O Víně

28.06.2007 J.Č. Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Rulandské modré, jak jej vidí (nejen) vinaři v ČR

slovil jsem řadu našich vinařů s dotazem, jaký mají vztah, či lépe co si myslí, o odrůdě Rulandské modré. Nekladl jsem žádné konkrétní dotazy a nechal volnou ruku napsat kratší či delší textík k tomuto tématu. Stejně tak se vyjádřilo i několik (přesněji dva) autorů z ovine.cz. Výsledky tohoto malého průzkumu najdete v následujícím článku.

A začneme odpovědí Vladimíra Tetura, jehož Rulandské Modré 2005 ve výběru z hroznů se nedávno stalo šampionem soutěže Forum Moravicum.
„Rulandské modré považuji za velmi perspektivní odrůdu, které se konkrétně ve Velkých Bílovicích daří vyzrávat - při redukci hroznů na keři - každoročně do vysokých cukrů a hlavně zůstává ve vinohradě větší část nežádoucí kyseliny jablečné. Podle mě je ideální tato odrůda v kategorii výběr z hroznů, protože pak se jí daří ukazovat svoje nesporné kvality ve vůni i chuti - kombinace lesních jahod, třešní a švestek. Barevný projev u této odrůdy se mi díky bezoxidačnímu způsobu výroby podařilo zvýšit do rubínové barvy, která má cihlové tóny pouze na okrajích. Myslím si, že sytější barva Rulandu modrému sluší daleko více než nevzhledná vodovo-cihlová barva, která kdysi bývala na Moravě pro toto víno typická. Tato odrůda si samozřejmě říká o ležení v sudu barrique, kde vína s vyšším extraktem získávají komplexnější projev obohacený o chutě a vůně vanilky, skořice, kávy, čokolády či kompotu. Myslím, že už vím, co si večer otevřu :-) Takže na zdraví."

Na dotaz odpověděl i Jiří Hort.
„Mám Pinot Noir teprve třetím rokem, takže zkušenosti teprve nabírám. Jedno můžu říct přece, při výrobě je důležité použít taniny do kvasu, získá se tak plnější a nasládlejší charakter vína. Pinotu svědčí pozvolná mikrooxidace i kupážovaní nerezové a barrikové technologie. Na lahvi získáva až po 2 letech. Určitě rád vyzkouším zpracovat Pinot na claret, zdá se mi, že je to právě pro claret nejvhodnější odrůda."

Za České vinařství Chrámce pak napsal Ing. Ivan Váňa.
„Rulandské modré, (odrůda Burgundské modré - Pinot noir) je velmi stará odrůda. Pěstovali ji již Římané. Dala vznik odrůdám Rulandské šedé a Rulandské bílé, což je tzv. rodina burgundských odrůd. Rulandské modré nechal přivézt do Čech Karel IV., aby povznesl české vinařství. To se mu podařilo a Rulandské modré se stalo hlavní modrou odrůdou v Čechách. Např. na Mostecku se v minulosti RM pěstovalo na 70 % ploch vinic. RM je jedna z nejlepších modrých odrůd (společně s bílými odrůdami RŠ, RB, Tramínem a RR představuje špičku vín v Čechách). Dává jemná vína, obvykle světlejší barvy, typické vůně a chuti. Víno potřebuje déle zrát v sudech. Hrozny se sklízejí co nejpozději a dosahují pravidelně vysoké cukernatosti, často i hrozinkovatějí (cibéby). Z moštu o cukernatosi 24 °NM a více se vyvinou vynikající vína, někdy s příchutí „tokajčinky". RM z Čech patří mezi nejlepší ve střední Evropě, lze jej srovnat i s RM z Alsaska i Moravy. V Mostě RM rozšiřujeme v nejlepších polohách. Odrůda RM dělá i po šesti stoletích pěstování v Čechách všem milovníkům vína radost."

