O Víně

20.01.2010 Moll Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 20.01.2010 00:00

Stolní odrůdy révy vinné evropského původu, dostupné v ČR, část I.

V tuto dobu se mne mnozí ptají jakou odrůdu zasadit na zahrádku. Nelze jednoduše odpovědět, ale zkusil jsem dát dohromady, co o tom víme...

"Hrozno je král ovoce!" říkal rakouský vinohradník Lenz Moser a musím mu dát za pravdu, hrozny révy vinné jsou nejušlechtilejší ovoce, chutné, výživné a člověku velmi prospěšné. Těm kteří snad chtěli nesouhlasit poradím, aby se podíval do své poštovní schránky. Kdo jiný by měl vědět lépe, co lidé chtějí, než reklamní experti, takže zalistujte v nějaké reklamní tiskovině. Co tam najdete jako dekoraci? Jsou tam hrozny?! Hrozen vína také nechybí snad na žádném obrazu "Zátiší s ovocem". Co leží v každé pohádce v míse na královském stole? Co zmizí jako první na každém rautu? Prostě přiznejme si to, hroznu vína dáváme přednost před každým ovocem a většinou pokrmů. To je příznak jednak chutnosti, kvality a příznivosti pro lidský organizmus, ale také toho, že většině z nás hrozno prostě chybí! Trochu jiné je to jen ve vinorodých krajích, kde na Vás lidé až divně hledí, když řeknete, že by jste pojedli hroznů - suroviny potřebné pro výrobu vína! Jim hrozny tolik nechybí, protože zdraví prospěšné látky z nich přijímají po celý rok v hojném množství ve stejném, tekutém stavu. Alkohol je ale zdravotně problematický a pro děti zcela nevhodný a přitom právě ty mohou nejvíce těžit ze zdravotních účinků plodů révy. To je téma na zcela jiný a rozsáhlý článek, ale pro zajímavost uvedu, že ruské zdroje uvádí, o kolik že děti při podávání hroznů rychleji prospívají (přibírají) a přitom hrozny obecně nezhoršují obezitu, naopak jsou vhodné i pro hubnutí. Kvůli zdravotní prospěšnosti prý bylo běžné, že se celé rodiny stěhovali z města na letní byt, právě v době dozrávání hroznů révy.

Většině z nás by tedy prospělo více vypěstovaných stolních hroznů révy. Bohužel, pro polní pěstování není značná část našeho území vhodná a tu vhodnou potřebujeme i pro jiné plodiny. Naši velkopěstitelé mají velkou konkurenci ve státech teplého jihu, kde je mnohem delší vegetační sezóna, která umožňuje dodávat i v měsících, kdy to u nás prostě nejde. Navíc zápasí s přepravou, koncentrací snadno se kazící suroviny, berněmi a vrtochy obchodu. Malopěstitelé a zahrádkáři jsou v docela jiné situaci. Sice s výhodou mohou použít i zcela nepatrné, ba i méně vhodné pozemky, postupy náročné na čas i peníze, jejich problémem je naopak malá koncentrace výroby, která neumožňuje investice do mechanizace a automatizace. Z toho vyplývá i nižší odbornost pěstitelů a určitý nezájem aplikovaného výzkumu o drobné pěstitele. Tento nezájem se projevuje v mnoha ohledech, já se v tomto článku pokusím soustředit jeden z nich a to v podstatě základní, odrůdy révy vinné. Moštové odrůdy se z principu pěstují ve větším množství a na větších plochách a proto se na ně klade více nároků, věnuje se jim větší pozornost, odrůd je relativně méně a díky státní odrůdové knize a obchodní propagaci je v nich i určitý pořádek a obecné povědomí. Ve stolních odrůdách je poněkud více nejasnosti a proto se ji v tomto článku pokusím trochu umenšit. Hned ale musím říci, že to je pro mne příliš velké sousto, myslím, že v celé naší zemi není jediný člověk, který by doopravdy viděl všechny odrůdy (no možná pan profesor Kraus), které hodlám zmínit, natož aby je důkladně zkoumal, proto si opravdu hodně vypomohu citacemi z knih. Navíc zcela záměrně přeskočím všechny interspecifické odrůdy, kterým se zkusím věnovat v jiném článku.

Nejdříve se pokusím definovat, co je to stolní odrůda. Obvykle rozeznáváme odrůdy stolní a moštové. Na východ od nás, kde tolik netrvají na vysoké kvalitě vína, znají i kategorii odrůd univerzálních, které jsou použitelné oběma způsoby.

V Krausově Rukověti vinaře se můžeme dočíst, že u pravých moštových odrůd se během dozrávání mění původní organizace buněk dužiny bobule. Buňka se naplňuje vodou a protoplazma s výkonnými orgány buňky je zatlačována do úzkého pruhu podél buněčné stěny. Po prasknutí se obsah buňky snáze vylije do okolí, což zvyšuje výlisnost. U pravých stolních odrůd zůstává organizace buňky nezměněna a protoplazma je rozmístěna okolo celé buněčné stěny. Šťáva se z bobule tak snadno neuvolňuje a bobule se při rozkousnutí jeví jako tužší, chruplavá.

Dost podstatný rozdíl mezi stolními a moštovými odrůdami můžeme najít i v cukernatosti a obsahu kyselin. Aby se víno v láhvi samovolně nekazilo, aby bylo stabilní, musí mít obsah alkoholu nad 12 %, což odpovídá cukernatosti nad 21 ° NM. Několik stupňů cukernatosti je možno dohnat přídavkem cukru, ale docukření, kromě toho, že je regulováno zákonem, mění i rovnováhu chuti vína. V praxi se cukernatost zvyšuje tak do 3 stupňů, při větším přídavku cukru by vzniklo prázdné, nevyvážené víno. Cukernatost moštových odrůd by se tedy měla pohybovat optimálně od 19 ° NM výše, z moštů s cukernatostí nižší, se vyrábí vína stolní, určená pro rychlou spotřebu, do jednoho roku i méně. Přestože zákon povoluje vyrábět víno i z hroznů, které dosáhly cukernatosti 11 ° NM,  žádná moštová odrůda se nepěstuje v očekávání sklizně s cukernatostí nižší než 15 ° NM. Naproti tomu, mnohé stolní odrůdy jsou plně zralé při cukernatosti 12 ° NM, při troše tolerance lze některé konzumovat od 9 ° NM. Hrozny s cukernatostí nad 21 ° NM se jeví při konzumaci příliš sladké, rychle zasytí a omrzí a proto se pro trh nehodí.

I obsah kyselin je rozdílný. Při výrobě vína se část kyselin odbourá při kvašení či vypadne ve formě vinného kamene, a proto se od moštu požaduje kyselin více než nakonec bude ve víně 6 - 14 g/l titrovatelných (přepočítaných na standart) kyselin. Některé moštové odrůdy mohou mít méně i 4,5 g/l, ale takový mošt je třeba upravit dokyselením, či zcelit s kyselejším, jinak vznikne víno příliš fádní. U stolních odrůd kyseliny působí na harmonii chuti přímo a proto je běžné rozpětí 4 - 8 g/l, více se vyskytuje jen vzácně a nebývá hodnoceno příliš příznivě. Nicméně pokud jsou to hrozny zralé a složení kyselin vhodné, jako například u Rýnského ryzlinku, i takovéto kyselejší mohou být vyhledávány, zejména v horkém počasí, pro svou schopnost hasit žízeň.

Rozhodující může být i počet semen. I když je semeno vinné révy nutričně velmi cenné a celkově příznivě působí na konzumenta, část spotřebitelů (zvláště malé děti a jejich matky, které nechtějí zametat vyplivaná semena) dává přednost stolním odrůdám bez semen. Naopak mezi moštovými odrůdami bezsemenné nenajdeme, protože semeno je ten důvod proč rostlina vytváří bobule a pokud v bobuli chybí, rostlina do ní tolik neinvestuje. Bobule je pak výrazně menší a obsahuje i méně zajímavých látek. I hrozny bezsemenných odrůd lze samozřejmě zpracovat na víno, vysokou kvalitu by jsme v něm však hledali marně.

