O Víně

Itálie


Zkratka: ITA
Popis:

Itálie je (po Španělsku a Francii) třetí nejvýznamnější vinařskou velmocí, tedy pokud bereme v úvahu plochu vinic (694 tisíc ha v roce 2011; jejich celková výměra zde v poslední době sice pozvolna, ale setrvale klesá, ještě v roce 1990 činila něco málo přes 1 milión ha). V celkové výši produkce se Itálie dělí s Francií o první místo, v roce 2010 obě země shodně vyprodukovaly cca 45 mil. hl vína. Itálie tak zajišťuje asi 17 % celosvětové produkce vína, je také jeho největším exportérem: v letech 2007-2011 vyvezla ročně 17,5-23,5 mil. hl, přičemž nadpoloviční většina putovala do zemí EU (hlavně do Německa, Velké Británie a Francie), z mimoevropských zemí jsou nejvýznamnějšími dovozci italského vína USA a Rusko. Stejně jako obyvatelé dalších zemí jižní Evropy i Italové pijí v poslední době víno stále méně, aktuální roční spotřeba je 43 l na hlavu, zatímco ještě v 70. letech 20. století činila celých 120 l.
V dnešní době jsou italská vína jako nedílná součást jižní kuchyně velmi oblíbená a dotvářejí spolu s módou a výrobky z Itálie moderní, temperamentní životní styl. Setkáme se zde s lehkými, snadno pitelnými víny, ale i s neuvěřitelně plnými, komplexními a slavnými víny, jako jsou Barolo, Brunello di Montalcino nebo Vino Nobile di Montepulciano. Legendou se stalo Chianti jako nejznámější představitel italského vinařství. Asi každý se již setkal o dovolené s lehce perlivým Lambruskem a není třeba představovat typické kořeněné vermuty nebo slavné šumivé Asti Spumante. Rozhodně stojí za to ponořit se do italského labyrintu vín a rozpoznávat jednotlivé nuance příjemných chutí a vůní.

Náležitosti etiket:

