O Víně

08.02.2008 Jarda Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Viniční tratě a jejich názvy

Zájem o viniční tratě, jejich polohu, půdu, odrůdovou skladbu, jejich stáří atd. se v poslední době mezi veřejností zvyšuje a je moc dobře, že portál ovine.cz rozšířil svoji nabídku právě o tuto u nás doposud málo propagovanou oblast. To, že Znojemská vinařská podoblast je v popředí propagace terroir, vydávání map viničních tratí, panelů v jednotlivých vinařských obcích většinou instalovaných na podzim 2007, které velmi ocení návštěvníci těchto obcí a mnoha dalšími informacemi je jistě velkou zásluhou Ing. Jaromíra Čepičky. Doufám, že neprozradím žádné velké tajemství, ale usilovně pracuje i na knižním vydání viničních tratí a všeho kolem. Můžeme se jen nedočkavě těšit...

Různých mapek a vinařských turistických materiálů bylo u nás na Znojemsku vydáno již docela hodně. Svazek znojemských vinařských obcí Daníž vydal za podpory Vinařského fondu velice pěknou informační „Mapu za vínem na Znojemsku". Na mapě Znojemské vinařské podoblasti v měřítku 1 : 183 000 je zakresleno celkem padesát vybraných nejlepších vinařských tratí první kategorie. Mapka je běžně zdarma k dispozici v informačních centrech ve Znojmě a v okolí. Texty charakterizující Znojemskou vinařskou podoblast, historii i současný stav, typické odrůdy zde pěstované napsal Ing. Jaromír Čepička. Ostatní texty informující o turistických atraktivitách napsala Eva Obůrková.

Vinařský zákon č.321/2004 Sb. definuje viniční trať jako pozemek, část pozemku, soubor pozemků, soubor pozemku a části pozemku, nebo kombinaci pozemků, případně částí pozemků, tvořících souvislý celek, v jedné vinařské oblasti, případně podoblasti, splňující předpoklady pro pěstování révy z hlediska zeměpisné polohy, svažitosti, délky oslunění a půdně klimatických vlastností. Viniční trať obsahuje jednu nebo více vinic. Seznam viničních tratí v jednotlivých vinařských podoblastech je definován prováděcí vyhláškou vinařského zákona č. 324/2004 Sb.

Jména či názvy viničních tratí mají docela zajímavou, bohatou, různorodou historii a původ. Samozřejmě, že převážně vycházejí z místních názvů, které mají nějaký vztah ke geografickým místopisným či přírodním podmínkám nebo se váží k určité události, majiteli atd. Vymysleli je většinou v dřívějších dobách sami vinaři a obyvatelé jednotlivých obcí, kde révu pěstovali. Některé názvy jsou ovšem novodobé z nedávného období scelování viničních tratí. K dalším se váže více či méně zajímavá událost, pověst či příběh a mají nepochybně i určitý půvab a zajímavou historii. O mnohých se ani ze starých pramenů nedozvíme, proč tak byly pojmenované a jejich jména tak zůstanou zahalena malým tajemstvím. Ale to může platit i o některých nových názvech vymyšlených od zeleného stolu. Mnohá jména se opakují velice často, jiná ojediněle. Právě tato různorodost původu jmen a názvů tratí mne vedla k vyhledávání informací v literatuře. Podle etnografa Václava Frolce (1987) zabývajícím se vinařskou historií a stavbami lze názvy viničních tratí vydělit do několik skupin, které prý jsou typické pro celou Moravskou vinařskou oblast. Rozdělení je samozřejmě orientační, není snadné přesné zařazení, protože některé názvy je možné zařadit současně i do několika skupin. Jen tak pro zajímavost jsem se pokusil začlenit jednotlivá jména viničních tratí ležících v katastru vinařských obcí Znojemské vinařské podoblasti do Frolcova schématu uvedeného v jeho publikaci „Jihomoravské vinohradnictví z roku 1987":

