O Víně

27.08.2006 Petr Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Pusťte bratry domů! - aneb - Jak Petr a Pavel zachraňovali Miláška

Začalo to docela nenápadným e-mailem od "p.j." Celý další vývoj akce nechť laskavý čtenář sleduje v přímém přenosu autentickou korespondencí:

Ahoj Petře!
Nevím zdali někde nelítáš po světě, ale jestli jsi zrovna doma, tak bych Tě chtěl o něco poprosit.
Protože jsem teď pil zajímavé rulandy z Růžové hory nad Novosedly, tak jsem vyslal dotaz na Tanzbergy, kteří z této polohy také vyráběli víno, jestli vyrobili nějaké víno z této polohy v ročníku 2000. Odpověděli za několik dní, obratně se vyhli mojí otázce (tipuju, že dvoutisícovku má nafutrovanou ve sklepě kompletní nějaká VIP postava) tak, že prý nejlepší rulandu modrou, dosud nepřekonanou, vyrobili v roce 1999 (myslím, že je to ta, o které Železný v jednom článku píše, že když jí vytáhl v Domaine Leflaive, tak že si z toho všichni kecli na zadek). A dali mi tip, že prý by ji mohli ještě mít u vás v Hotelu Slunce. Tam jsem volal, ve vinotéce mají ulitou jednu jedinou poslední láhev za cenu kolem 800,- Kč. Mám ji tam zatím zarezervovanou na týden na Tvé jméno, ale kdyby to nějak nešlo zakoupit, vhodně uskladnit a dopravit při nějaké příležitosti ke mně, tak bych to musel zorganizovat jinak...


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Ahoj Pavle,
znáš tuhle pohádku?

Jednou takhle nic netušící X dostal urgentní email s neodmítnutelnou prosbou o záchranu jednoho Miláška, snad posledního volného v celém kosmíru. X nemohl takovou prosbu od svého známého Y odmítnout - neb věděl, co je to ryzí vášeň a zaujetí pro vědeckou práci...
A tak X hned na druhý den ráno zrušil všechen svůj důležitý program a nehledě na nepříjemnosti, které by ho mohly cestou za Miláškem potkat (udělení bodů jako nezbednému řidiči, zakoukání se do očí či na křivky spoře odděných děvčat volně zevlujících na náměstí), vyrazil do akce.
Vinotéka už má mít oficiálně otevřeno, ale dveře odolávají všemu viklání, klácení, třepání a ba i geglání s nimi - a to už je co říct. Mají sakra zavřeno! Ovšem to na X neplatí a vydává se k vyšší instanci, tedy k majiteli prodejny i vedlejšího hotelu a domáhá se vstupu a svých ústavou zaručených práv. Recepční v hotelu, ač věkem mladá - nicméně podle ohně v očích již zkušenostmi protřelá "první liga" - neodolá prošedivělému strništi X (kdy se asi tak měl holit, když celý večer včera, celou noc nespaje a i celé ráno jen myslel na to, aby splnil prosbu Y) a ochotně volá jistou Paní Z, aby se ujala své práce.

A to již X vítězoslavně vstupuje do oblíbeného stánku, do chrámu poznání, do velecentra veškerenstva. Jak je možné, že TADY ještě nebyl...? Inu, má svou hlavu - ale to již Paní Z vyzvídá, co že to bude. Jako bohem seslaná výzva, jako poselství archy úmluvy snáší se k jejím uším ta zřetelně artikulovaná slova, že "...my si jdeme pro Miláška!"

Paní Z otevře oči dokořán a rozšířeným chřípím nasaje zdejší vonnými svíčkami prolezlý vzduch: "Ach tak - pro TOHO Miláška...?", užívá si kouzla okamžiku. Zkušený X nelení a kuje železo, dokud rudě žhne. Kroutí se a stříhá ušima a loudí ještě více takových Milášků. Zde se ovšem natvrdo projevuje nezdvořilost, neochota, nepřiparvenost, snad i lakota a amatérství Paní Z - Miláška má opravdu jen toho jednoho posledního!!