Velmi podstatná je i velikost bobule. Mnohé zajímavé látky se ukládají těsně pod slupkou bobule a například barviva přímo do slupky. I když vinaře zajímá především mošt, poměr plocha / objem určuje, že z menších bobulí bývá víno kvalitnější. Proto mívají bobule moštových odrůd obvykle velikost 9-18 mm a hmotnost 1- 3 g. Stolní odrůdy jsou tvarově mnohem různorodější, drobné bobule bezsemenných odrůd určených na hrozinky mohou mít i jen 5 mm a méně než 1 g, protáhlé bobule velkoplodých odrůd mohou být i delší než 5 cm. Momentální rekord v hmotnosti bobule je 30 g. Velikost bobule je snad tím nejpodstatnějším kritériem pro úspěch stolní odrůdy. S trochou černého humoru se uvádí, že na tržišti, kde je možnost ochutnat, si 90 % zákazníků zakoupí odrůdu s horší chutí, ale větší bobulí. Známé odrůdy Irsay Oliver či Dornfelder, před 50 lety vyšlechtěné jako čistě stolní odrůdy se dnes považují za moštové, protože už nevyhovují právě velikostí bobule.

Velikost hroznu už není tak důležitá. Velký 3 kg těžký hrozen sice vypadá efektně a láká ke konzumaci, ale obchod požaduje velikost kolem půl kilogramu. Lépe se s nimi manipuluje, zákazníci do větších nechtějí investovat a opravdu velký by možná typická hospodyňka až domů snad ani neunesla.

Vzhled je velmi podstatný, ale těžko popsatelný. I když je toho napsáno dost, i úspěšní šlechtitelé přiznávají, že je preference spotřebitelů překvapili, například se nepředpokládala tak velká poptávka po modrých odrůdách. Žádané mohou být i odrůdy s výrazně zeleným hroznem, či protáhlou, nesymetrickou, zakřivenou bobulí, či strakaté. Všeobecně platí, že úspěšnější bývá odrůda s větší bobulí, spíše protáhlou než kulatou, průhlednou než mléčnou a růžovou, červenou, modrou, žlutou či bílou více než zelenou. Všeobecně má být vzhled přitažlivý.

Chuť i další dojmy při konzumaci mají být příjemné. Za vhodnou chuť pro stolní odrůdu se považuje jemně muškátová.

O tom jaké má odrůda vlastnosti, rozhoduje samozřejmě i původ. Evropskou révu vinnou, Vitis vinifera, rozdělujeme podle původu do tří hlavních ekologicko-geografických skupin.

Skupina východní (Proles orientalis) je domovem ve střední Asii (Irák, Irán). Pod vlivem islámu, který zakazoval konzumaci vína zanikly místní moštové odrůdy a naopak se rozšířili odrůdy stolní. Vzhledem k tomu, že v oblasti je mnoho malých, od sebe oddělených nik (údolí, oázy), kde docházelo k příbuzenskému křížení, jsou místní odrůdy cenným, ale zatím ne zcela využitým genetickým zdrojem. Odsud pocházejí pravé stolní odrůdy. Jen málo odrůd je vhodná k výrobě vína, většina je stolních, bobule i hrozny jsou střední až velmi velké, hrozny volné, často rozvětvené, plodnost letorostů nízká. Mají malou mrazuvzdornost a vyžadují velké množství tepla. Mnoho odrůd je bezsemených. Do této skupiny patří chrupky (Chrupka bílá), muškáty (Muškát bílý), kišmiše (Kišmiš bělij), Taifi, Nimrag, Katta Kurgan, Čabaňská perla.

Skupina černomořská (Proles pontica) jsou typické odrůdy Balkánu až Gruzie. Mají vyšší cukernatost i obsah kyselin, malou až střední bobuli, poměrně velký, jen zřídka volný hrozen. Proto jsou vhodné pro výrobu vína i jako stolní. Některé jsou i bezsemenné. Vzhledem k menší velikosti bobule se v konkurenci moderních odrůd jako stolní používají stále méně. Do této skupiny patří Rkaciteli, Saperavi, Mcvane, Korintka bílá, Volské oko, Kadarka, Furmint, Lipovina, Plavac, Ezerjó.

Skupina západní (Proles occidentalis) jsou odrůdy západní Evropy. Vzhledem k menší tepelné sumě v oblasti a existenci pevné mocenské struktury, podporované křesťanskou církví byly preferovány odrůdy vhodné pro výrobu vína. Proto mají vyšší obsah cukrů i kyselin, vysokou plodnost, kratší vegetační období a vysokou mrazuodolnost. Do této skupiny patří Tramín, všechny burgundy, Cabernet Sauvignon, Merlot, Semillon, Carignan, Malbec.

Další dvě menší ekologicko-geografických skupiny mají vztah ke stolním odrůdám:

Skupina východně středomořská (Covarietas orientali - mediterranea) jsou odrůdy, vzniklé ve středozemí z východních odrůd, dovezených možná už starými řeky. Jsou neodolné chorobám a mrazům. Do této skupiny patří Muškát alexandrijský, Muškát hamburský, Královna vinic.

Skupina severoafrická (Convarietas boreali-africana) s delším vegetačním obdobím neodolné chorobám a mrazům. Do této skupiny patří Alphonse Lavalée, Asma, Zabalkanskij, Karaburnu.

Vidíme tedy, že z důvodu původu, pravé stolní odrůdy u nás nejsou doma a můžeme od nich očekávat velké nároky na teplo.

Jako stolní se stále ještě používají odrůdy, které nemají náhradu, obvykle v chuti, či rannosti. Mezi pravými stolními odrůdami neznáme žádnou, která by měla tramínovou chuť a proto se jako stolní zřídka používá Tramín sám, ale častěji Sieger či Pálava. Náš oficiální sortiment (Státní odrůdová kniha) stolních odrůd je poměrně chudý a nenajdeme v něm žádné velmi rané odrůdy s brzkým dozráváním a tak se často stává, že v dané době není žádný stolní hrozen k dispozici. Zvláště v plném létě je tak běžné, že vinař nabídne hostům moštovou odrůdu, jako stolní hrozen, i když někdy jde o nedorozumění, když hosté prostě snědí dekoraci. Jako stolní je možno použít prakticky každou moštovou odrůdu ve vhodné zralosti, jen některé, s malou bobulí, nebo silnou kabernetovou příchutí příliš nenadchnou. Ve Strážnici je známá věc, že místní regionální odrůda Frašták (Kadarka bílá), dobře dozraje i v chatařské oblasti, protože jako stolní odrůda je příliš kyselá i pro zloděje. Z moštových odrůd lze jako stolní s úspěchem použít Irsay Oliver, Muškát Ottonel, Muškát Moravský, Müller-Thurgau či Lena, z červených Sieger, Vrbosku, Veltlínské červené rané, Pálavu a z modrých Jakubské, Portugalské modré, Agni, Dondfelder a Svatovavřinecké.

