O Víně

21.03.2008 Petr Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Seriál o vinětách VIII. - Pionýrské doby plné zmatků

Přiznám se, že jsem měl zprvu obavy, abych pro dnešní téma vůbec nějaké zajímavé etikety ve své sbírce našel. Jde o porevoluční roky 1989 až 1993 - zmatené a někdy i divoké období, čas bouřlivých změn. Nakonec jsem se naštěstí dostal do opačného problému a to, jak vybrat těch několik málo kusů, které by pro tyto roky byly typické.

Člověk by nejspíš souhlasil s tím, že čím je etiketa starší, tím bude vzácnější. Pokud ale jde o období několika zmíněných porevolučních let, jsou dnes tehdejší etikety stejně vzácné, jako např. etikety předválečné, staré již 70 let. Proč je to tak? Důvodů je více. Po změně společenských poměrů v zemi (tehdy ještě ve federativním Československu) byl průmysl i zemědělská výroba ještě nejméně rok či dva zcela v držení státu. První malé privatizace se naplno rozjížděly až v roce 1991, větší podniky se privatizovaly ještě později. Došlo k poměrně úspěšnému zpřetrhání obchodních vazeb, čili jak se tehdy říkalo: dodavatelsko-odběratelských vztahů. Státní velkoobchody se pomalu ale jistě rozpadaly a první soukromí výrobci a distributorské firmy získávaly své cenné zkušenosti. Tito novodobí pionýři většinou neměli kompletní servis (dostatek lahví, grafická studia, rychlé tiskárny,...) ke službě nebo výrobku, který nabízeli. Nedostatky však nahrazovali elánem, invencí, improvizací podle situace a především dřinou bez časového omezení (nemluvím samozřejmě o chytrácích, kteří včas zasedli na různě výhodná místa).

Hovořím o malých firmách, o jednotlivcích. O vinařích, kteří mohli konečně ukázat, jak si výrobu vína představují oni. Bez omezení, nařízení, povinných kontingentů a předepsaných dávek. Tito novodobí pionýři to ovšem neměli lehké. Typicky socialistické slovo „sehnat" ještě zdaleka neopustilo náš slovník. Sehnat grafika, který by etiketu navrhl, sehnat tiskárnu, která by etikety vytiskla, všechno to oběhnout a časově sladit, přitom se věnovat vlastní vinařské činnosti, to v době bez internetu a bez mobilů nebylo tak snadné, jako dnes. Proto řada etiket té doby vznikala doslova na koleně a na kvalitě některých to lze vidět. Vinaři se po pár letech z těchto dětských chyb poučili a bohužel ke smůle mé i mých kolegů sběratelů, se těchto prvních etiket raději zbavili - nebylo o co stát.

Zajímavé je, že od roku 1953-4 řídila výrobu tichého révového vína pověstná československá státní norma ČSN 56 7741. Tato norma se uváděla na etiketách ještě i po 40 letech, jde tedy o jednu z nejdéle platících norem svého druhu. Kde je jí dnes konec (mimochodem, nemáte ji prosím někdo k dispozici?)... Pokud si pamatuji, tato a jí podobné normy snad nebyly nikdy oficiálně zrušeny, nicméně časem tak nějak vyšuměly. Některé firmy se ji snažily nahrazovat vlastními podnikovými normami, ale ani tyto dlouho nepřežily.
Etikety proto v tomto období bezvládí obsahovaly nepřesnosti, mnohdy chyby odborné či dokonce gramatické. Nikdo pořádně nevěděl, co se vlastně na etikety má tisknout. Než začal v roce 1995 platit nový vinařský zákon, na etikety se tiskl např. obsah kyselin, různá čísla vnitřních norem, údaje o objemu láhve a o obsahu alkoholu neměly jednotný tvar. Esteticky jsou etikety z této doby většinou jednoduché, málokdy vidím nějaký pěkný kousek. Dokonce i název odrůdy napsal každý tak, jak to považoval za správné. Naopak chyběly údaje, které dnes považujeme za samozřejmost - ročník sklizně, kvalita vína, místo původu hroznů apod.

Nejzajímavějším měnícím se údajem, který se na některých etiketách objevuje, je označení názvu naší republiky. Vzpomenete si vlastně ještě dnes někdo na to, jakými změnami jsme tehdy prošli?
Již pár týdnů po 17.11.1989 se rozhořela tzv. „pomlčková bitva". Slovenští představitelé, aktivisté a novináři začali používat výraz „Česko-Slovensko" a tak již o pouhých 5 měsíců později, dne 23. dubna 1990, schválilo na nátlak slovenských poslanců Federální shromáždění ústavním zákonem změnu jména republiky na „Česká a Slovenská Federativní Republika". Název je v české i ve slovenské verzi v obou jazycích pravopisně nesprávný, nicméně jako oficiální název republiky vydržel až do 31.12.1992 (dokonce byly vydány nové mince a bankovky). Najdu-li tedy na etiketě označení „Česko-Slovensko", nebo „ČSFR", je to poměrně dobré vodítko k jejímu časovému zařazení, i když ročník sklizně chybí.

Takže nyní pár slov k zobrazeným etiketám. Hovoříme-li o tomto období, pak etiketa z obrázku č.1 je zřejmě z roku 1990 nebo 1991, o čemž svědčí francouzské slovo „Tcheco-Slovaquie" (kromě tohoto slova si jistě všimneme několika použitých typů písma a výrazů v celkem třech jazycích...). Obrázek č. 2 ukazuje jednu z mála etiket, kde je uvedeno ČSFR, tedy půjde o sklizeň z let 1990 až 1992. Na obr. č.3 je etiketa s časovým razítkem „09 1993", ovšem to už stát „Czechoslovakia" neexistoval. Razítko s ČSN 56 7741 bylo v této době už také jen vzpomínkou na staré časy. Nejvíce jistě zaujme název odrůdy i k němu použitý svérázný typ písma. Srovnání dvou verzí jedné etikety na obr.4a a obr.4b je dáno změnami, které přinášely postupné změny v zákonech. Tak místo označení „Směs vína a ovocné šťávy" podle podnikové normy PN /91, uvádí výrobce o rok či dva později již „Míchaný nápoj s obsahem 75% révového vína" podle změněné podnikové normy PN 6/93.

Období let 1990-1993 je od dnešních dnů vzdáleno zhruba jen 15 let. Přesto mi věřte, že zjistit detaily k blíže neurčeným etiketám je někdy již téměř nemožné. Naštěstí se nám také zachovaly etikety od vinařů či malých rodinných firem, které se dnes staly součástí větších sdružení, nebo se svými aktivitami zcela přestaly. Řada z nich přináší zajímavé, domácky uvolněné motivy a tak se těmto „garážovým malovinařům" budeme věnovat v některém z dalších dílů seriálu o etiketách.

Doporučení nakonec: chcete-li vidět více etiket z této doby, kliněte si na levé menu "O vinětách" a zvolte si rok 1990, 1991 nebo 1992.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4169x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5