O Víně

20.10.2010 J. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 20.10.2010 07:00

Dva dny s moravskými víny na podzimní Floře

Každoročně probíhá v rámci Flory Olomouc doprovodný program nazvaný Dny moravských vín. Během čtyř dnů (čtvrtek - neděle) je veřejnosti vždy prezentována jedna vinařská podoblast. Letos jsme se na tuto akci vydali hned tři autoři ovine.cz! Postupně tedy zveřejníme tři pohledy na tuto akci, ale nemusíte mít obavy, čtení to nebude stejné. Každý máme rádi jiná vína a těch zde bylo tolik, že nebylo v lidských silách všechna vyzkoušet.

Loni jsem podzimní Floru navštívil poprvé na doporučení Milana, který zde byl již několikrát. Protože to mám na Floru z bydliště čtyři zastávky tramvají, dlouho jsem neváhal a znovu navštívil podzimní Floru respektive Dny moravských vín. Letos poprvé jsem přišel po oba víkendové dny, kdy se v sobotu představila Znojemská a v neděli Slovácká vinařská podoblast. Podle prvních oficiálních informací, navštívilo Floru na 25 tisíc návštěvníků, stejně jako loni. Návštěvnost prvního patra pavilonu, který byl z poloviny vyhrazený vinařům, mi připadala přinejmenším stejná jako loni. Mimochodem, v propozicích k této výstavě jsem se dočetl, že kompletně vybavený vinařský stánek o velikosti 9 m2 po čtyři dny stál dohromady 3.000,- Kč, což mi připadá vzhledem k oblíbenosti této akce a dopravní dostupnosti Olomouce jako neskutečně dobrá cena ve srovnání s výstavami jako např. Víno a destiláty, které se orientují na vybranou cílovou skupinu. Tuto akci pravděpodobně sponzoroval Vinařský fond nebo Svaz vinařů.

V úvodu připomenu náš loňský společný report s Milanem nazvaný Degustace moravských vín na olomoucké Floře a rok před tím Flora Olomouc očima vínomila od Milana. S ním jsem byl ostatně na návštěvě Flory dohodnutý již několik měsíců před akcí. Rozhodnutí padlo na sobotu, protože prezentace Znojemské vinařské podoblasti, kterou oficiálně zastupoval Karel Matula ze Znovínu, je vždy sázkou na jistotu. Den před akcí se k nám ještě přidal Tomáš. Sraz jsme měli o půl jedenácté před pavilonem, tedy 30 minut před zahájením degustace. Vystoupili jsme do prvního patra, nafasovali degustační skleničku a letmo prošli kolem stánků vinařství k nízkému pódiu jednoho rohu, kde ještě hrála cimbálová muzika. Zasedli jsme do první řady a čekali na zahájení řízené degustace.

Znojemská vinařská podoblast (Karel Matula - Znovín Znojmo a.s.) 9. října 2010:

