O Víně

17.12.2006 Zdeněk Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Škůdci révy vinné a jejich predátoři - příspěvek k debatě

Spíše náhodně zabloudím na stránky "ovine.cz" - jako vinař s hlavním zdrojem obživy to není nikdy na škodu - pozn.Petra - to rádi slyšíme :-) .
Protože zvládnutí problematiky a udržení biologické rovnováhy i celkového ekosystému ve vinicích musí být ve výbavě každého vinohradníka, pokusím se zareagovat na poslední větu z chatového příspěvku od "p.j." k původnímu článku Moderní biologická ochrana révy vinné.

Pro jistotu zde uvedeme znovu zmiňovanou část příspěvku: "...Chtěl jsem se zeptat někoho z vinařského prostředí jak moc devastující jsou popisovaná nebezpečí. Je mi jasné, že taková peronospora dokáže v nepříznivém roce úrodu slušně zdecimovat. Ale hálčivci? A obaleči? Na své viničce mám "ty zlé roztoče" už deset let. Listy jsou pokroucené, hlavně po jaru, v plné vegetaci to dost ustupuje. Když se obrátí list, vypadá to skoro jak plíseň, ale nikdy jsem proti tomu nezasahoval a něpřišlo mi, že by to bylo něco víc než čistě estetická záležitost. Réva má i tak dostatek listové plochy, aby hrozny v poklidu dozrály. To samé obaleč. Objeví se, spotřebuje pár listů, zabalí do nich kukly... a to je všechno. Nijak víc mi neškodí. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli na Moravě, když se proti nim nijak nezasáhne, jestli hrozí nějaká kalamita, která by připravila někoho o podstatnou část úrody...", uvádí p.j. .

Co se týče housenek (Ostrorožec trnkový), největším nebezpečím jsou pro mne píďalky, které vypadají jak úponek a jejich přítomnost zjistíte až jsou doslova vyžraná očka, a to v první polovině dubna před rašením. Za celou moji praxi však škody nebyly nikdy ani jedno procento, na píďalku platí jedině postřik akaricidy a nebo drobné ptactvo. Kalamitní stav tohoto škůdce jsem nezaznamenal ani nikdy neslyšel. Jenom pro zajímavost, četnost jedinců kromě vyžraných oček lze zjistit poklepem na drátěnku, kdy píďalka se oproti úponku neudrží a spadne na zem. Neštěstím je, že zase vyleze.

Co se týče housenek obou druhů obalečů, záleží na filozofii vinohradníka. Já osobně to neřeším, provádíme každoročně sběr za zelena a tak se jednoduše napadené hrozny odstraní a ještě zůstává bohatá rezerva. Jinak na keři ponechané hrozny, napadené housenkou obaleče - není to prosím brouk, který stáčí listy do doutníkového tvaru a uvnitř klade vajíčka, zde se jedná o zobonosku, na Moravě zvanou též "Vincour", jsou zdrojem hnilob a v případě mokrého podzimu tohle kalamitní být může.
(pozn. Petra: to by asi měli radost zejména členové vinařského spolku Vincúr z Modry u Pezinoka :-)...)

Nejvážnější, alespoň podle mně, je z uvedených škůdců vlnovníkovec a hálčivec, sviluška se na révě téměř nevyskytuje. Při kalamitním výskytu hálčivce, což se mi jedenkrát stalo v r. 1998, je zaděláno na pěkný průšvih. Tento tvor vysává z rašících oček mízu a tím se zbržďuje vegetace. K spolehlivé identifikaci může dojít až podle vyrašených lístků, které jsou zkrabacené. Pokud vinohradník nezasáhne, v tomto případě pouze chemickou ochranou, napadá později hálčivec i špičky květenství a o průměrné kvalitě úrody už nemůže být pochyb, vše je zpožděno, nenávratně.

Obrana proti populaci introdukcí predátora Tychlodromus pyri je to nejlepší, co bylo zhruba před třiceti lety objeveno. Nechci nějak moc složitě líčit proč došlo tehdy k narušení ekosystému, zavinil to ale člověk a to tím, že v ochraně proti perenospoře zavedl ochranné prostředky, které jsou pro T. pyri toxické a tyto se prakticky používají dodnes - o akaricidech proti obaleči ani nemluvě, tyto nadělají ve vinici víc škody než užitku. Dnes máme tedy daleko víc poznatků než naši předkové a záleží na volbě jednotlivce, jak bude postupovat.

Co se týče mé zkušenosti, vyřadil jsem všechny toxické přípravky z plánu ochrany a od zmíněného r. 1998 mám pokoj, příroda si rovnováhu sjedná sama a introdukci T. pyri nepotřebuji. Ještě jedna zajímavost - výskyt škodlivých živočichů typu vlnovníkovce nebo hálčivce lze téměř vyloučit podle odrůd u Chardonnay a všech Pinotů, naopak se jim velice "daří" u odrůd jako Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Sauvignon, Frankovka. Taky máte pravdu v tom, že napadené listy od pozdějších populací jsou spíše estetickou záležitostí a na druhou stranu pro náš užitečný predátor nemusí strádat. Tolik moje zkušenosti.

Vinař Zdeněk Trčka
693 01 Starovice 329 (u Hustopečí)
Hospodaří s rodinou od r. 1995, z počátku na sedmi, od r. 1999 na celkem čtrnácti hektarech vinic. Vlajkovou lodí je Ryzlink rýnský.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 5881x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5