O Víně

Společnost S.O.Č., prodávající svá vína pod rozhodně lákavějším názvem Velkobílovická vína, jsem poprvé zaregistrovala asi před dvěma lety na vinařské soutěži a výstavě Vinařské Litoměřice. Měli jsme tam tehdy příležitost ochutnat vzorky několika ročníků a měla jsem pocit, že jde o vzácně vyrovnanou kvalitní produkci bez nějakých výrazných průšvihů. Z Litoměřic jsem tehdy odjížděla s dobrým pocitem, že jsme poznali další příjemné vinařství, jehož vývoj určitě budeme sledovat.

Během dovolené na Moravě jsme se potom vydali podívat přímo do provozu. Provozu, protože o sklepě nemůže být v případě tak moderního vinařství řeč. Podnik se nachází po levici na konci Velkých Bílovic směrem na Moravský Žižkov a náhodně projíždějící by určitě neuhádl, že rozlehlé seskupení budov v různém stadiu rozpadu, skrývá velmi moderní, úpravné a čisté vinařství s krásnou degustační místností. Ostatně, málem to neuhádli ani dva zcela záměrně projíždějící, takže vjet do prostoru, který trochu připomínal sběrný dvůr, jsme se zpočátku taky ostýchali. Prostředí je důsledkem historie společnosti S.O.Č., která vznikla jako obchodní společnost a před vinařením se zabývala mimo jiné výrobou cementových sloupků a umělého kamene, později se přeorientovala na zemědělský podnik s 25 hektary ovocných sadů (taky jsme při naší návštěvě dostali tašku plnou meruněk :-) a teprve před vstupem do EU využila možnosti zasadit vlastní vinice na rozloze 16 hektarů. Vinohrady leží na třech tratích: Nová Hora (Velké Bílovice), Slovenské a Sahary (Moravský Žižkov). Snad po vybudování opravdu moderního provozu v roce 2006 přijde na řadu taky zkulturnění příjezdu a okolí.

Návštěva vinařství se mi ovšem moc líbila, jednatel a technolog Stanislav Krejčí nás provedl provozem, tak čistým a uklizeným, že by z leckterých vyhlášených a "profláklých" vinařství měli přijít na exkurzi, a ochotně odpověděl na naše otravné otázky, popovídal o plánech vinařství, o snu vyrábět opravdu dobrá růžová vína (jakýmsi vzorem pro něj tehdy byla Střední vinařská škola Valtice, které se v růžových více než dařilo), něco jsme ochutnali, prostě moc fajn to bylo. Stejně příjemně asi zapůsobil i na majitele vinotéky z Dlouhé Loučky během dubnového putování Ze sklepa do sklepa, protože i tehdy, při více než čtyřtisícové návštěvnosti, ochotně provázel skupinky zájemců mezi tanky a povídal o vinařství. Velkobílovická vína ze společnosti S.O.Č. se potom logicky stala jedněmi z prvních, o kterých při plánování degustací a rozšiřování sortimentu uvažovali.

Poslední lednový pátek se tedy přes dvacet zájemců o seznámení s velkobílovickým vinařstvím probojovalo závějemi, náledím a skutečnou délkou obce Dlouhá Loučka, která svůj název nezískala jen tak pro srandu, až na její samotný konec do stále ještě nové vinotéky. Obchodní zástupce, pan Lukáš Najbrt, přivezl 11 vzorků ročníků 2006 až 2009. Návštěvníci ochutnávky byli zpočátku trochu překvapeni jeho mládím, ale brzo je přesvědčil, že o víně toho ví hodně a dokáže odpovědět i na šťouravé otázky. Jeho prezentace vín byla fakt vtipná a příjemně přidrzle uvolněná, ale přitom nabitá informacemi, takže např. kromě přednášky o škodlivosti vody pro lidský organismus (voda se podle něj hromadí na plicích, usazuje v koleni a ředí kosti, takže pít víno je jednoznačně přínosnější, protože o člověku, který by měl na plicích víno, nebo víno v koleni ještě nikdy nikdo neslyšel) a dalších vtípků, se především hosté, kteří byli na degustaci vůbec poprvé, dozvěděli, jak a proč vůbec degustovat, informace o výrobě bílého a červeného vína nebo charakteristiku jednotlivých odrůd. Líbilo se mi, že dokázal dobře odhadnout skladbu účastníků, kdy tu bylo jak pár vinných nadšenců, tak několik lidí, kteří byli na takové ochutnávce vůbec poprvé, takže vedle základních informací a charakteristik zmiňoval i analytické údaje a odbornější termíny. Výborně se mu taky podařilo zapojit hosty do diskuze, hodnocení a popisu vína. Známý "efekt třetího vzorku" zapracoval a počáteční ostych zmizel, takže diskuze opravdu fungovala.

