O Víně

25.02.2008 Moll Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Rulandské šedé

Rulandské šedé je jednou ze základních odrůd světového sortimentu. U nás se pěstuje v obou vinařských oblastech, České i Moravské.

Cizí názvy a synonyma:
Česká republika: Roučí šedé, Burgundské šedé (do roku 1993), Burgund šedý, Burgunda šedá, Šeďák, Rulandské, Klevner, Pinot gris, používaná zkratka je "RŠ"
Slovensko: Burgundské šedé, Burgund šedý, Pinot gris, Klevner, Špinavý hrozen
Francie: Affumé, Arnaison gris, Aserat, Auvergnant gris, Auvernas gris, Auxerrat, Auxerrois gris, Auxoi, Beurot, Bureau, Burot, Enfumé griset, Fauvet, Frementau gris, Fromentot, Gris commun, Gris Cordelier, Gris de Dornot, Griset Levrant, Malvoisie, Moréote gris, Muscade, Muscadet, Norin gris, Ouche cendré, Petit gris, Pineau cendré, Pineau gris, Pineau rose, Pinot bureot, Pinot franc gris, Pinot gri, Pinot gris, Tokay d'Alsace, Tokay gris, Tokayer (Alsasko), Valais
Německo, Rakousko: Burgunder blauer, Burgunder roter, Druher, Druser, Eldeklevner, Grauburgunder, Grauer Burgunder, Grauer Riesling, Grauclevner, Grauklävner, Kapuzinerkutte, Kleingrau, Mauserl, Ruländer, Rehlfahl, Rheingrau, Rheinrote, Rheintraube, Roter Clewner, Roten Klevner, Speirer Tokayer, Tokay, Tokayer, Viliboner
Itálie: Gris - commun, Pinot grigio
Maďarsko: Barátszínszőlő, Hamuszőlő, Hamvasszőlő, Piros kisburgundi, Rüzsik, Sárszínszőlő, Szürkebarát, Szürke burgundi, Szürke kisburgundi
Srbsko: Burgundac sivi, Crvena klevjanka, Klevjanka, Rulendac sivi
Rusko: Pino serij, Ryžik
USA: Pinot Gris, Pinot Grigio
K názvům této odrůdy je třeba podat určité vysvětlení. Protože celá rodina Rulandských odrůd vznikla z odrůdy Burgunské modré (Pinot noir - Pinot od latinského Pin - šiška protože hrozen s drobnými bobulemi připomínal šišku borovice), doporučila roku 1874 ampelografická komise v Německu název Burgundské šedé, který se přejal i v českých zemích. To je ale právně chráněný francouzský oblastní název a na základě rozhodnutí soudu v Haagu vycházejícího z mezinárodní Lisabonské dohody na ochranu označení původu se musel změnit. Proto bylo roku 1993 rozhodnuto všechna "Burgunská" vína přejmenovat. Tehdejší vinařská veřejnost nesouhlasila s mezinárodním názvem Pinot a jako nový název bylo zvoleno slovo "Rulandské" na počest německého obchodníka s vínem Rulanda. To byl ovšem poněkud nešťastný krok, který nás vzdálil od světově známého názvu odrůdy a vnáší zmatky do hlav spotřebitelů už jen proto, že není žádné "Rulandsko" a pan Ruland měl s Rulandským modrým i bílým málo společného. Johann Seger Ruland ze Špýru (Speyer), totiž roku 1711 našel několik keřů odrůdy Rulandské šedé - Pinot Gris ve zpustlé zahradě a rozšiřoval je ve Falci a dále v Německu. V německy mluvících zemích se celkem logicky jím šířené odrůdě říkalo Ruländer (Rulandovo), což u nás po čase, zřejmě bez znalosti původu názvu, přeložili jako Rulandské. V České republice se nyní poměrně důsledně užívá název Rulandské šedé, případně mezinárodní Pinot gris, přičemž názvu Burgundské šedé, který občas nechtěně uklouzne, každý rozumí. Na Slovensku nyní používají v literatuře název Burgundské šedé, do závorky dávají vysvětlující (Rulandské šedé), případně mezinárodní Pinot gris. Na etiketách slovenských vín je ale obchodní název Rulandské šedé.
Původ většiny názvů můžeme hledat v červenošedé barvě hroznů (gris, rose, blauer, roter, Crvena, sivi, serij), šedé barvě kuten mnichů kteří je šířili (Szürkebarát - šedý mnich), vysoké cukernatosti (Malvoisie, Tokay) či historickému jménu Clevner, Klevner.