a) Viniční trať byla v minulosti nazývána hora. Ta se skládala z jednotlivých vinic i v několika katastrech vedlejších obcí. Sousední vinohrady byly od sebe odděleny různě velkým příkopem (rúna) a na horním konci osázeny živým keřovým plotem (frejdy, frýd). Vznikly tak například názvy tratí Frédy (Horní Dunajovice - Domčice, Želetice). Výraz hora spojený s přídavným jménem vysvětlujícím, zda jde o staré nebo nové viniční tratě - Stará hora (Božice, Křídlovice, Horní Dunajovice, Miroslavské Knínice, Syrovice, Tasovice, Vedrovice), Staré hory (Bratčice, Nové Bránice), Nová hora (Božice, Jezeřany - Maršovice, Moravské Bránice, Trboušany, Višňové). Z nově založených vinic se dříve několik let neplatily daně a nazývaly se „novosady" nebo „noviny", ale Nová viniční trať (Litobratřice) je asi jeden z novodobých názvů posledních desetiletí.

b) Při pití vína je pochopitelně uvolněná nálada a veselí a tak vznikl možná i název Veselá hora (Mělčany u Ivančic), Vinná hora (Vrbovec). Některá přídavná jména jsou méně či obtížněji vysvětlitelná např. Kokusové hory (Petrovice, Míšovice). Viniční tratě byly často pojmenované podle zvířat jako například Křečkovská hora (Trboušany) nebo za jménem lze tušit pasteveckou činnost či výskyt porostu jež byl možná na pozemku před výsadbou révy - Kraví hora (Konice u Znojma, Sedlešovice, Nový Šaldorf), Kozí hora (Dolní Kounice), Jalovcová hora (Moravský Krumlov), Řepná hora (Dolní Kounice). Název Šibeniční hora (Dolní Kounice) má patrně kořeny v dávné minulosti a výkonu hrdelního práva. Hory byly pojmenovány také podle místního určení či blízké vesnice: Olbramovická hora (Bohunice).

c) Svoji roli v pojmenování hraje nerovnost terénu, tvar, geologické, přírodní, půdní, klimatické či geografické poměry: Za žlebama (Ořechov), Domovní písky (Dobelice), Píska (Maršovice), Na pískách (Jiřice u Miroslavi), Písky (Vémyslice), Na kopcích (Dobřínsko ), Slunný vrch (Vrbovec), Dolina (Ječmeniště), Pustina (Božice, Hrádek), Pustiny (Hostěradice), U Hájku (Dobšice, Suchohrdly u Miroslavi), Remízek (Šatov), U Hájička (Rajhrad), Hájek (Skalice u Znojma), Skalka (Dobelice, Krhovice), Skalky (Havraníky, Šatov ), Na skalkách (Ořechov), Kamenný vrch (Dyje, Dolní Kounice), U kamenů (Slup), Šobes (Podmolí), U Tří dubů (Stošíkovice), Ořechový vrch (Dyjákovičky), Jižní svah (Hrušovany n. Jevišovkou), Špičák (Kyjovice, Tvořihráz), Stráně (Pravlov), Pod kopcem (Skalice u Znojma). Zcela se ale vymyká například název trati Amerika (Bantice).

d) Častým námětem pojmenování byla jména svatého patrona a dalších atributů spojených s náboženstvím a církevními památkami nebo podle nich sloužící k orientací v terénu: U sv. Michala (Bohutice), U sv. Donáta (Božice), U sv. Urbana (Vrbovec, Znojmo - Louka), U Auerového kříže (Borotice), Křížový vrch (Břežany), Pod křížem (Kuchařovice), Za křížem (Znojmo - město), U Božích muk (Kuchařovice), U kapličky (Hnanice, Pravice, Troskotovice), Ke kalvárii (Hrabětice), Jezuity (Mělčany), Vinohrady u sv. Markéty (Suchohrdly u Miroslavi), Peklo (Šatov), Nad kostelem (Troskotovice).