Prvním vzorkem bylo suché Neuburské 2007 pozdní sběr z Vinařství Lahofer (vinařská obec Dobšice, viniční trať: U Hájku), o kterém jsem psal nedávno recenzi (hodnocení 8-8-6). A i tentokrát jsem měl naprosto stejné dojmy. Druhým vzorkem byl suchý Blanc de Pinot Noir 2008 zemské z Dobré vinice. Z názvu je patrné, že bílé víno bylo vyrobeno z modrých hroznů odrůdy Rulandské modré. Ve vůni i chuti bylo hodně zajímavé a netradiční. Barva jiskrná a čistá. V nástupu kouřovinka, dub a vanilka. V chuti harmonické a plné. Vysoký obsah alkoholu (13,3 % obj.) dobře zapadl do celku. Zrání v barikových sudech po dobu 11 měsíců se zajímavě promítlo do celku. Z informací jsme se ještě dozvěděli, že z 1 kg hroznů bylo vylisováno 0,5 litrů moštu. Toto víno bylo podle mne druhým nejlepším sobotního dopoledne a zasloužilo by si důkladnější rozbor. Třetím vzorkem bylo velmi povedené polosuché Veltlínské zelené 2009 VOC (Hnanice, Knížecí vrch, 12,5 % alk., 6,4 g/l zbytkový cukr, 5,7 g/l kyseliny) z Vinařství Kořínek v Hnanicích. Pro mne to byl nejlepší vzorek celé degustace. Ve vůni jsem poznal bílý rybíz a pepřovo-kořenité tóny. Podle mne povedený a svěží veltlín s jemnými tóny a výborný zástupce Znojemské podoblasti. Čtvrtým a pátým vzorkem byl polosuchý Ryzlink rýnský 2009 VOC (Dyjákovice, U sklepů, 13,0 % alk., 6,0 g/l zbytkový cukr, 7,4 g/l kyseliny) a polosuchý Sauvignon 2009 VOC (Dobšice, U Hájku, 13,5 % alk., 7,0 g/l zbytkový cukr, 7,2 g/l kyseliny) z Vinařství Hort. Pro mne největší zklamání celé degustace, protože jsem nenašel žádnou odlišnost a odrůdovost. Nechci tato vína hanit, protože si své příznivce najdou. Podávala se bezprostředně za sebou a tím spíše jsem očekával nějaký rozdíl, protože Ryzlink a Sauvignon se dá poznat už z vůně. Poněkud zaskočený jsem byl už tím, že šlo o VOC, které má právě terroir identifikovat. Obě vína měla nádhernou viskozitu a byla technologicky precizní, což byl možná problém. Šestým vzorkem bylo polosuché Sylvánské zelené 2009 pozdní sběr (Borotice, Nad Kolářovým sklepem, 11,5 % alk.) z Vinných sklepů Lechovice. Zaujala mne nová, moderně pojatá adjustáž. Ve vůni jsem poznal jemné ovocité tóny. V chuti se mi zdálo nějaké přidušené a zařadil bych ho na začátek degustace vzhledem k mladosti a projevu. Sedmý vzorek bylo polosuché Rulandské bílé 2008 pozdní sběr (Znojmo, Načeratický kopec, 12,0 % alk.) z Agrodružstva Nový Šaldorf - Modrý sklep. I tato lahev měla novou adjustáž, která už podle mne není tak podařená jako předchozí. Opět byly ve vůni ovocité tóny. Zbytkový cukr byl mnohem více zastoupený oproti předchozímu vzorku. Osmý vzorek byl polosladký Müller-Thurgau 2009 pozdní sběr (Dyje, Babičák, 12,0 % alk., 16,8 g/l zbytkový cukr, 6,3 g/l kyseliny) z Vinařství Lahofer. Už z hodnoty zbytkového cukru bylo jasné, že se zařadí až k závěru degustace. Barva byla velmi světlá, vůně nabídla květinovo-ovocité tóny. V chuti se ale ovocitost vytrácela a působila poněkud neuspořádaně. Také odrůdu Müller-Thurgau bych při slepé degustaci nepoznal. Poslední dva vzorky patřily Znovínu Znojmo. Nejprve polosladký Tramín červený 2009 výběr z hroznů (Stošíkovice, U tří dubů, 11,5 % alk., 33,0 g/l zbytkový cukr a 7,1 g/l kyseliny) v tradiční lahvi objemu 0,5 L. Barva byla intenzivní, podobně jako vůně, která nabízela kořenité tóny a odstíny čajových růží. V chuti byl dobře vyvážený zbytkový cukr s kyselinkami, ale dochuť poněkud krátká. Na závěr jsme degustovali jediné červené víno a to suché Zweigeltrebe 2009 pozdní sběr (Miroslav, U vinohradu, 12,5 % alk., 1,8 g/l zbytkový cukr a 4,5 g/l kyseliny). Překvapila mne viniční trať, protože z obce Miroslav znám Weinperky. Po degustaci jsem se pana Matuly ptal na tuto vinici a potvrdil mi, že odtud mají pouze Zweigeltrebe (vše ostatní je právě na trati Weinperky). Zpět ale k tomuto vzorku, který se mi líbil a řadím ho, jako třetí nejlepší víno této degustace. Barva měla krásné rubínové odstíny, velmi dobrou intenzitu a viskozitu. Ve vůni šly poznat višně a marmeláda. I když šlo o poměrně mladé víno, harmonie a vyváženost tříslovin a kyselinek byla výborná. Vše dokonal velmi příjemný kořenitý závěr, ve kterém se rozplynuly odstíny višní a kávové tóny. Víno během nazrávání na lahvi může dospět do nádherné podoby. Degustace skončila a přítomní si mohli dát skleničku jakéhokoli vína, které se podávalo. Toho jsme s kolegy samozřejmě využili včetně možnosti diskuze s panem Matulou nad novinkami ve Znovínu.

