O Víně

11.11.2009 p.j. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 11.11.2009 07:00

Hugh Johnson: Světová ročenka vín 2009

Ne, že bych měl obzvláštní potěšení listovat knihami o víně a kochat se chybami. Právě naopak, u většiny titulů přeložených z cizojazyčných originálů, které vezmu do ruky (neberu tedy do ruky takové ty předvánoční trháky typu 101 rad o víně), podléhám nekritickému nadšení. Když pak ale čtu detailní rozbory těžkých překladatelských hříchů od těch všímavějších, chytám se za hlavu a zapřisahám se, že příště už všechno budu číst jen v originále. Jedinou obranou proti tomu, aby překlad nedegradoval originál na bláboly a mystifikace, je pranýřovat ty nejhorší exempláře a tlačit na nakladatele, aby příště to bylo lépe. To jsou důvody, proč jsem dnešní článek zařadil do rubriky Nedoporučujeme.

Najít pro špičkovou knihu špičkového překladatele není asi legrace. Takový člověk nejen, že by měl umět bravurně jazyk (pokud možno tak, aby i slohově byly v překladu zachovány švih, elegance, jasnost a vtip originálu), ale měl by toho určitě i dost znát o víně, jeho výrobě a gastronomii. Jinak totiž ztroskotá na prvním útesu neznalosti terminologie. Nebo by měl aspoň hrubý překlad skouknout odborník na problematiku. Pamatuju se, že mi před necelým rokem chodily prosebné maily od slečny nebo paní, která dostala překlad knihy o vínech, a uvědomovala si, že sice rozumí smyslu, ale sama cítila, že možná používá výrazy, které se v české vinařské terminologii nepoužívají a působí dost amatérsky (v kolika překladech je třeba slovo variety=odrůda překládána jako „druh", „varieta" atd.) Ona si to uvědomila, takže mi posílala některé obraty ke schválení, ptala se po významu, po ekvivalentech, které může použít, aby se u toho vinaři nesmáli. No ale někteří to tak nedělají, takže se pak můžeme smát. Byl jsem upozorněn na nový překlad mého oblíbeného kapesního Hugh Johnsona. Jeden ohmataný sebou stále nosím (to ještě vydávalo Geronimo Collection, jmenovalo se to Kapesní průvodce světovými víny a vyplázl jsem za to pětistovku), jeden novější mám doma. Rozhodně jedna z nejvíc užitečných knížek o víně vůbec. Do ročníku 2008 to překládala Helena Baker, pod tím posledním 2009 je podepsán Branko Černý jr. (i když on to asi nepřekládal, zřejmě měl za úkol jen odborně dohlédnout) a vydal Slovart za celkem příznivou cenu kolem tří stovek. No, ušetřím vás zbytečných sarkastických komentářů, pohleďte a posuďte sami, jak se dílo zdařilo:

Originál: Blaufränkisch Mostly austrian; can be light and juicy but at the best (in Burgendland) a considerable red. LEMBERGER in Germany, KÉKFRANKOS in Hungary.
Helena Baker ve starším překladu: Blaufränkisch Frankovka. Převážně rakouská odrůda; dává vína lehká a šťavnatá, avšak nejlepší jsou (v oblasti Burgenland) hutná červená vína s velkou substancí. V Německu se nazývá LEMBERGER, v Maďarsku KÉKFRANKOS.
Branko Černý, 2009: Blaufränkish - Většinou rakouské, může být lehké a šťavnaté, ale přinejlepším (v Burgendlandu) pouze slušné víno. LEMBERGER v Německu, KÉFRANKOS v Maďarsku (u nás známe jako Frankovka - pozn. odb. korektora).

(Ty překlepy jako „Blaufränkish", „Kéfrankos" nejsou ode mne, ty opravdu jsou v nové knize.)

Originál: Agiorgitiko (St George) Versatile Greek (Nemea) variety with juicy damson fruit and velvety tannins. Sufficient structure for serious ageing.
Helena Baker: Agiorgitiko (Svatý Jiří) - Všestranná řecká odrůda (Nemea) připomínající šťavnaté trnky se sametovými tříslovinami. Dostatečná struktura pro seriózní zrání.
Branko Černý: Agiorgitiko (Svatý Jiří) - Všestranná řecká (nemejská) odrůda se šťavnatými peckovinami a sametovými tříslovinami. Dostatečně kvalitní složení pro delší archivaci.