Původ: Rulandské šedé je velmi stará odrůda. Pravděpodobně vznikla pupenovou mutací Rulandského modrého. Rulandské modré totiž poměrně často vytváří pupenové mutace. Na jednom keři tak rostou hrozny modré i šedé, dokonce se najdou i dvoubarevné hrozny a bobule. Oddělením části dřeva s šedými bobulemi pravděpodobně vznikla odrůda Rulandské šedé. Můžeme předpokládat, že odrůda existovala již dříve, pravděpodobné zmínky jsou už ze 14. století. Pravlastí bylo možná Burgundsko, ale nejvíce rozšířené bylo v oblasti Champagne, odkud se šířilo do Německa a dále do střední Evropy. Je pravděpodobné, že odrůdu RŠ do Čech nechal přivést Karel IV. Prý ji dovezl až do Maďarska, kde ji mniši cisterciáci, známí i jako šedí mniši pro šedou barvu svých kuten, na jeho přání vysadili u Balatonu (1374 - 1378). U nás se podle Blahu (1952) pěstovala už v 15. století, souvislé výsadby však vznikly až roku 1910.

Rozšíření: Přes svou nespornou hodnotu je Rulandské šedé méně rozšířená odrůda. V současné době se pěstuje ve Francii (900 ha) (spolu s Ryzlinkem rýnským je pokládáno za nejjemnější z ušlechtilých (noble) odrůd Alsaska a má 7% zastoupení v Alsaských vinohradech), v Německu (3%), Česká republika (703 ha, 3,7% ) (Mikulovská 212 ha, Velkopavlovická 171 ha, Slovácká 157 ha, Znojemská 119 ha, Česká 40 ha), Itálie, Švýcarsko, Rakousko, Slovensko (100 ha, 0,66% 2004), Maďarsko, Bulharsko, Balkán, Nový Zéland, USA (Oregon). Původní poměrně rychlé šíření ve středověku bylo zbržděno degenerací a poklesem úrodnosti, ke které došlo díky mnohonásobnému množení. Až s rozvojem udržovacího šlechtění v Německu byly získány zdravé a úrodné klony a odrůda opět nabývá na významu.

