O Víně

12.07.2010 J. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 12.07.2010 07:00

Report z naučné stezky Děvín na Pálavě

Jsou místa, která mne od prvního okamžiku přitahují a naopak. Jedním z míst, ke kterému cítím velkou pokoru a pozitivní energii patří Chráněná krajinná oblast Pálava, která se táhne od obce Klentnice až k Pavlovu. Spolu s vodním dílem Nové mlýny vytváří specifické podmínky, kterému říkáme terroir. Po několika letech jsem se konečně rozhodl projít celou naučnou stezku a z nadmořské výšky 549 metrů zdokumentovat viniční tratě a obohatit tak naší databázi vinařských obcí.

Pálavu můžete vidět již z pěkné dálky a ze všech světových stran. Jedete-li třeba po dálnici D2 z Brna do Bratislavy vyjeví se kolem Židlochovic. Jste-li na kopcích nad Kobylím či Vrbici nepřehlédnete ji spolu s Novými mlýny. Z kolonády Reistna nad Valticemi ohromí charakteristický hřbet nad Mikulovem. Je ale vidět i z brněnského Špilberku či z Jezeřan-Maršovic. Jedná se o vápencové bradlo v nejteplejší oblasti republiky, chráněnou krajinnou oblast a biosférickou rezervaci Unesco, vyhlášenou v roce 1986. Webové stránky uvádí, že Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, což umožňuje, jak pěstování révy vinné, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. CHKO Pálava má rozlohu 83 km2 a nadmořská výška se pohybuje od 163 (Dyje u Nových Mlýnů) do 549 metrů (Děvín). Na prvním obrázku níže přikládám jednoduchou turistickou mapku, kterou jsem si vytisknutou vzal s sebou.

V neděli ráno 27. června 2010 vyrážíme z Olomouce přes Hustopeče do Pavlova, kde se nejprve zastavujeme v Ekologickém vinařství rodiny Abrlovy. Nakupujeme různé bylinky a vína. Připomínat, že všechny produkty jsou v BIO režimu je asi zbytečné. Nádherný a suchý Muškát moravský ročníku 2007 deklarovaný jako jakostní víno je podle cukernatosti hroznů výběr z hroznů, je již bohužel vyprodán. Kupuji proto čerstvě nalahvovaný ročník 2008, o kterém se zmíním v přehledu měsíce. Opouštíme Pavlov po silnici do Klentnice a zastavujeme na samé hranici přírodní rezervace, kde je začátek Naučné stezky Děvín. Auto jsme zaparkovali v lese na malém parkovišti za Pavlovem po pravé straně v lese asi 1 km před Klentnicí.

Masívem Děvína prochází naučná stezka, kterou projdeme. Je dlouhá asi 5 km a na devíti zastaveních přibližuje význam a problematické otázky vlivu člověka na zdejší krajinu. Na stezku vstupujeme přesně v 10:30 hod. za nádherného slunečného počasí. Říkám si: to budou fotky! Z nadmořské výšky 320 metrů stoupáme ve stínu lesního porostu na první stanoviště Soutěska (340 m.m.n.), kde se napojíme na červenou turistickou trasu (viz mapka). Od tohoto místa můžete jít také po zelené trase, po které přijdete na louku pod skalním masivem, ale o tom bude řeč dále. Naše červená trasa se otáčí doprava do kopce. Během tohoto stoupání končí lesní porost a z pastvin se vynoří několik bílých skalních vápencových útvarů. Před námi se pomalu otevírá dominantní hřeben, který jak jsem zmínil výše, je vidět z širokého okolí. Stoupáme od jihu a na levé severozápadní straně jsou vidět dubohařiny a suťový les, který je na vrcholcích zakončen skalními útvary. Naproti tomu pravá strana, která je otočena na jihovýchod, má ve spodní části teplomilnou doubravu, která přechází na skalní a drnovou step, který se táhne až k samotnému vrcholu hřebenu. Při stoupání na skalní vrchol Nad Soutěskou (viz foto č.4) minete po levé straně osamělý strom (viz foto č.2). Pokud se otočíte za sebe můžete vidět doubravy pod obcí Klentnice a v pozadí Svatý kopeček nad Mikulovem (foto č.5). Toto místo negativně poznamenaly stožáry vysokého napětí, které jsem nějak nepatří a naštěstí na vrchol Děvínu k vysílači již vedou pod povrchem.

