O Víně

02.11.2011 p.j. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 02.11.2011 07:07

Akce Pinot 2006 Part B

Utkvělá myšlenka na nalezení nejlepšího zdejšího pinotáře nás hnala do další sady pečlivě vybraných a zaarchivovaných vzorků pinot noir či ruland modrých. Na podzim si vždy střádáme ty dražší a instinktivně tedy snad i lepší lahve, u kterých předpokládáme i větší archivační potenciál.

Jak už vytrvalejší čtenáři znají z minulých let (chutnali jsme takto ročníky 2003, 2004, 2005 poprvé a podruhé a před půl rokem i Part A ročníku 2006), všechny vzorky byly vytemperovány na 13°C, otevřeny v mírném předstihu (tentokrát asi 4 hodiny před), ihned zase lehce korkem uzavřeny, zaslepeny do černých plastových pytlů, označeny nálepkou s krycím názvem (tentokráte jmény stromů, pokud možno ne příliš aromatické asociace vyvolávajících), pod tímto názvem si účastníci dělali své poznámky a hodnocení (pokud možno bez hlasitých výkřiků a ovlivňování ostatních - i když úplně se legráckám uniknout nedalo). Po přechutnání všech vzorků se nahlas četly tipy, jak kdo si troufá poznat vinaře, a ihned se příslušný vzorek odmaskoval. Já pil opět ze své osvědčené a nenahraditelné sklenky Riedel Sommelier Burgundy Grand Cru, ostatní z toho, co si donesli, nebo co jsem doma za nejobjemnější sklenku vyhrabal.

Možná v sklence je ten klíč k tomu, proč se naše preference a hodnocení úplně nekryjí. Možná v odlišném vkusu a ideálu pinotu. Už jsem to tu možná psal v minulých letech, ale zopakuji své kritéria hodnocení:

1.) Barva u mne nehraje roli téměř žádnou. Maximálně na pinoty odstínu příliš do fialova se dívám podezřívavě jako na pinoty upravené jinou odrůdou. Takový se letos nevyskytl.

2.) Ve vůni nejvíce cením složitost, komplexitu, harmonii, intenzita nehraje roli, až na oba extrémy (žádná vůně nebo příliš přehnaná mi vadí). Ovoce mám sklon považovat za kýčovitou ozdobu, víc mi sedí různé hůře popsatelné bukety vyvinuté stárnutím vína.

3.) V chuti u pinotů hledám hlavně harmonii složek hladké, natrpkle-svíravé, kyselé a pozitivně v náznaku nahořklé - ideální pinot má mít, podle mého, namícháno mistrovsky ze všech těchto komponent. Delší dochuť je samozřejmě pozitivum. Plnost...není u mne podmínkou, pokud je harmonie perfektní, cením si více "vodovějšího" vzorku než přehnaně ztěžklého. Stejně tak jsem schopen si obhájit to, čemu se odborně říká "lehčí vada" nebo "zelené tóny", pokud je to nějak zajímavě zakomponováno do celku a nevystupuje to disharmonicky nebo odporně.

4.) Typičnost je ošidná, přesto když je to "pinot jak poleno", jásám, zatímco "u tohohle bych pinot nehádal ani náhodou" mne docela brzdí v nadšení.

* nepolknutelné víno

** vyloženě vadné víno i podle mých poměrně liberálních měřítek

*** víno, v kterém mi něco dost vadí, disharmonické, ne zrovna příjemné na pití

***(*) poměrně průměrné a ne moc zajímavé víno mimo mé preference

**** víno, kterému nelze upřít nadprůměrnou kvalitu, leckdo by ho možná i ocenil více, ale něco mu z těch věcí, které si cením já, chybí.

****(*) parádní kousek, ale dokážu si představit, že v nějaké jednotlivosti by i mohl být lepší

***** bezchybné, můj ideál pinotu

A teď ke vzorkům, budu uvádět už odmaskované a seřazené v pořadí podle oblastí. Tradičně jsem dopíjel zbytky lahví po několik dní po akci. Letos jsem to dost odbyl, nechtělo se mi každý večer leštit znovu riedlovku, tak jsem to chutnal z obyčejné běžné sklenice na červené o nepoměrně menším objemu. V ní jsem, až na výjimky, žádné překvapivé obraty k lepšímu nezaznamenal.

