O Víně

21.03.2022 Lucka Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 21.03.2022 07:00

Japonci preferují konzumaci kvalitnějšího vína dnes více, než před covidem

S nejdelší očekávánou délkou dožití a s jednou z nejnižších porodností na světě, Japonci drží titul nejstarší země planety. Podle japonského statistického úřadu téměř tři z deseti jsou nyní ve věku přes 65 let a pětašedesátníci převyšují 20-35 leté poměrem přibližně 2:1.

Proč se tomu tak děje? Konzumace vína na hlavu je v Japonsku jednou z nejnižších na světě. Pro kategorii vína, která shledává složitým rekrutovat mladé pijáky v legální věkové hranici konzumace alkoholu, celkový sklon populace vytváří další překážky. Kolem dvou třetin pravidelných pijanů jsou nyní ve věku 55+, v porovnání s 10%, kteří jsou v zákonné věkové hranici. Hranice 55+ má tendenci méně experimentovat v rámci jejich přístupu k vínu, dále jsou si více vědomy ceny a patří také do nejnižší kategorie zainteresovanosti.

Naproti tomu mladší legální pijáci, jež vstoupili do kategorie vína, jsou mnohem více dobrodružní. Mají vyšší výdaje a výhled na různé značky je pro ně více vzrušující, neboť si chtějí rozšířit svoje základní znalosti o víně a jsou více ochotni obchodovat, jako součást této své potřeby.

Z tabulky je zřejmé, že nejvyšší zájem o víno je zastoupen 62 % a to ve dvou věkových kategoriích 20-34 let a 35-54 let. Nejnižší je naopak ve věkové hranici 55+ a to 31 %.

Od posledního regionálního japonského reportu v roce 2019 zůstala populace konzumentů stabilní. Toto následuje za strmým poklesem od roku 2016 a částečně odráží dlouhodobější boj v kategorii vína, která tak čelí výzvě lákat nové, mladší pijany, tváří v tvář konkurenci různých druhů drinků, piva a nealkoholických nápojů. I když je strmý pokles velikosti skupiny pravidelných pijanů vína, zapojení se v kategorii vína se zvyšuje s rostoucím sebevědomím a znalostmi nových konzumentů. Toto je způsobeno právě skupinou mladších spotřebitelů, která tímto způsobem vinařskému segmentu přispívá.

V linii globálních trendů jsou pravidelní japonští konzumenti vína lákáni atraktivitou domácí produkce během pandemie a snižují nákupy z jiných míst původu. Avšak i když celková spotřeba saké v Japonsku významně po mnoho let klesá, tato kategorie rezonuje s pravidelnými konzumenty vína, jejichž nákupy a snížená spotřeba saké se od roku 2018 zvýšila. Dalším efektem covid éry je oživení spotřeby a utrácení v roce 2021. Pravděpodobně je to spojeno s obdobím po-lockdownu, kdy se situace odrazila zpět a pravidelní japonští konzumenti vína hlásí více formálních oslav a příležitostí, v porovnání s dobou před-pandemie. Zdá se však, že konzumují menší objemy. Mimo to Japonci mají nyní větší prioritu v kvalitě vína a kvalitě života v porovnání s dobou před covidem. Přesto stále nadále přetrvává váhavost k navrácení se k obchodu a proto k relaxu používají neformální a neobchodní příležitosti, kde jejich spojení s vínem nadále zůstává.

Výsledky tohoto výzkumu by podle mě rezonovaly i s dalšími zeměmi, protože covid (jako jisté omezení svobody a ne život ohrožující onemocnění) změnil smýšlení spousty z nás. Možná jsme se alespoň na malou chvilku zastavili a více popřemýšleli nad námi samotnými, nad našimi životy, nad tím jak budeme opět žít, zrevidovali si hodnoty a jejich pořadí, co nám radost dělá a naopak nedělá, odkud a jaké množství chceme jíst a pít a kolik opravdu potřebujeme.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 416x