O Víně

08.02.2018 Lucka Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 08.02.2018 07:00

Pátrání po zrodu vína, keře révy ve vesmíru a víno jako nový předmět ve škole

Jak ukazují kulturní dějiny lidstva, lidé už po celá tisíciletí vyhledávají organické látky, které neslouží primárně k zajištění obživy jako nezbytného chodu trávícího systému a biologické reprodukci organismu, ale nýbrž k tomu, aby přivodily mimořádné duševní stavy. K takovým látkám patří mj. různé druhy tekutin obsahujících etylalkohol, jež působí na organismus po požití jako látky způsobující opojení, dočasnou stimulaci fyzické a duševní činnosti a i požitek v jistém slova smyslu.

Této skutečnosti, že spontánní chemická reakce jako je fermentace, přivede za příznivých okolností cukr nebo škrob, v látku, se sympatickými účinky, si zdaleka nevšimli jen sami lidé, ale i někteří savci, kteří pak rádi vyhledávali přezrálé plody ovocných stromů a keřů. (http://www.stoplusjednicka.cz/opit-se-jako-zvire-holduji-i-jini-tvorove-krome-cloveka-alkoholu)

Mezi nejoblíbenější patřily plody révy vinné (Vitis vinifera). Kvasného procesu a z něj vyplývajícího účinku na organismus si záhy všimli i lidé, kteří začali z hroznů připravovat historicky zřejmě nejstarší alkoholický nápoj. V období neolitu na Předním východě / někdy 10.000 nebo 9.000 let př. n. l.) se povrch Země značně oteplil. To vedlo k prudkému tání, pohybu obrovských vodních mas a utváření nového krajinného reliéfu usazování naplavenin, zejména v oblastech s mírným svažitým terénem. Takovéto procesy se prokazatelně odehrávaly v širokém pásu mezi jižními a západními břehy Kaspického moře a Černým mořem, jižními svahy Kavkazu, Mezopotámií a severním okrajem Arabské pouště a východním Středomořím.

Ani přes pokročilé metody botanické archeologie a příbuzných vědních disciplín si však dodnes nejsem jisti tím, kdo a kdy vyráběl víno jako první. Otázkou samotnou zůstává, jestli má vůbec smysl přít se o to, zda to bylo v Mezopotámii, Gruzii, severním Iránu nebo snad dokonce v Číně. Mnohem důležitější je, šlo-li v tom či onom případě o poživatinu, kterou lze alespoň částečně za víno považovat. Samotný Hugh Johnson řekl, že „víno nepotřebovalo být objeveno nebo vynalezeno v nějakém konkrétním místě".

„Bylo to vždy přesně tam, kde lidé spontánně sebrali a uskladnili hrozny (plané) révy vinné a kde šťáva z nich kvasila do podoby, která pěstitelům nebo sběračům plodů připadala chuťově zajímavá a navozující příjemný stav opojení, případně stav, který (díky cukru) dodávala jejich organismu energii k práci i sociální komunikaci všeho druhu - prací na poli počínaje a pohlavním životem konče".

Průkazný nález o stáří a původu révy vinné pochází z hrobky ve starověkém Egyptě, nejspíš z období kolem let 3150 - 3000 př. n. l. Odkryta byla v roce 1988 a uvnitř byly nalezeny tři prostorné místnosti plné vinných džbánů.

Další odborná analýza střepů hliněných džbánů a dalších keramických nádob z období 5400 - 5000 př. n. l. jižně od Kaspického moře (v dnešních iránských provinciích Mázandarán a Gurgán) prokázala, že na nich ulpěly a dochovaly se vzorky pryskyřice se zbytky hroznové šťávy. Jednalo se o pravděpodobně nejstarší věrohodný archeologický objev, dokazující existenci jakési formy zpracování hroznové šťávy na fermentovaný nápoj a jeho uskladnění.

