O Víně

V době, kdy jsem vstoupil do Salonu vín poprvé, mě nadchlo tolik nových věcí, které jsem předtím neviděl - zajímavé odrůdy, vinaři, jejichž etiketu jsem zatím vůbec neznal. Co najde naprostý vinařský nováček v Salonu 2012? První dojem - supermarketová vína. Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Habánské sklepy, Vinné sklepy Valtice, Vinselekt Michlovský, Patria - tito výrobci mají v Salonu dohromady 39 vín ze 100 vystavených. Jedinou výmluvu, kterou bych pro tento stav našel, je fakt, že ročník 2010 byl ve znamení malých výnosů, vinaři svou rapidně zmenšenou produkci tohoto ročníku stačili ještě před finálním zařazením do Salonu vyprodat, nastoupit tedy museli velkoproducenti s dostatečnými „zásobami". Tato obhajoba trochu bledne v souvislosti s faktem, že příklon k velkým vinařstvím je u Salonu patrný již více sezon.

Těžko říct, zda bylo dříve slepice či vejce, a tedy zda dříve u vinařů vyprchnul zájem o prezentaci v Salonu vín, či zda byl dříve Vinařským fondem udušen stanovenými podmínkami a následným výběrem. Ještě tristnější je situace, kdy sedm ze stovky vín je v Salonu zařazeno opakovaně, prim v tomto směru drží Rulandské šedé 2007 výběr z cibéb od Sonberku, které je v Salonu potřetí za sebou. Stálý návštěvník z toho nemůže mít příliš radost a osobně z toho mám pocit pouze potřeby jednotlivých vinařství udat co nejvíce kusů lahví do Salonu jako výhodného prodejního kanálu ke spotřebitelům.

Nedal jsem se tímto prvotním splínem odradit a i letos vyrazil do Valtic již v březnu. První velmi vítanou novinkou je možnost nového degustačního programu - rozšířené degustace na 150 minut za cenu 499,- Kč. Pokud tedy máte stejně jako já pocit, že za 90 minut se dá stihnout opravdu jen malý zlomek vystavovaných vín, a nehodláte jezdit do Valtic několikrát ročně, je to ideální příležitost, zejména vezmeme-li v úvahu cenovou výhodnost (90 minut stojí 355,- Kč). Druhou příjemnou záležitostí jsou nové informace na tabulích u jednotlivých vín - diagramy aroma vína a profil struktury a mohutnosti. Popis vín, který vzniká u výrobce v době lahvování, je tak doplněn aktuálnějšími poznatky od panů Balíka, Kršky a Babisze. Zde bych uvítal i jejich uvedení do katalogu a ne jen na informační tabule přímo v Salonu.

Telegraficky se určitě zmíním o pár vínech, která mě přesvědčila, že letošní ročník není úplně k zahození, i když jsem k němu byl zprvu tak kritický. Šampion Ryzlink vlašský 2009 výběr z hroznů Vinné sklepy Valtice (Dolní Dunajovice - Kraví hora; 5,9 g cukru; 5,1 g kyselin; 11,8 % alkoholu) byl opravdu krásnou odrůdovou ukázkou. Výrazná mineralita, luční tráva, pikantní závěr. Osobně sice považuji cenu 395,- Kč za vysoce přemrštěnou, ale víno kvalitu jistě má. Trochu jsem ovšem zalitoval, že tomuto „vlašáku" konkuruje jen druhý kousek z Vinařské školy a zavzpomínal na špičkové „vlašáky" od Volaříka, jehož vína v Salonu vůbec letos nenajdete (totéž platí o minulém Vinaři roku Valihrachovi nebo letošním medailistovi Kosíkovi). Z Rulandských bílých mě překvapilo hodně expresivní pozdní sběr 2009 od Vína Mikulov (Starovice - Středohoří; 8,9 g; 7,7 g; 13,2 %), které mělo na „rulandu" výrazný „wow" efekt: ve vůni mix květinových tónů s kandovaným ovocem včetně pomerančové kůrky, tepláním přechází v tóny karamelu, který se pak objevuje i v chuti a víno pak působí sladším dojmem. Dvě absolutně odlišné „chardonnky" představili Jakub Šamšula a Znovín. Zatímco Šamšulova 2010 pozdní sběr (Čejkovice - Díl u Včelína; 6 g; 7,3 g; 13,5 %) byla enormně navoněným typem s aroma manga, kiwi a bonparů s velmi dlouhou dochutí, Znovín Znojmo 2009 výběr z hroznů (Božice - Stará hora; 11 g; 6,3 g; 13,4 %) pak s netradiční výraznou ovocně-vanilkovou vůní a šarmantní kořenitou chutí. U Sauvignonů jsem se zase utvrdil ve své slabosti k produktům Moravína Valtice. Zatímco 2010 pozdní sběr (Mikulov - Pod Svatým kopečkem I; 3 g; 6,9 g; 13 %) měl svěží zelené tóny bylinkovo-hluchavkové, ve 2010 výběr z hroznů (stejná trať; 8,4 g; 7,1 g; 12,7 %) už byla patrná vyzrálejší surovina a aromatika se posunula k nektaru bezového květu a kompotovanému ovoci.