Mělnické vinařství Kraus, Česká vinařská oblast, zemské, 13,5% - tmavší odstín na pinot, někdo zahlásil ve vůni "koňskou moč", kterou se pak těžko dařilo vyvrátit, byť osobně mi aroma ani chuť nepřišly tak nepříjemné, jak by tato asociace nabízela. Vůně i chuť byly trochu divočejší, do lesní hrabanky, usychajících borůvek, sololitu, hnoje, v chuti to sice nijak zvlášť nezadrhávalo, ale taková podivná, ne zrovna příjemná hořčina či co způsobovala, že víno se nedalo pít se zvláštním požitkem ani ten večer, a dokonce ani později v dalších dnech se z vína nedostaly dusnější tóny a sevřená nahořklost. Původně jsem dal ***(*), ale když si tak čtu ta svoje kritéria, musím snížit na ***

Lobkowicz Zámek Mělník, Mělník, Turbovice, výběr z hroznů, 13,5% - plastokaramelová vůně, chuť celkem slušná, ale nic složitého  ***(*)  Přitom bývaly doby, kdy jsem byl z tohoto vína na degustacích nadšen. Ovšem čas a kyslík v neplné lahvi tomuto vínu velmi prospěly a já bych ke konci lahve po několika dnech dal i ****(*)

Salabka, Vinařství v Troji, Praha, výběr z hroznů, 13,5%, extrakt 24,4 g/l, kyselin 5 g/l, cukr 3,5 g/l  - světlejší typický odstín, vůně plastovější, chuť až přehnaně vážná, je v ní hodně neušlechtilého třísla (z třapin? peciček? nebo použili levnější taninový preparát? - přiznám se, že mi zklamalo, když jsem se dozvěděl, že to, co se mi líbilo u ročníku 2005, měl na svědomí komerční taninový preparát), které oteplením přechází v nepříjemnou hořkost. *** V dalších etapách přechutnávání se vůně upravila do slabší vůně sušených brusinek, udržela-li se teplota, chuť se zdála též korektní. Dejme tomu ***(*) 

Vinařství Holánek, Ivaň, Aeibis, pozdní sběr, 12% - světlejší verze pinotu, ve vůni opravdu lascivně cukrové, lízátkové. Chutí výrazně koncentrované, nasládlé, delší. V dalších dnech se přeci jen více projevila složka bobulově ovocitá, celkově sice nikterak složité, ale vcelku příjemné pití. Z počátečních ***(*) bych povýšil na ****. Toto víno jsem kupoval na poslední chvíli v Lustermanském sklepě, moc jsem se těšil, protože když jsem před časem chutnal pinot 07, tak ten mne přesvědčil, že má smysl pinoty (nejen červené) z tohoto vinařství sledovat.

Vinařství Barabáš, Strachotice, Strachotický vrch, pozdní sběr - u zdejších pinotů nevídaně tmavý odstín, ale nešel do modrofialova, vůně slabší, těžko nějak blíže popsatelná, chuť slušná, kompaktnější ****. V dalších dnech se vůně proměňovala na spáleninu, škváru, popel až připálené vajíčko, chuť si držela svůj původní standard.                

Vinařství rodiny Špalkovy, Chvalovice, Dívčí hora, jakostní - též temnější barva, velice jemná vůně, až skoro žádná, chuť sice bez disharmonie, ale i bez vrstev nebo struktury, taková jednorozměrná, nudná. *** A ani dalšími pokusy s časem, teplotou či jinou sklenicí jsem z toho nevymáčkl více, z vůně náznak červeného ovoce, v chuti cosi podobného. Takové méně výrazné červené. 