Po řízené degustaci byl ten pravý čas v klidu si obejít sedm stánků vinařství. Oproti loňsku, kdy byly pouze čtyři stánky, letos jich bylo sedm (v neděli 10. října 2010 již jen šest, protože BM Vinařství odjelo). Vzali jsme to postupně v tomto pořadí. Zámecké vinařství Bzenec s.r.o., které v minulosti používalo Moravské vinařské závody, které tento starý název pořád používá na webových stránkách. Na stánku bylo několik vín z kolekce Ego-Vin a Herbarium Moravicum. Dále pak zde bylo několik lahví Vinařství Mikulčice. Odtud jsem ochutnal suché Chardonnay 2000 pozdní sběr, které představovalo dobrý průměr. S hrůzou jsem zjistil, že se doslova roztrhl pytel s víny v kolekci Ego-Vin. Když tato řada v roce 2006 přišla poprvé na trh respektive vína ročníku 2005, považoval jsem to za velmi dobrý marketingový tah. Dnes tato řada obsahuje tolik vín, že se jejich význam výrazně degradoval, protože kvantita předčila kvalitu. K mému zklamání v této řadě najdete minimum suchých vín. A to nemluvím o vyšší řadě Ego-Emotion, která podle mne nemá logiku nebo jsem ji nepochopil. Používá navíc stejnou adjustáž, takže rozdíl je těžko postřehnutelný. Suchá vína v řadě Ego-Vin na stánku neměli (kde jsou ty časy famózního suchého Ego No. 69 (Ryzlink vlašský) 2005 výběr z hroznů) a bylo mi jasně řečeno, že zákazníci si přejí zbytkové cukry. Ostatně, toto dnes slyšíte u většiny vinařů... Těch, kteří se drží suchých vín je stále méně a méně. Na to vždy odpovídám: "Až půjdou zákazníci skočit z okna - já neskočím!" Ochutnal jsem ještě jedno víno a to polosuché Ego No. 77 (Tramín červený) 2008 pozdní sběr (Vracov, Kopec), který nabídl krásnou odrůdovou vůni. Kyselinky naštěstí eliminovali zbytkový cukr, ale nejsem si jistý, jestli bych za lahev dal 250,- Kč.

Druhým stánkem, kde jsme se zastavili, bylo Vinařství Kořínek z Hnanic. Jak jsem již poznamenal výše, polosuché Veltlínské zelené 2009 VOC bylo pro mne nejlepší na řízené degustaci. Vína zařazená jako VOC mělo vinařství více, stejně jako starších ročníků 2008 kromě aktuální nuladevítky. Vyzkoušel jsem suchý Muškát moravský 2008 odrůdové jakostní (Hnanice, Fládnická, 13,0 % alk., cukernatost moštu 21,5 °NM, 3,4 g/l zbytkového cukru, 7,1 kyseliny a 19,5 g/l bezcukerný extrakt). Víno mělo nádhernou zlatou barvu a muškátovo-ovocitou vůni s medovými odstíny. V chuti se mi jevilo jako extraktivní a nenudilo. Druhý den jsem tento muškát ochutnal znovu a bylo jasné, že lahev zakoupím k podrobnému prozkoumání, takže se můžete těšit na recenzi. Dále jsem ochutnal suché Červené Cuvée 2008 zemské (Hnanice, 12,5 % alk., 1,4 g/l zbytkový cukr a 6,0 g/l kyseliny). Jedná se o kupáž Dornfelder (40 %) x Rulandské modré (20 %) x Zweigeltrebe (20 %) x Svatovavřinecké (20 %), které poprvé vzniklo právě z ročníku 2008. Ročník 2009, který se ještě nedostal do prodeje bude zatříděný jako barrique. Víno mělo krásnou granátovou barvu i odstín. Ve vůni i chuti byla těžko identifikovatelná směs ovoce. Šlo o zajímavou kupáž, která stojí za důkladnější prozkoumání.

