O Víně

Degustace zároveň byla celkově třicátá v pořadí od založení klubu a tak se konalo i malé překvapení . Tedy abych byl přesný, díky milému sponzorskému daru minulého hosta, vinaře Kubíka z Velkých Bílovic, se klubová rada rozhodla zakoupit kvalitnější větší sklenky, navíc zkrášlené naším logem. Po úvodním slovu jednatele klubu, Petra Klapálka, se ujal slova sám sklepmistr. Musím konstatovat, že jeho projev se vyrovnal projevu uspávače hadů, nicméně mluvil věcně a nezdráhal se jít s výkladem i do detailů, což se při každé ochutnávce velmi cení. Přece jen většina účastníků není z řad „ořezávátek", ale ve víně našla zalíbení a nenechá se odbýt laciným strohým povídáním.

Tedy k věcným poznámkám pana Filipovszkiho - Waldberg Vrbovec s.r.o. je vinařství ze Znojemské podoblasti. Jméno Waldberg nese podle rozlehlé a, tak říkajíc, profláklé viniční tratě s 45 letou tradicí. Není to, samozřejmě, jediná trať. Většina vinohradů leží na mírných svazích s písčito-hlinitým podložím, které je tedy velmi slibné pro úrodu kvalitních hroznů révy vinné. Celkem pěstují 14 odrůd bílých a 5 modrých. Roční produkce činí takřka 150 tisíc lahví. Stále ještě většina vín je z řad odrůdových, nicméně jakostní vína s přívlastkem jim začínají šlapat na paty.

Lahve Waldbergu jsou olepeny, dle mého názoru, velmi pěknými vinětami, jejichž dominantním prvkem je vyobrazení vstupního portálu vlastního sklepa. Ten byl doslova vykopán v pískovci a Znojemsko se jím pyšní již od roku 1770. Možná výraz „pyšní" není tak úplně na místě. Objekt totiž původně sloužil jako shromaždiště naturálních daní od rolníků z okolí. Tento sklep je 250 metrů dlouhý, se třemi chodbami a jedním vchodem a dostaneme se v něm až 17 metrů pod povrch. Zaručena je zde stabilní teplota 11 °C a 75 % vlhkost. Najdeme zde jak moderní nerezové tanky pro aplikaci metody řízeného kvašení, ale také kolem čtyřiceti dubových sudů, objemově od 400 do 4300 litrů. Většina vín však jde právě na nerez.

Můj celkový pocit z vinařství byl velmi dobrý, ale trochu ho kazí fakt, že ke sklizni hroznů používají také kombajny. Pan Filipovszki, mimo jiné, zmiňoval slovo Terroir, což po doplnění slovem kombajn působí poněkud kontrastním a nehezkým dojmem. Při pomyšlení jak kombajn nekompromisně bere chudáky broučky a všelijaké složky Matky Země, které do rmutu nepatří, mi leze mráz po zádech. Body k dobru musím však přiznat díky tomu, že ve víně jsem vskutku žádnou pachuť necítil. Ba naopak, většinu vzorků hodnotím velmi kladně.

Nastal tedy pravý čas věnovat se právě jednotlivým degustačním vzorkům...

Bílá vína:

1. Müller-Thurgau 2011 zemské víno, suché
Toto víno je označeno jako „Waldberg Nouveau" a jedná se, de facto, ještě o Svatomartinské víno. Barva světlounce nazlátlá. Vůně ovocitá a šťavnatá, svěží s muškátovými tóny. V chuti lehce broskev, se svěžestí je na tom hůř, dochuť krátká. Z řad kolegů jsem zaslechl velmi kladné ohlasy, mně osobně toto víno neoslovilo. Připadalo mi bez projevu, tak nějak fádní.

2. Rulandské šedé 2010 pozdní sběr, suché
Barva světlounce nazlátlá. Vůně nadchla příjemnou ovocitostí po lipovém květu a sušeném ovoci. V chuti svěží, ovocité po nedozrálé broskvi, kyselinka podpořila svěží charakter vína. Rozhodně se mi líbilo.

3. Veltlínské zelené 2010 VOC, suché
Barva světlounce zlatavá se zelenkavými odlesky. Krásné zelené jablko ve vůni i v chuti, lehce pikantní, osvěžující. Líbilo se.

