O Víně

Francie


Zkratka: FRA
Popis:

Žádná země na světě nemůže s Francií soupeřit v tradici a prestiži vinařského umění, v množství a rozmanitosti regionů, druhů a typů vín. Každá z deseti hlavních oblastí je samostatným pojmem s jedinečnou historií, technologií i s vlastními odrůdami a víny. Právě z Francie se často vinná réva a technologie výroby dostaly do oblastí Nového světa, Afriky i Austrálie. Francouzští vinaři jsou uznávanými mistry zpracování a školení vín a jsou si vědomi svého umění a kvalit. Řada špičkových vín z Bordeaux, Bourgogne nebo Champagne patří k nejluxusnějším a nejdražším vínům světa.
Francie ročně vyprodukuje přibližně 70 milionů hl vína. Nejdražší víno na světě je ze Chateau Pétrus. Jedná se o skromný zámeček v Pomerolu a pro představu – v roce 1994 stál jeden barikový sud Pétrus ročníku 1961 8100 anglických liber. Dnes by to bylo na naše víc než půl milionu korun.

Náležitosti etiket:

1) Vyrobeno ve Francii
2) Obchodní značka–Domaine de Flacieu (Domén d Slasijö)
3) Označení původu–Beaujolais (Božolé)
4) Jakostní označení–Applellation Beaujolais Contrôlée (apelasiö božolé kontrolé)
5) Plněno pod dohledem–Mis en bouteille par (mísãbutej par)
6) Název firmy, která je za víno právně odpocědná (na území Francie)–A. Bichot (A. Bišo), Négociant–Eleveur (negosiã elevör) a Beaune Côte-D´Or France (a Bóm kot dór Frãs)
7) Obsah alkoholu
8) Objem

Můžeme se setkat s dalšími možnými termíny:
Négociant (negosiã) – obchodník s vínem, který víno vykupuje od pěstitelů a prodává ho odběratelům.
Négociant–Éleveur (negosiã elevör) – obchodník s vínem, který víno vykupuje od pěstitelů a před prodejem ho ještě zušlechtí.Většinou skupuje mladá vína, která vyzrávají v jeho sklepích.
Mis en Bouteilles Aurelius Chateau (misãbutej óšató) – toto označení najdeme na všech etiketách vín, která byla plněna přímo v konkrétním Chateau, jež víno prodává.
Mis en Bouteille par (misãbutej par) – plněno pod dohledem.

Speciality vinařství:

Tries (trí)
Znamená pečlivou a několikrát opakovanou probírku přezrálých hroznů révy vinné, která je napadena ušlechtilou plísní. Takto napadené hrozny sklízí tým sběračů, kteří jsou v této práci profesionálové. Působení plísně má tři stádia, kterým se musí podřídit i sběr. Proto jsou hrozny obírány několikrát a to právě jen ty, které jsou plísni napadeny a zcela pozměnily svůj vzhled.

Botrytická vína
Vína, která jsou vyráběna z jednotlivých bobulek vinné révy, které byly napadeny ušlechtilou plísní (Botrytis cinerea). Jejich výrobní postup je velice pracný a tato vína jsou cenově náročnějšími víny. Jejich chuť je těžko definovatelná, vesměs jsou to mistrovská vína s chutí ovoce nebo ořechů s okouzlujícím buketem, nazlátlé barvy a sladké chuti.
Ve Francii je nejznámější oblastí, která tato vína produkuje Sauternes (sótern) a Barsac (barsak). Všechny tyto vinařské lokality nalezneme v Bordeaux.
Příklad:
Oblast Sauternes – BORDEAUX – CHÂTEAU D´YQUEM (šató dikem)

Sur lie (sür lí)
Specifická metoda užívána v Nantes. Tuto vinařskou lokalitu nalezneme v oblasti Údolí řeky Loiry. Zde se produkuje známé víno Muscadet (müskade), které se připravuje z odrůdy stejného jména. Hrozny této odrůdy révy vinné se sklizejí ještě nee zcela zralé. Zabraňuje se tak přílišné kyselosti. Víno vyrobené z těchto hroznů by ale postrádalo hroznovou chuť. Proto jsou tato vína ponechávána na svých kalech (Francouzská název Sur lie) nejméně jednu zimu. Víno je bez filtrování lahvováno přímo z těchto kalů, které dávají vínu hroznovou chuť a také se v tomto vínu zachová i oxid uhličitý. Výsledkem je svěží víno.
Příklad:
Oblast Nantes – Údolí řeky LOIRY – MUSCADET DE SÉVRE–ET–MAINE SUR LIE A.O.C. (müskade de sévremén sür lí aosé)

