O Víně

Otevřeno bylo od 10 do 19 hodin 20 sklepů, z toho jeden starší jen na prohlídku. Vstupné 450,- Kč zahrnovalo volnou degustaci ve sklepích, propisku, skleničku, mapku, pásku na ruku, selskou svačinku a vstup na večerní cimbálovku v sokolovně. Za 50,- Kč bylo možno zakoupit kapsu na krk na skleničku.

Po prvních dvou ročnících opustili místní vinaři neoblíbený kupónový systém platby za jednotlivé vzorky, což bylo určitě ku prospěchu a mohlo se v klidu degustovat. Myslím, že organizátoři trochu podcenili zájem lidí. Za poměrně pěkného počasí přišlo asi 600 - 700 návštěvníků a už ve 12 hodin nebyly slibované propisky a místo tištěných mapek byly jen černobílé listy z kopírky. Naštěstí v té době bylo ještě dost pěkných velkých skleniček s gravírovaným ornamentem, snad vydržely zásoby i nadále. Počet návštěvníků se tak projevil v některých sklepích tvorbou front, což nebylo úplně příjemné, ale v celku to ještě bylo snesitelné. Pokud přijede příští rok ještě více zájemců o místní víno a vinaře, při tomto počtu otevřených sklepů už bude hodně plno.

Přehledná mapka zahrnovala kromě sklepů i dostatek restaurací, což bylo velmi užitečné, stejně jako to, že obsahovala i kontakty na vinaře. Méně šikovný byl malým písmem uvedený výčet vín k degustaci v každém sklepě, což málokdy odpovídalo reálné situaci a co mi hodně chybělo, byl prostor na poznámky. V ceně vstupenky nebyly jinde docela obvyklé lístky na odběr vína, což se projevilo v tom, že v neděli dopoledne bylo ve vesnici poměrně klidno a někteří vinaři ani moc nepočítali, že by v tu dobu měli ve sklepě být. Mapky byly očíslované a byly slosovatelné, nicméně kdy a kde to mělo být, to mi nějak uniklo a nijak mi to nevadilo.

Tolik k organizačním záležitostem a pojďme k dojmům z ochutnávaných vín. V tomto množství nebudu popisovat všechny sklepy, ale líbila se mi až na jednu výjimku všechna vína Petra Tomčaly ze sklepa č. 8, bílá byla většinou sladší, ale mě nejvíce zaujal Dornfelder (8 bodů) - plné ovocné víno s chutí po bezinkách a višních. Všechna vína se mi také líbila u Otáhalů ve sklepě č. 18, nejvíce typické Zweigeltrebe. Ve sklepě č. 12 u Marcela Lanžhotského byl m.j. vynikající Roesler 2008. Pěkná vína byla také u Herzánů ve sklepě č. 14, nejvíce se mi líbilo suché Rulandské šedé. Ale dobré vzorky se daly najít všude, až na 4 sklepy jsem vždycky našel něco zajímavého.

Večer v sokolovně neúnavně hrála a zpívala cimbálovka Mužáci z Kobylí. Akustika a zářivková světelná smršť se jim snažila vystoupení pokazit, ale nedali se a zpívali a hráli moc pěkně. A pokud jste stáli hodně blízko, taky jste je slyšeli. Celkově to byl opravdu povedený den a kdo přijel, neprohloupil.