Vinselekt Michlovský „Distinque de Vinselelkt", Perná, Purmice, pozdní sběr, 13%  - exkluzivně lahvováno pro Tesco; ušlechtilá a vzdušně, elegantně působící vůně nejblíže jdoucí do peckového ovoce a jablečných jader, v chuti konečně nacházím ten správně namíchaný komplex nasládlosti, mužné síly, třísla i pozitivní nazelenalé nepoddajnosti. Zbytek v lahvi bylo radost pít i v průběhu několika dalších dnů, byť samozřejmě o ty nejrafinovanější vonné složky už přišel, ale třetí den už přeci jen začal být unavenější a na sestupu. *****      

Vinselekt Michlovský  „Vinum Palaviense", Mikulov, Pod Sv. kopečkem I., pozdní sběr, 12,5%  - temná barva, ale odstín v pořádku, pěkná a velice harmonicky naladěná vůně, i chuť, nenechá-li se příliš zteplat, to potom z ní vystupuje takový ten lízátkový štych, který mi zas tak příjemný není. I toto víno kyslík v neplné lavi nezničil a dobře se pilo i další večery.   ****(*)  Toto víno vysoce cenili i někteří další ochutnavači.            

Vinselekt Michlovský  „Harmony", Rakvice, Trkmansko, pozdní sběr, 12%  -  světlejší odstín, šípkově ibišková relativně komplexní vůně, chuť taková zdánlivě nenápadná, ale o to mi sympatičtější. Pěkně udělaný nepřezdobený pinot.  ****(*) V dalších dnech se musela hlídat teplota - ve vyšší vystupovala příliš hořkost.      

Tanzberg Mikulov, Novosedly, Růžová hora, pozdní sběr, 12,5% - temnější odstín pinotu, už vůně varuje zelenino-řepným vegetativním neladem a chuť to jen potvrzuje neharmonickým drsným tříslem. S tímto projevem jsem čekal, že se v Part A ročníku, kde bych hledal spíš přezrálou marmeládovitost, nesetkám. O to větší zklamání bylo při odmaskování, přeci jen jsem pinoty z Růžové hory velmi vyhledával, navíc po roztržce Tanzbergu s pěstitelem hroznů je jasné, že ročník 2006 byl zřejmě posledním, kdy se pinot z této trati u Tanzbergu objevil. Zajímavé je, že v nedávné minulosti (minimálně u Part A) mi stejný pinot, dokonce ze stejně značené šarže, přišel nadprůměrně dobrý. Tato lahev se sice s kyslíkem a časem poněkud srovnala a částečně ohladila, ale jen z původních **(*) na sotva ***(*) 

Tanzberg Mikulov, Bavory, Anenský vrch, výběr z hroznů, 12,5% - opět temný pinot, ve vůni se projevuje vyzývavě, pouťově, lízátkově. Chuť průměrnější v které dominuje drsnější velmi výsušné tříslo. Přemýšlím, jestli to znamená, že víno se mělo otevřít až po dalších pěti letech. Na to bych úplně nesázel (přeci jen kyslík víno ani po pár dnech nikam dál moc neposunul, odhadoval bych to tříslo na pecičnové/třapinové v míře, která už se moc nesrovná), ale třeba ano. Dnes jen ***(*)

Mikrosvín Mikulov, Mikulov, Za cihelnou, pozdní sběr, 13,5%, extrakt 24,2 g/l, kyselin 4,8 g/l, cukr 2,1 g/l - jemná, zpočátku hůře uchopitelná vůně, chuť až skoro svou nahořklostí ne moc příjemná ***. Ani tomuto vínu čas a kyslík v dalších večerech nepomáhal. Ba naopak. Víno jakoby hadrovatělo, lahev jsem nebyl schopen dopít. 

Leoš Horák, Velké Němčice, Punty, výběr z hroznů, barrique, 14%, extrakt 25 g/l, kyseliny 4,9 g/l, cukr 2,6 g/l. Tmavší odstín, počáteční omítková vůně rychle ustupuje, přenechává vládu karamelu, líbivé nasládlosti kandovaných či přezrálých třešní. Slušně plné, třišlovinné, ovšem tříslo je to kultivované a další archivace by byla žádoucí. V závěru vysoký alkohol notně zahřívá. **** Není to můj ideál pinotu, nějak ve mne nebudí emoce, ani když se k němu opakovaně vracím, ale uznávám, že udělán je pečlivě a dobře a leckomu musí imponovat.  Možná i nejlepší adept na archivaci - i po dvou týdnech v neplné lahvi (!!!) bych si pořád myslel, že má potenciál se zlepšovat. 