Co se historie týče, hrozno se zcela určitě pro výrobu vína používalo později než pro přímý konzum. Lidé nejdříve vyhledávali hrozny na jednotlivých, po stromech se pnoucích keřích, stejně jako to dodnes dělají ptáci. Vzhledem k tomu, že třapina evropských odrůd je velmi pevná, kdežto v místě rozvětvení lze často část větvoví odlomit, nejspíše přenášeli lovci do svých příbytků hrozny i s částí dřeva, které po vyhození mohlo zakořenit a nevědomky tak rozmnožovali chutnější odrůdy. Podle výzkumů byla réva po fíkovníku nejspíše hned druhou rostlinou, kterou člověk záměrně pěstoval. Už staří Egypťané rozlišovali 4 odrůdy révy, později 6. Římané rozeznávali už 300 odrůd a o Řecku říkali, že je tam tolik vín, kolik je hvězd na nebi. To už znamená určitou selekční práci a Columelus (50 n.l) svým nabádáním k výběru lepšího dřeva k množení dosvědčuje, že uvědomělou. Nicméně, i když v době příchodu Římanů na naše území bylo teplejší období, révě se tu příliš nedařilo a ještě po dlouhý čas bylo její pěstování, náročné na lidskou práci, výsadou jen těch nejbohatších. Až Karel IV. povzbuzoval novými odrůdami i daňovými úlevami k pěstování révy a v Českém království pak až do třicetileté války pěstoval révu kdejaký sedlák i v místech, kde dnes nikdo na révu ani nepomyslí a Praha byla největším vinařský městem království. Réva byla především používána k výrobě vína, známé "Zarážání hory" přímo omezuje užití hroznů jako stolních, do vinohradu v té době nesměli ani vinaři. Jen hotař si směl odnést přesně stanovený počet hroznů pro svou rodinu (holt hlídače žádný hlídač neuhlídá). V kronikách je zaznamenáno, že první zralé hrozny se odevzdávali vrchnosti jako stolní: "Na sv. Annu hrozny již dokonale zralé vrchnost na tabuli míti ráčila" (1718 pamětní kniha města Bzence od Josefa Hanáka). A nebo "Na sv. Václava nemohl se najít hrozen na tabuli pro milostivou vrchnost" (1723 tamtéž). V té době nehleděli příliš na rozlišování odrůd, výběr příliš nebyl, s chutí pojídali co zrovna měli. Zdroje z té doby jsou pro mne poměrně nedostupné, ale zaznamenáno zůstalo doporučení jíst odrůdu Běloočko - Běl velká - Heunisch. Tu jsem neviděl ani ve sbírkách, je v rodokmenu odrůd Chardonnay a Frankovka. Patřila do skupiny odrůd hunských - které si přivezli během stěhování národů Hunští nájezdníci odněkud z východu, takže hádám, že nejspíše ze skupiny odrůd černomořských. Byly známé (na rozdíl od odrůd franckých ze západní skupiny) větší úrodností, větší bobulí a vodnatým vínem - z našeho pohledu stolní odrůdy. Nicméně už od konce 18 století se začíná v západní Evropě rozvíjet opravdové šlechtění révy, včetně výsevu semenáčků. Od roku 1800 se i na Moravě roubují ušlechtilé sazenice na odolné podnože a 1820 vznikají porovnávací (sbírkové) výsadby a šlechtění nových odrůd (Sedláček, André). V té době ještě neznali základy genetiky, které položil až Mendel (1822 - 1884), nicméně nadšení bylo veliké, například uspořádali soutěž v šlechtění révy či zásluhou Sedláčka bylo vyseto 54 000 semen révy, většinou získaných ze Španělska. Neznám žádnou odrůdu vzešlou z tohoto pokusu (z 40 000 semen které vysel 1896 Teleki v Maďarsku používáme běžně 2 podnožové), ale jeho pokračovatelé v Brně založili "Ústav pro pokusné šlechtění révy". Ve Francii se objevila roku 1523 Chrupka bílá. Roku 1850 se už ve Francii rozšiřuje Muškát Ottonel a 1859 vzniká Madlenka Královská. 1860 Alphonse Lavalle (v Belgii známá jako Royal). 1882 vyšlechtil prof. Müller odrůdu Müller-Thurgau. 1904 vzniká Čabanská perla. 1911 Angelo Pirovano dal vznik odrůdě Italia. V Maďasku Mathias János  vyšlechtil 1916 odrůdu Královna vinic. Teprve na začátku 20 století se znovuobjevily zákony genetiky, což umožnilo pokrok ve šlechtění, ale válečné události ho poněkud zabrzdily. V 50 letech však začalo šlechtitelské úsilí, které přineslo řadu nových zajímavých odrůd (Ing. Václav Křivánek - Olšava, Pola, Vitra), ze kterých některé byly zapsány do naší Státní odrůdové knihy zcela nedávno (Ing. Dorota Pospíšilová, Csc. - Ametyst, Negra, Opál, Onyx, Dóra, Diamant, Rubanka, Rhea (Jupiter), Mars) a možná, že se nějakých dalších zápisů ještě dočkáme (Ing. Ondrej Korpás, Csc. - Elma). Ale vraťme se ještě do historie. S průmyslovou revolucí a bohatnutím obyvatelstva stoupá poptávka po stolních hroznech jako levné a výživné potravině. V roce 1897 bylo zřízeno v areálu Bzeneckého zámku šest skleníků pro révu a z nich se sklízelo 5 tun hroznů. VOBR (1934) uvádí, že již několik let pozoruje stoupající poptávku po čerstvých hroznech, která je i na jižní Moravě velmi patrná. Doporučoval pěstovat odrůdy Malingre, Čabanská perla, Bovierúv hrozen, Chrupky, Královna vinic, Muškát Ottonel, Veltlínské červené rané, Kossuth Lájos, Paní Mathiasová (Paní Jana Mathiasová). V té době se doporučovalo pěstovat i odrůdy Jókai Mór, Muškát Munkátsy, Muškát Mathias János, Zrinij Ilona, Ján Hunyady, Chaselas Tompa, Královna Alžběta. Začátkem 50. let 20. století se doporučují pro pěstování Malingre, Koštův hrozen, Chrupka bílá, Chrupka červená, Chrupka muškátová, Chrupka Jalabertova, Fosterův semenáč, Veltlínské červené rané, Mathias János č. 110 a č. 210, Potrugalské modré, Potrugalské šedé, Burgundské modré rané (Jakubské) a Trolínské modré (Trolínské).

Vysoké vedenie viniča (Lenz Mosser) (Weinbau einmal anders, 1950) uvádí jako stolní odrůdy Čabaňskou perlu, Bovierúv hrozen a jako nejlepší a nejkrásnější odrůdu Královna vinic. Müller-Thurgau, Chrupky a Muškát Ottonel vidí jen jako odrůdy moštové.

Naše zahrádka (Inž. Josef Kutina a kolektiv) (1965) doporučuje jako stolní odrůdy Müller-Thurgau, Veltlínské červené rané, Chrupka bílá, Chrupka červená, Portugalské modré, Svatovavřinecké, Košútův hrozen, Madlenka královská, Čabaňská perla.

Kniha Praktické zahradnictví Ovocnictví - Zelinářství (Ing. Dr. Anna Horynová a kolektiv) (1969) uvádí nejdůležitější odrůdy použitelné jako stolní Müller-Thurgau, Chrupka bílá, Jalabertova, muškátová, petrželová, Veltlínské červené rané, Portugalské modré, Svatovavřinecké. Muškát Ottonel, Muškát žlutý, Bouvierův hrozen uvádí jen jako moštové odrůdy.

Pospíšilová (1969) doporučuje navíc jako zajímavé novinky Muskat Susanna, Madlenka raná x Kokur krasnij č. 360, Julski biser, Jubilej, Irsay Oliver. Nicméně v letech 1967 až 1970 provedla řadu křížení, kterými doporučené odrůdy překonala.

1000 dobrých rad zahrádkářům (Ing. Radoslav Šrot) (1972) doporučuje odrůdy Čabaňská perla, Malingre, Madlenka královská, Irsay Oliver, Košútův hrozen, Chrupka bílá, Chrupka červená, Chrupka Jalabertova, Hedvábné zelené. Moštové použitelné jako stolní uvádí Müller-Thurgau, Bouvierův hrozen, Veltlínské červené rané, Portugalské modré, Svatovavřinecké.

Pěstování révy a zužitkování hroznů (Tomáš Dohnal a doc. ing. Vilém Kraus, CSc.) (1972) doporučují stolní odrůdy rané:Čabanská perla, Malingre, Irsay Oliver, Madlenka královská, Madlenka raná, Dunajský muškát, Sieger, Julski biser.

Středně rané: Košútův hrozen, Královna vinohradů, Kocis Irma, Chrupka bílá, Chrupka Jalabertova, Hedvábné žluté, Anapský červený, Gloria Hungaria.

