O Víně

Kadaň


Stát: Česká republika

Oblast: Čechy

Podoblast: Litoměřická

Celková rozloha vinic [ha]: 75.2

Osázená registrovaná plocha vinic [ha]: 0.4

Počet registrovaných pěstitelů: 2

Údaje z roku: 2005
Popis:

Pod vinařskou obec Kadaň spadají katastry obcí Bystřice u Kadaně, Kadaň, Tušimice a Úhošťany.

Vyhláškou 254/2010 se zrušily tratě: Kadaň (Úhošťany) - Pod Blzeňským vrchem (tam se škrtalo kvůli tomu, že nejcennější části tratě byly odtěženy na stavební kámen a spodní části už jsou klimaticky nevhodné), Bystřice u Kadaně - Bystřický vrch (prý kvůli špatné dostupnosti pro techniku a výskytu chráněných a ohrožených rostlin není reálné, že by se tu v budoucnu réva mohla pěstovat). Nad meandrem pohltito trať Oherské stráně.

Všechny zdejší tratě byly zařazené do druhé kategorie tratí. Sice mají všechny příhodnou svažitost i orientaci ke slunci, ale přeci jen už se pohybujeme nad 300m nad mořem.

Kvalitní vína z Porýní, Francie, Itálie se díky obchodní stezce objevovala na Kadaňsku dávno předtím, než zde cisterciáčtí mniši vydadili první vinice. Vladislav I. daroval 1165 cisterciáckému klášteru ve Waldsassenu Dolany a Přívlaky. Jejich panství se rozrůstalo, v roce 1185 získali ves Vinaře, 1192 byl v Mašťově založen jejich klášter, z kterého se ale už roku 1198 přesunují do Oseka na Teplicku. (Žatecko: benediktinské opatství v Postoloprtech) První písemná zmínka o víně pochází z roku 1285, kdy se norimberský a loketský purkrabí vzdává ročního poplatku jedné urny vína (něco přes 13 litrů) z vinohradu v Přívlakách mezi Kadaní a Žatcem. Tento vinohrad patřil tehdy právě walsassenským cisterciákům a dá se předpokládat, že byl osazen révou dovezenou z Burgundska, odkud se řád šířil. Od roku 1261 jsou rovněž doloženy na Kadaňsku državy cisterciáckého kláštera Grünhain jejichž správním centrem byla Bystřice u Kadaně. Vinice u Bystřice jsou poprvé zmíněny v roce 1350. Kadaň se v polovině 13. stol. stává královským městem a jeho obyvatelé ve vinařském podnikání záhy předčili řádové mnichy. Není divu, vždyť některé staré kadaňské rody sem přišli z Porýní či Frank. Velký impuls k rozvoji dal Karel IV., který roku 1374 uděluje královskému městu Kadaň stejná vinařská privilegia jako několik let předtím Praze, včetně atraktivních dvanáctiletých prázdnin. To vedlo vskutku k raketovému rozvoji vinařství, které se stalo jedním z hlavních zdrojů příjmů pro město i jeho obyvatele. Další rozšíření vinic v roce 1391 povolil Václav IV. (1399 stejná práva udělena Žatci a 1416 Mostu). Vinařství se dokonce dařilo i v průběhu husitských válek. Na přelomu 15. a 16. stol evidováno desítky vinohradů na Svaté hoře, u františkánského kláštera Čtrnácti sv. Pomocníků, na Prostředním, Zadním i Dlouhém vrchu, kolem Jezerky, na Jelení hoře i Zlatém vrchu (zde byla známá Šlikovská vinice a Kněžská zahrada), v Bystřických lukách, v Želinském meandru a na všech vhodných stráních kolem Ohře, dokonce i za předměstskými branami Hrnčířskou, Schrauzereovou a Svatou. Dále kolem říčky Liboce, u Radonic, v Pětipsech, Polákách, u Perštejna (tam je vinice doložena již 1431) nebo později v Domašíně (1623) a Vintířově (1664 dvě vinice přímo u zámku) a Běšicích. Některé vinice kolem Kadaně náležely přímo králi či významným šlechticům, třeba i Jiřímu z Poděbrad (konfiskát, který později prodává). Vinařská privilegie potvrdil 1501 i Vl. Jagellonský. Nejlepší vinice na Svaté hoře, kde nejvíce ceněná odrůda Breitensteiner – její rudé hrozny byly opěvovány jako drahokamy, rudé granáty, z nichž se vyrábělo víno hnědorudé barvy, učiněný Božský nektar. Od roku 1615 bylo mnoho vinic proměněno na polnosti. Nejvýrazněji však