O Víně

26.03.2007 Moll Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Rodina veltlínských odrůd - seznamte se, prosím

Rodina odrůd označovaných jako veltlínské, je zřejmě poměrně stará a patří do ní hned několik odrůd. Pěstují se typicky ve středoevropském prostoru, od Francie po Maďarsko, od Itálie po Moravu. Hospodářský význam mají dnes už jen dvě odrůdy a to Veltlínské zelené a Veltlínské červené rané.

1. VELTLÍNSKÉ ZELENÉ

Cizí názvy a synonyma:
Česká republika: Ryvola bílá, Tarant bílý, Veltlín zelený, Veltlínské zelené, používaná zkratka je "VZ".
Slovensko: Veltlín, Zelený muškátel (v Modre), Zelenák (Doľany)
Francie: Valteliner vert, Valteliner blanc
Maďarsko: Zöld veltelini, Fehérhegyü, Zöld muskotály
Německo, Rakousko: Weisser Veltliner, Grüner Veltliner, Weisser Reifer, Ranfol weiser, Grüner Muskateller, Grünmuskateller, Mouhardsrebe
Srbsko: Ranfol bieli
Itálie: Ranfol bianco

Původ není přesně znám, uvažuje se o Itálii (údolí Valtelino), nebo o Dolním Rakousku. Geneticky se nejvíce podobá odrůdám Tramín a Červenošpičák. Rozšířená je zejména v Rakousku (33 %) a je typickou rakouskou odrůdou. V ČR (16 %) (Znojemsko, Velkopavlovicko, Podluží), v Čechách se nepěstuje, má pro tuto oblast dlouhé vegetační období. Další zemí je Maďarsko (celkem na 2100 ha, zejména v okolí Šoproně) a Slovensko (celkem na 2766 ha, tj.18,3 %). Ještě před padesáti lety bylo na Moravě 30 % vinohradů osázeno touto odrůdou, takže pozorujeme postupný pokles.

Průměrná hmotnost hroznu je 180 g, bývá 150 mm dlouhý, bobule je kulatá 1,7 g těžká, 15 mm v průměru. Hrozen bývá dost hustý. Výlisnost je 0,7 l moštu z 1kg hrozna. Barva hroznu je zelená až žlutozelená, tečkovaná. Je to odrůda dost úrodná, na středním vedení cca 12 t/ha, na vysokém 16 t/ha. Některé klony dosahují i 14-21 t/ha. Při takové úrodě je cukernatost moštu kolem 17 kg/hl, klony až 20 kg/hl. Na výrobu vína s typickým odrůdovým buketem je třeba cukernatost nejméně 18 kg/hl a proto je třeba řezem úrodu snižovat (6-7 oček na m2). Při cukernatost přes 20 kg/hl vznikají kvalitní vína s krásným mandlovým buketem, který sotva najdeme v jiné odrůdě. Obsah kyselin 7,5-8,5 g/l a víc.

Výsadba - VZ se nejčastěji vysazuje do středních poloh svahů. Vyhovují mu slunečné, vzdušné a teplé polohy, nesnáší suché polohy. Vzhledem na vysokou rodivost má vysoké nároky na půdu - ta by měla být hluboká, teplá, spíše lehčí, dobře zásobena živinami a přiměřeně vlhká. Vhodné jsou zejména půdy sprašové. V půdách plytkých, málo úrodných, vytváří tenké dřevo a roste slabě. Zejména v období dozrávání, kdy dochází k vadnutí listů a třapců, trpí suchem. Odrůda také nesnáší trvale zamokřené a silně vápenaté půdy.

Odrůda raší, kvete, zaměká a dozrává ve středním termínu. Hrozen je ale možné sklízet mezi posledními odrůdami, obvykle před ryzlinky. Odolnost - mrazům odolává středně dobře, při velkém zatížení úrodou je odolnost poměrně nízká. Nesnáší déle trvající sucho a příliš mokré a těžké půdy. Je náchylná na červenou spálu, perenosporu, méně na oidium. Hrozen je velmi odolný proti hnilobě.

Pododrůdy:
* Veltlínské šedé - je velmi málo rozšířené a nemá praktický význam.
* Modrý Janek, Modrý Honza, Veltlínské modré, Blauer Hans, dříve rozšířený na Moravském Slovácku, možná mutant VZ. Je úrodný, nesprchavý, dává kvalitní kořeněné víno.
* Veltlínské hnědé
* Gelbling - Lichtbraune Veltliner, lehce hnije, vína jsou podřadná.
* Grünling (Zelenáč) malé hrozny a zvláštní chuť vína.
Velké množství klonů je registrováno jednotlivými šlechtiteli už od dob známého rakouského vinohradníka Mösera, který samozřejmě VZ věnoval velkou pozornost.

Šlechtění: Je to velmi zvláštní, ale nenapadá mě žádné úspěšné novošlechtění, které by mělo za rodiče VZ či jeho pododůdy.

Víno "Veltlínské zelené"
Vína mohou být velmi kvalitní, plná, s příjemnou pobízivou chutí, příjemnými kyselinkami a jemnou vůní. Pepřnatě kořenitá, někdy hořkomandlová. Na sprašových půdách má víno medolipovou vůni, na žule dýmově kořeněnou. Protože se ale VZ používá jako kvantitativní odrůda, s vyššími přívlastky se setkáváme méně často. Nicméně jedná se o jednu z nejrozšířenějších odrůd, která nesmí chybět na žádném koštu a nabízí ji téměř každý vinař. V nabídce žádného prodejce nechybí VZ jako stolní víno a je už tradičně velmi oblíbené. VZ je vhodné do kupáží i na výrobu šumivých vín. Typ chuti často určuje použití různých kmenů ušlechtilých kvasinek.