Vin doux naturel (vęn dú natürel)
Jedná se o sladká dolihovaná vína, která se dle způsobu, kdy se dolihování aplikuje, dají rozdělit na tři skupiny.
1. Alkohol se přidá do vína před začátkem kvašení.
2. Alkohol se přidá do vína během kvašení. Signálem je obsah alkoholu, které víno již dosáhlo.
3. Alkohol se přidává do vína po skončení kvašení.
Vins doux naturels (vęn dú natürel) jsou dolihovaná vína vyrobená druhou uvedenou metodou. Tato vína jsou označena zelenou značkou VDN. Takto vyrobená vína mají 15% alkoholu.
Příklad:
Oblast Jižní Rhóna – Údolí řeky RHONY – MUSCAT DE BEAUMES–DE–VENISE A.O.C. (müska debóm devenis aosé)

Vin de liguer (vęn de ligér)
Opět se jedná o sladká dolihovaná vína, do kterých se alkohol přidává před vlastním kvašením. Jsou označena značkou VDL.
Příklad:
Oblast Languedoc–Roussillon – MUSCAT DE FRONTIGNAN A.O.C. – MUSCAT DE BEAUMES–DE–VENISE A.O.C. (müska de frõtiňã)

Vin de paille (vęn de paj)
Speciální technologie výroby vína v oblasti Jury. Hrozny se nechají seschnout (dle tradice na slámě) do podoby rozinek. Z takto seschnutých hroznů se vyrábí sladké víno medově zlaté barvy. Též označováno jako „slámové víno“.
Příklad:
Oblast JURA – COTES DU JURA DE PAILLE A.O.C. (kot dü žurá vęn de paj)

Vin jaune (vęn žón)
Tato výrobní metoda je opět specifická pro oblast Jury. Vína se touto metodou vyrábějí pouze z odrůdy Savagnin. Hotová vína se bez dolévání nechávají šest let a dva měsíce vyzrávat v dřevěných sudech. V tomto čase vyplaou na povrch kvasinky, které svým působením víno promění na jedinečně chuťově charakteristické víno, které je též označováno jako „žluté víno“.
Příklad:
Oblast JURA – CHATEAU–CHALON A.O.C. (šató šalõ)

Rancio(rãsjo)
Vína s tímto označením jsou přírodně sladkými víny, kteá se vyrábí tak, že sudy s vínem, které je připraveno jako Vin doux naturel (vęn dú natürel), jsou vystaveny přímému slunečnímu záření po dobu dvou let.
Příklad:
Oblast Languedoc–Roussillon – Banyuls „Rancio“ A.O.C. (banjul rãsjo aosé)

Sélection de Grains Nobles (seleksjö degre nobl)
Označení pro botrytická vína Alsaska. Jsou to vína sladká a dosti vzácná, protože výskyt ušlechtilé plísně v oblasti Alsaska je zřídkavý a náhodný.
Příklad:
Oblast Alsaska – Alsace Sélection de Grains Nobles A.O.C. (alsas seleksjö degre nobl aosé)

Vína z Cahors (kaór)
Tato vína jsou též označována jako „černá vína“. Připravují se z odrůdy Malbec (malbek). Tato odrůda révy vinné na rozdíl od jiných modrých hroznů, které mají bílou šťávu pokud je zmáčkneme, má šťávy červenou. Nazývá se též odrůdou barvířkou a v oblasti Bordeaux se běžně přidává do směsných vín pro zvýraznění barvy.
Příklad:
Oblast Jihozápadní Francie – Cahors A.O.C. (kaór)

Scelování vína
Scelováním vína rozumíme míšení různých vín, různých ročníků pro získání určitého charakteru, který je specifický pro konkrétního výrobce. Touto metodou je v Champagne vyráběné bílé a růžové šampaňské.
Příklad:
Oblast Champagne – bílá a růžová vína této oblasti.

Vína z Côte Chalonnaise (kót šalonéz)
Méně používané označení pro vína z Mercurey. Tato vinařská lokalita patří do oblasti Burgundska.

Počet zobrazení stránky: 3623x