O Víně

16.09.2023 b. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 16.09.2023 00:00

Dlouhodobá archivace - 4. část (Bourgogne 2. a závěry)

Jdeme do finále. Možná už máte dost tohohle pokusu. Proč máte číst o výstřelcích zjevně dnes už určených jen těm, co na nich chtějí (ještě víc) zbohatnout? Nebo se před někým předvést? Nejspíš i já se jen tak předvádím, chci vzbudit závist, ale ta plodí hněv. Tak radši už.... konec, zvonec.

Chambolle-Musigny „La Combe d´Orveau“ 2012, Anne Gros (dovozce Alifea/RWC) - Stejně jako u 2006 i tady po deseti letech člověk váhá, jestli neměl čekat dalších pět. Sice je to typické village Burgundsko, asi i když víte, že je to takový zakouslý cíp do lesa, dost ve stínu, v chladném proudění Combe, tak přeci jen s ohledem na ročník i jméno (vinařky i vinice)... člověk čekal víc. Cena: 1.606,- Kč není zlá, za tu to asi stálo, ale trochu zklamaný jsem. (současné ceny mezi 5.500 až 6.400,- Kč)

Chassagne-Montrachet 1er Cru „La Grande Montagne“ 2012, Fontaine-Gagnard (dovozce Domaine R&W) - otevřeno po necelých sedmi letech, tak trochu vystrašen pověstmi o předčasné oxidaci bílých burgundských, ale podle mě by klidně další tři roky klidně sneslo, pořád ještě příliš patrné luxusní karamelové dřevo. Ale zajímavé, minerální, neztěžklé, tajemné to je. Cena: tuším kolem 1.600,- Kč (dnes už tento ročník sehnat nejde, 2015 vyjde na 2.600,- Kč). Jestli to za to stálo: ano.

Volnay 2012, Didier Montchovet (dovozce Víno Matey) - Nějak v archivu nemohu najít. Vysvětluji si to tím, že to byla lahev bez etikety, takže jsem jí asi zaměnil s rulandským modrým od Porty Bohemica, které jsem rovněž bez etiket archivoval. Pokud to bylo tak, tak bylo skvělé a nelituji. Cena: 990,- Kč.

Gevrey-Chambertin 2012, Claude Dugat (dovozce 1er Wines) - Měl jsem možnost ho chutnat po šesti letech a tehdy jsem měl dojem, že tak tvrdé a svíravé mohutné tříslo nikdy neslehne. Ale neměl jsem pravdu, další lahev načatá po deseti letech rozkvetla do neobyčejné harmonie, po tříslu zbyl jen natrpklý zbytek, ve vůni šípek a višně. Moje poněkud protekční cena tehdy 715,- Kč, za tu to samozřejmě stálo. Současné ceny na wine-searcher.com jsou v rozmezí 1.800 až 4.300,- Kč, to už.... já osobně bych asi nedal.

Vosne-Romanée 1er Cru „Petits Monts“ 2012, Joseph Drouhin (dovozce Vinum Bonum) - otevřeno po jedenácti letech. Tohle je přesně to, co očekáváte jak od terroiru, tak od vinaře: typická barva, charakteristická jemná nenápadná elegance, přitom pevnost Vosne, určitý „horský“ charakter spočívající v lehkosti (někdo by to možná pokládal za menší plnost, ale tohle mi nesmírně vyhovuje), dlouhatánská dochuť, ještě tak rok dva na úplný vrchol. Tohle nemá chybu. Víno mých snů. Cena: 5.626,- Kč je sice hodně, takže už si to víno nejspíš nikdy nedopřeji (dnešní ceny tohoto ročníku jsou kolem 9 tisíc Kč), ale nákupu nelituji ani v nejmenším.