Klasifikace italských vín
Itálie má „románský“ systém třídění vín, který je založen na geografickém původu; byl vytvořen podle francouzského vzoru, ale s více modifikacemi. Jeho základ byl položen vinařským zákonem z roku 1963, který definoval tři hlavní kategorie vín, v roce 1992 k nim přibyla ještě čtvrtá (zemská vína, IGT).
Vino da Tavola (VdT) = stolní víno; jak je obvyklé, neuvádí se ročník ani takové geografické označení původu, které by mohlo vést k záměně s některou z „vyšších“ apelací. Tradičně se u těchto vín nezmiňovaly ani použité odrůdy; novější evropská legislativa přinesla tu změnu, že to možné je, i když jen v případě odrůdových vín zhotovených ze sedmi „mezinárodních“ odrůd jako Cabernet Sauvignon, Merlot, Chardonnay aj. Dále se jako stolní označují veškerá (byť i velmi kvalitní) vína, která z nějakého důvodu nevyhovují předpisům platným pro ostatní kategorie.
Indicazione Geografica Tipica (IGT) = zemská vína; součástí názvu je údaj, z jakého regionu víno pochází, např. Toscana IGT může být vyrobeno v jakékoliv z 10 toskánských provincií, bližší geografický údaj se neuvádí. Toto označení vzniklo až relativně pozdě (v roce 1992), mj. v souvislosti se snahou nějak „začlenit do systému“ např. tzv. super-toskánská vína, klasifikovaná do té doby jako stolní. Předpisy pro výrobu zemských vín nejsou obecně tak striktní jako u následujících kategorií (DOC a DOCG), nicméně i ona musejí být vyrobena z předepsaných odrůd a 85 % objemu musí pocházet z vymezeného území. Aktuálně existuje v celé Itálii celkem 118 IGT.
Denominazione di Origine Controllata (DOC) = „kontrolované označení původu“, je analogie k francouzskému „Appellation d'origine contrôlée“ (AOC). Nejstarší italské apelace pocházejí z roku 1966. U každé apelace je vymezena nejen konkrétní geografická oblast, z níž mohou hrozny pocházet, ale jsou stanoveny také povolené odrůdy, výše max. výnosu, výlisnost, min. analytické hodnoty apod., někdy předpisy zabíhají až do takových detailů, jako je tvar a velikost lahví. Rozdíl oproti Francii spočívá v tom, že všechny italské apelace jsou homogenní, tzn. nejsou zde žádné „premiers crus“, „grands crus“ apod.; dále mnohá italská DOC (a tím spíše DOCG) vyžadují určitou dobu školení vína (v sudu i v láhvi) před uvedením do prodeje, přičemž „Riserva“ je ještě o něco starší víno než ostatní.
Denominazione di Origine Controllata e Garantita (DOCG) = „kontrolované a garantované označení původu“ je nejvyšší kategorie apelací. I ona byla již obsažena ve vinařském zákoně z roku 1963, ale první apelace tohoto typu vznikly až v roce 1980. O povýšení na DOCG může totiž požádat jen ta apelace, která má status DOC minimálně 5 let, musí o to usilovat významný počet tamních vinařů apod. Přiznání DOCG s sebou nese ještě podrobnější předpisy, než je tomu u DOC: vína před lahvováním procházejí organoleptickým posouzením experty nominovanými ministerstvem zemědělství a ta, která neprojdou, jsou deklasifikována na IGT; hrdlo láhve nese státem vydávaný kolek, který garantuje původ vína (od toho „garantita“) atd.
Podle údajů italského Ministerstva zemědělství z konce roku 2011 existuje v Itálii celkem 330 apelací DOC a 73 DOCG. Uvádí se však, že kategorie DOC a DOCG představují jen asi 15 % objemu italského vína, což jasně ukazuje, jak velký počet vinařů se nechce nechat jejich předpisy omezovat (i přes to, že mnohé novější apelace DOC dávají výrobcům podstatně větší volnost, než tomu bylo u prvních apelací). Na druhé straně ani takto přísně nastavený systém nezaručuje nutně kvalitu výsledného vína, jak o tom dostatečně svědčí záplava levných Chianti DOCG v supermarketech po celém světě.
Stejně jako ve Francii aj. románských zemích neexistuje ani v Itálii třídění vín podle cukernatosti hroznů. Standardně se na etiketách neuvádějí ani kategorie vyjadřující množství zbytkového cukru, neboť toto je obsaženo již v požadavcích mnoha apelací, a to pro bílá i červená vína (např. že Chianti DOCG musí být vždy suché červené víno). Pokud je tento údaj uveden, rozmezí hodnot zbytkového cukru odpovídá hodnotám obvyklým v ČR i jinde v Evropě: secco, asciutto = suché (do 4 g/l); abboccato = polosuché (do 12 g/l); amabile = polosladké (do 45 g/l); dolce = sladké (nad 45 g/l).

Etiketa italského vína a její náležitosti:
1) ORVIETO - geografické označení původu (apelace).
2) SECCO - suché.
3) DENOMINAZIONE DI ORIGINE CONTROLLATA - kategorie geografického označení původu (viz výše).
4) VENDEMMIA - sklizeň.
5) 1995 - rok sklizně.
6) IMBOTTIGLIATO NELLE PROPRIE CANTINE DI ORVIETO DA MELINI S.C.A.R.L. - Plněno ve vinařských sklepích firmy Melini.
7) ITALIA - označení země původu - předepsaný údaj pouze pro vína, která jsou určena pro export.
8) 0,75 l/E - označení objemu láhve. Možno vyjádřit 0,75 l nebo 750 ml.
9) 12 % Vol - vyjádření obsahu alkoholu.
10) MELINI - jméno vinařství.

Počet zobrazení stránky: 3609x