Pozdní: Hedvábné zelené, Americký semenáč, Muškát žlutý, Damascenka.

Moštové odrůdy vhodné jako stolní: Muškát Ottonel, Müller-Thurgau, Veltlínské červené rané, Portugalské modré a Svatovavřinecké, Maďarský hrozen a Jakubské (Burgundské modré rané).

Odrůdy vhodné k pěstování pod sklem nebo plastickými fóliemi: Fosterův semenáč, Muškát Alexandrijský, Volské oko, Alicante, Trolínské, Mandresfield Court.

Vinohradníctvo (Záruba a kolektív) (1985) Čabianska perla, Chrupka biela, Chrupka ružová, Chrupka Jalabertová, Julski biser, Kráľovná viníc, Favorit, Pannónia kincse, Glória Hungariae, Chibrid bezsemen V-6, Suchran bezsemen Magarača, Korintské, Szauter Gustávne, Muškát zimný, Afuz Ali, Cardinal, Magarač 3B0, Muskat Susanna, Rekord, Guzaľ Kára.

NOVÉ ŠLACHTENIE VINIČA na Slovensku (Dorota Pospíšilová Ondrej Korpás) (1998) Uvádí kromě dvou nepojmenovaných šlechtitelských typů odrůdy: Achát, Ametyst, Negra, Šarlát, Kvarcit, Purpur, Zafír, Negreta, Ružín, Opál, Pluto, Onyx, Terra, Heliodor, Saturn, Topas, Akvamarín, Gerlach, Chopok, Inovec, Kriváň, Kerťanka, Dóra, Diamant, Rubanka, Zlatava, Smaragd, Chryzopras, Karneol, Heliotrop, Pastel, Chalcedón, Jantár, Merkúr, Urán, Picurka, Jupiter, Neptún, Venuša, Mars, Luna, Helios. Jako moštové odrůdy použitelné coby stolní zmiňuje odrůdy Vajnoranka, Breslava, Modranka, Gemerka, Vihorlatka, Aromína. Je třeba pamatovat, že některé z těchto nově vyšlechtěných odrůd jsou sice dobře hodnocené odborníky, ale nemusí se vůbec dostat do praxe.

Pestujeme vinič (Ján Braun a Gašpar Vanek) (2004?) uvádí odrůdy Čabianska perla (Čabaňská perla), Malingrovo skoré (Malingre), Irsai Olivér, Madlenka raná, Julski biser, Gloria Hungariae, Sieger, Favorit, Perlette, Rekord, Královna vinohradů, Košútův hrozen, Pannónia Kincse, Chrupka biela (bílá), červená a Jalabertova, Anapský červený, Cardinal, Guzaľ Kara, Muškát žltý, ružový, červený a modrý, Ametyst, Diamant, Dora, Negra, Olšava, Onyx, Opál, Pastel, Rubanka, Kišmiš moldavský, Pola, Vitra, Alicante, Volské oko, Fosterov semenáč, Muškát Alexandrijský.

Rukověť vinaře (Vilém Kraus | Vítězslav Hubáček | Petr Ackerman) (druhé vydání 2004) Julský bizer, Pannónia Kincze, Chrupka bílá, Chrupka červená, Olšava, Vitra

Ampelografiea Slovenska (Dorota Pospíšilová a kol.) (2005) Uvádí stolní odrůdy: Ametyst, Diamant, Dora, Guzal kara, Chrupka biela (bílá), Julski biser, Negra, Olšava, Onyx, Opál, Pannónia kincse, Pastel, Rubanka, Vitra, Cardinal, Čabianska perla, Damascenka, Košútovo hrozno, Kráľovná vinohradov, Demir kapija, Favorit, Pomarančové (Naraczízű), Gročanka, Helios, Heliotrop, Jantár, Jupiter, Lesja, Luna, Mars, Muskat citronnyj, Muskat tairovskij, Negreta, Opuzenska rana, Picurka, Pluto, Pola, Premier, Purpur, Radmilovački muskat, Saturn, Venuša, Zorka.

Pěstování révy vinné v zahradách (Pavel Pavloušek) (2005) Uvádí odrůdy: Diamant, Chrupka bílá, Chrupka červná, Julský bizer, Olšava, Pannónia Kincze, Pola, Vitra.

Encyklopedie révy vinné (Pavel Pavloušek) (2007) Uvádí odrůdy: Ametyst, Cardinal, Čabaňská perla, Dóra, Elma, Rhea (Jupiter), Královna vinic, Muškát hamburský, Onyx, Opál, Perlette, Picurka, Rubanka, Hedvábné zelené, Hedvábné žluté, Chrupka petrželová, Madlenka raná, Madlenka královská.

Vybrané stolní odrůdy z genofondové kolekce VSV Karlštejn (Hubáčková?) (2008?) Uvádí odrůdy: Muškát hamburský, Opál, Blussard modrý, Diamant, Dora, Ranij Magarača, Chrupka bílá a červená, Topas, Gloria Hungaria, Muskat Susanna, Olšava.

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné (Pavel Pavloušek) (2009) Diamant, Chrupka bílá, Chrupka červená, Julski biser, Olšava, Panonia Kincse, Pola, Vitra, Ametyst, Negra, Opál, Onyx, Topas, Akvamarín, Dóra, Rubanka, Picurka, Rhea (Jupiter), Luna, Elma, Helikon, Hunnia, Valeria, Belladona.

Je vidět, že pokrok postupuje od dobrého k lepšímu, starší odrůdy postupně mizí a nastupují nové s lepšími vlastnostmi. Od knihy Pestujeme vinič už v každé najdeme i interspecifické odrůdy, kterým se pro přehlednost vyhnu a věnuji jim článek samostatný. Velké množství odrůd i literatury pochází ze Slovenska, kde díky teplejším podmínkám, bylo v bývalé ČSSR soustředěno velkovýrobní pěstování stolních odrůd a i šlechtitelé měli snazší práci.

Takže jak vidíte, definovat stolní odrůdu je velmi obtížné a vlastně vždy záleží na spotřebiteli, pro jakou odrůdu se rozhodne. Z toho hlediska je zapsání stolní odrůdy do Státní odrůdové knihy třeba chápat spíše jako doporučení pro velkopěstitele.

Státní odrůdová kniha byla založena roku 1941. Toho roku byly ze stolních odrůd registrovány stolní odrůdy: Chrupka bílá, Chrupka červená. Chrupka Jalabertova byla zapsána 1952, kolem roku 1970 v sortimentu ještě byla, později byla vyřazena. Přestože proběhla odrůdová zkouška už v letech 1961 - 1968, žádná ze zkoušených stolních odrůd zapsána nebyla (zkoušky byly v těch letech přísnější, za jednu vlastnost horší než kontrolní odrůda byla zkoušená odrůda vyřazena, i když v ostatních vynikala). I Irsay Oliver byl původně zapsán jako stolní odrůda, spolu s odrůdami Julski biser a Gloria Hungariae roku 1972. Kraus Irsay jako stolní uvádí roku 1972, ale od roku 1975 je registrován jako odrůda moštová. Gloria Hungariae byla vyškrtnuta v 80tých letech. Panonia Kincse byla zapsána 1980. Guzal Kara 1982 (jen na Slovensku). Olšava 1988. Vitra 1993. Diamant 1998. Arkadia a Pola 2001. Dnes tedy najdeme v sortimentu registrovaných odrůd 9 odrůd: Arkadia (je interspecifická, té se dnes nebudu věnovat), Diamant, Chrupka bílá a červená, Julski Biser, Olšava, Panonia Kinche, Pola, Vitra. Zahrádkáři a malopěstitelé se stejně nebudou při výběru stolní odrůdy řídit Státní odrůdovou knihou, ale tímto Murphyho zákonem: Za přísně sledovaných teplotních, tlakových a jiných fyzikálních podmínek, se živý organismus bude chovat tak, jak ho zrovna napadne.