Červená trasa zatáčí mírně doprava a vede stepí nebo nízkým lesním porostem. Nás ale zajímala levá strana, odkud se dá vystoupit až na nejvyšší vrchol Děvín. Při výstupu můžete vlevo na protějším kopci Obora (483 m.n.m.) pozorovat hustý habrový les, který je na západě ohraničený loukou (foto č.7) a na východě skalním převisem. Postupně stoupáme na nejvyšší bod, kterým je vrchol Děvín (549 m.n.m.), na kterém stojí bývalý vojenský vysílač, dnes využívaný ke komerčním účelům a ke kterému je normálně vstup zakázán. Při stoupání můžete narazit na vzácné druhy fauny (např. kudlanka nábožná) a flóry (např. písečnice velkokvětá) (foto č.6, č.8, č.9 a č.15). Ve vzduchu je cítit majoránka, mateřídouška, lipový květ a další nádherné vůně. Čím výše se dostáváme, tím více se odkrývají viniční tratě přilehlé obce Horní a Dolní Věstonice. Vytahuji vytisknutou mapku tratí od p.j. a začínám porovnávat terén pod námi s mapkou. Za vodním dílem Nové mlýny je zřetelně vidět obec Strachotín (foto č.10 a č.11), v dáli pak Popice s moderní budovou vinařství Sonberk a dokonce jaderná elektrárna Dukovany. Co se týče viničních tratí Horních Věstonic, zřetelně je vidět ucelená trať Pod Martinkou (foto č.12), která zabíhá doleva až za les. Naproti tomu trať Pod Děvínem (foto č.13) má zvlněný profil a je rozdělena do vícero částí, podobně jako U Venuše, která se dotýká již Dolních Věstonic. V Horních Věstonicích jsou jen tři viniční tratě a réva se zde pěstuje na 155,5 ha z celkového počtu 272,4 ha registrované plochy vinic. Stoupáme výš a těsně pod vrcholem Děvín můžete vlevo vidět krásný průsek ve skále a v něm obec Dolní Věstonice (foto č.14), kde se réva pěstuje na 75,1 ha z celkové plochy 146,6 ha registrovaných vinic. Protože z vrcholu Děvín je nejkrásnější pohled na Dolní Věstonice, jsou zde také nejlépe vidět viniční tratě. Na levé straně před obcí směrem k vrcholu Děvín je vidět trať Pod Pálavou (foto č.16), dále pak uprostřed Za humny a trať U kapličky, která se táhne doprava až k vodnímu dílu Nové mlýny. Čtvrtá a poslední viniční trať U třech panen (foto č.17), která se táhne od vodního díla Nové mlýny až pod Děvičky je nejlépe vidět z této zříceniny, o které bude řeč dále.

Na vrcholu Děvín je vedle meteorologické stanice také vysílač a v době komunismu zde ještě byl vojenský objekt. Byl zde proto zakázaný přístup. Pozůstatkem této doby jsou nevzhledné betonové základy pod vysílačem v jeho těsné blízkosti. Po zdolání vrcholu sestupujeme několik desítek metrů do lesního porostu, kde jsme se napojili na červenou trasu. Po výstupu z lesa se otevře nádherné panorama zříceniny hradu Děvičky a vodního díla Nové mlýny (foto č.18). Na dvou fotografiích (č.19 a 20) můžete vidět pohled na CHKO Pálava a zříceninu Děvičky z jihovýchodní strany, kde se roste teplomilní doubrava, skalní a drnová step. Jde konkrétně o pohled z viniční tratě Pod Pálavou, která patří do katastru obce Pavlov. Postupujeme dále až se dostaneme na rozcestník modré a zelené stezky Dívčí hrady - sedlo. Pokračujeme lesem po červené trase, až se dostaneme pod obvodové zdivo zříceniny hradu Děvičky (fot č.21). Hrad byl vybudovaný počátkem 13. století na místě dřevěného královského hradu. V roce 1645 jej dobyli Švédové a byl využíván jen jako hlásná strážní pevnůstka. Počátkem 19. století zpustl. Zachovala se torza obytných budov, renesanční bašty a hradební zdi. Projdeme hradní zříceninou až na konec, kde se dostaneme k vyhlídce na vodní dílo Nové mlýny a obec Pavlov (fot č.22, 23 a 24). Na tomto místě vydržíte stát a koukat dlouhé minuty.

