O Víně

30.06.2010 p.j. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 30.06.2010 10:00

Červen 2010

V červnu byly tématem: novinky v Encyklopedii tratí, čtení o biodynamice, nový francouzský systém značení, knihy o víně a katastry, zdroje informací o historii českého vinařství, Rasteau.

 4. června 2010

Uvolnily se mi ruce dotažením té klasifikace, tak se konečně dostanu na to postupně vkládat do Encyklopedie tratí celé ty haldy zajímavých podrobností o tratích, které se mi vrství na stole větší rychlostí, než je stačím zpracovávat. Prvním počinem je vložení sady dobových fotografií mělnických tratí a více než sto let starých map k nim. Najdete to v části Encyklopedie/Viniční tratě, hledejte tratě obcí Mělník, Vehlovice, Velký Borek, Skuhrov, Kly, Záboří u Kel, Cítov, Dolní Beřkovice.

........................................................................................................................................

Opět spíš náhodou jsem našel opravdu pěkný a hlavně věrohodný zdroj informací o biodynamice. Opět zřejmě převážně z pera zdejšího "praotce biodynamiky" Radomila Hradila. Jeho brožurka o Biodynamických preparátech už vyšla před dávnou dobou, náklad je rozebrán, ale když jsem se na biojarmarcích vyptával, všichni říkali: spojte se s Radomilem, on Vám to pošle. Teď koukám, celá velice podrobná publikace je ke stažení zde: http://www.bioinstitut.cz/Biodynamika.html (v pravé části nadepsané "články"). Jsou tam ke stažení i pdf s prezentací historie a hlavních myšlenek biodynamiky a též překlad textu "O životě s ročními obdobími". Takové věci mne zahanbují. Tam si uvědomuji, že mé vědomosti a sympatie k biodynamice jsou z valné části teoretické a vyčtené. Co taky čekat od panelákového tvora bez vlastní zahrady. Výše zmíněné ovšem vyvěrá z plně prožitých vlastních zkušeností - a tak je to jednoznačně správnější.

........................................................................................................................................

7. června 2010

Další trapnou chvilku mi uchystal Jižní svah a pan Dominec: Ano, ač se považuji za frankofila, detaily toho, jak a odkdy se změní francouzský systém značení vín jsem opravdu netušil. Odkazuji tedy na první informaci zde: http://www.vino.cz/vinarske-aktuality/nova-oznaceni-francouzskych-vin.html. Už jsem to zapracoval i do Encyklopedie/Jakosti zde na ovine.cz. Jsem velmi zvědav jednak jak dlouho tohle vydrží, než z Bruselu přijde zase nějaká další inovace, a hlavně na to, jak šalamounsky si s tím poradí naše legislativa. Je jasné, že vzdát se současného systému přívlastků a zemských vín se u nás takřka nikomu nechce, tak teď jak to vymyslet, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Doufejme, že výsledá legislativa, která je na spadnutí (do konce roku prý nejpozději) nezhorší stav současný, kdy na trhu je podivných těžko vystopovatelných pozdných sběrů bez udání tratě i obce nepříjemně mnoho.

........................................................................................................................................

18. června 2010

Už před časem jsem avizoval, že má vyjít 350ti stránková kniha o Vosne-Romanée od Alena Meadowse (The Pearl of The Cote). Zaregistroval jsem se na jeho stránkách (http://www.burghound.com/), že chci dostat nejčerstvější informaci, až to vyjde. Ozvala se mi jeho žena, že kniha vyjde oficiálně 1. července, a že jelikož jsem se zaregistroval, nabízí mi special pre-order s podpisem autora. Cena 59,90$ mi sice nepřišla na to abych tleskal radostně ručkama, ale s přihlédnutím na velký formát a tloušťku ještě acceptable. Ovšem cena poštovného dalších 53$ mne naprosto odrovnala.  Jal jsem se hledat na různých amazonech, které vždy přinášely ceny lepší...nic. ale aspoň jsem nalezl, kde možno čísti knihu, kterou jsem právě před pár lety koupil: James.E.Wilson: Terroir. Zde: googlebooks