 Abych si usnadnil další popis odrůd, budu je dělit podle data dozrávání. Je to poněkud nepřesné, protože další používané dělení uvádí počet dní od vyrašení do sklizně, takže stejně ranné odrůdy s rozdílným termínem rašení dozrávají o tento rozdíl jinak a obě rozdělení jsou pak těžko srovnatelná. Termín rašení u nás bývá koncem dubna až začátkem května, u odrůd s evropským původem v rozmezí 10 dní, chyba je tedy menší než rozdíly způsobené výkyvy počasí. Rozeznáváme tedy odrůdy velmi ranné, které od vyrašení do sklizně potřebují přibližně 105 - 115 dní (10.8. - 20.8.), rané, které potřebují 115 - 130 dní (21.8. - 5.9.), středně rané 130 - 145 dní (6.9. - 20.9.), pozdní 145 - 165 dní (21.9. - 10.10.) a velmi pozdní 165 - 180 (11.10. - 31.10.). Ročníkové rozdíly mohou být běžně 14 dní, navíc jsou závislé i na ostatních podmínkách, takže i různí autoři je uvádějí i o více než 10 dní odlišně. Ani mě se nejspíše nepodařilo uvést všechny odrůdy ve správné kolonce, takže prosím odpuste. Nejčastěji se to stane u slovenských či ještě jižněji testovaných odrůd, které budou u nás asi pozdnější. Navíc zralost není pro každého autora ten samý pojem. Moštové odrůdy se jako stolní používají už před plnou moštovou zralostí, takže je uvádím o něco dříve než je jejich obvykle uváděný čas sklizně. Takže toto dělení ani nelze chápat zcela přesně, ale snažil jsem se, aby bylo platné pro podmínky typické pro jižní Moravu. Tam kde dozrávají i na teplo nejnáročnější odrůdy používají dělení jiné, ve kterém naše kategorie velmi pozdní odpovídá jejich střední, po ní mají středně pozdní, pozdní a velmi pozdní. V knize NOVÉ ŠLACHTENIE VINIČA na Slovensku je uvedeno dělení velmi ranné 1.8. - 15.8., rané 16.8. - 31.8., středně rané 1.9. - 15.9., (střední chybí) středně pozdní 16.9. - 30.9., pozdní 1.10. - 15.10., velmi pozdní 16.10. - 31.10. Některé nové slovenské odrůdy byly testovány ve vinohradech obce Strekov, což je velmi teplý region se SAT 3000 ° C. Réva tam samozřejmě dozrává dříve než u nás, ale protože jiné údaje nemáme, uvádím tyto.

Ranost odrůdy se týká jen dozrávání hroznů. Ve vegetačním období musí keř i připravit zásobní látky na rychlý start v příští sezóně. Podstatným rysem odrůdy je proto i vyzrávání dřeva, které zvláště u raných odrůd bývá pozdější než dozrávání hroznů a prodlužuje tak nutné vegetační období.

Ještě bych chtěl udělat poznámku, k názvům odrůd. Momentálně je registrováno asi 16 000 odrůd révy vinné a nové stále přibývají. Jmen, která by splňovala závazná pravidla se začíná nedostávat a proto se stává, že se najde více odrůd pod stejným jménem. Jen jedna z nich může být registrovaná, ostatní se musí registrovat pod jiným, druhým jménem. Mnoho odrůd má tedy jména dvě a více a proto je tak důležité uvádět u odrůdy původ. Většina odrůd je pojmenovaná původně v cizím jazyce. I když nám název zní cize, nekomolit, nepřekládat! Jen se zesměšníte a nebude Vám nikdo rozumět. Výjimka je jedna jediná. Pokud je odrůda u nás zdomácnělá, uvádějte jako první český název, jinak Vám nebudou rozumět domácí.

Stolní odrůdy velmi ranné

105 - 115 dní (10.8 - 20.8). Ty mohou v příznivých podmínkách dozrát na téměř celém území ČR, i v nevinařských oblastech.

Čabaňská perla (nesprávně Čabajská perla) [Bronnenerstraube x Muškát Ottonel, 1904] je naše nejranější pěstovaná odrůda. Je etalonem ranosti - od jejího vyšlechtění se do dneška nenašla ranější odrůda, která by se v Evropě rozšířila. Je to tedy nejranější ze skupiny velmi ranných odrůd. Její SAT je rovných 2000 hodin. Dozrává obvykle 105 dní od vyrašení, na Slovensku počátkem srpna, v méně příznivých podmínkách koncem srpna. Mimo vinohradnické oblasti je prý nevhodná, trpí chorobami a rodí jen střídavě, nicméně hodí se do severnějších vinohradnických oblastí a v dobrých polohách je dost mrazu odolná. Brzo raší a proto ji silněji poškozují jarní mrazíky. Hrozny jsou střední velikosti (125 g), bobule zelenožluté až žlutozelené, na sluneční straně nahnědlé, rovněž střední velikosti (2,3 g). Jsou šťavnaté, příjemné muškátové chuti, ale hrozny brzo přezrávají. Keř je středního vzrůstu. Výnos je nízký, dobrých výnosů se dosáhne delším řezem, zejména při vyšších způsobech vedení, v dobrých půdách a dobrým hnojením. Za deštivého počasí sprchává a dozrávající bobule v každém počasí praskají. Mimořádně přitahuje ptáky i hmyz. Je vhodná pro burčáky a doporučena pro výrobu zemského vína. To je příjemné, jemně muškátové, určené pro rychlou spotřebu. Pro své dobré vlastnosti je často požívána ve šlechtění a proto je v rodokmenu velkého množství moderních odrůd. Zmíním Irsay Oliver, Aromína, Královna vinohradů, Prim, Favorit, Pomerančové, Gročanka, Annamaria, Zala Gyönge, Perlaut, Julski biser, Panonia Kincse, Diamant, Rubanka, Rubinet. Zůstane sbírkovou odrůdou, možná se setkáme i s raritními víny, na Podluží ještě pamatují její burčáky, ale častěji se setkáme spíše s jejími potomky. Je možno ji vidět ve sbírce naučné stezky Sádku u Třebíče.

Demir Kapia (Beogradski rani muskat) [Muškát Ottonel x Královna vinohradů] dozrává hned po Čabaňské perle. Je to bílá, vzhledná, úrodná odrůda s chutným a transportabilním hroznem. Je středně odolná houbovým chorobám i mrazům, poškozují ji jarní mrazíky. Je možno ji vidět u pana Glose.

Gročanka [Čabaňská perla x Afuz Ali] dozrává těsně po Čabaňská perle. Je to bílá odrůda, velmi úrodná a středně odolná proti chorobám i mrazům. Je možno ji vidět na Sádku u Třebíče.

Malingre (Malinger, Malingrovo rané) (1840) uzrává o týden později než Čabanská perla. Je to bílá, úrodná, vysloveně moštová odrůda pro severní oblasti, i když Lenz Mosser ji před více než půl stoletím viděl spíše jako stolní. Dnes už je téměř zapomenutá, ale je v rodokmenu mnoha moderních, zvláště ruských odrůd. Stále má určitou perspektivu jako odrůda na výrobu burčáků. Je možno ji vidět ve sbírce Znovínu Znojmo v Šatově.

Maďarský hrozen je jedna z nejranějších modrých odrůd. Uzrává ve stejné době jako Malingre. Hrozny má průměrné velikosti, bobule rovněž střední, kulovité, tmavě modré. Dužninu má šťavnatou, příjemné chuti. Je to vhodná odrůda pro vyšší a méně příznivé polohy. Potřebuje delší řez. Bohužel kromě Krause o ní není nikde ani zmínka.

Madlenka královská (Madeline royale) [semenáč Chrupky] patří do skupiny chrupek a je jim i dost podobná. Dozrává asi 10 dní po Čabaňské perle. Má hrozen i bobule střední až nadprůměrné velikosti. Bobule jsou žlutozelené, se šťavnatou, rozplývavou dužninou mírně muškátové chuti. Je úrodná i při nízkém vedení. Rodí i při krátkém řezu nejlépe však na kordónech a palmetách při zdech. Je vhodná i na víno. Do nevinařských oblastí je to rozhodně vhodnější odrůda než Chrupka, dozrává raněji, roste přiměřeně silně a staré keře u zdi v posledních letech vydržely mrazy i na Vysočině. Je možno ji vidět u mne. Školkaři nabízí i Madlenku červenou.