X takové chování nechápe... Vnutí se tedy aspoň k tomu, že se půjde osobně přesvědčit do archívu, zda přeci jen tam někde obepnut plísní šedou, ztracen světu z očí a pln strachu ze samoty neleží chvějící se Milášek 2...? Paní Z sama nakonec ráda musela uznat že tedy ano, zamrká významně očima, zamkne hlavní vchod a láká X do osidel sklepení. Sestupují spolu dolu po točitých schodech do klimatizovaných katakomb a X lehce zamračen přemýšlí, zda se v případě sexuálního harašení ze strany Paní Z bude bránit, či nikoli. Nakonec dochází k rozhodnutí, že by do toho šel, "...ale jen za Miláška 2...!" Ano, to by snad šlo, ale JEN TAK, to tedy určitě ne. Vždyť X je čestný muž a šlechtic a navíc zde není kvůli kratochvíli, ale je zde na vědecké záchranné misi.

X a Paní Z prolezli veškerá skrytá zákoutí, X osobně prohlédl všechny archivní skvosty a skryté poklady domu, vzal každou láhev raději dvakrát do ruky, leč marnost nad marnost. Chladné přítmí archivních prostor, kde je s ďábleskou lstivostí připraveno vše tak, aby X podlehl (Paní Z: "Jejda, tady nám nesvítí žárovka!"), své poklady již vydalo.

Tedy jediný blahořečený Milášek je zde teda DOOPRAVDY poslední na světě... :-( Paní Z však po lehkém otření se (prý náhodném!) o svalnaté a dokonale tvarované muskulatury X neodolává a sama navrhuje, že by mu ještě mohla pustit Miláškova bratrance - je to Rulandské bílé 2001 výběr z hroznů ze stejné trati jako je Milášek sám - jsou zde prý již jen 2 poslední láhve.

X poznává, že se Paní Z "chytá", nelení tedy a postupně ji tlačí k provlhlé zdi... Té se téměř podlamují kolena, omdlévá vzrušením a tak nehledí na to, jak X postupně zachraňuje z kobek temnoty další skvosty, které by jinak chudery skončily v neurozených hubách místních zbohatlíků. Igelitka se plní - Sauvignon, Ryzlink rýnský, Chardonnay a Cabernet Sauvignon - vše to chrabří bojaři z Tanzbergu, L.P.1999, pozdní sběry, narození všichni v jednom síči - v trati Pod Sv. kopečkem v Mikulově (jen to Chardonnay je z Drnholce).

Pak to již šlo ráz na ráz - X stačilo podplatit Paní Z poctivou částkou a zahledět se jí do očí svým bleděmodrým pohledem studánky... Paní Z ztrácí soudnost (jak jinak) a pak již následuje úprk X po točitých schodech nahoru a rychle pryč, než se Paní Z vzpamatuje (což jistě nějakou chvíli potrvá) ze sexuálním napětím nabitého prostředí a zavolá o pomoc. Rychle do připraveného nastartovaného auta a vydat se podle plánu nachystanou trasou matoucí případné pronásledovatele směrem domů. Zde se již X při stažených žaluziích a všech zamčených zámcích kochá všemi Milášky a společně se radují nad jejich nově nabitou svobodou :-)

Jediný problém nastavá doma: kam s nimi? Veškeré skladovací prostory s přísně řízenou teplotou chlazení jsou obsazeny již dříve zachráněnými vojíny Ryany. Zde se ovšem naplno projevuje kouzlo osobnosti Miláška - zabalen do hedvádného papíru se jen tak lehce usměje na ostatní láhve a ty se elegantně smrsknou a udělají mu místečko mezi sebou :-) X to nechápe - kolikrát se za posledních několik měsíců snažil MARNĚ o něco podobného s jinými přírůstky...