Jinak se bavím zase mapami - tentokráte burgundskými. Většina map burgundských apelací je silně schematická a nedotažená - tu chybí to a jinde zas něco jiného. Za referenci jsem dosud považoval mapy v Johnsonově Světovém atlasu vín. Tam byly i pěšiny ve vinici a vrstevnice. Už když jsem však chodil s těžkým atlasem v ruce burgundskými vinicemi, jsem semtam odhalil nedokonalosti i tohoto zdroje. Ovšem nyní jsem ztratil o referenčnosti Johnosna iluze veškeré. Nejprve jsem objevil, že mnou už déle používaný mapový server http://www.geoportail.fr/ má i (mimo jiné) nejen vrstvu geologických map, ale hlavně katastrálních. Tedy jen obrysy, ne čísla. Rychle jsem dohledal i oficiální francouzský katastr: http://www.cadastre.gouv.fr/ . Ten je lepší v tom, že při nazoomování se dostanete k naprosto chirurgicky přesným hranicím jednotlivých Cru a apelací. Ovšem na rozdíl od českého katastru se tam už nedozvíte, komu který kousek patří. To by samozřejmě bylo nejzajímavější. Možná byste museli zaplatit, ovšem vězte, že pouhá kolekce katastrálek Vosne-Romanée vyjde přes dva tisíce. Porovnáním hranic s Johnsonem záhy odhalíte, jak silně schematický je i johnson. Taky z obou zdrojů nelze jen tak elegantně tisknout či ukládat obrázky, jak jsme zvyklí z českého prostředí. Ale když člověk chce, nechá se zvládnout cokoliv (http://www.cedule.net/jak-udelat-screenshot.php) . Takže místo sledování fotbalu, kde vřeští šílenci s trubkama, vystřihávám a lepím si nejdokonalejší mapy burgundských terroirů.

A taky vyvazuju a stříkám vinici - za čtrnáct let vinaření jsem se takhle ještě nebál, že to celé plíseň sežere. Před květem jsem stříkal naposledy snad v roce 2001. Mimochodem chytré knihy píší, že problematický rok je ten, kdy réva nestihle vykvést do 12.června. A u mne v horké Praze převčírem ještě ani ťuk. Bůh ochraňuj všechny poctivé biovinaře...

........................................................................................................................................

A ještě krátká zprávička na víkend: novým guvernérem ČNB byl jmenován Miroslav Singer. A co to má společného s vínem? Je to tentýž Singer, který s tatínkem léta obdělává žalhostickou trať Nad školou. Vína jsou normálně neprodejná, ale bývají k ochutnání na Žernoseckém koštu případně na některých přehlídkách vín České oblasti (letos ve Slaném). V kontextu České oblasti určitě nadprůměrná vína, tak doufejme, že nová funkce nepotlačí tu dobrovolnou a neméně důležitou roli českého vinaře.

........................................................................................................................................

28. června 2010

Neprocházím-li krajinou prosycenou vůní ptačích zobů a lip, sedím doma a po večerech se snažím dosytit Encyklopedii tratí a vinařských obcí stohy za dva roky nashromážděných informací. Ale nedaří se. Materiál jen dál bobtná geometrickou řadou, stačí jen, aby si člověk chtěl jen něco rychle ověřit a najde další netušené poklady. Kupříkladu včera večer jsem objevil, že kniha, po níž už přes rok pasu, je normálně naskenovaná a volně přístupná! Jde o unikátní spisek Weinbau der Gräftlich Sylva-Tarrouca-Nostitz´chen Domaine Czernosek sepsaný roku 1897 správcem žernoseckých vinic. Je to sice německy a ve švabachu, ale je tam nádherná mapka terroiru Vendulí a Mariánské včetně zákresu co bylo kde osazené jakou odrůdou (Nejvíc Tramínu bílého a Burgundského modrého, ale i odrůdy, které dnes najdete prakticky jen na Moravě, třeba Frankovka, a různé polozapomenuté odrůdy), přehledy sklizní včetně laboratorních rozborů (zajímavé, že suchá vína s obsahem alkoholu pod 11% zde bývala standardem a ačkoliv dnešní technologické příručky straší, že taková vína jsou extrémně nestabilní, zrovna žernosecké se prodávalo běžně v udivujících vyzrálostech - třeba deseti, patnáctileté, i více), podrobné geologické a klimatické výklady, fotografie kládového lisu v žernosekách, fotky (bohužel nekvalitně skenované) vinic v žernosekách i nedaleké Dubíči...člověk až žasne, do jakých podrobností už tehdy dokázali své terroiry mít jejich obdělavatelé prozkoumané. Ke stažení je to zde:

http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2973169&mcp=&idpi=20222852&author== (pro online prohlížení musíte mít stažený jakýsi prohlížeč DejaVu - viz odkaz v dolní části té stránky, jinak stačí knihu po dvacetistránkových kusech poukládat v pdf pomocí levého menu). Pohledal a poukládal jsem si na Krameriovi vícero zajímavých věcí, pokladem největším ovšem kniha Josef Šimáček: Vinařství v království českém (1891) - asi nic lepšího a detailnějšího o českém vinařství té doby neseženete. Toto je už česko-německá bilingva, takže i němčinou nevládnuvším nic nezmizí v překladu. Užívejte si množství detailních a jistě zcela nových informací o historii českého vinařství zde:

http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=26209

A ještě jako bonus další zdroj informací o historii českého vinařství: začátkem letošního roku vyšel útlý ale hodnotný spisek Minulost a současnost vinařství v Kadani (kolektiv autorů v čele s PhDr. Petrem Hlaváčkem). Za necelých devadesát korun k dostání v infocentru na Mírovém náměstí v Kadani. Ale nevykupte mi to všechno, brzy se tam chystám - přeci jen kadaňské vinice jsou už poslední, kterými jsem se z těch českých ještě nepotoulal s foťákem na rameni.

........................................................................................................................................

30. června 2010

Vypadalo to jako celkem neškodná zpráva o tom, že suchá červená z Rasteau (oblast Rhôny) nově povýšila z Côte du Rhône Villages - Rasteau na Rasteau AOC (tedy dle nového systému spíš AOP, ale o tom zpráva cudně mlčí). Původně jsem o tom chtěl dát do blogu jen dvouvětnou zprávičku. Pak jsem ale dvě hodiny intenzivně googloval, abych se vůbec vyznal v tom, jako z víny z Rasteau bylo a je, a abych skončil s víc otazníky, než kolik jsem si sliboval, že mi internet zodpoví. Jisté tedy je, že bílá a růžová setrvávají v označení Côte du Rhône Villages - Rasteau a tradiční červená fortifikovaná (tj. dolihovaná a sladká) vína z této oblasti dál drží značení Rasteau Vin Doux Naturel. Chtěl jsem zjisti podrobnosti o novém Rasteau AOP nad rámec tiskové zprávy, ale na stránkách INAO ten dokument ještě není, zato je tam z roku 2009 inovovaný předpis na ty fortifikáty (zmatečně zde značené pouze „Rasteau"). Zarazilo mne, že se tato vína mohou produkovat kromě obce Rasteau též z hroznů pocházejících z území obcí Cairanne a Sablet, taky je v tom předpisu daný minimální celkový obsah alkoholu 21,5 objemových % a minimální obsah cukru 45g/l. Na tom by nebylo samo o sobě nic divného, kdyby ostatní zdroje neuváděly minimální obsah cukru pro tato vína 252g/litr (zřejmě sladkost vychází z módy, přeci jen se těchto kdysi populárních vín produkuje dnes jen 5% z celkového objemu a spíš to ještě klesá) a když si dáte práci a pokusíte se dohledat etikety těchto vín a přečtete z nich obsah alkoholu (někde ani uveden není, což zaráží daleko víc, než že ho neuvádí žádné promo texty vinařství a e-shopů), tak vidíte spíš hodnoty kolem milosrdnějších 16%. Inu, ve značení vín aby se prase vyznalo a vztah vinařů k legislativě je též asi rozmanitý všude na světě. Ale nakonec přejme vinařům z Rasteau, že se jim podařilo dotlačit prestiž svých suchých vín na stejnou úroveň jakou požívají další tzv. „cru" Jižní Rhôny jako Châteauneuf-du-Pape či Vacqueyras.

........................................................................................................................................

 

Počet příspěvků v diskuzi: 5  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4434x