Protože máte na tomto místě Pavlov jako na dlani, nebyl žádný problém z různých míst zříceniny pořídit dostatečné množství fotografií. Co se týče viničních tratí obce Pavlov, pěstuje se zde réva na 162,6 ha z celkové plochy 316 ha registrovaných vinic. Na levé straně vidíme trať Pod Pannama (viz foto č.25), která se táhne od Nových mlýnů až pod Děvičky. Pod zříceninou kolem Pavlova u silnice směrem na Klentnici se táhne trať Pod Pálavou, o které jsem se zmiňoval v odstavci výše. Za Pavlovem až od břehů Nových mlýnů je trať Nad jezerem. Vpravo za obcí pak můžete vidět Starou horu a trať U Božích muk. Lépe viditelná je především trať Sahara a Slunný vrch (foto č.26). V pozadí můžete vidět lesy u Milovic, které se táhnou až ke Klentnici. V těchto místech jsou tratě krásně zvlněné (foto č.27). Protože bylo po poledni a slunce mělo velkou intenzitu, cítili jsme, jak slunné a výhřevné místo to je. Byl ale nejvyšší čas se otočit a vrátit se zpět na rozcestník modré a zelené stezky Dívčí hrady - sedlo. Zpět se ale vracíme po zelené trase, která vede asi 2 km lesem, jehož stín se náramně hodil. Po chvíli jsme vystoupili z lesa na louku pod skalním masivem, o kterém jsem se zmiňoval výše. Z tohoto místa je nádherný pohled ze západní strany na bílé vápencové skály ohraničené dole zelenou loukou a nahoře modrou oblohou (foto č.29). Na tomto místě můžete pokračovat rovně po zelené trase zpět do místa, odkud jsme vycházeli, my jsme se ale vydali doprava po modré stezce směrem k orientačnímu bodu Pod Martinkou. Na toto místo jsem se těšil, protože ho mám už léta spojeno s řadou místních vín, například stejnojmenné Vinařství Pod Martinkou. Asi po 1 km chůze lesem se otáčíte doleva až se dostanete na menší palouk, ze kterého se tyčí bílé skály. Jedná se o místo nazvané Pod Martinkou (352 m.n.m.) (viz foto č.30). Na skalách je několik horolezeckých míst, po kterých můžete vyjít na vrchol, odkud byste měli vidět zříceninu Nový hrad nebo vrchol Trůn (viz foto č.31). Svahy Kotelné lemují skalní stěny s věžemi Martinka, Trůn a nepravým skalním mostem zvaným Velký špunt. Skalnaté stěny Soutěsky ukrývají několik jeskyněk a prohlubní (Jütttnerovy jámy). My jsme ale Nový hrad neviděli přes skály a také lesní porost. Postupně se před námi na pravé straně otevřely krásná místa, ze kterých vidíte vodní dílo Nové mlýny (viz foto č.32), obec Pernou a přilehlé viniční tratě, které mají mezi vínomilci velký zvuk. Připomenu jen názvy špičkových tratí Kotelná, Železná, Goldhamer a Purmice :-)