Mezi červenými víny překvapí nejen odrůdová skladba (chybí Modrý Portugal, naopak drtivou převahu mají Merloty a Cabernety Sauvignon), ale i značný příklon k barrique. Červená vína piji jen velmi příležitostně (považuji se v této oblasti za spotřebitele s dosti mainstreamovou chutí), ale přesto jsem tentokrát ochutnal více vzorků a nemohu říct, že by mě vůbec neoslovily. Z barriquových počinů to byl Neronet 2008 jakostní od Vinum Moravicum (Moravská Nová Ves - Vinohrady; 2,1 g; 4,6 g; 12,4 %), Rulandské modré 2009 výběr z hroznů Patria Kobylí (Kobylí - Dvořanky; 7,8 g; 4,8 g; 13,5 %) a Merlot 2009 výběr z hroznů Štěpána Maňáka (Žádovice - Fěruňk; 7 g; 5,6 g; 13,9 %). Z „nebarriquových" pak Frankovka 2009 pozdní sběr Vinařství U Kapličky (Zaječí - U Kapličky; 0,4 g; 5,6 g; 13,5 %) a opět jedna Patria Kobylí - Svatovavřinecké 2009 pozdní sběr (Kobylí - U skalky; 7 g; 5,1 g; 12 %).

Sekci polosladkých vín jsem tentokrát jen přeletěl - výborný Hibernal 2010 pozdní sběr Jakuba Šamšuly (Čejkovice - Stará hora; 26,3 g; 8,5 g; 12,5 %) s jemnou odrůdovou sladce černorybízovou vůní i chutí i jediného zástupce Pálavy 2009 výběr z hroznů vinařství Gotberg (Popice - Panenský kopec; 52,9 g; 4,8 g; 12,5 %) s medovo-fialkovou vůní a dlouhou jemně kořenitou dochutí jsem totiž znal už z minulosti.

Mnou dosud oblíbený automat „by the glass" jsem tentokrát nevyužil vůbec. Z devíti vzorků sladkých vín je již zmíněné Rulandské šedé od Sonberku v Salonu potřetí, Znovínská „ledovka" ryzlinku 2009 podruhé. Znovín tuto kategorii zcela ovládnul - ze stejné vinice je další ryzlink 2008 i dvě „rulandy" šedé 2009 ve verzi ledové a slámové. Prakticky tedy kompletní sortiment tohoto vinařství, v oblasti ledových a slámových vín neprodukuje žádnou jinou odrůdu...

Takže co vlastně letošní Salon? Není to tak špatné, jak se mi zdálo při pohledu do pouhého seznamu, a určitě stojí za to tuto docela unikátní expozici navštívit. Zároveň se ale je potřeba ptát, zda by nemělo dojít k nějakým změnám. Minimálně by mělo jít o zákaz účasti stejného vína na dvou ročnících Salonu vín. U zbytku kriterií je zřejmě hlavně záležitostí pořadatele, aby udělal Salon znovu atraktivní příležitostí i pro menší vinaře.