A co jsme vlastně ochutnali?

Na začátek jakostní Veltlínské zelené ročníku 2007. Víno z hroznů z trati Slovenské (Moravský Žižkov) má asi 7 gramů kyselin, zhruba jeden a půl gramu zbytkového cukru a 12 % alkoholu. Víno s jiskrou ve skleničce lehounce perlí a blýská zelenkavými odlesky. Ve vůni je cítit svěží zelené jablko a jemná kořenitost. Velmi suché víno chutná po limetkách, krásně se pije, je osvěžující, šťavnaté, navzdory vysoké kyselině opravdu harmonické. Prázdná sklenička intenzivně voní po citrusech a v ústech ještě dlouho zůstává příjemná kyselina.

Druhým vzorkem je Tramín červený 2008 v pozdním sběru. Dopředu se bojím své averze k této odrůdě, ale víno krásné zlaté barvy voní pro mě nečekaně jemně a příjemně, nevtíravě, především rozkvetlým šípkovým keřem, směsí koření a kandovaným ovocem. Chuť je plná, kulatá, vzácně sladěná, svádí k dalšímu doušku. Cukry ani kyseliny nevyčuhují, taky jsou téměř vyrovnané: 6,5 gramů cukru, 6,8 gramů kyselin. Moc pěkné víno. Po strašně dlouhé době mi chutná tramín!

Třetí víno je mladý Muškát moravský. Kabinetní víno ročníku 2009 pochází z trati Sahary (Moravský Žižkov) a má kolem pěti gramů kyselin a 1,5 gramu cukru. Jemně perlivé víno velmi světlé, téměř platinové barvy má krásnou svěží travnatě-květinovou vůni, s nádechem citrusů a ananasu. V ústech působí hladce a dlouho ulpívá na patře, ale uvítala bych více svěžesti. Nižší obsah kyselin vyvolává dojem sladkosti a mám pocit, že by mě větší množství unavilo.

Polosuché Rulandské šedé 2007 v pozdním sběru mělo při zatřiďování asi 10 gramů zbytkového cukru, 6,5 gramu kyselin a 12,5 % alkoholu. Velmi světlé víno z hroznů z trati Slovenské (MŽ) má květinově-medovou vůni se stopou zlatých sultánek a velmi lehoučce nasládlou, medovou chuť, která je ale doplněná výraznou kyselinou. Víno se zdá v ústech vyzrálé, uležené, přitom pikantní, s minerální dochutí. Je prostě tak akorát. Pěkné pití.

I když už máme za sebou dva polosuché vzorky, na přílišný zbytkový cukr si zatím nemůžu stěžovat. Následující dvě Chardonnay ve výběru z hroznů už ale budou polosladká. Nejprve Chardonnay 2007. Omamná vůně kombinuje tropickou ovocnou směs a máslo s medem. Chuť je sladká, plná přezrálého ovoce a medu s kapkou citronu. Víno je příjemné a opravdu lahodné, ale s 18 gramy zbytkového cukru už na delší popíjení opravdu moc není.

Chardonnay 2006, stejně jako předcházející vzorek z hroznů z trati Slovenské (MŽ), voní jemněji, spíše květinově, máslové tóny se projevují i tentokrát. Chuť je plná šťavnatého ovoce, lehce minerální, harmonická, okouzlující. Navzdory téměř 34 gramům cukru působí méně sladce než mladší sourozenec. Kyselina v závěru je výrazná, takže plnému a tělnatému vínu nechybí potřebná pikantnost. Opravdu elegantní víno.