e) Podle obecného označení tratí, kde byly nebo jsou vinice, případně doplněné dalším bližším určením: Vinohrady (Branišovice, Dyjákovice, Prosiměřice, Hevlín, Hodonice, Moravský Krumlov, Olbramovice, Šumice), Vinohrádky (Miroslav), Za vinohrady (Damnice), Dolní vinohrady (Oleksovičky), Přední vinohrady (Džbánice), Nad vinohrady (Velký Karlov), U vinohradu (Miroslav, Šanov n. Jevišovkou), U vinohrádku (Hostěradice), Vinohrady ke Křídlovkám (Hrádek), Na vinicích (Jaroslavice), Na vinici (Šatov, Tvořihráz, Výrovice), Kubšické vinohrady (Kubšice), Stará vinice (Těšetice, Havraníky).

f) Názvy podle velikosti nebo podoby pozemků: Široké - Klinky (Bratčice), Dlouhé díly (Havraníky), Dlouhé čtvrtě (Suchohrdly u Znojma), Tři díly (Suchohrdly u Znojma, Těšetice), Dílec (Jezeřany), Čtvrtky (Miroslavské Knínice), V dlouhých (Pravlov), Poloudily (Únanov), Volné pole (Hostěradice).

g) Jména německého původu tvoří zvláštní skupinu rozšířenou zejména v pohraničí s Rakouskem dříve osídleném německým obyvatelstvem (podrobněji odkazuji na již zmíněného etnografa V. Frolce a jeho dílo). Jména bývají psaná německy nebo častěji počeštěná či smíšená, ale německý původ je z nich docela patrný: Šác (Dyjákovičky, Vrbovec), Weinperky (Miroslav, Hostěradice), Marše (Ivančice), Kásperek (Kuchařovice), Pod Štajnberkem (Kyjovice), Štamberky (Němčičky), Perk (Rybníky), Kacperky (Oleksovičky), Walberk (Vrbovec), Lampelberk (Ječmeniště), Gránice (Znojmo-město), Hüble (Němčičky).

h) Podle bývalých majitelů tratí, názvů obcí nebo určité polohy u obce a případně vlastních jmen: Našiměřická (Branišovice), Majerák (Břežany), Za Kočím (Břežany), Karlov (Dolní Kounice, Moravské Bránice), Babičák (Dyje), Knížecí vrch (Hnanice), U Chlupa (Hnanice), Nad vesnicí (Hrabětice), Nad dědinou (Maršovice), Zámecký kopec (Hrušovany n. Jevišovkou), Pod Sádkem (Kojetice n. Moravě), U zámku (Lechovice, Oleksovice), Na zámku (Jaroslavice), Břežansko (Makovice), V Písařových (Moravské Bránice), Fládnická (Hnanice).

i) Podle vinařských nebo jiných staveb, které upřesňovaly polohu konkrétní viniční trati: U hlásky (Bantice), Nad mlýnem (Dobříšsko, Syrovice), U sklepů (Dyjákovičky, Valtrovice), Nad sklepy (Chvalovice, Nový Šaldorf, Vítonice, Vrbovec), Nad kolibú (Troskotovice), U sýpky (Skalice). Opravdu netradiční je název podle vybudované pevnosti, která byla součástí obranné linie naší republiky: U bunkru (Šatov),
Z výše uvedeného přehledu je patrné, jak bohatou měli vinohradníci fantazii v pojmenovávání viničních tratí a vinic, na kterých po měsíce a léta prolévali svůj pot. Jistě by stálo za další pátrání přímo po původu a objasnění některých zvláštních jmen jednotlivých viničních tratí. Ale to by bylo asi na docela slušnou knihu zajímavých bájí a pověstí, podložených historickou skutečností. Bohužel se některá stará jména viničních tratí zcela ztrácejí, protože byly sceleny a zaneseny pod jiný nový a mnohdy zcela obyčejný název bez trošky fantazie. Ve starých mapách se dočteme spoustu zajímavostí, které dnes už jinde jen stěží najdeme.

1-20 | 21-40 | Vše
Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4441x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5