O Víně

04.03.2010 p.j. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 04.03.2010 07:07

Korigovaný překlad nových směrnic OIV pro stobodové hodnocení vín

V ledno-únorovém dvojčísle Vinařského obzoru se objevil článek Ing. Pavla Kršky „OIV: nové hodnotící tabulky stobodového systému". Nejsem přítelem soutěží, přesto jsem z jakési letargické povinnosti článek přečetl. Už na první čtení docela kostrbatého překladu jsem pojal podezření, že některé věci v něm byly přeloženy poněkud zavádějícím způsobem, a jelikož český překlad rezoluce OIV 332/2009 bude zde opět brán nějaké to desetiletí jako metodický pokyn pro soutěžní hodnocení, překonal jsem lenost a část popisující deskriptory jsem přeložil důkladněji znovu (vycházel jsem z anglické verze, u některých sporných míst jsem nahlížel i do verze francouzské), plus jsem mírně upravil i hodnotící tabulku (formulář). Obojí je k stáhnutí v pdf pod článkem, stejně jako anglický originál a sken původního článku ve Vinařském obzoru.

Vše podstatné je v přílohách, zde pouze okomentuji stěžejní věci, drobnosti typu „já bych to raději přeložil takto" vynechávám:

Vzhled: Nebyly úplně přesně přeloženy ambiguous a moderate, v normáloním textu by se nad tím mávlo rukou, ale u tak závažné směrnice je určitě rozdíl, jestli je něco jen „mírně" nebo „středně".

Čistota versus Autenticita: tohle považuji skoro za hlavní důvod, proč jsem se do psaní pustil. Původní pojem anglického originálu je genuineness (= původnost, autenticita, pravost, přirozenost) - to jistě znamená něco jiného než čistota. I francouzská verze dokumentu má slovo franchise (= upřímnost, otevřenost). Sice je tam o něco níže použito i slovo cleaniness, které se nechá přeložit jako čistota, ve francouzské verzi je v tomto místě slovo propreté - i to má sice význam čistoty, ale zároveň i elegance. Samozřejmě vím, že čistota se v těchto soutěžních arších objevuje přinejmenším od půlky devadesátých let. Zkoušel jsem zjistit, jestli už tenkrát šlo o nepřesný překlad slova genuineness, ale starší anglicky psané formuláře jsem nenašel. Tak to prostě je - a kdoví, jestli za to nemůžou i tyhle tabulky: zatímco u nás je vzorovým ideálem ověnčeným medailemi víno čisté (ale nezřídka spíš ve smyslu jednorozměrné, jednoduché a nudné), tak ve Francii požívají úcty vína autentická, přirozená, elegantní.

Následuje neúplný výčet různých vad, za které by víno mělo být penalizováno, prakticky jsem dost zvědav, kolik degustátorů u nás rozezná a zpenalizuje třeba pachy pocházející z negativního vlivu různých nádrží, jak odliší leckteré mikrobiální vůně od ležáckých terciálních buketů některých odrůd. Mimochodem hail jsou kroupy a ne mráz a u oxido-reduktivních vad je už v anglickém originálu překlep na ethanol - ovšem jestli vám to přijde divné, jako mně, že by ethanol patřil do této skupiny vad, ujistíte se ve francouzské verzi, že by tam měl být ethanal (acetaldehyd).

Kvalita: problém je správně přeložit slovo richness - čeština připouští dva významy, které podle mého mají fatálně odlišný dopad: jednak to může být plnost, ale též bohatost. Dokonce i francouzsko-české významy jsou pěkně schizofrenní a oscilují mezi bohatostí a koncentrací. No, podle mého bohatost ještě neznamená automaticky plnost, zejména ne ve vůni. Potvrzuje to v té souvislosti uvedené slovo finesse, které je ve Vinařském obzoru nepřesně přeloženo jako noblesa. Finesse znamená spíš jemnost, finesu - a to není o plnosti. Hlasuji pro jemnost a bohatost - opět atributy spíše francouzských vín, no ale asi těžko přehlasuji milovníky koncentrované plnosti.

Ovšem je hezké, že se konečně začne oceňovat i struktura a komplexita, byť se zase zavádějícím způsobem v Krškově verzi změnila bitterness (= hořkost, trpkost) na pouhou svíravost. Správný překlad by totiž zbortil zdejší podivný a v profesionálních kruzích docela rozšířený mýtus, že hořký aspekt do vína nepatří. Trochu jsem i já tápal u pojmu coating elements (fatty). Má verze možná vyznívá trochu cize, ale určitě je to korektnější než použít zcela svévolného překladu „viskózní prvky (hutnost)".

Perzistence: zásadní věcí je, že ve Vinařském obzoru má tabulka deskriptorů u tohoto aspektu špatně body - zřejmě je překladatel nepřemazal, zůstaly tam ty z předchozí kvality chuti.

Je tam nepřesně popsána technika žvýkání - nikoliv „provádět malé stisknutí", ale vytvoření malého podtlaku v ústech, který umožní vzduchu proniknout dovnitř.

Obecný dojem: stejně jako u některých předešlých tabulek je „Fairly good" přeloženo jako dostatečně, což není úplně korektní.

Šumivost: zřejmě překlepem je množství (což opět není úplně význam slova abundance) bublinek vysvětleno jako kvalita bublinek - měla být kvantita bublinek.

Tož tak. I když mi bodování a váha některých položek pořád přijdou sporné, nelze nevidět oproti předchozím tabulkám jisté kvalitativní zlepšení a snahu o větší jednoznačnost. Doufám, že to něco změní i v přístupu našich degustátorů, byť tuším, že boj se zažitou rutinou, kdy máte na vzorek jen dvě minuty a body sázíte už téměř po paměti „od boku", protože na dlouhé zvažování není čas, nebude asi snadný.

 
   Název   Velikost 
  OIV článek VO2.jpg   1.9 MB 
  OIV článek VO1.jpg   657 kB 
  OIV-CONCOURS_332A-2009_EN_english.pdf   115.8 kB 
  Hodnotící tabulka OIV - tichá.pdf   33.1 kB 
  OIV tabulka - nový překlad popisu deskriptorů.pdf   80.8 kB 
Počet příspěvků v diskuzi: 7  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 5190x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
p.j. 02.03.2010 08:25:15