O Víně

24.07.2012 p.j. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 24.07.2012 07:07

Zahradní košt na Modřanské vinici 17. června 2012

Na rozdíl od kolegů blogerů se mi nestává moc často, že by mne zvali někam na košt vinaři, které osobně neznám a nikdy jsem je neoslovoval. Ale asi i kdyby zvali, to už musí být něco obzvláště neodolatelného, aby mne to vybudilo. Ovšem kolem Modřanské vinice chodím už léta, fotím ji z různých úhlů a v různých ročních obdobích, dokonce jsem se jednou i ucházel o vstup mezi místní vinaře, mám to přes most nedaleko od domova...prostě od počátku akce, na kterou jsem pokládal svou účast za povinnou.

Původně jsem si myslel, že to bude neřízená degustace, u každého stolku bude bodrý hrdý vinař s pár vzorky, takovéhle akce umím prolétnout v rekordní rychlosti, usrknout, poznámka, odlít...deset dvanáct vzorků a tiše se vypařit. Hodinu jsem si na to vyhradil, pak jsem měl dojet za zbytkem rodiny na Tátafest. Proto jsem se navlíkl do trička, co mělo vepředu „Táta" a vzadu „fest", což nakonec v kombinaci s tím, že se nerad představuji a že jsem dorazil se zrcadlovkou, vedlo ze strany pořadatelů k záměně s (též pozvaným ale nakonec nezúčastněným) Honzou Čeřovským alias Jižním svahem. Rozpletlo se to až několik týdnů po koštu.

Jenomže degustace se ukázala jako řízená, takže Tátafest se musel obejít beze mne. Ještě jsem v plném letním úpalu stačil před začátkem proběhnout vinici (Krásná z dálky i zblízka! Strmý svah jen decentně zterasovaný - a na několika místech tmavá břidlice! To je v místních krajích velká vzácnost.) a už jsem zaujal místo za bohatě prostřeným stolem (škvarky v sádle, víno, sýry, klobásy, olivy...) v milosrdném stínu vinařského přístřešku u paty vinice. Moc pěkně zpracované tabule s historií i současností vinice zdobily stěny, vypsal jsem si, co jsem ještě nevěděl, doplním do naší Encyklopedie tratí. Pěkně provedený list sliboval celých třicet vzorků, vyrovnaně bílých i červených, růžové, dokonce jedno fortifikované i odrůdový sekt z ryzlinku rýnského připravený klasickou metodou kvašení v lahvi.

Tím se představil jako první David Syka, mladý vinař toho druhu, kterého nadšení a energie pohánějí dál a dál na neprobádané stezky, kterými ještě nešel. Baví ho zkoušet, přijímat výzvy. Začal sice na jistotu řízeným kvašením, umělými kvasinkami, ale už teď deklaruje odpor k přílišné manipulaci a vliv kvasinek právě testuje. Troufám si odhadnout, že technologické pomůcky budou pro takto nadšeně experimentujícího vinaře malou výzvou v porovnání s neokleštěnými divokými a jen minimalisticky řízenými procesy. Když se vrátím k sektu (ročník 2008), tak to byl jeho první pokus (vykoupený praskotem pukajících lahví od „bohemky"), ovšem moc pěkný, mírně kouřová vůně mi evokovala staré prvorepublikové časy, nasládlejší chuť překvapila vyrovnaností, nezvrhávala žádným špatným směrem. Měl i moc krásné tiché ryzlinky, ušlechtilé a šťavnaté, mnohem zábavnější než drtivá většina toho, co chutnám (a že je rýňák u mne druhou nejčetněji testovanou odrůdou). Inu, když se břidlice a talentovaný vinař setkají... A obzvláště velkou radost mi udělala má srdeční odrůda burgundské modré (neboli pinot noir, zde v ročníku 2011), kterou vysadili až v roce 2004 (sazenice původem Srbské). Pochopil, že přezrávání této odrůdě nepomáhá a sebral při 22°ČNM. Dávno jsem nechutnal tak typickou modrou rulandu, tu bych poznal neomylně naslepo i z nevhodné sklenky a nastydlý. Tedy i pinotu břidlice a křemence svědčí.

Dále svá vína představil Lubomír Antal, zejména červená (Zweigeltrebe, Svatovavřinecké) měla v sobě jistou mně moc sympatickou svéhlavost a originalitu.

Petr Tillmann se pochlubil silně broskvovým ryzlinkem rýnským (2011, cukernatost 21°ČNM), povedenými Regenty a ještě propracovanějším cuvée Modrého portugalu a Svatovavřineckého.

Milan Hrdlička (syn Ing. Josefa Hrdličky  - který mimo obnovení Modřanské vinice stál u zrodu i vinice na Proseku a v Otmíčích) se předvedl opravdu nádherným cuvée  moravského muškátu a morio muškátu, s nejen efektní a bohatou vůní, ale i s vyrovnanou chutí se správným harmonickým podílem kyselin (což u muškátu není samozřejmé) a delším dozvukem.

Tři vzorky jsme ochutnali i od Jindřicha Cylka (tedy vlastně od něj vzorků šest - mohli jsme porovnat od každého jeho vína variantu pod korkem i pod skleněným vino-lokem). U mne vyhrálo velice harmonické Svatovavřinecké 2011(z pod korku samozřejmě:-)

Od Vladimíra Růžičky mi lepší přišlo cuvée Dominy a směsi rezistentů od Michlovského.

Dušan Plánovský ukázal výhradně červená vína. Osobně jsem si užil přirozený nezmanipulovaný Portugal a zajímavý mi přišel Sevar - aromaticky i svěžestí chuti bych si ho se zavázanýma očima spletl s dobře udělaným bílým vínem, sauvignonem nebo vlašákem.

Vinařů je na Modřanské vinici více, přidělené parcelky mívají tak 200-400m2, jen prostě ostatní vinaři měli jistě své důvody vína na koštu nepředstavit. O to větší uznání patří těmto sedmi statečným, od některých z předvedených vín měli jen posledních pár lahví, často celá partie má jen kolem dvaceti lahví, přesto neváhají se o ně takto podělit. Jako na každém koštu se i tady semtam objevilo víno v ne zrovna výstavní kondici, ale pokud nepijete jen velkoprůmyslová vína (kde s maskováním chyb mají zkušenost), pak víte, že k mikrovinařskému způsobu práce prostě patří určitá velkorysejší tolerance k přirozeným procesům, které sice už dnes lze do značné míry ovládat, ale téměř vždy za cenu jisté unifikace a ztráty osobitosti. Proto jsou podobné košty cenné v tom, že tam ještě i přes postupující pronikání průmyslových postupů do hobby sféry lze potkat vína jen málo manipulovaná, neředěná dovozem, vína, na kterých je stále co zkoumat, srovnávat, najít v nich nějaké poučení, vyvolat touhu setkat se napřesrok s jejich mladšími sourozenci. Já se tedy na příští košt v Modřanech rozhodně těším.

Počet příspěvků v diskuzi: 6  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 3426x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5