O Víně

21.11.2022 pd Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 21.11.2022 07:00

Tour de víno 2022 (TDV 2022) - neskutečný už 26. ročník

Od roku 1996 vyráží každý rok parta nadšenců z Folklorního studia Buchlovice, vinaři a milovníci vína na každoroční pětidenní cykloputování do zajímavých vinařských oblastí povětšinou doma - Morava a Čechy, Slovensko, ale i do zahraničí - 2x Slovinsko, Rakousko, Maďarsko, ale i vzdálená Moldávie či Gruzie (zde bez kol).

Sestava: Pavel Studnička, Květoš Stašek, Jiří Raštica, Vlastik Jordán, Ivo Kaňovský, Tomáš Luža, Pavel Šik, Pavel Dvořan, Luděk Kubiš.

Tentokrát jsme se po 12 letech opakovaně vypravili na střední Slovensko - oblast okolo Strekova a Topolčianok zaměřili jsme se na nitranskou a juhoslovenskou vinařskou oblast.

Nejdříve jsme navštívili vinařství NICHTA v Čajkove. Pan Nichta - majitel vinařství, nám připravil i skvostná vína. Řekl bych, že náš průvodce byl z „našeho těsta", velmi rychle se atmosféra uvolnila obzvláště, když mezi plánovaný počet vzorků vložil několik krásných neplánovaných „vsuvek".

Vzhledem k nesnesitelnému horku 39 °C, značnému zpoždění a většímu počtu vzorků než jsme předpokládali, jsme nechali kola raději na vozíku a přejeli do menšího vinařství FRTUS Podlužany, kde jsme venku u vinařství zkoštli několik zajímavých vzorků - zahájili jsme sektem extra dry, následovala, odrůda Milia (MT +TR) - opačné křížení jak Pálava, Noria 2021, Dunaj 2021 výběr z bobulí shodli jsme se, že toto specifické vinařství v charakteristice vín významně nese rukopis vinaře, či jeho originální postupy.

Potom jsme již na večer a autem směřovali do Topolčianok na nocleh a to ve Staré škole přebudované na vinařský penzion - v areálu podniku Chateu Topolčianky. V tento první den jsme ostudně kola ani nevyložili z vozíku - ALE: venku panovaly teploty více jak 38 °C a při krátké projížďce nám připadlo, že na silnici vdechujeme čistý asfalt.

Večer jsme se šli projít po městě Topolčianky, jehož zámek s krásným parkem byl letním sídlem našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka, nahlédli jsme i k světově proslulému hřebčínu. Hřebčín se specializuje se na chov 4 plemen koní a patří mezi nejvýznamnější světové hřebčíny vůbec. Dodává zápřahové koně i na anglický královský dvůr.

Druhý den ráno nám ale hrdost nedovolila nesednout kola, tak jsme při stejných teplotách vyrazili na 25 km dřiny - byl to, řekl bych hrdinský čin (už nejsme nejmladší 40 až 62 let). Minule před 12 lety se nám šlapalo jaksi lehčeji...

Vinařství PREDIUM VRÁBLE je čerstvě dostavěné moderní vinařství s nádhernou polohou a vlastními vinicemi okolo - v klimatizované místnosti jsme nejdříve vypili všechnu vodu, která byla nachystána k degustaci a za výkladu technologa nám byl předložen vzorek SG Frizante - osvěžující víno, které nás mělo navnadit a taky navnadilo na další vzorky. Následovaly parádní vzorky a uzavřeli jsme RV 2020. Vína byla krásná, voňavá, charakteristika odrůd byla skvělá. Při prohlídce nás zaujal architektonický nápad ztvárnění notové osnovy s láhvemi jako jednotlivé noty (píseň Teče voda teče, vznikla právě ve Vráblích, protože se tam nachází „velický majír" o kterém se v písni zpívá), samozřejmě jsme tuto známou píseň zanotovali. Náš průvodce spokojeně konstatoval, že projektant-architekt novostavby byl taktéž vinař, tak se snažil vyhovět požadavku technologa a navrhl výtečné řešení technologie samotížným systémem - od pomletí hroznů doprava bez čerpadel až do sudu.

Po malém občerstvení jsme vyrazili na další 10 km plánovanou štaci - WINNERY Tajná - v obci Tajná - mladé vinařství bylo, bohužel, pro nás, na pořádném kopci s výhledem na Atomovou elektrárnu Mochovce.

Připadal jsem si jako Tadej Pogačar při výjezdu na Alpe d´Huez při TDF (Tour de France). Naštěstí my jedeme pouze naše TDV (tour de vino) a na Slovensku, takže jsme to všichni zvládli. Menší vinařství nás překvapilo a pohladilo stylem „jako za starých časů", překrásným výhledem do krajiny velmi příjemné pokoštování předložených vzorků s krásným odrůdovým charakterem. Závěrečné vzorky Dunaj 2020 a Cabernet frank 2019 byly exelentní. Výklad vedl technolog a zároveň vinohradník pan Vladimír Horský, který současně vyučuje vinařství a vinohradnictví na VŠZ Nitra. Popsal nám i situaci ve vysokém školství na Slovensku, kdy je bohužel velice malý zájem studentů o studium vinařství a vinohradnictví.