uškodila třicetiletá válka (1618-1648). Vojska cizí i vlastní, do saského exilu odešlo mnoho evangelických rodin, též konkurence, levnější dovozy. Nejtěžší ranou 1647: v době vinobraní obsadil cheb vojska švédských generálů Wrangela a Wittenberga, dorazili až ke Kadani a ve vsi Poláky si zřídila ležení. Co nezplundorvali oni, dokončila císařská armáda hraběte Holzapfela (kůly z vinic na palivo). Též klimatické změny přispěly. Kvůli neúrodám se nestačila pokrýt spotřeba vlastními zdroji a zákaz prodeje cizích nebyl udržitelný. Nárůst obliby piva. V 18. stol o vinařství jen sporadické zprávy, byť na hlavních dveřích do radnice zhotovených v roce 1713 je réva ještě spolu s hruškami a chmelem jako erbovní plodina.Ještě v roce 1845 evidováno 10ha (Svatá hora a stráně u Ohře). Posledním vinařem měšťan Pollet, ale už spíše z nadšení a úcty k tradici. Zbytky zplanělých vinc ještě zmíněny 1870 (Jelení hora). Wendelin Schmidt, měšťan a gymn. Profesor se snažil vzkřísit koncem 19. stol. Tu a tam i ve 20. stol. jednotlivé kmeny révy ve fr. Klášteře, u Ohře, na Sv. hoře. A na kopcích kolem Kadaně kamenné viniční terasy a někde i zbytky viničních domků. Dle kadaňského webu ale ještě do konce 2sv. války někde 2ha. V roce 1997 hledalo město využití pro zahrady právě rekonstruovaného františkánského kláštera. Na vyčištěných původních terasách se postupně vysázelo 0,37ha vinice různých odrůd i výšky vedení, zasvěcena sv. Václavu, sv. Ludmile, sv. Urbanovi. Od roku 2000 slavnost zarážení hory a vinobraní, zahajované bohoslužbou ve fr. Klášteře, na kterou navazuje slavnost otevírání hory ve vinici.  Tyto slavnosti jsou také (krom některých přehlídek českých vín,  jako třeba ta jarní ve Slaném) zřejmě jedinou příležitostí, kdy může normální smrtelník vína z Kadaňských městských vinic ochutnat. Město totiž, co nepoužije k reprezentaci města coby dary delegacím a hostům, rozlije za symbolické vstupné pětitisícovým davům, které si tyto obnovené vinařské svátky tuze oblíbily. Město vydalo i publikaci o minulosti a současnosti zdejšího vinařství, pro potřeby slavností pořizuje vinařský kroj, vykopává a vybavuje sklípek hned u vinice. Zřetelně se o tom, o co dnes kadaňským vínobuditelům jde nejvíce, vyjádřil na stránkách nově vydané příručky Minulost a současnost vinařství v Kadani jeden z jejích autorů, Ing. Jiří Frajt: „Mnozí chtějí kadaňské víno pít nebo jím třeba obdarovat své známé z druhého konce naší republiky. Je čas tedy sebrat odvahu a zasadit révu dřív, než budou poslední vhodné plochy obsazeny rodinnými domy a další zástavbou.“ Jiří Frajt sám šel příkladem a už v roce 1998 vysazuje v krásné lokalitě pod Katovnou v místě zasypaného hradebního příkopu svou vlastní viničku. Oficiálně spadá pod viniční trať Svatováclavskou, soukromě ji však dedikoval svaté Ludmile. Jen o kus dále vysadilo město Kadaň v roce 2006 svou druhou vinici, hned vedle Žatecké brány. Nevěřili byste,  jak kousek vinice zkrášlí pohled na město. Z dalších viničních tratí spadajících pod vinařskou obec Kadaň jsou některé jen potenciální, na odvážlivce čekající, jen trať Na vinici má za sebou kratší periodu vzniku i útlumu vinaření – v sedmdesátých letech tu z nadšení vznikla komunita zahrádkářů-vinařů, která však s postupujícím věkem zakladatelů postupně téměř vymizela. Jistou naději skýtá před pár lety vysazená soukromá vinička. V dalších vinařských obcích Kadaňska je to podobné – někde zatím neuskutečněné plány, jinde výzva do budoucna.



Stará podoblast do roku 2004: tehdy nezařazeno
Legenda, vysvětlivky, tipy a zdroje k obcím a tratím:
odkaz zde
Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení stránky: 2163x