O Víně

Poslední dobou, jak stoupá obliba ve víně u širší populace, také se víno stává dobrým prodejním artiklem. Obchodníci vymýšlejí jak víno prodat a utržit co nejvyšší zisky. Je třeba udělat víno na vnější pohled zajímavé, k tomu se používají různé láhve, etikety a také nápisy. Jak se stalo víno módním trendem, tak je módní i archivace vína. Pro zákazníka je pak zavádějící údaj na láhvi ARCHIVNÍ víno. To slovo je velice obecné, nikde není stanovena jeho podmínka. Některé zákony ve světě na to myslí, třeba pojem RESERVA nebo GRAN RESERVA, přesně definuje, co to znamená. Ale u nás? Je to takové pocitové slovíčko. Osobně se vínům takto označeným nevyhýbám, ale vybírám si mezi nimi stejně jako mezi víny takto neoznačenými.

A jak tedy poznáte, které víno archivovat? Obecně platí, že když má víno zrát, tak musí z čeho. Víno musí mít velké tělo, třísloviny, kyseliny, alkohol. Neboli křiví ústa láme vaz. Pokud je víno od počátku řídké a třeba i kyselé, takové jistě zůstane i nadále. Stárnutím se nevytvoří tak plné tělo, které máme u červených vín tak rádi. Také nearchivujte vína chemicky stabilizovaná, konzervovaná a ty vlastně ani raději nekupujte. Některé technologie zpracování také nejsou vhodná pro následné dlouhé ležení. Vína z obchodních domů také raději ne. Tam by měla být vína, která jsou již vhodná ke konzumaci. Zboží pro nejširší populaci.

Některá česká a moravská vína jsou dobrá mladá a některá odleželá, ale nejsou většinou vhodná na nějaké dlouhodobé archivování. Takových deset let je asi maximum, ale to již musí být víno z velkým V. Pouze ta nejlepší vína z Bordeaux mají doporučení k dvacetileté archivaci. Něco je v technologii výroby a něco hroznech, jak rostou a jak uzrají. To jest můj názor, ke kterému jsem došel po různých konzultacích s odborníky, vinaři a při nahlédnutí do literatury.

Ještě jedno doporučení pro ty, co nemají moc zkušeností ze starými víny. Zkoušejte opatrně, ta starší vína mají v sobě více té poetiky, než mladické lahodnosti. Pokud budete připravovat nějakou slavnostní tabuli, nebo romantické posezení při svíčkách, volte raději vína mladší a svěží. Ty opravdu vyzrálé jsou vhodné spíše ke koštování, než k popíjení.


Pozn.Petra : z několika rozhovorů s vinaři vím, že se tak nějak zažilo, že víno starší než 3 roky (tedy nyní již vína sklizně 2001 ) "lze" označit jako archivní. Nevím ale, jestli je tento úzus někde v předpisech či zákoně zakotven. Někteří chytráci na slově archivní parazitují používáním obratů na vinětě jako "archivní sklep", apod. i když jde o jakostní víno bez udání roku sklizně - tedy očekávejme, že to je rok 2003.
Pravda je, že koupě a otevření kteréhokoli vína je VŽDY tak trochu sázka do loterie. Jakost, ročník i jméno výrobce může hodně napovědět, ale jak jsme se i na našem portále mnohokrát přesvědčili, občas nás víno překvapí - oběma směry.

Pan Šabata, vinař z Rakvic mi např. řekl, že on nepije vína, starší než 2 roky. Víno se má pít čerstvé, mladé, dokuď má sílu a je živé. Myslím, že i na charakteru jeho vín, o nichž zde také píšeme, to je poznat. Naopak jsou výrobci, kteří přímo na vinětě uvedou doporučenou dobu archivace. Např. u znojemského Znovínu jsou vína z vinice Šobes určena k uložení na 5, 7 i 10 let. No ale zaručí mi někdo, že za těch šíleně dlouhých deset let bude víno opravdu desetkrát lepší, než dnes? To určitě ne... Nicméně dobrá rada: vždy se vyplatí se výrobce zeptat, jestli on víno k archivaci doporučuje, nebo ne. Telefonní číslo a jiné kontakty v naší encyklopedii seženete snadno.
Tak šťastnou ruku při výběru a stálé podmínky v archivu :-)