Charakteristika: RŠ patří do skupiny západoevropských odrůd (Proles occidentalis Negr.) Ty se vyznačují menším hroznem i bobulemi, slabším růstem a tenčím révím, které dobře vyzrává a odolává mrazu. Typické jsou pro ně i vína vysoké kvality s vysokým obsahem kořenitých a vonných látek.
Hrozen je malý, do 100 mm dlouhý, 70 mm široký a průměrně 87 g, max. 120 g těžký. Je mírně kuželový, hustý, s naznačeným křidélkem.
Bobule je malá 11 - 12 mm, kulatá, 1-1,3 g těžká. Barva je světle červená, s výrazným voskovým povlakem, který způsobuje šedočervenou barvu. V ročnících se silným osluněním může být až modrá. Někdy se vyskytnou slaběji či silněji zabarvené bobule. S barvou bobulí RŠ je to totiž tak. Zatímco Rulandské bílé nemá v slupce žádné buňky s barvivem, Rulandské šedé má jednu vrstvu, Rulanské modré má vrstvy dvě. Na jedné tenké a v průběhu vyzrávání neúplné vrstvě barviva dochází k rozptylu světla a barva se jeví jako červená. Slupka je středně pevná. Dužina je rozplývavá, chuť obsažná plná, velmi sladká.
Réví je hnědé, v uzlech červeno hnědé, čárkované i tečkované. Je tenčí a má kratší internodia. Zimní pupeny jsou malé, tupé, mají zřetelná podočka, protože ta odstávají a jsou pokryta bělavou plstí.
Růst je středně silný až velmi dobrý, ale porost nebývá přehuštěný. S věkem růst mírně ochabne. Letorosty rostou vzpřímeně a velmi dobře vyzrávají.
Fenologická charakteristika: RŠ raší raně až středně raně, v druhé polovině dubna, kvete asi 10 dní v první dekádě června, zaměká v první dekádě srpna, zraje ve třetí dekádě září. Sklízí se koncem září i později protože ušlechtilá plíseň Botritis cinerea umožňuje v příznivých ročnících dosáhnout vysoké cukernatosti.
Polohy: RŠ má všechny znaky odrůdy méně náročné na polohu, ale protože od jeho vín očekáváme vysokou kvalitu (plnost, extrakt, odrůdovost), vyžaduje dobré až prvotřídní polohy a hluboké, výživné a teplé půdy. Je zapotřebí zajistit mu optimální výživu, a proto chudé a štěrkovité půdy nejsou pro RŠ vhodné, na nich mívá víno růžovou barvu a bývá fádní. Při dostatečné výživě a bujném růstu je však RŠ jednou z mála bílých odrůd, která dává plná vína i na půdách štěrkovitých a písčitých. Velmi vhodné jsou hlinité půdy, na kterých bývá vyšší množství extraktivních látek. Na dostatečně vlhkých spraších bývá možnost pozdních sběrů. Dobře snáší i vyšší obsah vápníku v půdě. Málo hluboký půdní profil je možné z části korigovat silně rostoucí podnoží. Pro RŠ jsou velmi vhodné teplé jižní a jihozápadní svahy, případně terasy. Na terasách se také RŠ v minulosti často pěstovalo. V případě pozdějších jarních mrazíků, nelze počítat s náhradní úrodou z podoček, protože ta nejsou plodná. V ideálním mezoklimatu lze RŠ pěstovat ve všech vinařských podoblastech České republiky.
Odolnost: RŠ je proti mrazu velmi odolné, uvádí se, že i více než Rulandské bílé a modré, téměř jako naše nejodolnější odrůda Ryzlink rýnský. Jarní mrazíky ho poškozují více, ale patří do dobrých poloh, kde se obvykle nevyskytují. Proti houbovým chorobám je středně odolné, vyžaduje důslednou preventivní ochranu. O něco více náchylná je na napadení oidiem, ale hlavně v deštivých ročnících je silně napadáno plísní šedou. Ale ani v takových ročnících nepostupuje nákaza tak rychle jako třeba na odrůdě Müller-Thurgau. Naopak v příznivém suchém podzimu působí plíseň jako ušlechtilá a vínům dodává kvalitu. V každém případě se prostředek proti hnilobě doporučuje do posledního postřiku před uzavíráním hroznů. Tak jako celá skupina burgundských odrůd je náchylná na virové choroby. U neklonovaného materiálu může docházet ke sprchávání květenství.
Řez a vedení: Vzhledem k dobrému růstu v úrodných půdách odrůdě vyhovuje širší spon. Vhodné je střední i vysoké vedení, je možná i jednoduchá záclona či Vertiko. Vhodný je i kordón se střídavým řezem na tažeň a čípek. Zatížení volíme ve velmi dobrých lokalitách 8-10 plodných oček na m2 (na Slovensku i 10 - 12), v horších 6-8 plodných oček na m2. U plodných klonů to může být méně. Ze zelených prácí vyžaduje vylamování zálistků v zóně hroznů, odlisťujeme spíše méně, aby se nevyvíjelo tolik barviva.
Úroda a kvalita: RŠ má už od poloviny minulého století klony s úrodností kolem 10 t/ha (dobrá úrodnost), což je dostatečné pro rentabilitu výroby. Cukernatost bývá vysoká, v průměru 19 kg/hl, v příznivých ročnících i přes 25 kg/hl, obsah kyselin je střední 8 - 10 g/l, při velmi pozdních sběrech může poklesnout až příliš.
Enologické charakteristiky: RŠ se obvykle zpracovává na vína vyšších přívlastků, jakostní se z něj vyrábí spíše v ročnících, kdy se příliš rozvíjí hniloby na hroznech. Pro zbarvení slupky volíme šetrné lisování, někdy i celých hroznů. Při nedostatečně rychlém zpracování hroznů, získává narůžovělý tón. Není vhodné přílišné odkalení moštů, protože vína by byla příliš tenká. Vhodná teplota kvašení je 18-22°C. Je třeba i vhodně vybrat kmen kvasinek, který zabezpečí chuťovou plnost a čistý aromatický projev. Obsah kyselin je pro vinifikaci v podstatě optimální, je ho však třeba hlídat, aby nedošlo k přílišnému snížení prodýcháním na keřích, nebo biologickým odbouráváním.
Vína z Rulandského šedého jsou typická zlatožlutou, vyšší přívlastky někdy až jantarovou barvou. Typické víno RŠ pochází z pozdních sběrů, je extraktivní, alkoholické, plné, aromatické, hebké s vysokým extraktem, vyšším obsahem alkoholu a glycerolu, čímž se do jisté míry napodobuje sladký vjem, který spolu se skutečným zbytkem cukru, vyrovnává převahu alkoholu nad kyselinami. Vůně je typická, odrůdová, medově nasládlá s náznakem pomeranče. Chuť je hebká, plná, dlouhotrvající s ovocno-květinovým aroma, někdy kouřová a hlavně s typickou chlebovinkou, chutí připomínající kůrku žitného chleba. Dnes se s touto příchutí setkáváme pouze u vín z rodiny odrůd Pinot (Burgundské), botritických výběrů a u některých zahraničních vín vyráběných tradičně oxidativní metodou (Tokajské). Před více než sto lety, kdy se víno vyrábělo téměř výhradně oxidativní metodou, byla chlebovinka vítaným příznakem vysoké kvality vína a vhodnosti ke skladování. RŠ je i dnes odrůdou vhodnou ke skladování, lahvová zralost je u něj dokonce vítána. Výběry z hroznů a bobulí lze při dostatečném obsahu kyselin a extraktu zařadit mezi bílá vína nejvyšší jakosti.
Ve světě nejvíce ceněné Alsaské Pinot gris vyniká výrazným, bohatým a vrstevnatým aroma, kterému dominuje koření. Také velmi úspěšná Itálie zásobuje evropské trhy lehkým, svěžím, neutrálním a jemně aromatickým Pinot grigio z vysokých sklizní v oblasti Veneto a výborně uspěli u mladých lidí, zejména v Německu. Ze zámoří přicházejí vína ovocných vůní. RŠ je také vhodné pro výrobu růžových vín, a to metodou spojení s červeným vínem z Rulandského modrého.
V gastronomii se Rulandskému šedému přisuzují i vlastnosti červených vín a vzhledem k chuťové plnosti se podává k hutným a kořeněný jídlům nebo rybím specialitám, těžší úpravě drůbeže nebo k hustším polévkám. Uvádí se, že je vhodné jako doprovod k bílým foie gras, husím játrům. Sladké výběry jsou vhodné k dezertům.
Přes nespornou kvalitu vín RŠ je jeho prodejnost nižší než u Rulandského bílého, kupodivu není tak oblíbené.