V mezičase jsme se dozvěděli, proč lahve Velkobílovických vín momentálně vypadají jako "každý pes jiná ves". Vinařství se právě ocitlo uprostřed přechodu k novým lahvím i etiketám. Některá vína už jsou v lahvích nových, s novou černo-stříbrnou etiketou, starší ročníky v lahvích dříve používaných s původní etiketou. Některá vína byla nalahvovaná už dříve do původně používaných lahví, ale etiketa na ně byla nalepena už nová. A do toho všeho přišla jiná záklopka. Takže výsledkem je trochu zmatek a poněkud neuspořádaně vypadající řada vín. Ale to je prostě vývoj.

Červená vína se Rulandským modrým 2007 v pozdním sběru uvedla víc než dobře. Hrozny z velkobílovické trati Nová Hora daly jasně červené víno s cibulovými lemy a zpočátku podmanivou marmeládovo-povidlovou vůní, která postupně nabízí i vůni nové kůže a čerstvě nakypřené zeminy. Z prázdné skleničky lze cítit likérové či fortifikátové tóny. Chuť do černa zralých višní doplněná směsí koření je uhlazená a elegantní. Určitě není třeba na něj spěchat, tohle víno má potenciál ležením ještě něco získat.

Taktéž z trati Nová Hora byl další vzorek, pozdněsběrová Frankovka ročníku 2007. Rubínově červené víno má zpočátku ve vůni jablečné slupky a já mám podezření na rozjetou láhev. Po důkladnějším zatočení se ale vyvětrají a zůstává jen ovocná, hlavně višňová vůně. Višně a třešňová šťáva jsou i v chuti. Celkově je víno plošší, poněkud jednodušší, se slabým tělem a kratší dochutí. Je to nenáročné pití nejlépe k nějakému letnímu venkovnímu posezení. Zařazení po elegantním pinotu nebyla nejspíš nejlepší volba.

Jakostní Dornfelder 2007 z trati Sahary (MŽ) má temnou, neprůsvitnou barvu a zpočátku vůni syrového masa a koňské stáje, po vyvětrání krásně ovocnou, převážně borůvkovou vůni, kombinovanou s hořkou čokoládou. Chuť je lahodná, ovocná a šťavnatá, ale přitom pořád se zemitým a živočišným nádechem. Víno je hutné, je ho plná huba, ale přitom neunaví a povzbuzuje k dalšímu doušku. Moc pěkné.

Z trati Sahary je i Cabernet Moravia, pozdní sběr 2006. Má temnou barvu a zpočátku mírně zadušenou vůni, která se ale postupně otvírá a odhaluje pěknou kombinaci tmavého ovoce, kávy a koření, hlavně sladké papriky. Víno je na jazyku uhlazené, zralé, plné a výrazně ovocné s tóny kávy s mlékem. Opravdu povedená morávka.

Z téže trati jsou i hrozny, z nichž bylo vyrobeno poslední ochutnané víno, Cabernet Sauvignon 2006, pozdní sběr, které zrálo 12 měsíců v sudech barrique značky Mercier. Víno temně granátové barvy omamně voní ostružinami, švestkovým kompotem, čokoládou, lehce i kávou, s příjemným závanem spáleného dřeva. Šťáva sladkých ostružin je i v chuti, která je plná, vyzrálá a silná s velmi dlouhou dochutí. Opravdu impozantní víno, které v prázdné skleničce zanechá celý komplex ovocných a čokoládových vůní kombinovaných s důvěrně známou vůní připálené vařečky. Určitě toho má ještě dost před sebou, ale už teď je krásné.

Degustace byla pro začátečníky přínosná a poučná, pro lidi se smyslem pro humor vtipná, pro lidi ochotné sdělovat své názory vstřícná. Lukáš Najbrt zůstal s návštěvníky ještě dlouho po skončení a ochotně odpovídal a povídal. Ti, co vydrželi dost dlouho, se navíc dočkali bonusu v podobě perfektně provedené sabráže sekyrkou, kterou majitelé vinotéky pohotově přinesli z kůlny. A taky se dočkali edukativního závěru, protože mistrovsky setnutá láhev růžové bohemky předvedla naprosto ukázkovou korkovou vadu :-)

Děkuju vinotéce Pravdivá vína i Velkobílovickým vínům za fajn večer.