Třetím vinařstvím, u kterého jsme se zastavili, bylo Vinařství Hnidák z Nového Poddvorova. Nejprve jsem si nechal doporučit suchý Sauvignon 2008 pozdní sběr. Měli zde i o rok starší ročník, ale protože preferuji méně kopřivových tónů a více ovocitých, byl mi nabídnutý právě ročník 2008. Ve vůni jsem přesto kopřivy poznal a to jsem ještě netušil, že druhý den ochutnám i ročník 2007, který byl o 100 % více do kopřiv, ale nebudu předbíhat. Mladší ročník 2008 mne oslovil více v chuti, kde se jemně rozvinuly tóny angreštu a rybízového listí. Dále jsem ochutnal suchou Frankovku 2008 zemské (Čejkovice), která byla doplněna 10 % Zweigeltrebe, 4 % Rulandským modrým a 1 % Neronetu. Zbylých 85 % tvořila Frankovka. Víno mělo hezké tělo, harmonii a líbilo se mi. Podobně jako o rok starší Frankovka, která již měla krásné nazrálé tóny. Nejzajímavější, co jsem u tohoto stánku ochutnal, byl suchý Cabernet Sauvignon 2008 odrůdové jakostní, který zrál 12 měsíců v barikových sudech. Dotyk s dubem byl lehký a vínu slušel. Jak jsem na stánku mohl vidět, bylo toto víno nejvíce žádáno a také prodáváno.

Čtvrtým vinařstvím bylo Vinařství Fridrich z Vracova (není to stejné vinařství jako to v Hustopečích). Po příchodu ke stánku jsem nahodil oční kontakt na zástupce rodinného vinařství, abych se zjistil situaci, zda jsem na stánku vůbec vítán :-) Loňskou neochotu ohledně poskytnutí přislíbených informací k Alibernetu 2007 zemské (hodnocení 9-8-8), o kterém jsem právě před měsícem psal, jsem měl pořád na paměti. Naštěstí se vše vysvětlilo, získal jsem nový telefonický kontakt a mohli jsme začít degustovat. Náladu mi spravil pohled na Alibernet ročníku 2008 a bylo jasné, že ten musím na závěr ochutnat. Začal jsem polosuchým Hibernalem 2009 zemské (Vracov, Vinohrady u Panny Marie, 12,5 % alk., hrozny byly sklizeny 3. října 2010 při cukernatosti 24,0 °NM, 15,0 g/l zbytkový cukr, 6,0 g/l kyseliny a 21,0 g/l bezcukerný extrakt), který nabídl nádhernou a intenzivní květinovou vůni připomínající černý bez. Zbytkový cukr krásně zapadl do výsledného celku. Podobně jako loni se mi Hibernal ročníku 2009 moc líbil a rozhodl jsem se lahev koupit pro samostatnou recenzi. Dále jsem vyzkoušel polosuchý Tramín červený 2009 zemské, který měl opět cukernatost v době sklizně odpovídající výběru z hroznů. Nádherná vůně čajových růží a koření. V chuti poněkud fádní a na rozdíl od Hibernalu byla kyselinka vyšší, ale vínu to neublížilo. Třetím vzorkem byl suchý Alibernet 2008 zemské, který měl cukernatost v době sklizně odpovídající pozdnímu sběru. Víno zrálo tři měsíce v použitých barikových sudech a moc mu to prospělo. Nádherná a plná chuť, dlouho jsem váhal, zda nezakoupím lahev pro recenzi. Všechny odrůdy Fridrichovi pěstují na viniční trati Vinohrady u Panny Marie v obci Vracov. Také musím pochválit novou adjustáž, která je vkusná a dozvíte se z ní více informací než u té předchozí.