V obci Perná je osázeno z celkové plochy 466,3 ha vinic jen 245,7 ha. Je to místo, kde cítíte velkou výhřevnost díky jihozápadní orientaci. Viniční tratě začínají za tratí Pod Martinkou, která patří do katastru obce Horní Věstonice. Postupně se z pravé strany odkryje Věstonsko, Železná, U Spálené hospody a Goldhamer (foto č.33, 34, 35, 36 a 37). Z několika míst jsou vidět také tratě patřící k obci Dolní Dunajovice. Čím více se blížíte ke Klentnici, tím více sestupujete k silnici z Perné do Klentnice a viniční tratě máte na dosah. Z určitého místa vidíte najednou trať Pravá klentnická, Nad sokolovnou a Levá klentnická a zříceninu Sirotčí hrádek nad obcí Klentnice (viz foto č.39 a 40). To už je ale vidět obec Klentnice a stojíte přímo na viniční trati Levá klentnická (viz foto č.41). Než se stezka napojí na silnici vedoucí z Klentnice do Pavlova minete Boží muka, která se v odpoledním slunci s pozadím vrchu Pálava (461 m.n.m.) jeví až kýčovitě (viz foto 42 a 43). V obci Klentnice je celkem registrováno 230,4 ha vinic, ale pro pěstování révy vinné se využívá pouze 99,2 ha.

Stezka vede většinou po loukách a stepi, na kterých roste velké množství květin, které se objevují ale až zde, na nižší a hlavně teplejší jižní straně Pálavy (viz foto č.38). Roste zde pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na jižních a západních svazích, která vznikla z části pod vlivem pastvy a označuje se jako krasová lesostep. Živočišná říše je zastoupena stovkami druhů: z hmyzích zástupců např. saranče modrokřídlá, jasoň dymnivkový, kudlanka nábožná, kobylka sága, roháč obecný, z ptáků dudek chocholatý a výr velký. Ve skalních jeskyňkách jsou ukryty kolonie netopýrů.

Po sestupu z modré turistické stezky na hlavní silnici z Klentnice do Pavlova se vracíme na parkoviště k autu. Nejdeme ale po červené trase, ale po silnici, abych mohl nafotit viniční trať Nad sv. Leonardem (viz foto č.44 a 45), na které pěstuje révu například Zdeněk Peřina. Zpět na parkoviště přicházíme přesně ve 14 hod. a naskýtá se nám ještě jeden celkový pohled na Pálavu z jihovýchodní strany (viz foto č.46).

A jsem na konci mého reportu. Zbývá už jen poznamenat, že jsem několik dnů prováděl pečlivý výběr fotografií, které jsem nakonec použil k článku. Celkem jsem udělal přes 200 fotografií, takže se omlouvám všem, kteří se v té záplavě fotek neorientují. Pro lepší přehlednost fotky ukládám níže očíslovány tak, abych se na ně mohl v textu odvolat. Poznámka: pro lepší přehlednost klikněte dole pod fotografiemi na text 21-40, 41-60 nebo Vše). Některý text přebírám přímo z orientačních tabulí na naučné stezce a samozřejmě také z internetu viz odkaz CHKO Pálava.

Ještě jednou děkuji p.j., díky němu můžete níže najít precizně zdokumentované popisky viničních tratí, které doplnil k vybraným fotografiím. Na túru jsem si samozřejmě vytiskl jeho ručně vytvořené mapky, které mi pomohli v orientaci. Mnohem více snímků najdete přímo u jmenovaných vinařských obcí a tratí v naší databázi.

Po zpáteční cestě jsme se ještě zastavili v Hodoníně, abychom nakoupili u Michala Plešingra karton vín a několik typů horského kozího sýru Kaprinus. O těchto vínech se postupně zmíním v samostatných recenzích (první zveřejním přesně za týden). Ještě ten večer po příjezdu domů jsme otevřeli čerstvě nalahvovaný Sauvignon 2009 z Perné - neměl chybu!

Pálava je nádherné a jedinečné místo, které stojí za to osobně prozkoumat. Až si budeme doma otevírat vína, která pochází z místních viničních tratí, určitě si vybavím červnovou neděli, kdy jsme Pálavu procházeli. Zkuste to také!

1-20 | 21-40 | 41-60 | Vše
Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 6860x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5