K převratnému objevu došli vědci na jihovýchodě Gruzie, kde nalezli zbytky vína z období neolitu, tedy mladší doby kamenné, jehož stáří se odhaduje na 8 000 let. Potvrdily se tak prvotní předpoklady, že je Gruzie nejstarší vinařskou oblastí na světě. K tomuto zjištění došli vědci na základě objevů neolitické keramiky v Gruzii ve vesnicích Gadachrili Gora a Shulaveri Gora, nacházejících se asi 50 kilometrů jižně od hlavního města Tbilisi. Své výsledky pak zveřejnili v prestižním americkém Sborníku Národní akademie věd. Informoval o tom server New York Times. Na výzkumu spolupracovala Torontská univerzita s Gruzínským národním muzeem. Stáří vína vědci určili pomocí analýzy keramiky, do jejíchž stěn se totiž nápoj vsákl. Nalezli zde pozůstatky kyseliny vinné, jablečné, jantarové a kyseliny citronové. Podle doktora McGoverna je kombinace těchto čtyř kyselin pouze ve víně z hroznů. Někteří nález zpochybňují s tím, že se mohlo jednat o hroznový džus. To však spoluautor studie Stephen Batiuk popírá, protože dekorace na nádobách naznačují, že byly používány k ukládání vína. (http://www.wine.cz/gruzii-nasli-vino-doby-kamenne-stare-osm-tisic-let/)

Původ a stáří vína je snad již definitivně vypátrán a potvrzen, dnes se však některé výzkumy zaobírají zcela jiným směrem. Ve snaze vyprodukovat víno světové kvality čínští vinaři využívají bujnou půdu tibetské plošiny, sluncem spálenou poušť Gobi i kamenité svahy provincie Ning-sia. Teď ale mají novou, malinko netradiční destinaci, vesmír. Právě po orbitě teď kolují keře révy, aby si vytvořily odolnost na drsné klima modré planety. Čínští vědci doufají, že pěstování vinné révy ve vesmíru spustí její mutování, které ji může zocelit pro drsné podmínky v některých z rozvíjejících se vinných regionů země. Po návratu na planetu Zemi projdou rostliny různými testy a srovnáváním s těmi pozemskými, aby se zjistilo, jestli tudy povede cesta ke kvalitě. (http://www.forbes.cz/ruda-planeta-cina-se-obraci-na-vesmir-s-cilem-vypestovat-perfektni-vino/)

Víno jako součást kulturního dědictví mnoha různých států poskytuje nemálo pracovních míst a tak není divu, že konkrétně v Itálii je snaha o zvýraznění vinné kultury v celém Středomoří. Nápad, aby se italští školáci od první třídy učili o víně jako součásti italského kulturního dědictví, není tak absurdní, jak se na první pohled může zdát. Vždyť Itálie je největším producentem vína na světě. Návrh, který by výuku o víně do škol zavedl a obohatil vzdělání studentů a možná i vedl k zodpovědnějšímu pití, je teprve na začátku legislativního procesu a čeká ho ještě dlouhá cesta. (http://www.forbes.cz/matematika-dejepis-vino-italske-prvnaky-ceka-novy-predmet/ )

Zdroje:

1. Johnson, Hugh: Vintage. The Story of Wine. A Short Edition, vol. 2, London 1990, s. 89.

2. MENDEL, Miloš. Víno a vinařství v dějinách islámu. Praha: Orientální ústav Akademie věd České republiky, 2010. ISBN 978-80-85425-64-2.

3. Matematika, prvouka... víno. Italské prvňáky čeká nový předmět: Inspirace ze světa [online]. 8.5.2016 [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: http://www.forbes.cz/matematika-dejepis-vino-italske-prvnaky-ceka-novy-predmet/

4. Rudá planeta. Čína se obrací na vesmír s cílem vypěstovat perfektní víno: Inspirace ze světa-víno.[online]. 28.9.2016 [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: http://www.forbes.cz/ruda-planeta-cina-se-obraci-na-vesmir-s-cilem-vypestovat-perfektni-vino/

5. Opít se jako zvíře: Holdují i jiní tvorové kromě člověka alkoholu? 100+1 [online]. 12.4.2016 [cit. 2018-02-02]. Dostupné z: http://www.stoplusjednicka.cz/opit-se-jako-zvire-holduji-i-jini-tvorove-krome-cloveka-alkoholu

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 695x