Madlenka raná (Madeline angevine) [pravděpodobně Madlenka královská x Malingre] je velmi podobná, uzrává ve stejnou dobu, avšak má gynoidní květ, potřebuje opylení jinou odrůdou. Špatně se opyluje a proto mívá řídký hrozen s mnohými nevyvinutými bobulemi. Byla to jednou z mála odrůd, které se daly pěstovat i v severní Evropě a díky gynoidnímu květu se snadno křížila. Proto ji najdeme v rodokmenu mnoha tamních odrůd.

Sieger (Siegerrebe) [Madlenka raná x Tramín]. Dozrává asi 10 dní po Čabaňské perle a i když není nejranější odrůdou, jeho vynikající muškáto-tramínová chuť zajistí, že ho děti a vosy sklidí jako první. Přitahuje i ptáky. Vzhledem je to spíše moštová odrůda, s typickou až oranžovou barvou bobule. Hrozen i bobule je střední velikosti. V horším počasí při kvetení sprchává a proto musíme počítat s nižší úrodou. Přesto, že má jen nízký obsah kyselin, dává velmi kvalitní, buketní a lahodná muškátová vína. Je velmi vhodný i na burčáky. Dá se předpokládat, že na výrobu burčáků a speciálních vín se bude i nadále pěstovat, třebas na omezené ploše. Stejně tak jako nejranější odrůda s tramínovou chutí, nemá mezi odrůdami evropského původu prozatím náhradu a občas bude použita i jako stolní. Kromě jižní Moravy, kde je občas ve vinohradech, je možno ji vidět u mne.

Irsay Oliver [Bratislavské bílé x Čabanská perla, 1930] zraje velmi raně, 7-10 dní po Čabaňské perle, to je ve vinorodých oblastech po polovině srpna. Bobule jsou zelenožluté až zlatožluté barvy, střední velikosti, v průměru 13 mm, 1,6 g. Hrozny jsou střední, 120 -140 mm velké, 100 - 125 g těžké. To je dnes na stolní odrůdu příliš málo. I přes výbornou sladkou a muškátovou chuť, vzhled na konkurenci moderních odrůd nestačí a používá se téměř výhradně jako odrůda moštová. I v seznamu registrovaných odrůd se přesunul z odrůd stolních do moštových. Při delším řezu dává dobré výnosy (jako moštová odrůda 5-8 t/ha, jako stolní i více). Ptáci i vosy však působí značné škody. Je vhodný pro střední a vysoké vedení. Mrazuvzdornost je nižší, poškozován je i jarními mrazíky, odolnost proti houbovým chorobám je jen na úrovni střední odolnosti evropské révy. Pěstování bude omezeno na teplé vinorodé oblasti pro výrobu vína a zvláště burčáků, pro svou ranost a výbornou chuť se občas uplatní i jako stolní hrozen. V dobrých místech jednotlivé keře přežívají i na vysočině.

Muskat tairovskij [Odesskij ranij x Muškát hamburský] je modrá středně úrodná odrůda, s vynikající muškátovou chutí. Dokonce byla přihlášena do státních odrůdových zkoušek, kde však neuspěla pro praskání bobulí a následnou hnilobu.

Premiér [Dunavski Misket x Cardinal 19/8] je modrá úrodná slovenská odrůda se středním hroznem i bobulí,  harmonickou muškátovou chutí, dost odolná mrazům. V Ampelografii je psáno, že dozrává začátkem srpna, ale v tabulce má dozrávání hodnoceno číslem 3 - začátek září. Nesnáší výsušné polohy. Mohla by se rozšířit v okrajových vinohradnických oblastech. V SR je přihlášena do odrůdových zkoušek, u nás ji šíří školkaři.

Muskat citronyj [Nimrag x Irsay Oliver] je bílá ukrajinská ranná odrůda, se vzhledným chutným hroznem, středně velkou bobulí i hroznem. Málo odolná mrazům, více hnilobě. V ČR nejspíše není, v SR snad ve sbírce odrůd.

Opuzenska rana (Crna ranka) [Bovierův hrozen x Muškát hamburský] je tmavě červená odrůda ze Srbska. Dozrává několik dní po Čabaňské perle, dává dobré odrůdy a je středně odolná mrazu a chorobám. V ČR nejspíše není, v SR snad ve sbírce odrůd.

Zorka [Damascenka růžová x Irsay Oliver] Je to velmi ranná růžová ukrajinská odrůda. Bobule mívá 3 g, hrozen 270 g. Degustační hodnocení 8. Je úrodná, hrozny jsou odolné hnilobě, ale trpí jarními mrazíky, zimním mrazům a chorobám odolává středně. Dobře odolává hnilobě hroznů. Rajonizovaná odrůda pro některé rajóny Oděské oblasti. V ČR nejspíše není, v SR snad ve sbírce odrůd.

Radmilovački muskat [Královna vinic x Muškát hamburský] je bílá Srbská velmi ranná odrůda, která dozrává 5-10 dní po Čabaňské perle. Bobule i hrozen je velká. Je velmi úrodná, požaduje dlouhý řez a velké tvary keřů, je středně odolná houbovým chorobám, dobře odolává mrazům (-20 °C). V ČR nejspíše není, v SR snad ve sbírce odrůd.

Blussard modrý [Blussard noir, Belosar à gros grains] je modrá, velmi raná, francouzská odrůda ve sbírce VSV Karlštejn. Na evropskou odrůdu (pokud je, neznám původ) je dost odolná proti houbovým chorobám. Toleruje vysoký obsah vápna v půdě, mrazy už méně.

Muskat Susanna [Malingre x Muškát růžový] je bílá arménská odrůda ve sbírce VSV Karlštejn, nicméně Pospíšilová ji zmiňovala už roku 1969 a příliš se nerozšířila. Odrůda je velmi raná, náchylná na poškození mrazíky a mrazy. Hrozny i bobule jsou středně velké. Dužina je šťavnatá, chuť silně muškátová, obsah cukru vysoký. Úrody jsou velké a pravidelné. Silně ji napadají ptáci. Je vhodná i pro sladká a dezertní vína.

Pluto [Ceaus roz x Julski biser 29/18] je bílá slovenská odrůda, dozrává ve Strekově od 15.8 do 29.8. Bobule mívá 3,85 g, hrozen 376 g. Degustační hodnocení 8,1. Je úrodný, dost odolný mrazu i chorobám, trochu náchylnější na hnilobu hroznů. Je vhodný na výrobu kompotů.

Inovec [Julski biser x Jubilej 10/6] je bílá slovenská odrůda, dozrává ve Strekově od 15.8 do 30.8. Bobule mívá 2,43 g, hrozen 250 g. Degustační hodnocení 8. Protože "padá ze dřeva", je třeba ho pěstovat na úrodných půdách a řezat na střední úrodu. Má poměrně málo kyselin a při přezrání je fádní.

Heliodor [Dunavski misket x Cardinal 18/3] je bílá slovenská odrůda, dozrává ve Strekově 16.8 od do 2.9. Bobule mívá 3,8 g, hrozen 177 g. Degustační hodnocení 8,5. Pozdě raší, mírně sprchává, "padá ze dřeva". Přesto dává velmi dobrou úrodu. Je vhodný na výrobu kompotů.

Stolní odrůdy ranné

115 - 130 dní (21.8 - 5.9) dozrávají ve vinohradnických oblastech koncem srpna až začátkem září. Ve sklenících je lze pěstovat po celém území ČR a na vybraných místech mohou dozrát i mimo vinařské oblasti.