Svůj cíl v odrůdě shrnul i Petr Marcinčák a doplnil údaje o viniční trati Růžova hora, ze které pocházejí jedny z nejkrásnějších domácích pinotů.
„Mým cílem je získat vyzrálý hrozen v kvalitě výběr z hroznů a vyrobit víno charakteristické sytou karmínovou barvou, plností, elegancí a intenzivní
vůní červených plodů (černý rybíz, borůvky, maliny, třešně), vanilky, kávy, orientálního koření. Geologické podloží novosedelských viničních tratí je svým charakterem a stářím srovnatelné s geologickým podložím vinic charakteristickým pro oblast Médoc v Bordeaux, jejichž třetihorní sedimenty se usazovaly v zálivech stejného moře. Trať Růžová hora ve vinařské obci Novosedly má jako podloží štěrkové jíly s vysokým obsahem Ca, expozice je JV, průměrná roční teplota 9,3 °C, roční srážky 459 mm, nadmořská výška pak 225 - 270 m. Z výše uvedených informací je patrné, že Růžová hora je pro RM ideální stanoviště, které doslova hrozny vypéká."


Z mnoha desítek rozeslaných e-mailů našim tradičním vinařstvím, které mají v sortimentu Rulandské modré, už se nikdo další neozval (i složky se spamem jsem pravidelně kontroloval). Ale napsal ještě pan Skrýval z Nového vinařství, které si sice zaměřuje na vína bílá, přesto rulandu pěstuje a zpracovává.
„Z úrody 2005 jsme veškerý RM (hrozny měly cukernatost 25,5 -26 °NM, byly sbírány od 31.10. do 14.11.) zkupážovali do cuvée Phantom (spolu s Cabernetem Sauvignon a Merlotem). To má vyšší zbytkový cukr (32,4 g/l) a domnívám se, že část vína pocházejícího právě z RM, toto cuvée výrazně „zakulatilo" a „zjahodovělo". Stejný pocit mám i z Phantomu 2006, který zatím nedáváme na trh, ale dost se podobá svému staršímu kolegovi (hrozny byly sbírány 8-15.11.při cukernatosti 24 °NM). Část hroznů jsme v roce 2006 zpracovali na Cepage RM rosé (hrozny byly sbírány 2.10. - cukernatost 20 °NM a 17.10. - cukernatost 21,5 °NM). Kvašení a technologie byly směřovány tak, aby víno nepůsobilo „svíravějším" dojmem při zachování kategorie suché a bylo vhodným osvěžujícím nápojem pro jarní i letní dny. Opět ve víně zůstává poměrně výrazná ovocnost (jahodovost).
Veškeré hrozny jsou z vinice Langewarte z Nového Přerova a při redukované sklizni a dodržování agrotechnických lhůt (hlavně „zelených prací") ve vinicích se potvrzuje, že RM je odrůdou, která má své opodstatnění v našich vinicích, přestože hektarové výnosy nejsou velké (naopak cukernatosti bývají vysoké). Samozřejmě musím dodat, že nízké teploty v zimě 2006 část keřů poškodily, ale vinice se s tímto vyrovnaly velmi dobře."


A to je, ze strany vinařů, vše. Na můj dotaz jsem dostal i odpovědi od autorů z ovine.cz, v případě p.j. s obsáhlou sbírku tipů na zajímavá vína této odrůdy. Užijte si je!

Martina
„Od tuzemských pinotů očekávám světlou až střední purpurovou, cihlově červenou barvu; jemnou vůni červeného ovoce, především pak třešní, malin, ostružin a jahod, ale také aroma švestkových povidel, višňového kompotu, ovocných džemů. V chuti pak vína spíše svěží, hladká, nevtíravá s jemnou, zakulacenou a velmi příjemnou tříslovinou. U zralých vín švestkovou a hořkomandlovou příchuť. Pinot Noir je však odrůda, která může v našich vinařských regionech předčít má očekávání a může dát vysoce atraktivní, rafinovaná a elegantní vína srovnatelná s víny zahraničními."