Vosne-Romanée „La Combe Brulée“ Vieilles Vignes 2012, Bruno Clavelier (dovozce RWC/Alifea) - Otevřeno po deseti letech. Vína Bruno Claveliera jsou vždy učebnicí terroiru. Pokud jste prolezli katastr vinic ve Vosne, pamatujete si, že třeba Aux Brulées je níž v příhodnějším Premier Cru pásu s lepší expozicí, mírnějším sklonem a hlubší půdou, zatímco tahle La Combe je výš, v zářezu (combe), na prudkém vyprahlém svahu se zbytky chudé půdy, tak si buďte jistí, že ve vínech Bruna Claveliera je to přesně zapsané. Ve vůni tohohle vína z poněkud extrémní polohy je spíš třešeň a rybíz než brusinková marmeláda. Samozřejmě je i v těle útlejší a s razantnějším šlehem kyseliny, ale vše v perfektní neotřelé harmonii a i obec bych asi naslepo poznal. Chápu, že je to asi mimo vkus většiny fanoušků Grand Cru této obce, ale mě tohle ohromně baví. Cena: 1.423,- Kč (dnes 4.300,- Kč), nádhera, nelituji.

Chambolle-Musigny „Les Bussières“ Vieilles Vignes 2012, Domaine Sigaut (dovozce 1er Wines) - otevřeno po deseti letech. Na ten věk neobyčejně svěží, s vyšší kyselinou. Trochu prostší, ale všechny atributy burgundského pinotu to má. Cena 705,- Kč (dnes tak 2.300,- Kč). Jestli to za to stálo? Za takto suprovou cenu rozhodně ano.

Nuits-St.-Georges 1er Cru „Clos des Porrets St. Georges“ monopole 2012, Domaine Henri Gouges (dovozce 1er Wines) - otevřeno po deseti letech; první dojem byl typický pro tu vesnici, neotesaný, surový, ale hned druhé napití byla neskutečná zkušenost harmonie, víc do nahořkla než trpkost. Krásný vrchol, typická a zároveň mistrně zvládnutá věc. Cena 1.331,- Kč (jednotlivá lahev dnes vyjde na 2.100,- Kč, ale koupíte-li celý karton, pak je cena podobná té mojí). Jestli to za to stálo? No ano! Jeden z nejlepších nákupů.

Pommard 1er Cru „Les Croix Noires“ 2012, Domaine Courcel (dovozce 1er Wines) - Otevřeno po deseti letech, naprosto typický echt Pommard ve své nejlepší kondici, třísla ještě bohatě, nic přejemnělého, ale už se láme do škváry. Nic pro slečny. Nádhera, takhle jsem si ho vysnil. Cena 1.335,- Kč (dnes kolem 3 tisíc Kč). Jestli to za to stálo? Ano!

Vosne-Romanée 1er Cru „Aux Reignots“ 2013, Comte Liger-Belair (dovozce 1er Wines) - Otevřeno po deseti letech. Barvou mate spíš do Bordeaux, ve vůni plasto-sirný dusivý odér, který obvykle znamená, že lahev byla otevřena předčasně - a to ten ročník měl spíš špatné archivační predikce. I v chuti to trochu zlověstností vyvolává reminiscence na Pommard, ale Vosne v tom jde poznat. Vzhledem k ceně a současným cenám v první fázi spíš zklamání, ale to si spíš zase člověk jen udělal nějaká očekávání, která si naběhla na zklamání. Pamatuji se, že nová vína chutnaná na Grands Jours de Bourgogne vyvolávala dojem, že počáteční mnohoslibnost trochu podobná modernou Grivotovi se jistě vyvine časem do něčeho královského. Vyvinulo se to... ale vlastně ne špatně z mého pohledu, je to ze všech směrů naprosto originální, neokoukaná svérázná individualita. Takže co? Cena: 5.563,- Kč, jsem zklamaný nebo nadšený? Fakt nevím. Ani ne „něco mezi“ (tedy ne nuda), spíš rovnovážná směs zklamaných snů a nadšených netušených poloh. Dnešní ceny tohoto ne příliš opěvovaného ročníku jsou mezi 57 a 70 tisíci Kč. Tato ušlechtilá doména nejhlasitěji bojuje proti absurditám překupnictví a snaží se prodávat lidem, kteří jejich vína pijí. Mimo jiné posledních pár ročníků opatřili sledovatelnými čipy pod etiketou. Jejich pomocí (krom boje s padělky) dokáží vysledovat trasu (první dva majitele) každé konkrétní lahve, a pokud objeví takovou lahev na nějaké aukci, vede s příslušným distributorem nepříjemné jednání ve stylu: Tak buď slíbíš, že už tomuhle člověku nikdy moje víno neprodáš, nebo už nikdy nic neprodáme my tobě. Zatím se ale bohužel nezdá, že by toto sofistikované opatření vedlo u těchto nových ročníků ke snížení počtu lahví dostupných u známých světových překupníků.