Při návratu na ubytování 25 km Topolčianky bylo úmorné horko a cesta velmi pomalu ubíhala přesto někteří z nás nechtěli minout památník hrdinům protitureckých válek v podobě velkého bronzového lva, který připomíná vítěznou bitvu nad tureckým vojskem u obce Velké Vozokany. Téměř na den přesně před 370 lety 26.8.1652 zastavilo narychlo svolané křesťanské (slovenské) vojsko v počtu 1300 mužů čtyřtisícovou hordu Turků vracejících se z rabování Zlatých Moravců a Topolčanek s množstvím lupu a křesťanských zajatců. Turci takto porušili tehdy platnou mírovou dohodu mezi Habsburskou říší a tureckým sultánem. Uherským velitelem hrabětem Forgáčem skvěle vedená bitva trvala dva dny a padlo v ní 800 turků a jen kolem 50 uherských bojovníků. Mezi nimi při obraně právě osvobozených zajatců i 4 členové slavné grófské rodiny Esterházi. Turci byli zahnáni a zajatci svobodní.

Pikantní je i příběh z mnohem pozdější doby - parta nenechavých slovenských spoluobčanů chtěla bronz zpeněžit, při rozřezávání bronzového odlitku však netušili, že uvnitř je obrovské vosí hnízdo... Tak byli nájezdníci opět rozehnáni a rozprášeni.

Na závěrečné kilometry nás povzbuzovala vidina závěrečné degustace v Chateu Topolčianky s ukázkou snoubení vína a pokrmů, kde nás večer provázel Ivošův kamarád Kamil Benko, velmi znalý ve všech oblastech našeho zkoumání (víno, jídlo, vinohradnictví, technologie), na večeři jsme měli - jako předkrm jelení uzené plátky, hlavní chod - kančí kýta s bramborem a cibulkou a nechyběla ani sladká tečka.

Kamil nám doporučil doplnit chutě sektem vyrobeným z cuvé CHA+PN a na závěr degustace vynikající červená vína FR 2018 Dunaj 2017 a Hron 2016. Toto vinařství je jedno z největších na Slovensku kapacita závodu je neuvěřitelných 30 milionů litrů vína a zkoušeli jsme vína různých kategorií - běžná, pro velkoobchod, pro gastro i pro nejnáročnější a museli jsme uznat, že každé víno mělo svůj charakter a bylo velmi odborně vyškoleno... závěrečné vzorky měly takovou perzistenci, že ještě při sladkém usínání jsme si je svorně připomínali.

V pátek ráno jsme si „vyčistili" zuby osvěžujícím Frizante a vyrazili jsme autem 80 km do Búče, kde jsme měli další ubytování.

Po cestě jsme se zastavili ve vinařství ANGEL WINE. Pan domácí založil vinařství se synem, který bohužel zemřel a tatínek pokračuje v záměru s myšlenkou , že nad ním bdí Anděl (jeho syn). Smutný, ale krásný příběh, který pokračoval v jejich výborných vínech, oceňovaných na mnohých soutěžích. Ochutnali jsme MT 2021, sladká tečka byla tentokrát PB ledové. Všechna vína byla technologicky, chuťově i charakterově velmi vyvážená a čistá.

Potom jsme se přesunuli do vinařství STREKOV 1075, které produkuje výhradně naturální vína bez použití síry. Zde je nutno říct, že na tyto vína je nutno pohlížet jinou optikou než jsme zvyklí u klasické výroby s používáním síry. Předložené vzorky jsme zhodnotili jako zajímavé ubírající se směrem k oranžovým vínům, některé sice nebyly čisté, nicméně je obdivuhodné, že pan majitel nemá naprosto žádné potíže s odbytem. Tento způsob výroby je vyhrazen pro milovníky vín opravdu přírodních, kteří jsou ochotni tolerovat zvláštnosti jejich výroby a tím i vzhledu a chuti.

V dešti jsme se přesunuli do vinohradnických búd nad STREKOVEM do vinařství ZOLTÁN KASNYIK - technoligie a způsob výroby stejný jako v předešlém podniku. Toto vinařství nad Strekovem jsme opouštěli za zpěvu a deště, ale spokojeni z nových získaných poznatků. Po návratu na ubytování do Búče jsme okoštovali ještě pár místních vzorků a taky jsme se rozhodli přítomné účastníky ohromit naším orchestrem: harmonika Pavel Šik, flétna Vlastik Jordán, housle Pavel Dvořan, po hodině a půl odezpívaných písní Bílovských a jiných, jsme už asi přítomné začali nudit - tak jsme šli spát.