 Cardinal [Flame Tokay x Alphonse Lavallée] je fialová odrůda z Kalifornie, dává dobré a spolehlivé úrody, může dlouho viset na keřích. Je citlivá na mráz, ale hlavně sprchává a po dešti praskají bobule. Velkovýrobně se dá pěstovat tam, kde je ve vegetačním období velké sucho (Kalifornie, Maďarsko) u nás je k nepoužití. Je ale rodičem mnoha zajímavých odrůd.

Pleven [Italia x Jantar] je bílá bulharská odrůda. Silně roste, dobře vyzrává. Hrozen je střední 222 - 307 g, bobule velká 4 - 5 g. Je úrodná, ale neodolná vůči mrazům a chorobám. Snáší transport a je vhodný pro výrobu kompotů. I když je ve světě docela známá, u nás se nikdy neuchytila a uvádím ji jen jako rodiče jiných odrůd.

Viktorie [Cardinal x Karaburnu] je bílá rumunská odrůda, s velmi velkým hroznem i bobulí. U nás se nikdy nepěstovala, snad jen ve sklenících. Dobře snáší transport a tak se s ní dozajista setkáváme v supermarketech. Viktorie je ale také jméno hned několika jiných odrůd, třeba že různých barev, je snadná i záměna.

Dora (Dóra) [Julski biser x Pannonia kincze 13/12] je bílá slovenská odrůda, dozrává ve Strekově od 15.8 do 21.8. Bobule mívá 3,7 g, hrozen 700 g. Degustační hodnocení 8,6. Dává velmi vysoké úrody, na mráz je citlivá (do -15 °C). Je velmi náročná na půdu i polohu. Bohužel tak jako mnoho jiných odrůd ze Slovenska, v našich podmínkách je pozdnější, úrody a hrozny nejsou tak veliké a dozrává až začátkem září. Nicméně v dobrých podmínkách středního Slovenska je skvělá, má až 50 cm dlouhé hrozny. V SR je uznaná, u nás se prakticky nešíří, protože když ji zakoupíte u našich školkařů, vyroste Vám jiná odrůda s růžovými hrozny - Ametyst.

Diamant [Julski biser x Pannonia kincze 13/22] je bílá slovenská odrůda, dozrává ve Strekově 21.8 od do 1.9. Bobule mívá 3,33 g, hrozen 390 g. Degustační hodnocení 8,3. Je to typická velkovýrobní odrůda teplých vinohradnických oblastí, s velmi vysokou úrodností, kvalitním vzhledným hroznem, bez slabších vlastností. Mrazu odolává lépe než Pannonia kincze (-19 ° C), ale na Vysočině přeci jen nemá perspektivu, opožďuje se a nestačí dozrát. Je registrovaná v ČR i SR.

Rubanka [Julski biser x Pannonia kincze 13/37] je bílá slovenská odrůda, dozrává ve Strekově od 30.8 do 11.9. Na vysočině v polovině září. Bobule mívá 4 g, hrozen 350 g. Degustační hodnocení 7,7 - 8,3. Dává velmi vysoké úrody atraktivních hroznů, s průzračnou, co do velikosti vyrovnanou bobulí. Růst je střední s tenkým dřevem, které však velmi dobře vyzrává a je odolné mrazům. Vydrží i -25 °C, po oblevě už jen -16. I mladší keře přežily loňskou zimu na vysočině. Přesto, že je to jedna z nejzajímavějších odrůd do okrajových oblastí, v horších podmínkách zmenšuje úrodnost a kvalitu hroznů. Velmi brzo raší, jarní mrazíky ji mohou poškozovat. Je registrovaná v SR, v ČR ji šíří školkaři.

Opál [Ceaus roz x Julski Biser 29/8] je bílá slovenská odrůda, dozrává ve Strekově od 21.8 do 5.9. Bobule mívá 3,8 g, hrozen 372 g. Degustační hodnocení 8,58. Dává velmi vysoké úrody vzhledných a chutných hroznů. Roste silně, je dost odolná mrazu, méně mrazíkům, vhodná na výrobu kompotů. Je registrovaná v SR, v ČR ji šíří školkaři.

Negra [Apiš aga x Cardinal 6/9] je modročerná slovenská odrůda, dozrává ve Strekově od 28.8 do 11.9. Bobuli má vejčitou, se zašpičatělým vrcholem, až 35 x 25 mm velkou, průměrně 6 g těžkou, velmi atraktivní hrozen 200 g. Degustační hodnocení 8,54. Je středně úrodná, roste silně, raší jako jedna z prvních, není odolná ani mrazům (-18 ° C). Je náchylná na praskání bobulí po dešti následujícím po suchu, takže vyžaduje stálou půdní vlhkost, či závlahu. Vyžaduje velkou sumu teplot a hluboké, úrodné půdy, jinak roste slabě. Zkoušel jsem ji v horších podmínkách na vysočině, nerašila, nerostla. Ve skleníku však zazářila. Při manipulaci s hroznem opatrně, má lámavou třapinu. Je to velmi náročná, ale atraktivní odrůda, které se ale vzhledem a chutí může jen málokterá odrůda vyrovnat. V ČR ji množí školkaři.

Topas [Dunavski misket x Cardinal 19/15] je bílá slovenská odrůda, dozrává ve Strekově od 15.8 do 3.9. Bobule mívá 3,65 g, hrozen 212 g. Degustační hodnocení 7,7, hlavně kvůli menšímu hroznu, chuťově je prý výborný, muškátový. Vyhovují mu půdy spíše chudší, ale zásobené vodou. Pozdě raší, má dobrou úrodnost, občas mírně sprchává. Odolnost vůči mrazům je dobrá. Přitahuje ptáky. Byl přihlášen do odrůdových zkoušek, ale neuspěl pro praskání bobulí. Odrůdu v ČR šíří školkaři. Dva keře na různých stanovištích, které jsem mohl sledovat, ukazují, že v nevinařských oblastech ČR na chladnějších úrodných půdách málo plodí, později zraje a ani chutí nevyniká.

Saturn [Dunavski misket x Cardinal 18/15] je bílá slovenská odrůda, dozrává ve Strekově od 29.8 do 7.9. Bobule mívá 2,9 g, hrozen 137 g. Degustační hodnocení 7,5. Je to poměrně nenáročná odrůda, středně odolávající mrazům, mrazíkům i chorobám. V ČR ji množí školkaři.

Elma [(Ceauz ros x Delight) x Kišmiš moldavský 8/29, Ing. Ondrej Korpás, Csc.] je tmavofialová bezsemenná slovenská odrůda. Bobule 20-25 x 18-20 mm, hrozen  250 - 530 g. Je to velmi zajímavý typ, z nového šlechtění, který se zatím ověřuje. Mrazům odolává docela dobře, je náchylná na oidium. Je možno ji vidět u pana Glose.

Košůtův hrozen (Košutův hrozen, Košutovo, Koštův hrozen) je bílá maďarská odrůda s řidším, velkým hroznem i bobulí, ty jsou oválné, žlutozelené, muškátové chuti, při transportu však snadno opadávají. Dozrává asi 20 dní po Čabaňské perle, koncem srpna a je velmi úrodná. Je náročná na stanoviště, doporučovala se jen do úrodných, teplých půd a zvláště slunečných poloh. Réví špatně vyzrává a proto trpí mrazy, mrazíky a oidiem, bobule při transportu opadávají. Keře poměrně rychle ztrácejí životnost. Cukernatost je dost nízká, chuť málo harmonická a málo obsažná. Pěstuje se ještě na Slovensku, zejména v malokarpatské oblasti.

Favorit [Chasselas Queen Victoria White x Královna vinohradů] je bílá maďarská odrůda, náchylná na mrazy i mrazíky. Roste silně, dřevo dobře vyzrává, má krátké vegetační období, přesto je hodný jen do nejteplejších poloh. Náchylný je i na choroby a roztoče. Úroda je dost vysoká, hrozny jsou vzhledné a chutné, hnilobě odolné. V ČR ji množí školkaři.

Pomerančové (Narancsízű, nesprávně i Pomeranč) [Chasselas Queen Victoria White x Královna vinohradů] ze stejného křížení jako Favorit je bílá, mrazům i chorobám málo odolná odrůda, dozrává později než Favorit, ale s příjemnou muškátovou chutí, která při přezrání přechází až do citrusové a pomerančové. V ČR ji množí školkaři.

