O Víně

03.02.2007 Petr Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Práce ve vinohradě podle A. Šebestové

Původní text, nejde o žádné rádoby-novotvary

1. Vinohradnické technologie

1. Střihat = řezat. Dyž při řezání vinohrady moc plačú, oči se zaplačú a ty štěpky uschnú. Musijú potom extra trajbovat hlavičky, a z tech nejsú hrozny, to je planý. Řezat je dobře za chladna, aby neplakaly, Starý vinohrady može řezat, dyž je k temu počasí, hneď v únoru, tak ke konci, mladý poslíz, sú mazlivější, čepky by se za mrázu roztrhaly. Aji musí byt opatrnej, aby čepky sám nerozpukal. Dyž chce oblúky, nechá ich při střihání, a až je oblúk zelenej, zohne se do zemi a nechá se enom špička venku. Oblúk se chytne (ujme). Na podzim se ustřihne, a kde sú místa prázdný ve vinohradě, tak s tema kořínkama se može podsadit.

2. Postnica, to je nejtěžší kopačka, lidi, to všecko bolí, člověk je jak polámanej.

3. Zaklúkat kolí.

4. Kopat napodruhý

5. Smítat

6. Vázat

7. Napotřetí kopat

8. Podvazovat

9. Napoštvrtý a naposledy kopat

10. Sbírat = vinobraní

11. Táhnút kolí a snášet do kozlíků

12. Hnójit a hnůj zarývat. V tech velikých strkách je to práca s hnojem, do takovýho kopčiska musíte z cesty hnůj v noši na zádech vláčet. V iných vinohradech ho roznášijú na nosidlách dvá a dvá.

13. Ryt vinohrady. Ale to každej nedělá.


2. Vinobraní

Ve vinobraní byl indá velikej pořádek. Lidi byli na něj zvyklí ešče z desátků. Včil ve výboru taky se ustanoví, v kerej hoře kdy majú sbírat. Ale to nezachovávajú. Jeden jede sem, druhej tam.

Indá ty vinohrady nebyly ešče tak vytažený, dobře rodily. Ale dokáď rodily a šly roky na víno, to ve vinobraní brzo ráno enom lejty hrčely k vinohradom. To moseli aj pastýři v ten deň spěš vyhnat a vyrukovala celá dědina, ženský pěkně nastrójený, putýnky lebo koše na zádech.

Při sbírání uvařijú ženský, no ty hospodyně, přede dněm snídaní, to je celej oběd pro domácích aji pro nádeníků a ty děti. V poledně zanesú dívky do vinohrada víno a chlíb alebo buchty. Večír vařijú čerstvú večeřu.

Hrozny řežú křivákama, dávajú do putýnek, mlatci odbírajú a z putýnek sypú do puten, vynášijú v putnách potom k lejtě do špidláků. Ve špidláku to pístú = mestůvkú zmestujů, nalejú do lejty a vezú k presúzom. U presúza podložijú podvale, pod ně postavijú kaď a vylejú z lejty mest do ni. Potom v putýnkách nosijú mest na pres a presujú ve dně v noci. Burčák nosijú z kadě, co je pod presem, do sklepa a lejú do beček.


3. Pojmenování pně a hroznů

Stolový: cinifádl, červenej muškatel, časladór petrželný, špičák sklenný, časladór zrnitý, voňavý hnědý i bílý, voňák jahodový, muškatel žlutý, skorák podlúhlý, skorák kulatý a burgundský.

Výnosný : francúz červený i bílý, muškatel zelený i hnědý, oba časladóry, špičák sklenný, skorý černý, topol a černý obyčejný.

Dobrá jakosť: ryzlink, rivolka, muškatel žlutý i červený, všecky voňavý, cinifádl bílý i červený a skorý kuláč.

Řídké víno a prostřední víno: šreky, topol, dvoji kyselák bílý. Jest ještě několik druhů, které však nezasluhují, aby byly pěstovány.


Autor - Prof. Ing. Josef Coufal, CSc
Převzato z Oficiálních stránek obce Kobylí

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4272x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5