Pátým stánkem bylo Rodinné vinařství Varmuža z Kobylí, které zde bylo i loni. Také na stánku byly stejné odrůdy jako minule, ale největší překvapení pro mne bylo, že je zde stále famózní Neuburské 2008 zemské (hodnocení 9-9-9), o kterém jsem před půl rokem psal. Takže jsem dlouho neváhal a nechal si nalít vzorek. Najburk byl stále velmi podařený a nezdálo se mi, že by se nějak výrazně posunul na své cestě vinařským životem. S tím ovšem nesouhlasil pan Varmuža, který mne ujišťoval, že se za poslední půl rok hodně posunul. Podle něho je dobré lahev otevřít nejpozději v roce 2011, což je méně než původní predikce. Dále jsem vyzkoušel polosuché rosé Orchidea 2009, které vzniklo z odrůdy Zweigeltrebe a Svatovavřinecké (50 : 50 %). V době sklizně dosáhly hrozny cukernatost 20 °NM. Barva vypadala hodně nepřesvědčivě, až vodově. Ve vůni se objevily jemné ovocité tóny. Ve svěží chuti jsem našel lesní jahody. Třetím vzorkem bylo Modrohorské Cuvée (Frankovka 60 % x Modrý Portugal 40 %) 2009 zemské. Hrozny v době sklizně dosáhly cukernatost 20 °NM a pochází z viniční tratě U Skalky v Kobylí. Víno mělo světlejší odstín rubínu. Ve vůni jsem našel směs ovoce a trochu hořké čokolády. V chuti mi připadalo poněkud jednodušší a lehčí, ale vše podrobím důkladné recenzi. Posledním vzorkem byl suchý Dornfelder 2009 zemské (Kobylí, U Skalky, 12,0 % alk.), který se mi moc líbil a proto jsem jednu lahev koupil. Barva byla neskutečně intenzivní. Ve vůni byla směs černých jeřabin a lesních plodů. Vše se rozprostřelo také v chuti, která nepostrádala třísla. Jednoduše řečeno, víno pro chlapy. Zmíním ještě nový typ adjustáže, které toto vinařství začalo používat.

Šestým stánkem bylo nově založené vinařství nazvané BM Vinařství s.r.o. Tvrdonice, které patří panu Balgovi. Nedávno totiž došlo k rozdělení vinařství Čebav Tvrdonice a každá nástupnická firma se rozhodla jít vlastní cestou. První vinařství patří Janu Čechovi a je zaregistrováno nově pod názvem Vinařství Čech a hned týden poté jsem viděl jejich vína prodávat v Olomouci. Druhé nově založené vinařství, o kterém chci mluvit a které bylo na stánku, najdete pod výše zmíněným názvem. Webové stránky nejsou zatím funkční, ale měly by v brzké době fungovat. Nejprve jsem vyzkoušel suché Veltlínské zelené 2008 pozdní sběr, které se ale nedalo vůbec pít z důvodu vysoké teploty. Přešli jsme proto přímo k červeným. Suché Rulandské modré 2007 pozdní sběr (Tvrdonice, Nové vinohrady, cukernatost hroznů při sklizni 23,2 °NM) mělo hezké stopy nazrálosti. Nabídlo jemnou směs ovoce, nic složitého, ale mnoho milovníků této odrůdy jistě potěší. Mne dostal suchý Neronet barrique 2008 výběr z hroznů (Tvrdonice, Nové vinohrady, sklizeň proběhla 2. listopadu 2008 při cukernatost hroznů 24,0 °NM, 12,5 % alk., 2,5 g/l zbytkový cukr, 3,1 g/l kyseliny a 33,0 b/l bezcukerný extrakt). Víno zrálo 12 měsíců v nových barikových sudech z francouzského dubu (Seguin-M 228 litrů) a mělo vše, co u tohoto typu vín očekávám. Krásnou barvu, těžší vůni blížící se vínům z Nového světa a nádherný dozvuk. Neronet byl tak dobrý a zajímavý, že i přes vysokou cenu (200,- Kč) jsem se rozhodl lahev zakoupit pro samostatnou recenzi.