Vinařství Springer „Family Reserve", Bořetice, Čtvrtě, barrique, 14,5% - na zadní etiketě jsou ještě podpisy obou bratrů, možná v počátku vzniku tohoto pinotu na něm spolupracovali oba, tento design etiket však po jejich rozchodu převzal Pavel Springer. Velmi bledá pinotová barva, podivně sklepně zatuchlá vůně i chuť. Něco podobného jsme právě u Springerů v jiných letech označovali za korkovou vadu, letos korek nikdo nezahlásil, tak nevím. Další lahev, která nejde dopít, a přitom podobně pětistovkově drahá jak Mikros. Depresivní. **(*)

Stapleton-Springer, Bořetice, Čtvrtě, výb, 14,5% - podobně jak u bratra velmi světlý odstín, vůně ovšem karamelem prozradí prvotřídní sudovinu, chuť má ale pěknou kyselinu i plnost, sytost, ale v poměrně uměřeném množství, nic přepáleného. Tak co mi tam chybí? Těžko říci. Elegance, rafinovanost... kdo ví. **** V dalších dnech se nijak zvlášť nezlepšovalo, ke konci dekadentně zvrhávalo, ale tak nějak ztěžkle, nesympaticky.

Mádl Stanislav, Velké Bílovice, pozdní sběr - velmi světlý pinot, vyleželý, nazrálý, komplexní, sice trochu též lízátkovitý, ale jen snesitelně málo. Chuť má ale pořád pevnou páteř třísla jakoby z vyzrálých a seschlých třapin, vyvážené, harmonické, v podstatě modelový typický pěkně vyzrálý pinot, ne úplně královské třídy, ale urostlý vesničan. ***** Tady jsem si byl stoprocentně jistý, že se opět setkávám s mým legendárním košer pinotem 2000 z Chrámců, vínem, které pro mne ve své době bylo milníkem a vlastně nadšení z jeho stárnutí do krásy stálo u zrodu myšlenky archivovat zdejší potenciálně nejlepší pinoty, protože když se vše povede, jsou minimálně ty Chrámce 2000 důkazem, že potenciál k velkým vínům tu je. Chrámce to ale při odmaskování nebyly (koneckonců letos jsem se v tipování vinařů netrefil ani jednou).

České vinařství Chrámce, 2000, košer výběr z hroznů, 12,3%, extraktu 30,1g/l - na etiketě bylo znát, že chrámečtí si vína považovali jako nejlepší, co se jim podařilo kdy vyrobit. Podle nich mělo vydržet déle než deset let. Díky Ondrovi, který poskytl svou poslední lahev, jsme se o tom mohli přesvědčit. Zabalil jsem ji naslepo mezi ostatní nula šestky. Bledší barvu měl tento pinot vždycky. Vůně už mi ale přišla spíš do rozvařené řepy nebo cukety a chuť už více železitější a mírně se rozpadající. Vůně se v dalších dnech o něco vylepšila do přijatelnější vůně pokmínované chlebové kůrky. Škoda. Věřil jsem mu, korek byl zavoskovaný... nu což, ve vzpomínkách ho mám pořád ve své nejlepší kráse, naslepo stařečka bodovat nebylo asi fér, dostal by ode mne ***(*). Dříve to byl etalon na pětihvězdičkovou dokonalost. Můžu si třeba říkat, že tenkrát bylo na etiketě 11,59% alkoholu, což se nekryje s touhle lahví - třeba tedy jiná šarže, no.

Vinařství Baloun, Velké Pavlovice, Nadzahrady, výběr z hroznů, 13% - tmavší odstín pinotu, kompaktnější komplex vůní, ale ušlechtilý, to se musí nechat. V chuti poněkud rušivé tříslo přecházející už na počátku do železitějších (krevnatějších) tónů. **** Styk s kyslíkem v neplné lahvi tomuto vínu moc nesvědčil, víno se pozvolna, ale znatelně rozpadalo, ve vůni se objevovaly spálené tóny, rez a skládka, v chuti podobně. Tyhle tóny jsou příznakem stárnutí, i velká vína je mají, ale v poněkud vytříbenější harmonii, tohle úplně nebyla radost dopíjet.