Cuvée Laurene Dundee Hills, Oregon 2013, Domaine Drouhin (dovozce Vinum Bonum) - otevřeno po deseti letech, nedlouho po otevření Les Petits Monts 2012 od stejné domény (jen samozřejmě toto je od jejich americké pobočky), aby bylo srovnání. Takové spíš mdle ovocité, plus kokos z amerického sudu, nijak vulgární, ale spíš jednodušší. Snad jediné víno od Drouhinů, u něhož postrádám tu jemnou ušlechtilou eleganci a ani tomu terroiru tady asi nerozumím, necítím ho tam. Cena: něco kolem dvou tisíc tehdy i dnes. Jestli to za to stálo? Spíš ne. Čekal jsem víc.

Vosne-Romanée 1er Cru „Petits Monts“ 2014, Regis Forey (dovozce 1er Wines) - otevřeno po devíti letech. Krásné. Klasické, starosvětsky temné, nepostavené na banálních podobnostech s konkrétním ovocem. Hutnější, ale ne neadekvátně, vyšší kyselina daná terroirem a asi i ročníkem, tříslo tak akorát a ohlazené. Cena cca 1.360,- Kč (dnes 2.400 až 3.800,- Kč). Jestli to za to stálo? Nádhera, překrásný exemplář za báječnou cenu.

Pommard 1er Cru „Les Rugiens“ 2014, Domaine Heitz-Lochardet (dovozce RWC/Alifea) - otevřeno po devíti letech. Řekl bych, ale mohu se mýlit, že tam byla snaha to udělat jemnější a kultivované, ale ten terroir v celé své zlověstnosti propasti, která nakonec vhlédne i do nás, nakonec zvítězil. Cena cca 2.000,- Kč (momentálně je dostupný jen celý karton, lahev z něj vyjde cca na 1.600,- Kč. Alifea má 2016 za 2.600,- Kč). Jestli to za to stálo? Tohle mladé vinařství si ze začátku dost věřilo a napálilo sebevědomé ceny. Na to, aby se stali ikonami, to zatím nestačí, ale konkrétně tohle víno mi za tu cenu stálo. Návštěvě, která nikdy burgundské nechutnala, bych to nenalil, abych je nevyděsil, ale sám jsem si to užil.

Statistické vyhodnocení pokusu:

Po deseti letech od začátku pokusu se vypilo 24 lahví z 53. Kladně tehdy vyznělo 12 (50 %), záporně 9 (37 %), nejednoznačně 3 (13 %).

Po patnácti letech vypito 41 z 62. Kladně 26 (63 %), záporně 11 (27 %), nejednoznačně 4 (10 %).

Na konci pokusu vypito celkem 62 lahví, kladně hodnoceno 43 (69 %), záporně 14 (23 %), nejednoznačné hodnocení u pěti lahví (8 %).

U burgundských vín bylo 25 lahví hodnoceno kladně (68 %), 8 lahví záporně (21 %), čtyři lahve nejednoznačně.

U Bordeaux bylo 17 lahví kladných (77 %), čtyři lahve záporné (18 %) a jedna nejednoznačná.

Nejkrásnější exempláře z Bordeaux: Cheval Blanc, Margaux, Haut Brion, Léoville-las-Cases, ale nejvíc asi pro mě Vray Croix de Gay.