Sedmá a poslední zastávka byla na stánku Vinium a.s. Velké Pavlovice, které zde bylo i loni. Mohli jste si nabídnout tři bílá a tři červená vína a jedno rosé. Nejprve jsme ochutnali polosuché Rulandské šedé 2009 výběr z hroznů, které nás neoslovilo. Přešli jsme proto k červeným vínům. Suchý Cabernet Moravia 2008 pozdní sběr mne příliš neoslovil a už jsem si říkal, je to tady ztráta času. Vyzkoušel jsem suchou Frankovku 2009 výběr z hroznů (Bulhary, Na pískách, 13,0 % alk.), na které byly čtyři medaile. Na ročník 2009 to je docela hodně ocenění. A musím uznat, že se Frankovka povedla. Už to nebylo nevýrazné víno, mělo krásnou vůni i chuť. Poté jsme přešli k suchému Rulandskému modrému 2007 výběr z hroznů z nejvyšší řady. Nebylo to zlé a chvíli jsem váhal, kterou lahev si koupím pro samostatnou recenzi. Nakonec jsem si vybral Frankovku, která mne nejvíce zaujala. Musím pochválit rychlou reakci z vinařství, protože do dvou dnů po odeslání dotazů jsem je měl odpovědi v mailu, což v minulosti nehrozilo.

Slovácká vinařská podoblast (Stanislav Hruška - Víno Hruška s.r.o. Blatnička) 10. října 2010:

V neděli se prezentovala vinařská podoblast Slovácko, na kterou jsem se hodně těšil. Je to podle mého názoru tak velký region s tak rozdílným terroir, jaký v jiných moravských podoblastech těžko najdete. Do této podoblasti se včlenilo nejvíce bývalých vinařských oblastí na Moravě. Viniční tratě nejsou na velkých a souvislých plochách, jako je tomu například v podoblasti Velkopavlovické či Mikulovské. Viniční tratě jsou roztroušeny na menších ploše na velkém území. Mnoho z nich se dotýká nejsevernější části jižní Moravy.