Originál: In the past two decades a radical change has come about in all except the most long-established wine countries: the names of a handful of grape varieties have become a ready reference to wine. In senior wine countries, above all France and Italy, more complex traditions prevail. All wine of old pretige is known by its origin, more or less narrowly defined, not just the particular fruit-juice that fermented...Eventually the primacy of place over fruit will become obvious, at least for wines of quality. But for now, for most people, grape tastes are the easy reference point - despite the fact that they are often confused by the added taste of oak.
Helena Baker: Za poslední dvě desetiletí jsme byli svědky radikálních změn ve všech vinařských zemích vyjma těch nejtradičnějších: při výběru vína se jména odrůd révy vinné stala základním kritériem. V etablovaných vinařských oblastech, především ve Francii a Itálii převládá tradice a s ní poněkud složitější pravidla. Prestižní vína jsou známá především podle svého místa původu, více méně přesně definovaného, a ne podle odrůd, které kvasící mošt obsahuje... Eventuální prvenství místa nad odrůdou bude celkem jasné, alespoň co se týká vín vyšší jakosti. Pro většinu z nás se ale porovnávání chutí jednotlivých odrůd jeví snadnější k bližšímu seznámení s víny - i když často je chuť hroznů poněkud maskovaná příchutí z dubových sudů.
Branko Černý: V posledních dvou desetiletích zaznamenaly všechny země - kromě těch nejklasičtějších z hlediska produkce vína - radikální změnu: jména hrstky vinných odrůd se stala jeho hlavními indikátory. V tradičních vinařských zemích, především ve Francii a Itálii, stále převládají o něco složitější zvyklosti. Historicky prestižní vína jsou známá svým původem a úže definovaná více faktory než jen odrůdou šťávy, ze které fermentovala...Postupem času však musí jasně zvítězit definice vína na základě místa původu, nikoli odrůdy - přinejmenším u kvalitních vín. Prozatím je ovšem pro většinu lidí tím nejsnadnějším prostředkem orientace právě členění podle příchutí jednotlivých odrůd, přestože jsou často překvapeni přidanou chutí dubu.

(Tady je tedy i názorně vidět, jak vnitřní postoj překladatele k nějakému problému více či méně vědomě dosáhne určitého posunu původního postoje originálního autora - i přechod z „for most people" na „Pro většinu z nás" a překlad „eventually" (= nakonec) jako „eventuální" (= případně) Heleny Baker není úplně „košer"; Jinak ovšem v kapitole „Odrůdy vína" - což je mimochodem nesmysl už v názvu - správně: „Odrůdy révy vinné", je asi největší koncentrace překladatelských „perel".)

Originál: "On the lees." MUSCADET is often bottled straight from the vat for maximum zest and character.
Helena Baker: Znamená „na kvasničných kalech". MUSCADET je často lahvován přímo z tanku za účelem maximální svěžesti a osobitého stylu.
Branko Černý: „Na kalu". MUSCADET je často lahvován přímo z tanku, pro uchování maximálního šmrncu a charakteru.

Originál: Santenay Sturdy reds from village S of CHASSAGNE-MONTRACHET
Helena Baker: Santenay dobře stavěná červená vína z obce jižně od CHASSAGNE-MONTRACHET
Branko Černý: Santenay robustní červená z vinařské oblasti S v CHASSAGNE-MONTRACHET

Další perly jen zkráceně: Chateaumeuillant místo „VDQS jižně od Sancerre v kraji Georges Sand(ové)" přeložili nově ve zcela absurdní: „VDQ v Georges Sand"
„master craftsman" nebude „mistr řemeslník", ale v daném kontextu spíš „mistrný enolog"
„top" a „best" asi není nejšťastnější překládat jako „top" a „nej", protože pak se doberete kostrbatin typu „Nej jsou z Faiveley"
„classified" též pokud se přeloží jako „zařazené" tak to je přinejmenším... zavádějící: „St-Julien AC s 11 zařazenými vinicemi (1855) vč. 3 LEOVILLES, BEYCHEVELLE, DUCRU-BEAUCAILLOU, GRUAUD-LAROSE (ta trojka samozřejmě má znamenat, že existují tři châteaux: Léoville Las Cases, Léoville Poyferré a Léoville Barton. Když pominu chybějící čárku nad e, tak takto lakonicky přeloženo to nejspíš nikdo nepochopí. Helena Baker přidala názvy těchto châteaux alespoň do závorky).
Duval-Leroy „Nové lahvování po jednotlivých villagích"
Liger-Belair jsou „Dva nedávno znovu otevřené DOMy"
Leroy, Domaine je „DOM postavený okolo zakoupené půdy Noëllatu ve VOSNE-ROMANEE a pozemků rodiny Leroy (známé jako d'Auvenay)" (Helena Baker: Doména postavená jako důsledek koupě Dom. Noëllat ve Vosne-Romanée v 1988 a sídlo rodinné firmy Leroy (také známá pod názvem Dom. D´Auvenay))
„ sýry s vymývanou kůrou" je též nepřesné, správně by mělo být „sýry s omývanou oranžovou kůrou"
kniha je plná překlepů a nedoklepů (chybějících písmenek v názvech) typu: Selectio des Grains Nobles, Zind Humbrech, Celiier des Samsons

atd. atd.

Palec dolů a doufám, že ročenka 2010 už nebude tak skvělému originálu dělat ostudu.

Počet příspěvků v diskuzi: 9  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 5207x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5