2. VELTLÍNSKÉ ČERVENÉ
Roste velmi bujně, dobře rodí, dává méně kvalitní víno. Ještě se dá najít na Slovensku a na Moravě. Je to rodič Veltlínského červeného raného a Neuburského (obojí se Sylvánským zeleným).


3. VELTLÍNSKÉ ČERVENOBÍLÉ
Stejné jako Veltlínské červené, podle J. W. Goetheho (ano, toho básníka) je jen jeho formou VČ s velkými bobulemi. Je zajímavá pro zahrádkáře, protože je použitelná jako stolní i moštová. Bobule jsou středně velké, na slunečné straně růžovo-červené, ve stínu zelenkavé. Vyžaduje vyšší vedení a větší množství starého dřeva, 8-10 oček na m2. Dozrává v druhé polovině září, mívá dobrou cukernatost. Odrůda je málo odolná proti mrazu, velmi odolná proti suchu. Spolu s Tramínem (otec) byla použita k vyšlechtění slovenské odrůdy Děvín.


4. VELTLÍNSKÉ ČERVENÉ RANÉ

Cizí názvy a synonyma:
Česká republika: Veltlínské červené rané, Masový hrozen, Babův hrozen (podle jistého Freiherr von Babo, ředitele známé vinařské školy v rakouském Klosternburgu, který se zasadil o její šíření), Babovina, Malvazinka, Malvažské rané, Večerka (na Moravském Slovácku - ale pozor i jedno novošlechtění má stejný název), Večer, VČR.
Slovensko: Veltlínské červené skoré.
Francie: Valteliner rouge précoce, Malvoasie rose du Pô, Malvoasie rogue d' Italie.
Maďarsko: Korai piros veltelini, Piros malvasia.
Německo, Rakousko: Früher roter Malvasier, Frühroter Veltliner, Frührot, Italienischer Malvasier, Rote babotraube, prinschtraube, Feldinger, Roten Mährer, Rote Harthaunisch, Rote harteinisch.
Rusko: Maĺvasia krasnaja, Maĺvasia rozovaja, Maĺvasia italianskaja krasnaja, Veltliner rozovij ranij.
Srbsko: Veltlinac rani, Crvena Babovina.
Itálie: Malvoasia rosa.

Původ není znám, uvažuje se o Itálii, údolí Valtelino, nebo o Dolním Rakousku. Podle genetických výzkumů, provedených v Rakousku vzniklo náhodným křížením Veltlínského červeného se Sylvánským zeleným. Rozšířená je zejména v Rakousku, ČR (2,6 % v roce 2000, zejména v okrajových oblastech Strážnicko, Hustopeče), Maďarsko, Slovensko (2 %). Výsadby však stárnou a neobnovují se.

Odrůda je dost odlišná od ostatních veltlínů. Průměrná hmotnost hroznu je 170g, bývá 120 mm dlouhý, bobule je kulatá až elipsoidální 1,34 g těžká, 13x12 mm v průměru. Hrozen bývá velmi hustý, bobule jsou tak pevně přitisknuté k sobě, že je nelze uchopit a často se část z hroznu musí prostě ukousnout (proto "masový" hrozen).

Výlisnost je 0,68 l moštu z 1 kg hroznů. Barva je růžová až červená. Je to odrůda dobrou a pravidelnou úrodností, některé klony dosahují nad 10 t/ha. Cukernatost moštu bývá kolem 15-18 kg/hl, obsah kyselin 8-10 g/l (jiné zdroje uvádějí cukernatost pravidelně vysokou a obsah kyselin nižší). Dužina je středně pevná, plné chuti. Roste bujně, řežeme nejlépe vysoké vedení na tažně, 8-10 oček na m2.
Raší středně, ale kvete mezi prvními, zaměká a dozrává od začátku do konce září. Zimním i jarním mrazům odolává dobře, při zmrznutí dobře regeneruje. Je náchylná na perenosporu. Nemá se pěstovat na výživných a vlhkých půdách, protože pak bujně roste a špatně plodí. Hrozen je napadán hmyzem a hnilobou.

Pododrůdy nejsou popsány. Klony selektovali zejména na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích.
Šlechtění: odrůda VČR je rodičem interspecifické odrůdy Festival, která je mu velmi podobná vzhledem i typem vína. Je doporučovaná zejména na výrobu burčáku a v ČR je poměrně oblíbená a dostupná.

Víno z odrůdy Veltlínské červené rané je střední kvality, musí se zpracovávat rychle, aby mošt nezískal růžovou barvu. Je plné, extraktivní, s nízkým obsahem kyselin a poměrně rychle zraje. Je vhodné na scelování a náchylné na oxidaci. V horších ročnících může být kvalitnější než VZ.

Neodpustím si poznámku, že na koštech mívá mladé víno často kvasniční buket, který mě osobně nevyhovuje. Přesto je třeba připomenout už téměř zapomenuté slovo malvaz - příjemné nasládlé víno, ve středověku dovážené z Itálie. VČR je - alespoň podle jména - jediným u nás pěstovaným zástupcem z početné skupiny odrůd Malvoasia.

Použitá literatura:
Vinič a víno 5/2005
Vinič a víno 6/2005
Pestujeme vinič
Pěstování révy vinné v zahradách
Rukověť vinaře
Ampelografia Slovenska

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 3638x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5