Řízenou degustaci vedl Stanislav Hruška ze stejnojmenného vinařství v Blatničce. Po krátkém úvodním seznámení tohoto vinařství jsme přešli k prvnímu vzorku, kterým bylo suché Sylvánské zelené 2009 zemské (vlastní a částečně nakoupené hrozny v době sklizně dosáhly cukernatosti odpovídající kabinetnímu vínu). Tato lahev patří do základní řady Classic Collection a během dne jsme ještě měli několik vzorků z vyšší řady Top Collection. Třetí řada Sweet Collection, která je charakteristická zbytkovými cukry, nebyla zastoupená. A jednalo se o výborný sylván, který se velice hodil na začátek degustace. Vůně i chuť připomínala luční kvítí a čerstvě posečenou trávu. Druhým vzorkem byl polosuchý Ryzlink rýnský 2009 pozdní sběr (Blatnička, Novosady, 9,0 g/l zbytkový cukr, 6,4 g/l kyseliny). Čistá žluto-zelená barva s jiskrnými odlesky. Ve vůni lipový květ. V chuti svěží víno s pikantní kyselinkou, která utlumila zbytkový cukr. V dozvuku vystoupí jemná hořkost, jádřince a mineralita, která má původ v podloží. Třetím vzorkem bylo polosuché Rulandské bílé 2009 pozdní sběr (Blatnička, Molvy, 13,2 % alk., 6,0 g/l zbytkový cukr a 7,2 g/l kyseliny). Opět šlo o velmi příjemné víno s vůni po máslových hruškách, lískových oříšků a pečené kůrky. U tohoto vzorku byla krátká prezentace výrobků litovelské firmy Gran Moravia, která vyrábí velmi kvalitní mléčné produkty a sýry. Stánek této firmy byl umístěný přímo mezi vinaři a byl v neustálém obležení. Musím potvrdit, že doma už rok nenakupujeme jiné máslo než jejich v režimu bio, stejně jako sýry. Vyzkoušeli jsme nakrájený polotvrdý sýr typu parmazán a vyslechli si krátkou prezentaci. Dozvěděli jsme se, že firma byla založena v roce 1995 a od té doby drtivé procento své produkce vyváží do Itálie, kde je mnohými Italy považováno za echt italský sýr :-) Pro představu. Bochník sýru o hmotnosti 30 až 33 kg zraje 16 měsíců a je k němu zapotřebí 600 litrů mléka! Díky vyššímu obsahu vápníku (obsahuje pouze 30 % tuku) má více bílkovin, takže je vhodný i pro dietní stravu. Sýr se hodil ke většině bílých vín a po 15 minutách byla velká mísa s tímto sýrem snědena. Čtvrtým vzorkem bylo z kolekce Top Collection suché Chardonnay 2009 výběr z hroznů (Blatnička, Novosady, 13,1 % alk., 4,1 g/l zbytkový cukr, 6,1 g/l kyseliny, cukernatost hroznů 24 °NM z první redukované sklizně) a bylo velice zajímavé. Ve vůni byl poznat žlutý meloun, mango a máslovinka. V chuti se rozplynul nádherný extrakt a doznívání, které pobízelo k dalšímu doušku. Stálo by za podrobné prozkoumání. Stanislav Hruška odhaduje archivaci na 3 až 4 roky. Teprve po čtyřech vzorcích přišly na řadu další vinařství ze Slovácka. Pátým vzorkem byl suchý Sauvignon 2007 pozdní sběr z Vinařství Hnidák, o kterém jsem se zmínil výše. Na stánku jsem degustoval Sauvignon ročníku 2008, ale to jsem netušil, co mne čeká teď. Tak výrazná kopřivová vůně, která přecházela až do tónů zelené papriky a jiné zeleniny, až to rvalo nos. V chuti to bylo stejné, svíravé a pokud neujíždíte na kopřivách, pak si troufnu říct, že se to nedalo vůbec pít. Musel jsem vzorek bohužel odlít... Šestým vzorkem byl polosuchý Hibernal 2009 zemské (Vracov, Vinohrady u Panny Marie, 12,5 % alk., cukernatost hroznů 24,0 °NM) z Vinařství Fridrich, o kterém jsem se zmínil výše. Na rozdíl od předchozího vzorku, byl Hibernal krásně pitelný, ovocitý a svěží. Vůbec jsem nelitoval, že jsem ho den předtím zakoupil a už teď se těším na recenzi. Sedmým vzorkem jsme se vrátili zpět k firmě Víno Hruška. Jednalo se o polosuché Cuvée Nikol 2009 pozdní sběr z kolekce Top Collection. Jedná se kupáž Děvínu (cukernatost hroznů 28,1 °NM) a Ryzlinku rýnského (cukernatost hroznů 22,7 °NM) a byla to zajímavá zkušenost. Ve vůni bylo nádherné ovocité aroma připomínající bezinkový sirup a černý bez. V chuti dominovala kořenitost a mineralita. Vysoký obsah alkoholu (14,0 % obj.) nebyl vůbec poznat a to je pro mne vždy známka dobře zvládnutého vína. Cuvée se mi líbilo, působilo pikantně, mělo jakousi noblesu a stálo by za podrobné prozkoumání. Osmý vzorek byla suchá Frankovka 2009 pozdní sběr z kolekce Classic Collection. (Blatnička, Vinohrádky, réva stará 30 let). Velmi krásná purpurově červená barva. Ve vůni je příjemná aromatika připomínající višně v griotce. V chuti slabá natrpklost, která mi ovšem nevadí. Devátý vzorek je suchý Cabernet Sauvignon 2008 odrůdové jakostní z Vinařství Hnidák z Nového Poddvorova a byl to moc povedený kousek. Víno zrálo v použitých barikových sudech, které dodaly příjemnou kořenitost a noblesu. V chuti i vůni jsem poznal černo-rybízové odstíny a vyzrálé třešně. V závěru vystoupila krásná kořenitost a nazrálost. Desátým vzorkem bylo suché Cuvée Dornfelder x Svatovavřinecké 2009 zemské z řady Classic Collection. Poměr odrůd: 60 : 40 %. Hrozny z teprve druhé sklizně pochází z obce Blatnička, 13,0 % alk., 2,3 g/l zbytkový cukr a 4,9 g/l kyseliny. Podle Stanislava Hrušky má archivační potenciál 3 až 4 roky. Barva byla hodně temná. Ve vůni jsou tóny lesního ovoce a koření. V chuti jsem našel višňové tóny. Víno bylo plné a působilo těžším dojmem. Jedenáctým vzorkem byl suchý Alibernet 2008 zemské z Vinařství Fridrich, o kterém jsem se rozplýval výše. I mezi přítomnými jsem pozoroval velmi uznalé pohledy a pokyvování hlavou. Posledním vzorkem se vracíme k Vínu Hruška a jednalo se o suché Rulandské modré 2009 pozdní sběr z řady Classic Collection (Blatnička, Vinohrady, 1,6 g/l zbytkový cukr a 4,6 g/l kyseliny). Barva byla rubínově červená. V kořenité vůni šel poznat kmínek a zemité odstíny, typická vůně pinotu to ale nebyla. V chuti bylo jemné, ovocité tóny připomínaly čerstvě otevřený jahodový kompot. Podle mne chce tento vzorek svůj čas, doporučená archivace je 4 roky. Po ukončení řízené degustace mohli přítomní vše znovu přechutnat. Já jsem se vrátil k suchému Chardonnay 2009 výběr z hroznů a Cuvée Dornfelder x Svatovavřinecké 2009 zemské, obojí stálo za to.