Několik karmínových pinotů, které mi kdy udělaly radost (p.j.)
Vezmu to v sešítku popořadě. Jen čtyři a pět hvězdiček. Třeba Michlovského z Perné, z Věstonska, když na ně náhodně narazím, dost zaujmou. Víc, než ty z Rakvic. Moravíno vyrobilo přinejmenším v ročníku 2003 povedený ovocitý pozdní sběr. Kovacs míval krásné modré pinoty z Růžové hory. Kde je jim konec? Objeví se ještě? Z Růžové hory bývají spíše vidět od Marcinčáka, ty též stojí za to, i když jsem zvědav, jak se budou vyvíjet v čase. I Tanzberg dělá modré pinoty z Růžové hory, nedávno chutnaná nula pětka vypadala skvěle, další ročníky zatím zrají v archivu, budu časem referovat. Zcela jsem propadnul a považuji za nadzemské víno košer výběru z hroznů 2000 z Chrámců. Ochutnal jsem v různou dobu možná celkem sedm lahví, jedna ještě leží v archivu. Vždycky jsem se kochal v němém úžasu. I jiné ročníky odtud mají své kouzlo a v sešítku pět hvězdiček, ale na dvoutisícovku jsou krátké. Ovšem musí být košer. Nekošery z Chrámců ze stejných ročníků a přívlastků mne zas až tolik nezaujaly. Vyjma Chrámeckých pokládám za nejlepší z české oblasti ty roudnické. Chtějí někdy trochu déle vyzrát, ale trpělivost bývá zpravidla korunována pinotem klasického, byť poněkud nemoravského stylu. Věřím pinotům od Springerů. Dvoutisícovka i nuladvojka byly špičkové záležitosti. U novějších ročníků, náhodně chutnaných, jsem někdy trochu na rozpacích. Snad je to jen vývoj, snad vyzrají do ušlechtilé krásy. Pil jsem velmi slibný panenský pozdní sběr z Božic, Staré hory od Vinných sklepů Lechovice. Chutnají mi přívlastky z Patrie, ze Sovinek. Kdysi mne velmi překvapila série vín z Eko-Hnízdo. Zejména nuladvojka barikovaná. Od té doby jsem s nimi neměl tu čest. Plešingrovy pinoty jsou též moje krevní skupina. Od pana Sečkáře jsem chutnal nedávno až burgundsky naladěný 2005 barrique. Též 2005 výběr od pana Bunžy, byť nebyl tak úplně odrůdově klasický (anebo právě proto), mne osobně zaujal. Uznávám jako „bezchybné" pinoty od Tetura, ovšem z nějakého důvodu pro mne nemají to, co mne jinde chytá za srdce. Dost si slibuji od znovínských Strachotice, U kamenů 2006 a Havraníky, Staré vinice 2005. Snad se budou vyvíjet předvídatelněji než výběr 2003. Mám v archivu i vyprodaný a mnohými vychvalovaný výběr 2005 od pana Šebesty. I pinot od pana Popely, protože Kotelná nad Pernou by, čistě teoreticky, měla dávat vína špičková. Toť zhruba vše, co zaujalo z vín zdejších krajů vznešené odrůdy pinot noir.

J.Č. mne donutil se též zamyslet nad tím, proč jsem si právě Pinot Noir - Rulandské modré tolik zamiloval. Nad důvody lásky se nezamýšlím, to je něco intuitivně osudového mimo rámec toho, co lze nějak racionálně popisovat. Tak možná co mi na té odrůdě přijde magicky přitažlivé: že není přešlechtěně nepřirozená, nýbrž přirozeně půvabná. Že její elegance a ušlechtilá jemnost jsou jakoby mimoděk, neshlíží na nás pyšně shůry, nejsou předstírané. A už radši dost. Zapletl bych se do slov. Prostě, mám-li štěstí, se napiji a je to tam. Zarezonuje to uvnitř, to je ten Grál, co hledám. Není o čem. Slova jsou zbytečná.

Pozn. Odpovědi jsou mírně stylisticky upravovány, pokud by měl některý z vinařů pocit, že jsem změnil původní vyznění jejich mailu, rád jej zde uveřejním v plné podobě.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 3693x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5