Dunajský muškát Kras doporučoval jako modrou nadějnou odrůdu s modrými hrozny střední velikosti a dužninou jemné muškátové chuti, která poněkud zapadla, ale stále se v ČR testuje.

Julski biser [Bolgar x Hybrid III-2 (Čabaňská perla x Čialjaki rozovij)] je bílá bulharská odrůda. Bobule i hrozen je středně velký. Poměrně pozdě raší, dozrává koncem srpna. Zralé hrozny je třeba do týdne sklidit, jejich kvalita rychle klesá. I když je poměrně odolná vůči mrazu a dobře se transportuje a dá se krátkodobě skladovat, příliš se nerozšířil, ale stal se rodičem celé zajímavé skupiny odrůd. Je registrovaná v ČR i SR.

Magarač 3B0 dozrává koncem srpna až začátkem září. Rodí dobře a má nízký obsah kyselin, hodí se do okrajových oblastí i když trpí mrazy i mrazíky. Je chutná, snáší přepravu a uskladnění. Byla přihlášená do odrůdových zkoušek, ale neuspěla.

Okava [Matyáš Jánoš x Košutovo 44/29] (pravděpodobně šlechtění Polešovice) Je bílá málo známá odrůda, se středním až velkým hroznem i bobulí, velmi dobře rostoucí, dozrávající koncem srpna. Vyžaduje dlouhý řez, což nevadí, neboť dobře odolává mrazům. Na evropskou odrůdu je dost odolná i chorobám, dost rozšířila i na vysočině. Mohla by se stát základní odrůdou nevinařských oblastí, pro spolehlivý růst a odolnost, ale dozrávající bobule spolehlivě praskají po každém dešti! Vidět odrůdu celoročně skvěle prospívat, pak vidět úrodu shnít na keřích, je tak deprimující, že ji ani nezkoušejte. Přitom je to odrůda atraktivní, chutná, dvakrát jsem sklidil hrozen, který měl 900 g. Školkaři na jižní Moravě ji poměrně často nabízejí. Je k vidění u mne.

Moly [Muškát Ottonel x Prachttraube Ing. Křivánek Polešovice] sestra Muškátu moravského ze stejného křížení je dost kvalitní, málo známá stolní odrůda s větší bobulí než MM a prý i vyšší cukernatostí. Jinak je MM velmi podobná. Hrozen intenzivně láká vosy. Pro velmi dobrou chuť by podle mne zasloužila větší rozšíření. Jako Moly jsme určili odrůdu u známého na Hané.

Královna vinic (Královna vinohradů, Kráľovna vinohradov) [Erzsébet királyné emléke (Památka královny Alžběty) x Čabaňská perla] je bílá maďarská odrůda se středním až velkým hroznem, velkou, oválnou, žlutozelenou bobulí a dužnatou, mírně muškátovou dužninou. Dozrává od druhé poloviny srpna do poloviny září. Roste středně silně, dřevo vyzrává dobře. Má krátké vegetační období. Trpí mrazy a nesnáší sucho. Není však zvláště úrodná, lépe rodí při delším řezu. Lehko přezrává, přepravu snáší jen na kratší vzdálenosti. V teplých oblastech se hodí pro velkovýrobní způsob pěstování, je možné ji pěstovat ve skleníku.

Panonia Kincze (Pannónia kincse) [Královna vinic x Cegléd szépe, Ferenc Póczik, 1942] je maďarská bílá odrůda, s velkým hroznem (230-270 g) i bobulí (3-5 g). Degustační hodnocení 8,6. Na Slovensku je nejrozšířenější stolní odrůdou a u nás je v ploše výsadby těsně za Chrupkou a to i přesto, že u nás ji lze velkovýrobně pěstovat jen v nejteplejších oblastech. Chuť je nevýrazná, sladká. Dozrává začátkem září. Dobré úrody dává i při krátkém řezu, ale při dlouhém se zvětšují hrozny i bobule. Mohutné keře s velkou zásobou starého dřeva i lépe odolávají mrazům. Podočka mohou být plodná a vytváří mnoho zálistkových hroznů. Hodí se i na skladování v klimatizovaných skladech, snáší přepravu. Na vysočině je to nejrozšířenější odrůda ve sklenících, kde dozrává od poloviny srpna, a dává až dvoukilogramové hrozny, volně se tu pěstovat prakticky nedá, nemá dost tepla na založení plodných oček pro rozumnou úrodu. Ve sklenících se pěstuje i v Polsku. Je to typická velkovýrobní odrůda, registrovaná v ČR i SR.

Picurka [Ceaus roz x Delight 5/9] je bílá, bezsemenná slovenská odrůda, dozrává ve Strekově od 21.8 do 12.9. Je to raná bílá bezsemenná odrůda s menším hroznem (130 g) a střední bobulí (1,85). Degustační hodnocení 7,92. Pro silný růst vyžaduje velké tvary. Mezi slovenskými bezsemenými je nejodolnější zimním mrazům, jarní mrazíky ji poškozují. Hrozny je možno déle ponechat na keřích a jsou vhodné na výrobu kompotů. V SR je přihlášená do odrůdových zkoušek.

Helios [Katta kurgan x Perleta 15/42] je bílá, bezsemenná slovenská odrůda, dozrává ve Strekově od 21.8 do 13.9. Bobule mívá  2,55 g, hrozen 405 g. Degustační hodnocení 8,45. Bujně roste, takže vyžaduje velké tvary, dává dobré úrody. Trpí mrazy (-15 ° C) i mrazíky, nesnáší sucho. patří jen do nejlepších podmínek, tam je možné i velkovýrobní pěstování. Cení se pro spojení bezsemennosti a velkého hroznu. Je vhodný pro děti, výrobu kompotů, osvědčil se i ve sklenících.

Lesja [Nimrag x Čabaňská perla] je růžová ukrajinská odrůda. Hrozen je díky barvě atraktivní, středně velký, bobule je středně velká až velká, s dužinou masitě šťavnatou, trochu chruplavou s muškátovým aroma. Úrodnost je dobrá, odolnost vůči zimním mrazům také dobrá. Lejsa je na Ukrajině rajonizovaná, rozšířila se v Oděské oblasti. V SR je pravděpodobně ve sbírce.

Perlette [Královna vinic x Sultanina, H. P. Olmo] je bílá bezsemenná kalifornská odrůda, dozrává začátkem září. Hrozen je velký, bobule středně velká, zlatožluté barvy. Patří jen do nejlepších oblastí či do skleníků, mrazům i mrazíkům odolává málo. Je náročná i na půdu a vyžaduje i dlouhý řez se zásobou starého dřeva (trojkmínková umrella). Snáší sucho.

Annamaria [Čabaňská perla x David] je bílá raná italská odrůda, která se šířila mezi zahrádkáři.

Helikon je nová bílá maďarská odrůda, dozrávající začátkem září. Hrozen má 250 - 450 g, bobule je žlutá 4-6 g. Pravděpodobně je v testování ve sbírce v Lednici.

Hunia je nová maďarská odrůda, dozrávající začátkem září. Hrozen má 250 - 400 g, bobule je zlatožlutá 7 g. Pravděpodobně je v testování ve sbírce v Lednici.

Protože dalších odrůd je ještě mnoho, ukončím první část článku za ranými odrůdami a středně ranými odrůdami budu pokračovat zítra v části II.

Související články:
Stolní odrůdy révy vinné evropského původu, dostupné v ČR, část II.
Stolní odrůdy révy vinné evropského původu, dostupné v ČR, část III.

Protože ještě nefunguje diskuze, můžete diskutovat zde. Pište jaké odrůdy Vám chybí, kde mám chyby a jaké máte zkušenosti vy (později hodnotné příspěvky přesuneme zpět).

Počet příspěvků v diskuzi: 3  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 22783x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
J. 29.03.2013 07:30:09