Pododrůdy: Jde o velmi starou odrůdu, ale přesto u ní maďarský ampelograf Németh (1966) rozlišuje pouze tři pododrůdy.
Rulandské ušlechtilé - Nemes szürkebarát, které je základem dnes pěstovaných úrodných klonů
Rulandské staré - Öreg szürkebarát s menšími bobulemi, řídkými střapci náchylnými k hnití. Je bezcené.
Rulandské růžové - se světle růžovými bobulemi.
V různých státech Evropy byla provedena klonová selekce, která nabídla dostatek hodnotných klonů. Je zajímavé, že podobně jako u Rulandského bílého byla zaznamenána malá šířka variací vlastností jednotlivých typů. Klony v současnosti žádaného typu, s malými bobulemi a řidším střapcem, odolné proti hnilobě, se nedaří získat.

Šlechtění: U takto staré a kvalitní odrůdy by jsme očekávali mnoho křížení vynikajících kvalit. Mezi čistým křížením V. vinifera takových ale mnoho nenajdeme.
Columna (Rulandské šedé x Grasa de cotnari) Italská odrůda.
Deckrot (Rulandské šedé x Teinturier) Německá odrůda.
Muscat De Colmar (Pinot gris x Muscat Ottonel) Francouzská odrůda.
Lednice E 3 (Rulandské šedé x Riesling) x Mtsvane Česká odrůda o které nic nevím, ale ta poslední odrůda zní dost africky.
Karat (Kuvidinka x Rulandské šedé) Maďarská odrůda.
Freisamer (Silvánské x Rulandské šedé) Švýcarská odrůda.

