O Víně

Pozoruju posun v tom, že zatímco v prvních ročnících mi dalo dost práce dokola vysvětlovat, že Jiná vína nejsou jiným výrazem pro přehlídku Autentistů, že to má přesah i jinam, třeba i na protipól autenticko-naturálních snah, tak letos jsem opakovaně zaznamenal reakce jakože jestli ten „autentismus" už není v podstatě „to normální", takže jak se s tím vyrovnat, že na přehlídce, kde se mají prezentovat vína v něčem jiná, je tolik vín v podstatě nijak „ujetých".

Už jsem odpovídal, že vlastně portfolio vín tam předvedených je z valné části závislé na tom, co nám vyberou sami oslovení i neoslovení vinaři (což pokládám za správné, vlastně je to taková anketa mezi samotnými vinaři, co pokládají sami za ne-všední, ne-obvyklé či zcela výjimečné). Nicméně... zajímal by mne i Váš názor, jako čtenářů či návštěvníků té akce: Co Vy sami pokládáte za JINÉ? Popusťte uzdu svojí fantazie, nebojte se bez ohledu na všechno říci, co Vy byste třeba rádi tam potkali za vzorky. (Teda nejsme zlatá rybka, vyslovení přání není automatická garance jeho splnění :-)

Musím říci, že jsem z některých reakcí lidí měl radost. Třeba jedna paní v nejlepších letech striktně požadovala nějaké dobré, ale SUCHÉ, prosím SUCHÉ ať rozhodně je. A třeba jinak téměř kultovní a raketovou rychlostí mizející Ryvola od Bogdana Trojaka jí nepřišla dost suchá (byť analyticky určitě byla). Lidi se ptali i po vinařích z míst, kde vinařství nikdo běžně neočekává, cíleně šli po tom, co už názvem slibovalo neobvyklost, záhadu... je znát, že milovníky vína už tolik nebaví hra na jistotu, že rozhodně ne všichni chtějí po otevření lahve tam najít to samé, s čím se už potkali v desítkách lahví se stejnou etiketou loni, předloni a předpředloni. A o to přesně šlo. Aby překvapení ve světě vína nebylo bráno jako něco negativního. Aby místo: „Tývado, to víno je nějaký divný, takhle to nemá být." bylo slyšet spíš: „Jé, ten tramín je opravdu červený! Hezky, tak tohle víno je fakt úlet!" Takže v tomto směru je mé uspokojení až nezdravé (Až tak jak Ivan Martin Jirous, řečený Magor, pravil slastně: „Zkurvili jsme bolševikům jednu celou generaci."), ovšem je jasné, že jiností a vyvoláváním závislosti na ní si na sebe pleteme bič, že prostě ani ta přehlídka nemůže ustrnout na nějaké sladké „klasice jinosti", že určitě dojde k tomu, že uslyším. „Hm, jasně, bez síry... to už tu bylo loni a předloni, už to dělá i tenhle velkovinař, co dál? Co tu máte NOVÝHO?".

V tomto jsme opět v rukou samotných vinařů. Samozřejmě svět vína (snad) není tak překotně se měnící, jak elektronické hračičky nebo módní trendy, neočekávám, že by vinaři chrlili každou sezónu nové „modely", „facelifty" a „upgrady". No ale ruku v ruce s vývojem náročnějších milovníků vína bych neskromně očekával adekvátní vývoj i na straně vinařů. Třeba i malými krůčky a postupným vylepšováním detailů. No, teď si uvědomuju, že sám jsem vinař, byť zanedbatené velikosti i významu, takže si sám sobě kladu otázku, co jsem se naučil nového, co jsem vyzkoušel, čím jsem sám sebe překvapil? No... ale jo, byť jsem už hodně dlouho neinvestoval do nového vybavení vůbec nic, téměř pokaždé si jen tak z legrace (a často z uspokojení popřít nějakou školní poučku) něco zkusím jinak než jsem to kdy dělal. A taky příroda je pokaždé jiná, stejně tak i vína.

Taky si myslím, byť jsem to zatím nekonzultoval s Lubošem a Honzou, že by proměny či mírné pokroky mohly postihnout prakticky všechno na téhle přehlídce - a to včetně místa, času, stanov, kategorií a pořadatelů :-) Mně teda přijde, že místo přesunu na více „reprezentativnější" místa by takto tematicky pojaté přehlídce slušela naopak místa... přinejmenším neobvyklá. Já nevim, třeba v lese mezi stromama, na střeše, v hale nějakýho industriálního podniku mezi mašinama, ve vlaku... adrenalin by byl jít do toho nějakým „occupy" přístupem, čili podobně jak nelegální technopárty prostě rychlá akce, ráno smskama rozeslat přesný souřadnice na pár hodin to někde bez varování rozbalit a pak zmizet. A nějakej neobvyklej čas - třeba když už na střeše, tak tam přivítat východ slunce. No, ono už jen pořádat tu přehlídku v neděli, jak je naším dobrým zvykem, je docela úlet - jak jsem se od některých dozvěděl :-) Interně jsme si říkali, že těch přes devadesát vzorků je už hraniční množství, v podstatě neznám nikoho, kdo by dokázal ty vzorky projet všechny (možná, že jo, ale od poloviny jdou degustační poznámky nějak těžko přečíst a konec už si nepamatuje :-) Takže... nechci dopředu strašit, ale třeba fakt jeden ročník uděláme tak, že vybereme přísně jenom opravdu velmi jiné věci a bude tam třeba jenom ...pět vzorků? Ale to už sypu na papír všechno, co mi zrovna napadne a nestačím sázet smajlíky, abych varoval, že je to myšleno jen polovážně.

Každopádně jsem tím chtěl říci, že přehlídka Jiná vína nesmí ani sama ustrnout a někam se vyvíjet a své příznivce překvapovat. A jelikož čím víc něco opakujete, přirozeně sklouzáváte k rutině a pohodlnějšího konzervatismu, a jelikož taky, popravdě, to ve třech stejně moc nestíháme, budeme moc rádi, když obecenstvo a příznivce do příprav a průběhu dalších ročníků více zapojíme. Už letos nám významně pomohlo několik dalších jak s přípravou textů, tiskem degustačních listů, tak i s přípravou těsně před začátkem akce (A nejspíš i s úklidem po ní, ale to už jsem tam nebyl.). Pokusem je všechny vyjmenovat bych se dostal na tenký led toho, že bych na někoho určitě zapomněl. Takže... Vy se možná těšíte na nové něčím veskrze zajímavé vzorky vín v příštích letech, my se zase těšíme na Vaše neotřelé nápady, myšlenky a energetickou vzpruhu a taky nějaké nové pilné ruce navíc, které umožní všechny smělé budoucí plány taky zrealizovat.

Tak zase za rok!