O Víně

My jsme vyrazili už v pátek v deset, Jarda nabral nejprve mě, pak podpůrný zásobovací oddíl z České Lípy a na závěr Míru. Cesta ubíhala plynule, zejména díky dvěma vínům Pavla Skráška a dvěma od Viléma Krause. V Bíteši Míru osvítil nápad, Pavlovi zavolal a my si tak mohli prohlédnout jeho nové vinařství s penzionem. Proběhla též ochutnávka mladých vín. Nejvíc mi chutnal Irsay a Cabernet Moravia, ale pochválit musím všechno. Líbivá, výborně pitelná vína, Pavel prostě umí.

Pak jsme se přesunuli na ubytování k Iris. Letos jsme tam naposledy, ale nedaleko nám vyjednala krásný apartmán, takže naše účast není ohrožena. S přítelem Františkem měli hodně práce, čekali velkou návštěvu, takže jsme pouze ochutnali jejich muškát - moc příjemné, dobře pitelné víno a vyrazili na domluvenou degustaci k Petru Valkovičovi. Jde o jejich přízeň, opět hobbyvinař, který si vína dělá pro sebe, tradičně, s minimálními chemickými zásahy. V průběhu večera se dostavili další rodinní přátelé, popíjelo se výborné vínko, povídalo, ale čas byl neúprosný. Nechtěli jsme přetáhnout nápřah, rozloučili jsme se s milou partou a před půlnocí zapadli spát.

V sobotu bylo krásně jasno a relativně teplo na tohle roční období. Nákup vstupenek proběhl rychle a bez problémů, vstupné pořád stejné. Cestou ke sklepům jsme potkali Honzu Garčice a pana Šilinka, oba říkali, že budou tak po půl 12. Z toho důvodu jsme zahájili u sklepu číslo 1 a přes dvojku pokračovali do trojky. Zde mě nejvíc oslovuje sklep číslo 2 inženýra Mikulského, příjemná vína za dobré ceny.

Pokračovali jsme a navštívili nesoutěžní sklep pana Vajay. Jen tři vzorečky, ale pěkné Sylvánské zelené za 100,- Kč jsme si vzít museli. Následoval další nesoutěžní sklep Přátelé Pavlova. Jde o začínající vinařství, majitel si splnil sen. Ochutnat jsme dostali vlašský ryzlink a muller, moc dobrá vína. Hodlají se dále rozrůstat, uvidíme další roky, nakročeno mají dobře. Průvodkyní nám byla příjemná blondýnka, která se narodila v Ústí nad Labem, nakonec vyšlo najevo, že Míra dlouho pracoval s jejím tátou. Česká repulika je prostě malá.

Pokračovali jsme k Topolanským, opět příjemná vína, nejvíc mi chutnalo cuvée Rulandských šedé a bílé, citlivě nabarikované. Zapamatovatelné. Vína tradičně nalévala též velmi zapamatovatelná slečna, které se nedá dívat do očí. Bere to s humorem, což degustaci jen prospívá.

U Jiřího Šilinka jsme mohli dokonce k tankům a s panem vinařem privátně ochutnali letošní ročník. Vína mají vyšší kyseliny, jsou neuvěřitelně svěží a dávají dobrý příslib pro další práci s nimi. Ještě jednou děkujeme za pěknou degustaci.

U Garčiců bylo opět neuvěřitelně narváno, nakonec jsme se ale na řadu dostali, vše ochutnali, na zadek upadli, ihned zakoupili a dohodli se, že přijdeme večer na tradiční ochutnávku mladých vín.

Pak jsme se přesunuli na ubytování, něco pojedli, odložili přebytečné tekutiny a rozdělili se. Míra si šel zopakovat dopoledne s příbuznými, kteří právě dorazili, holky vyrazily na výlet na Děvíčky a my s Jardou pokračovali v ochutnávání.

U Jiřího Iliase byla vína tradičně dobrá, zkoušeli jsme, zda nějak poznáme rukopis Honzy Garčice, který mu dělá sklepmistra, ale žádné shodné znaky jsme nenašli. Tedy vyjma toho, že šlo opět o moc pěkná vína. Ceny jsou trochu někde jinde, ale co vím, pan vinař s prodejem problém nemá, budiž mu přáno.

Ostatní vinařství jsme prošli spíš s očekáváním, zda nás letos nějak překvapí- a nepřekvapila. Nerad bych, aby to vyznělo, že jsem nějaký odborník a oni nějací fouňové, opak je pravdou. Fronty u nich byly, lidé mohutně nakupovali, jen mě prostě neoslovují, to se stává. Vám ale rozhodně doporučuji nedat na mě a ozkoušet na vlastní ústa, třeba se některé vaším favoritem stane.

Okolo čtvrté jsme opět zašli na ubytování, abychom byli připraveni na vrchol večera u Honzy. A vrchol to tradičně byl. Honza nám dal ochutnat všechna svá mladá vína, vysvětlil, jak postupuje, co od nich očekává a člověk měl pocit, jako kdyby stál skvělému malíři za zády a bez dechu sledoval, co kreslí. Příjemné kyselinky, nádherná vůně, člověk opravdu netuší, co chválit dřív. Nemám vítěze, byly to všechny vzorky.

Honza pobavil příhodou, že se pochopitelně s tatínkem trochu přetlačují a každý má trochu jiný názor. Honza nemilosrdně ostříhal polovinu hroznů Cabernet moravie a když to zjistil tatínek, musel mu namluvit, že to byli nějací chuligáni, aby to vydýchal. Okolo osmé jsme se rozloučili, protože pro vinaře musí být tenhle den neuvěřitelný zápřah a zamířili ještě k Iris.

Zde jsme dali vlašák a svařáček, okolo jedenácté jsme pak definitvně zakončili naše působení na této akci a usnuli.

V neděli jsme vyzvedli koupená vína- skvělá služba, stále chválím, rozloučili se s vinaři, ale nezamířili domů. Náš cíl byly Božice u Znojma, domovská obec Jirky a Vlasty, Mírových příbuzných, které den předtím provázel. Jirka je hobbyvinař, který dělá víno výhradně pro potřebu rodiny, tudíž není šance se s nimi někde setkat. Vlastní sklep, jemuž říká díra, není tam elektřina, svítí se svíčkami, neuvěřitelná romantika. Co se týče vín- je asi dobře, že nesoutěží, protože by řadu profíkům nechal za sebou. Nádherná svěží vína. Ať už bílá nebo klarety s vyšším zbytkovým cukrem nebo Vavřinec do dokonalosti dotažený citlivým barikem. Moc nám všem chutnalo a byl to pro mě další skvělý zážitek tohoto víkendu.

Domů jsme tudíž dorazili okolo šesté večer, následoval detox a depréze..-)

Celý víkend se díky fajn partě se mnou, lidem okolo a vinařům skvěle vydařil. Na Pavlovské sklepy dorazilo okolo tisícovky lidí, o něco málo více než loni, a pokud mohu doporučit, zařadte si tuto akci i vy do svého kalendáře.

Tak za rok zase nashledanou.