 výběr, Na štěrkách). K mému ohromení, když jsem se optal na vinici a technologii její výroby, dostal jsem plynulý naprosto podrobný profesionální výklad, na který jsem byl dosud zvyklý jen z Burgundska. Tak snad se i v tomhle blýská na lepší časy.

...................................................................................................................................

Počet příspěvků v diskuzi: 9  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 5684x