Nejpůvabnější z Bourgogne: Richebourg, Malconsorts, Petits Monts (obě), Barreaux, En Orveaux od Cathiarda, Clavelierova vína všechna, co jsem kdy chutnal. To jsou všechno vína jedné obce. Ovšem i archivací jsem si potvrdil, že mojí krevní skupinou jsou Pommard a Nuits-St.-Georges. Nejsou tak dokonalá jako Vosne, ale divoká, živelná, temná a tajemná linka, pěkná kyselina a dekadentní stárnutí jsou nenapodobitelné a něčím ve mně intenzivně rezonují, a to prakticky nezávisle na jménu vinaře nebo vinice.

Suma nákupních cen byla kolem 165 tisíc Kč, takže průměrná cena jedné lahve 2.664,- Kč. Hypoteticky, kdyby se mi podařilo ty lahve nevypít, ale prodat za nejvyšší ceny z wine-searcher.com, tak bych utržil 1,3 milionu, ale nedokážu přesně vyčíslit, kolik by z toho ukrojila doprava, balení, pojištění, daně. Ovšem to, že by se mi vše podařilo prodat za nejvyšší cenu je extrémně nepravděpodobné, stejně jako to, že bych odolal vábení je nevypít. Můžeme takto rozvádět varianty lepších řešení donekonečna, mohl jsem prodat jen ten Richebourg a měl bych všechno ostatní zadarmo nebo koupit všechno dvakrát, půlku vypít, na druhé půlce zbohatnout, atd. Nabízí se i možnost, že bych se na takovou drahotu vůbec vykašlal a místo toho pil Moravu, za ušetřené peníze jsem... mohl vzít rodinu na Seychely třeba, zrekonstruovat koupelnu. Lámat si ale hlavu nad něčím, co už nemůžete změnit, nemá valný smysl.

Měl ale nějaký hlubší smysl tenhle pokus? Před těmi osmnácti lety jsem o tom vůbec nepochyboval: Žil jsem tehdy vínem naplno, věnoval jsem mu téměř všechen volný čas, měl jsem velké sny o tom, jaký potenciál mají naše půdy, vinice, vinaři, milovníci vína, stačí přece jen tak málo - nastudovat a nachutnat co nejvíc a pak, poučeni a zkušení, vše nedokonalé zoptimalizovat. Jenomže, stala se divná věc: pronikáním hloub člověk nacházel nejen ty nejlepší věci, ale i to, co by bylo snad lepší, aby nevěděl. Euforické pocity a revoluční nadšení se postupně rozpouštěly v desiluzích z toho, jak ve skutečnosti funguje výroba vína a obchod s ním (a podvody) a jak pokrok jde trochu jiným směrem, než jsem si vysnil. V posledních letech to vy(de)gradovalo natolik, že jsem tomu najednou přestal chtít rozumět, přestalo mě to bavit, přestal jsem číst, někam jezdit nebo chodit, přestal jsem potkávat známé přes víno, plné regály skvělých vín, která jsem ještě neochutnal, mi najednou nic neříkaly. Myslel jsem si, že třeba to odpíjení archivu ve mně zase tu jiskru zažehne, ale ne. Vína to byla vesměs krásná, večery to úplně rozsvítilo, ochutnal jsem nakonec téměř vše, po čem jsem kdy toužil. Ale co? Stal jsem se lepším člověkem? Archiv je téměř prázdný (je tam jen menší kolekce ikonických ryzlinků, o těch třeba za pár let taky něco napíšu) a já už nic dalšího nekupuju. Mám v sobě prázdno jako na konci života, který se prožil naplno, ale už je to pryč, daleko. Není v tom smutek, spíš zvláštní nic, dlouhá pomlka jako mezi výdechem a dalším nádechem. Něco dalšího brzy začne, o tom nepochybuju. Pokusů o něco není nikdy dost.

Předchozí části týkající se dlouhodobé archivace najdete pod těmito odkazy: 1. část, 2. část. a 3. část.

Počet příspěvků v diskuzi: 1  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 822x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5