4. Muškát moravský 2010 kabinet, suché
Barva lehce nazlátlá. Vůně výrazně květinová s tóny do limetky. V chuti bych snesl vyšší cukr, zde 2,6 g/l v kontrastu s 6,9 g/l kyselin zapůsobilo hodně uměleckým dojmem. Tím myslím, že si víno, alespoň dle mého názoru, nezíská jen tak každého. Nicméně jsem si ho velmi žil.

5. Tramín červený 2010 pozdní sběr, suché
Barva opět lehce nazlátlá. Typicky kořenitý ve vůni i chuti, tóny do květů růže. Harmonické velmi pitelné víno.

6. Chardonnay 2010 pozdní sběr, suché
Barva lehčí zlatavá. Ve vůni exotika, ovocité s tóny broskví a meruněk. Zrovna tak v chuti.

7. Sauvignon 2010 VOC, polosuché
Barva zlatavá. Ovocitá výrazná vůně po černém rybízu, angreštu až do kompotovaného ovoce. Na jazyku se rozvinula velmi příjemná svěží kyselinka a ovocité tóny do rybízu a zralých broskví. Jeden z mých favoritů mezi zmíněnými vzorky.

8. Ryzlink rýnský 2010 pozdní sběr, polosuché
Barva zlatavá, celkem mě zaujalo, že po nalití do sklenky značně jakoby zaperlilo a posléze bylo možné pozorovat jakousi pěnu, která zmizela až po posledním doušku. Trochu mi to připomínalo jarovou vodu. Ve vůni podivně zastřené, ale na pozadí lehce ovoce. V chuti výrazněji vystupuje kyselinka. Celkově neurazilo.

9. Ryzlink rýnský 2010 VOC, polosladké
Můj favorit číslo jedna. Nazlátlá barva, voňavé s lehce až medovými tóny, minerální. Chuť šťavnatá ovocitá s podporou zbytkového cukru a zároveň vytažené výraznější kyselinkou, takže ve finále zapůsobilo velmi elegantním svěžím dojmem.

10. Rulandské bílé 2010 výběr z hroznů, polosladké
Výraznější zlatavá barva. Vůně se příliš neotevřela, ale byla cítit medovinka. Chuť ovocná s dlouhým odchodem. Moc se mi zalíbilo.

11. Rulandské šedé 2009 pozdní sběr, polosladké
V projevu hodně podobné předchozímu vzorku, hodnotil bych zhruba shodně.

Červená vína:

12. Modrý Portugal 2011 zemské víno, suché
Rubínová barva, asi není co k ní dodat. Ve vůni ovšem fádní, příliš mladistvý charakter bez výraznějšího projevu ovocitosti ani sudu. Sud nebyl cítit zcela po právu, jelikož celou dobu dozrávalo na nerezovém tanku. Opět z řady „Nouveau".  

13. Rulandské modré 2009 pozdní sběr, suché
Rubínová barva. Vůně výrazná, poznatelně dřevitý tón a zároveň dominantní ovocitost. V chuti se mi jevilo až nakyslé, nepříliš líbivé. Osobně bych se mu vyhnul stejně jako předešlému vzorku.

Tolik tedy k hodnocení vzorků.

Jako obvykle proběhlo i losování jedné vstupenky rádoby - nepolíbenou pannou (mimochodem nepolíbenou pannu hledáme v obecenstvu již dlouho, ale stále neúspěšně). Sympatická výherkyně si vybrala lahvinku Ryzlinku rýnského VOC.

Radost nám všem udělalo i vstřícné gesto pana přednášejícího. Téměř veškerá vína nabídl za jednotnou cenu 150,- Kč a mladá za kulatou stovku. Zástup vínachtivých účastníků byl tradičně dlouhý, stejně jako fronta na decilitry vín zbylých po ochutnávce.

Závěrem mě nenapadá co ještě dodat, neboť dopitnou a bujarými diskuzemi většiny zúčastnícesevších večer, tedy alespoň pro mne, často končí. Jinak tomu nebylo ani tentokrát. Inu, člověk by klidně popíjel až do rána, ale vzhledem k tomu, že tyto akce se pořádají ve čtvrtky, je dobré udržet se alespoň ve zdánlivě použitelném stavu na příští pracovně vytěžující den.