V sobotu jsme po snídani hopli na kola a hurá do vinařství Chateu Belá,... vzpomínali jsme na dojezd minule a věděli jsme že to nebude lehké - 8% stoupání cca 3 km. Před deseti lety jsme tady zažili setkání s velkou osobností slovenského vinařství Ing. Miroslavem PETRECHEM, Myslíme všeobecně, kdo nezná RYZLINKY RÝNSKÉ z tohoto vinařství - nezná RYZLINKY. Vůbec jsme nepochybovali, že to bude opět zážitek - a také byl: na rozjezd PG 2021, VZ 2021,RV 2021, Breslava (IO+TR), TR 2021, a následoval RR 2020, RR 2018, RR 2011, RR 2017, RR 2015, RR 2017, RR 2021, RR 2012, RR 2017 výběr z cibéb, RR 2016 na závěr pak osvěžující PG 2021. Výklad našeho hostitele, jeho znalost místních poměrů, složení půdy, technologie a naprosto přirozený a přírodně šetrný přístup k výrobě vína se na všech vzorcích odrážel parádní vůní, chutí i perzistencí a dává odpověď na to, jak by se mělo k vinohradnictví a vínu přistupovat - tedy s velkými znalostmi, pokorou a láskou.

Po srdečném rozloučení jsme si potřebovali odpočinout, tak jsme se v zámecké restauraci zastavili na kafíčko - jelikož všichni kávu nepijeme nechali jsme si přinést i nápojový lístek a Vlastik vybral víno - moselský RR 2020; přímo od majitele Chateu Belá pana Egona Müllera z Německa. Obsluha láhev přinesla, předpisově otevřela a dala okoštovat - ale pozor!!!!! ve vůni vína byl cítit korek - na tom jsme se všichni shodli, přišel pan vrchní a snažil se nás vehementně přesvědčit o nezávadnosti vína. Nepodařilo se mu to, tak jsme láhev vrátili. Jak jsme o tom diskutovali hned jsme si uvědomili, že o tom bude informován i náš hostitel pan PETRECH - druhý den nám samozřejmě volal - a naštěstí nám dal za pravdu. Trochu jsme si oddechli - ta jedna láhev stála totiž 200 € ... tedy cca 5.000,- Kč.

Opět jsme nasedli na kola a vydali s kopce směrem k DUNAJI - koupání v tomto veletoku bylo velmi neobvyklé - dalo se jít po krk ve vodě cca 100 m od břehu, hladina je velmi nízko a všichni pociťují obavy z velkého sucha a nedostatku vody. Přesun do obce Mužla byl příjemný - po rovince a navštívili jsme malé vinárstvo ZALABA - většina vzorků byla pěkná - pouze u dvou jsme zaznamenali zanedbanou práci se sírou.

Na ubytování jsme už jenom srazily kyselinky malou PLZNÍ - (ročník asi 2022) a šli do hajan.

V neděli ráno jsme naložili kola a vydali se za kulturou a historií do VISEGRADU na Dunaji. Vyšegrad či Stoličný Vyšegrad (německy Plintenburg) je malé starobylé město na severu Maďarska v ohbí Dunaje, 35 km severně od Budapešti naproti městu Nagymaros. Prošli jsme si starý hrad, kde jsou taktéž k vidění Svatoštěpánské korunovační klenoty a v roce 1335 se zde setkali český král Jan Lucemburský, uherský král Karel I. Robert a polský král Kazimír III. Veliký a uzavřeli protihabsburské spojenectví. Jan Lucemburský se za 20 tisíc kop pražských grošů zřekl nároků na polskou korunu a byla mu přiznána svrchovanost nad Slezskem. Takže současná visegrádská čtyřka má své historické opodstatnění.

Potom už cestou proběhla jenom obědová zastávka u našeho kamaráda Igora Martona (náš průvodce TDV v roce 2020 po maďarské oblasti VILLANI) v jeho hotelu TEVEL v Sládkovičovém s velmi uznávanou kuchyní. Doporučil nám, jak jinak než: typickou rybí polévku haláslé a vepřový perkelt s lokšami - sladká tečka zase nechyběla ve formě palačinek a na závěr exluzivní francouzké cuvée BORDÓ.

Protože jsme spolu rádi, budeme naše putování jistě hodnotit jako velmi zdařilé, poznali jsme výborná vína z čarovných vinohradnických poloh - odrůdovost byla překvapivě krásná (Sauvignony byly černorybízové až kopřivové, což nás velmi překvapilo, červená vína byla hutná, plná a lahodná). A samozřejmě místní vinaři jsou náležitě hrdí na slovenské odrůdy jako Dunaj, Váh, Hron.

Ale nedá se NEzdůraznit, že hlavně setkávání s lidmi, kteří víno pěstují, vyrábějí a samozřejmě taky pijí, je ta nejvyšší devíza a zážitek, jaký si z těchto cest vždycky opakovaně přivážíme.

NAJETO: 115 km
OCHUTNÁNO:115 VZORKŮ

Motto letošního TDV 2022:
„Život se počítá na zážitky, které zůstanou i když my tu už nebudeme".

A na závěr klasik JAN WERICH:
Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.

Použité zkratky - kromě obvyklých jsem použil... PB, PG, PN - PINOTY.

Autor:
Pavel Dvořan a kolektiv
Folklorní studio Buchlovice

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 154x