O Víně

08.07.2015 Sajmik Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 08.07.2015 07:00

Chvála klasického Bordeaux: Château Labégorce-Zédé 2000, Margaux AOC

Připomínka dob teprve nedávno minulých, kdy červená vína z Bordeaux ještě neměla 14,5 % alkoholu (aniž by to ovšem čemukoliv vadilo).

V předminulém zápisku, věnovaném shrnutí nejlepších vín za loňský rok, jsem si posteskl, že s víny z Bordeaux jsem neměl štastnou ruku: člověk třeba otevře deset let staré víno a ono má pořád výrazné stopy po školení v barikových sudech; během pár dnů se sice zharmonizuje, ale ani pak se nedostavuje bezvýhradné nadšení. Pokud se to opakuje vícekrát, tak vás napadá něco ve smyslu "už ta Bordeaux kupovat nebudu". Pak ale přijde láhev jako Labégorce-Zédé 2000, která navodí takřka stav euforie, a hned je "vše odpuštěno".

Historie a vývoj châteaux v oblasti Bordeaux bývají velmi spletité, jako všechny šlechtické majetky se i ony dědily, prodávaly a propůjčovaly v léno, přitom bývaly rozdělovány a zase spojovány. Totéž vlastně probíhá dodnes a jedním z příkladů je i Château Labégorce-Zédé, které dnes už neexistuje, alespoň ne v té podobě jako v době vzniku recenzovaného vína. Jelikož by detailní historický výklad stejně nikdo nečetl, omezím se jen na nejzákladnější fakta, která mají vztah k současnosti (více v článku na http://www.abcduvin.com/index.php/term/,6c53aa9f5fa7aa706e53adaaadae.xhtml). V 18. století existovalo zhruba mezi dnešními obcemi Soussans a Margaux panství Labégorce s vinicemi. To bylo v roce 1895 rozděleno na tři menší statky, z nichž se dříve nebo později stala samostatná vinařství: L'Abbé Gorsse de Gorsse, Labégorce a Labégorce-Zédé. V nedávné době všechny tři statky skoupil průmyslník Hubert Perrodo (1944-2006), zakladatel a vlastník ropné společnosti Perenco. Nejdříve, v roce 1989, získal Château Labégorce (38 ha vinic); následoval zámeček Château de L'Abbé Gorsse de Gorsse (který už ovšem tehdy nefungoval jako vinařství, neboť v roce 1971 jeho 10 ha vinic přešlo do vlastnictví Château Margaux); konečně v roce 2005 koupil i Château Labégorce-Zédé (28 ha). Tím obnovil a ještě rozšířil původní panství z konce 18. století. Hned následujícího roku Perrodo tragicky zahynul, obě vinařství tak zdědila jeho dcera Nathalie Perrodo-Samani. V roce 2009 bylo přijato rozhodnutí, že značka Château Labégorce-Zédé zanikne (viz tiskovou zprávu), takže veškerá vína se budou vyrábět pod hlavičkou Château Labégorce (web) - takto se nazývá jejich "grand vin", zatímco " druhé" víno (z mladších vinic atd.) dostalo název Zédé de Labégorce.

Jelikož degustovaná láhev pochází již z ročníku 2000, měl by nás zajímat především její tvůrce. Byl to Luc Thienpont, příslušník slavné vinařské dynastie Thienpontů (web). Jelikož je jich v oblasti Bordeaux jako Osičků ve Velkých Bílovicích :-) , musel jsem si v tom udělat trochu pořádek, naštěstí jsem našel francouzský článek, kde je vše přehledně vysvětleno. Lucův dědeček byl Georges Thienpont, který v roce 1921 přišel z Belgie coby obchodník s vínem a o několik let později koupil Vieux Château Certan v Pomerolu, které rodina vlastní dodnes. K jejím nejslavnějším členům patří Lucův bratr Jacques Thienpont, který je tvůrcem slavného Château Le Pin, jednoho z nejdražších vín na světě. V roce 1979 koupila rodina i Château Labégorce-Zédé, jeho chod měl Luc Thienpont na starosti až do prodeje v roce 2005. Díky jeho usilovné práci získalo vinařství - coby jedno z devíti - v roce 2003 nejvyšší status v rámci klasifikace cru bourgeois, tedy "Cru Bourgeois Exceptionnel". Jak jsem už zmínil, vinařství dosáhlo výměry necelé třicítky hektarů, na nichž se pěstovaly odrůdy v Médoku obvyklé (50 % Cabernet Sauvignon, 35 % Merlot, 10 % Cabernet franc a 5% Petit Verdot; údaj na diskuzním fóru LPV). Bližší technické podrobnosti se mi k ročníku 2000 nepodařilo dohledat, ale minimálně odrůdová skladba bude jistě podobná jako struktura výsadby.

Château Labégorce-Zédé 2000: těžší láhev ze zeleného skla, kovová záklopka, kvalitní celokorek. Granátová barva s lehce mahagonovým odstínem, odpovídá stáří vína. Pěkná vůně po černém ovoci, jen nepatrně terciární, ještě se v ní lehce projevuje školení v barikových sudech (cedrové dřevo, smůla apod.), ale nejde o nic přestřeleného. Chuť plnější, se stále dost výraznou ovocitostí, ale bez sebemenšího náznaku syrovosti. Překvapuje mě, jak mladistvá a "energická" ta chuť je, výborně strukturovaná - také díky uměřeným jemnozrnným tříslovinám, které jsou lehce svíravé, ale tak sympaticky. Sametově hladká dochuť, neskutečně dlouhá! Vzhledem ke slušně plné chuti a "slzám/mostům" na stěně sklenice bych tipoval, že má o něco více alkoholu, než je uvedených 12,5 % vol. (možná jde taky jen o přibližnou hodnotu). Skvěle pitelné víno, stáhl bych sedmičku za večer!

Za čtyři dny, co jsem měl láhev otevřenou, se víno změnilo jen málo. Vůně velmi komplexní, těžko rozložitelná na "prvočinitele", bez snadno identifikovatelných ovocitých vůní, taková "hutná", už bez tónů po školení v dubových sudech. Chuť výborně sladěná, božská - vůbec nic nechybí ani nepřebývá, takže se dost těžko popisuje :-) . "Jemnost" a "elegance" jsou klíčová slova, která charakter vína vystihují nejlépe. Zatím je jen mírně nazrálé, vydrží nebo se bude zlepšovat minimálně ještě jedno desetiletí, spíše ale mnohem déle - tohle víno nás třeba všechny přežije...

Koupeno před pár lety v Německu za 29 €, ale i dnes by se na internetu dalo sehnat za srovnatelnou částku. Cena to sice není úplně "lidová", ale kvalitě vína a archivačnímu potenciálu v zásadě odpovídá.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 6138x