Odrůdy z mezidruhového křížení:
Freiburg 3925-1 (Rulandské šedé x V. cinerea) Německá interspecifická odrůda.
Freiburg 946-60 (FR 589-54 x (Ryzlink Rýnský x Rulandské šedé)) Německá interspecifická odrůda.
Liza, SK 77-12/6 (Kunleány x Rulandské šedé) Srbská interspecifická odrůda.
Johaniter, FR 177-68 (Ryzlink rýnský x (Seyve Villard 12481 x (Rulandské šedé x Chrupka bílá)) Německá interspecifická odrůda, podobná Ryzlinku rýnskému, poměrně oblíbená, rozšiřuje se v Německu, Švýcarsku, Rakousku i u nás..
Merzling FR 993-60, (Seyve Villard 5276 x (Ryzlink Rýnský x Rulandské šedé)) Německá interspecifická odrůda s velmi dobrou kvalitou vína, se kterou jsou dobré zkušenosti i u nás a v budoucnu zřejmě bude nahrazovat Müller-Thurgau, se kterým má velmi podobné vlastnosti, ale větší odolnost.
Broner, FR 250-75 (Merzling x (Zarja severa (Malingre x V. amurensis) x Muškát Ottonel)) Německá interspecifická odrůda, aromatická, vhodná i do našich podmínek.
Helios, FR 242-73 (Merzling x (Seyve-Villard 12-481 x Müller-Thurgau)) Německá interspecifická odrůda.
Baron, FR 455-83 (Cabernet Sauvignon x (Merzling x (Saperavi severnyi x Svatovavřinecké))) Německá modrá interspecifická odrůda.
Monarch, FR 487-88 ((Merzling x ( Saperavi severnyi x Muskat Ottonel)) x Dornfelder) Německá modrá interspecifická odrůda.
Cabernet Carol, FR 428-82 (Cabernet Sauvignon x (Merzling x ( Saperavi severnyj x Muskat Ottonel))) Německá modrá interspecifická odrůda s cabernetovou chutí.
Cabernet Carbon, FR 377-83 (Cabernet Sauvignon x (Merzling x ( Saperavi severnyj x Svatovavřinecké))) Německá modrá interspecifická odrůda s cabernetovou chutí.
Prior, FR 484-87 r. ((Joan Seyve 234-16 x Burgundské modré) x (Merzling x GM 6494 (Saperavi severnyj x Svatovavřinecké))) Německá modrá interspecifická a perspektivní odrůda.
Solaris (Merzling x GM 6493 (Saperavi severnyj x Muškát Ottonel)) Další velmi úspěšná odrůda, která se zřejmě objeví na našich vinohradech. S velmi vysokou cukernatostí, v Lednici 25-28 °NM a muškátovou příchutí se možná dočkáme našich přírodně sladkých muškátových vín, ve světě velmi oblíbenou kategorií, která u nás zatím chybí.
Cabernet Cortis, FR 437-82 (Cabernet Sauvignon x Solaris) Velmi vysoko hodnocená Německá interspecifická odrůda s amurskou krví (ranost, mrazuvzdornost), silnou cabernetovou chutí a kvalitou vína srovnatelnou s Cabernet Sauvignonem.

Je vidět, že i když Rulandské šedé není až tak úspěšným partnerem do klasického křížení, v interspecifickém stála díky Merzlingu u zrodu celé skupiny velmi perspektivních odrůd.

Rulandské šedé v našich severních oblastech vždy dosahovalo cukernatost, které v mohl konkurovat snad pouze Tramín. Má totiž velmi cennou vlastnost - je vynikajícím producentem cukru - suroviny pro výrobu vína více než potřebné. Cukr totiž neslouží jen k výrobě alkoholu, ale je také nositelem kvality, protože chemickou vazbou umožňuje voňavým, tedy i těkavým látkám přestát období fermentace a zavonět až ve sklence. Rulandské šedé navíc vyniká chutí a kvalitou vína. Dá se předpokládat, že pro svoje skvělé vlastnosti zastoupení Rulandského šedého bude v našich vinohradech nadále narůstat i v konkurenci nových odrůd. Vlastně, když o tom tak přemýšlím, mezi novými odrůdami nevím o žádné, která by měla ambice soupeřit přímo s Rulandským šedým. A že je dobré Rulandské šedé velmi pitelné, se Vás pokusím přesvědčit touto příhodou. Když jsem jednou pracovně uvízl s kolegy pivaři v Maďarsku, hned po prvním večeru zjistili, že se tam vyplatí pít víno a ne pivo. Poctivě jsme vyzkoušeli všechny v dosahu, ale pro zbytek týdne už chtěli pít jen svěží a nasládlý Szürkebarát.

Zajímavé informace o této odrůdě:
- Popis odrůdy Rulandské šedé na stránkách wineofczechrepublic.cz
- Popis odrůdy Rulandské šedé na stránkách Znovínu
- Popis odrůdy Rulandské šedé na trošku žertovných stránkách z USA - anglicky
- Popis odrůdy Rulandské šedé na ukrajinských stránkách - rusky

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 11657x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5