A ještě závěrečné srovnání. Rozdíl mezi nedělní a sobotní degustací byl v tom, že Stanislav Hruška umožnil přítomným přímo v průběhu prezentace vyjádřit se ke každému vzorku. Bylo zajímavé slyšet názory veřejnosti na některá vína a porovnat je se svými dojmy. Neměl jsem ale pocit z reakcí přítomných, že vína s vyšším zbytkovým cukrem byla lépe hodnocena. Jsem proto rád, že se stále najdou vinařství, která nepodléhají módním trendům a zůstávají věrni suchým případně polosuchým vínům a nepodléhají módním trendům. Stanislav Hruška oproti Karlu Matulovi více improvizoval, ale neměl tak dobře připravenou prezentaci. Mnohdy chyběl původ hroznů nebo analytické hodnoty, ale velmi ochotně je nadiktoval a včetně dalších informací k technologii výroby. Oba výše zmínění aktéři zvládli svou roli výtečně.

Po řízené degustaci jsem si znovu obešel některé vinaře a zaměřil se ještě jednou na vzorky, které jsem v sobotu zkoušel, abych se ujistit, že mé sobotní pozitivní dojmy nebyly způsobené nějakým omámením :-) Navíc jsem mohl vyzkoušet další vína, na která jsem v sobotu už neměl sílu, např. Veltlínské zelené 2009 zemské z Vinařství Varmuža nebo rosé z Vinařství Kořínek. Obojí mne potěšila.

Jak jste z textu výše poznali, na této akci jsem koupil šest lahví (z toho pouze jedno bílé víno). To ale neznamená, že se mi zde bílá nelíbila. Momentálně mi ale více vyhovují červená z Moravy. Z bílých, která doporučuji a rád bych si některá koupil, bylo několik velmi dobrých. Především bílé aromatické odrůdy např. Muškát moravský nebo Tramín červený mi chutnali na několika stáncích. Úroveň Dnů moravských vín se podle mne oproti loňsku zvedla. Zastoupení vinařství bylo také větší, což považuji za dobrý signál do budoucna. Pozitivně jsem také vnímal diskutující a degustující vinaře mezi sebou. Těším se na příští rok, kdy se budu snažit znovu Floru navštívit. To stejné doporučuji i dalším vínomilcům.

1-20 | 21-40 | Vše
Počet příspěvků v diskuzi: 5  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 6903x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5