Ostatní zachránění vězňové však musí potupně mezi mrkve, jogurty, ušlechtilé sýry a dresinky do normální ledničky. X se až stydí, že se o tom někdo dozví, ale ztrátu svého renomé Lovce milášků riskuje raději, než aby ještě zesláblé vězně vystavil riziku dušnosti a přehřátí z nově nabyté svobody. X je dnes dokonce poprvé RÁD, že jeho životní partnerka zrovna drží jednu ze svých pochybných diet (takže trpím hlady i on) a v ledničce je volno, prázdno a pusto. Kdyby si tam jeden zahalekal, vrátí se mu leda tak zmrzlá ozvěna :-( X tedy pohotově zabírá poslední volné poličky (to zase bude brblání) a těší se, jak ten úspěšný den později s novými láhvemi-kamarády oslaví a o všem si spolu poklábosí :-)

Zde je tedy Pavle ono tanzbergovské menu (vybírej dle libosti):

RM 1999 VzH 0,5 l - 832,- Kč
RB 2001 VzH 0,5 l - 436,- Kč
CH 1999 PS 0,5 l - 359,- Kč
SA 1999 PS 0,5 l - 292,- Kč
RR 1999 PS 0,7 l - 423,- Kč
CS 1999 PS 0,7 l - 297,- Kč

Zdraví Tě Petr (asi si ale nechám všechny...) :-)

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Ahoj Petře,

:-))))))

Slušná práce, agente, ještě zapálit si a vyfouknout kouř k nebi!
Čili ten výběr RM je z trati „Pod Sv. Kopečkem“? Carramba. Tajně jsem doufal, že to bude Růžová hora, o níž chystám takový recenzenstký miniseriál. To je jedno.
Těch ostatních se zříkám, už těch osm stovek mne zabředne ještě hloub do žebroty... Tu bílou rulandu jsem dokonce kdysi koštoval: panenská sklizeň s 9 g/l cukru, lehce botrytická, rozhodně zajímavá. Pak jsem z 1999 ročníku pil v zimě Veltlín PS - to je ovšem úžasná záležitost! Věřím, že i ty ostaní. Gratuluji a těším se na recenze.

Další postup:
1. Nenápadně vyčkat, až se vyskytne příležitost k cestě ke mně. Do té doby víno zajistit v termostatickém prostředí, kde na něj nikdo nebude moci ani omylem sáhnout (nelaskat, prosím!). Doporučuji polepit lebkami se zkříženými hnáty nebo zalít do betonu.

2. Na cestu si vypůjčit nejlépe nějakou limuzínu s měkkým pérováním. Klimatizaci nastavit na stejnou teplotu v jaké bylo víno skladováno (ideálně 16°C - nad nulou!). Nebo aspoň vystlat kufr balíkem skelné vaty. Prudké pohyby s lahví se zapovídají!

3. Konvoj složený z limuzíny a doprovodných vozidel s ochrankou se vydá NENÁPADNĚ ku Praze (detaily později) zhruba dvacetikilometrovou rychlostí.

4. Až dorazí na Václavské náměstí, vyčkáte dalších instrukcí.

Navrhuju si odteď psát šifrovaně: xcbdVbf&vd °vŁ$fl ERFDsws~Ł$dd

Lidstvo je Vám zavázáno, agente. Konec.
P.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Pavle,
na převoz vín ku Praze jsem zajistil klimatizovanou miniledničku s napájecí šňůrou do zdířky auto-zapalovače a autem bude Merc. Benz 270 E Klasse, ročník 2004, ovšem vybavení pouze Klassik - lepší jsem nesehnal, sorry. Je však naštěstí vybaven gyroskopickým boxem, který zachovává vůči Zemi vodorovnou polohu za všech okolností, tedy i v zatáčkách, na hrbolech, při přejetí lesní vysoké apod. Doprovod zajistí Group 4 s plně ozbrojenou četou.

Heslo je Доброе присiетитiсе и все правного кривудания за ⅔ единствой обстрелкой

Zdraví Petr :-)

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4227x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5