Vinařství U kapličky, Zaječí, Nová hora, výběr z hroznů, 13% - tmavší odstín, velice komplexní a hutná vůně, chuť vyvážená, ušlechtilá, rafinovaná (asi jak Alain Delon v noir detektivce odehrávající se v Burgundsku). Pro mne ten večer nejlepší víno ***** I ostatní hodnotili velmi vysoko, akorát při odmaskování se poněkud obličeje protáhly, asi jak loni při odhalení LIVI LV 212 - přeci jen obě firmy zrovna dvakrát uctivá pověst neprovází. Ale v tom je kouzlo slepých degustací, padni komu padni. V dalších dnech šlo hodně do takových líbivých lízátkových odstínů, ale pořád pinot, který se dobře pil a nikoho nermoutil.

Vinařství Tetur (Vladimír), Velké Bílovice, Nová hora, výb, barrique, 13,5% - nasládle plastová vůně, ale příjemně, mile, chuti jemné, hladké, přátelské, nikterak složité. **** V dalších večerech se neustále mírně zlepšovalo, přibíralo různé karamelové až bretovské vrstvy, víno, které asi musí každého, i úplného laika, příjemně naladit. Přihodil bych ještě půlhvězdičku.

Vinařství Libor Veverka, Čejkovice, Niva hrbatá, pozdní sběr, 13% - vůně tohoto pinotu mi přišla taková zvláštní, jak kombinace lízátka s čerstvou brokolicí, jako když se zakosnete do čerstvého fíku a připadáte si, že jíte kedlubnu naplněnou marmeládou. Chuť nebyla zlá, ale naslepo bych pinot nepoznal. *** Ale jeden z účastníků měl toto víno v první pětce nejlepších, tak asi mám moc zkoumavou skleničku. Ještě v dalších večerech jsem se snažil vínu lépe porozumět, nedostal jsem se ale dále, než že bych se zavřenýma očima si užíval hodně selský nazelenalý Cabernet Moravia - pinot prostě ne, ani z normální sklenky.

Vinařství Michal Robek, Blatnice, Floriánky, pozdní sběr, 13,5% - vůně trochu měňavá, s patrnými zelenými tóny, do vařené brokolice. Chuti poněkud neduživější, palčivé, ale nikoliv kyselinou, které je málo, spíš typem třísla. Ale v chuti dominuje vedle třísla i nasládlost, která docela dlouho doznívá. V dalších dnech šel projev do té nasládlosti, ale takové zvláštně neurotické. Víno na přemýšlení, jestli mi vlastně sedne nebo nikoliv. ****

Rodinné vinařství Milan Sůkal, Nový Poddvorov, výběr z hroznů, 14% - temná barva, poněkud křečovitá vůně, chuť celkem dobrá, ale pinot by mne při tom nenapadl. Pro mne nic zásadního. ***(*) Zato hned tři účastníci nominovali toto víno do první pětky, zajímavé, více lidí se tentokrát na jednom vzorku neshodlo. Upřímně mi přijde lepší než někdy moc přezrálé a ulepené pinoty z minulých let, ale nějak se to opravdu míjí s tím, co mám na pinotech rád.

Richard Tichý, Hrušky, Hastrmany, výběr z hroznů, barrique, 13% - řekl bych při pohledu skrz, že víno možná nebylo filtrované, mírně opalizovalo. Vůně ovšem mi přišla až eroticky rafinovaná, chuť sice spíš na nasládlé straně, což normálně nemusím, ale tady i chuť nebyla prvoplánově jednoduchá, lákala ke zkoumání a objevování. Plné, dlouhé. ***** Při dalších přechutnáváních to kouzlo komplikovanosti poněkud mizelo, nasládlost zůstávala, mírně vegetativní, relativně příjemné až do konce.

Souběžně s tímto článkem vychází i recenze stejné události na www.jizni-svah.cz.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4410x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
J. 02.11.2011 07:36:33