O Víně

13.08.2008 Moll Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 13.08.2008 07:00

Nový Zéland - špionážní fotky

Nový Zéland je fenoménem vinařství posledních let. Prosazuje se jak cenou, tak kvalitou. Nečekaně se našim špiónům podařilo proniknout do skupiny brigádníků a zjistit důležité informace o tom jak to tam dělají. Těm, které to zajímá, mohu nabídnout pár docela aktuálních fotek v dnešním článku.

Dostaly se mi do rukou fotky které udělala kamarádka mého kolegy, toho času dlící na Novém Zélandu. Evidentně se jí tam vede dobře, však proto tam také odjela. Pár měsíců někde pracují, pár měsíců cestují. Prý i umývají nádobí, ale sedm měsíců pracovali na vinicích. Protože mi to připadlo zajímavé a ona zveřejnění dovolila, sednul jsem, fotky přebral, upravil, napsal komentář a nabídl Vám k prohlédnutí. Musím upozornit, že původních popisek je málo, najdete je u obrázků (nechal jsem je bez háčků a čárek) a další komentář nebude ještě několik měsíců. Ostatní jsem si musel vycucat z prstu. Takže si držte klobouky, začínáme! Je důležité připomenout, že jde o Nový Zéland! Jezdí se tu vlevo, mají tu a značku ! Ani lidé tu nejsou stejní jako u nás. Například tento nás ujišťuje o tom, že na rozdíl od nás, ke svým spoluobčanům, chovají značnou důvěru. I klimatické podmínky tam jsou jiné, například tak silný a stálý vítr z moře, který by takto tvaroval tu většinou nemáme. Připomínám, že jižní vítr je tam ten studený! Žije tam poměrně málo lidí a krajina je tak poměrně řídce osídlená, buď suchá a nebo velmi vlhká, hornatá, nabízející mnoho krásných . Ano, ano - cože to vidí oko mé, v téměř panenské krajině? Vlevo dole, okolo polí? Větrolamy! Pracovitá ruka už před mnoha lety zasázela v panenské krajině to, co je třeba k životu, co komunista nám tu při zcelování vykácel a dodnes v naší krajině chybí. Jen se u Vás rozhlédněte. Ploché lány, holé kopce. Tomu říkáte kulturní krajina? Jen počkejte až na podzim foukne severák! Ale zpátky k vínu! Podle souřadnic je vprostřed této mapy, ale nic tam nevidím, zato vlevo nahoře jsou vinice vidět dobře. Povšimněte si masivních dřevěných sloupů na kraji. Jsou dost typické pro všechny vinařské oblasti mimo Evropu. My už totiž nemáme ani pořádné stromy! (Za rozumnou cenu.) . Já bych řekl mrazová kotlina, réva tam možná trpí mrazíky. U nás by místo vinohradu byla výnosnější pšenice, obdělávaná mechanizací a révou by byly osázené okolní svahy, obdělávané ručně. Na Novém Zélandu však mají zatím místa dost a lidí málo. A vinic ! Ale do svahů se nešplhají, zůstávají (K tomu stromu na kopci si udělali výlet - 5 hodin cesty, spousta fotek, ale žádné víno nebylo, to by Vás nezajímalo. ;o) s širokým meziřadím (hádám 3 m), zavlažované (černá trubka kapkové závlahy v půlce kmínku), přesto jsou všechna meziřadí zatrávněna, úhor je jen pod keři (u nás bývá zatrávněné každé druhé, tráva odebírá révě vodu, ale zlepšuje půdu). Sloupky jsou daleko od sebe, i spon je určitě větší než náš metr. , řez pravděpodobně dvouramenný kordón. Vidím sice na drátě vedené jednoleté dřevo, což by naznačovalo Goyotův řez, ale pravděpodobnější se mi jeví, že jde o mladou vinici, kde se rameno právě zapěstovává. jsou masivní, zdá se, že řezané. Jako háček na dvojdrátí je použit obyčejný hřebík! Jak je vidět, byla tam docela zima, nejspíš i silný vítr a to nejde o zimní řez, ale jarní podlom (letorosty jsou ca 10 cm velké). Na dalších fotkách datovaných o dva dny dříve, jsou oblečeni lehce a stěžují si na horko. U nás jsou rostlinky v plastových tubusech. Tady mají zdá se levnější papírové krabice - dost možná že od mléka či juice!!! (já tam mám PET láhve ;o))) Na sloupku jsou vidět 4 háčky na dvojdrátí, tentokrát ne pouhý hřebík. Jako opora jsou bambusové tyčky. to je ale svisle vedený drát. Jak vidíte, kolíčkem na prádlo si krabici připnou k drátu, aby nepřekážela při ošetřování sazenice... Zajímavá je i konstrukce drátěnky. Jedná se o takzvané posuvné dvojdrátí. To je poměrně moderní systém, který šetří drát i práci vinohradníka. Na předchozích obrázcích jsme viděli 4 háčky na drát, na jiných je jich i 5, ale dvojdrátí (2 dráty ve stejné výšce po obou stranách sloupku) jsou jen dvě nebo tři. Na začátku roku jsou zavěšena velmi nízko (tady dokonce položené na zemi), a jak letorosty rostou směrem nahoru, převěšují se stále výš a výš. Tím se letorosty svírají mezi dráty a vinohradníkovi odpadá pracné zastrkávání a nebo vyvazování letorostů. Samozřejmě je to možné jen tam, kde jsou všechny keře stejné a vyvázaný tažeň je plochý. Nestejný růst letorostů by to komplikoval. Další výhodou je, že na konci roku skočí dráty vysoko, mimo zónu hroznů. Zjednoduší to sklizeň i zimní řez. Tuto práci tam taky dělali, takže se můžete podívat na keř. Když se podíváte , bude vám jasné, že si při takové brigádě pořádně ošoupete botky! Není divu, že tomu začali říkat ! Však do mailu taky napsala "Ale urcite si vinici nebudu zakladat doma :), je to pekna drina." Mimochodem, je mi jasné, že na na tom sloupku sedí, dokonce jí nahoru nejspíš někdo pomohl, ale když se dívám na tuto fotku, nepřipadají Vám naše drátěnky ve srovnání s Novozélandskými trochu fórové? je zajímavé hned několik věcí. Masivní krajové sloupky (taky by Vás zajímalo, jak vlastně napínají dráty?), se zajímavým systémem zakotvení (nejspíš nepřekáží portálovému sběracímu kombajnu). Jednu naprosto a zcela nenápadnou věc si nechám do příštího článku, kde se s touto fotkou taky setkáte, ale hlavně - vidíte ty obrovské lány? To je nejen důvod, proč místní vinohradník musí najímat brigádníky, ale také to znamená, že Novozélandské jen tak nevypijem. Oni si také , tak s chutí následujte jejich příkladu. P.S. Na poslední chvíli dodala i malé video z letošní sklizně (ano tam už sklizeň byla!), najdete ho pod článkem.

 
   Název   Velikost 
  Sklizeň_2008.zip   1.8 MB 
1-20 | 21-40 | Vše
Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 3712x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5