O Víně

09.11.2006 Jarda Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

PD Bratislava - Vinohrady

Po dvou návštěvách úspěšných vinařů v Burgenlandu a prohlídkou moderních, velice čistých a perfektních moderních špičkových provozů i vinic, jsme se náhle ocitli v socialistickém skanzenu. Jakoby se tu zastavil čas před rokem 1989. Jinak to vyjádřit ani nejde a naši příjemní slovenští hostitelé to budou muset nějak skousnout... Byl to šok. Na okraji rušné Bratislavy jsme chvíli bloudili mezi kolejemi a nízkými budovami nějakých skladišť a nevzhledných budov, když jsme se dostali k závorám s malou vrátnicí. Za ní na velkém dvoře obklopeném, nízkými ošuntělými, oprýskanými budovami stálo pod širým nebem velké množství zaparkovaných, či jen tak nahromaděných mnohde doslova naházených různých sezónních strojů, zařízení, vleček, nákladních aut, pneumatik, viditelně nefunkčních strojů, rezavých želez... Na zemi fleky od nafty či oleje a asi deseticentimetrová vrstva velice jemného prachu. Kousek za dvorem se zdvíhaly zelené stráně Malých Karpat, osázené vinicemi, jen na hřebenech byl les. Protože jsme chvíli čekali na vedoucího vinice a našeho průvodce, pomalu jsem se brouzdal jemným prachem k zadní bráně, abych udělal nějaké fotky malebných vinic. Okolojdoucí náklaďák zvířil neskutečné množství prachu, že jsem jen v poslední chvíli schoval Olympus do igelitového sáčku, náhodně strčeného v kapse. Prach vše zaclonil a tak jsme si vzpomněl na nekonečné čtyři dny strávené v Bajsunu nedaleko hranic Uzbekistánu s Afghánistánem, kde jsme čekali až se trochu uklidní prašná bouře a můžeme pokračovat v naší cestě. Tady to naštěstí trvalo asi deset minut.

Družstvo, které nemá žádné jiné aktivity jenom vinohradnictví a výrobu vína, obhospodařuje 108 ha vinic, nádherně rozložených na stráních nad dvorem. Historie vinohradů je velmi stará, dlouho před válkou je vysazovali a obnovovali vinaři - Němci kteří byli po roce 1945 odsunuti. Odrůdová skladba vinic je z 50 % Müller-Thurgau, 20 % Frankovka, 15 % Veltlínské zelené atd. Letošní sklizeň je prý v porovnání s minulými léty slušná co do cukernatosti hroznů, Frankovka má 21 °NM, Müller-Thurgau 22 °NM. Mají ale problémy s prodejem hroznů za cenu 10,- Sk, přičemž výrobní náklady jsou asi 14,- Sk.

Ovšem ještě větší problémy jsou s pozemky. Bohužel družstvo nevlastní žádnou vinici, vše mají jen v nájmu od početných vlastníků spekulující s tím, že vinice prodají na výstavbu luxusních rodinných domů, které se už začínají stavět. Prý zde má být až 850 rodinných domů pro 10 000 obyvatel. Z příkrých strání je překrásný pohled na Bratislavu, je to velice lukrativní místo a tak nebude prý dlouho trvat a z vinic v Bratislavě tu zůstane jen nepatrné torzo. A možná ani to ne. Vždyť za čtverečný metr nabízejí investoři 6.400,- Sk. Navíc družstvo naprosto neprozíravě nevysadilo od roku 1989 jediný ha nových vinic, ani se nesnažili získat jiné pozemky nebo si je koupit.. Jsou tedy absolutně závislí na vlastnících a podle velice pesimistických řečí, které jsme vyslechli, je to jen otázka času, kdy družstvo zanikne. Celoročně zaměstnávají 30 (!) lidí, což je opravdu hodně, srovnáme-li to s poměry v sousedním Rakousku a ještě zaměstnávají sezónní brigádníky! Jako by zde byla nějaká setrvačnost v hospodaření socialistického JZD či JRD jak tomu bývalo dřív na Slovensku. Ani jsme se moc nedivili v jaké jsou situaci, jen jsme se divili tomu jejich odevzdání se osudu brzkého zániku, nedělali dlouhá léta nic anebo jen málo pro změnu a záchranu podniku.

Sklep v areálu družstva je vybavený klasickou poněkud starší technologií. Ochutnali jsme trochu burčáku z „milerky" a odešli do sálu za kancelářemi vedení družstva. Iluze návratu před rok 1989 byl umocněný a dovedený k dokonalosti. Budovatelské mozaiky na stěnách s nápisy byly „úžasné" a na podiu červeným suknem potažené stoly pro předsednictvo včetně pultíku nás už nemohly víc ohromit. Sklepmistr Jan Ďurovič vedl degustaci sedmi vzorků vín z vinic, jejichž osudy visí doslova na vlásku. Přiznám se, že až na jednu výjimku mne vína moc neoslovila. Jakostní vína měla poměrně vysoké kyseliny a tak uvádím jejich výčet jen ve stručnosti.

Müller-Thurgau 2005 - alkohol 11,5 %, 6 g/l kys., 20 g/l bezc. extrakt, při sklizni byla cukernatost 18 °NM. Světlá barva, docela příjemné, svěží, zvláštní vůně i chuť, ale dobré víno.
Veltlínské zelené 2005 - suché, vyšší kyseliny, 12 % alkohol, krátké tělo, velmi průměrné.
Sylvánské zelené 2004 - velice světlá barva, vyšší kyseliny, krátká dochuť, průměrné víno.
Rýnský ryzlink 2005 - opět tvrdší, průměrný.
Frankovka 2005 - cihlová barva, řídké, prázdné, průměrné.
Frankovka 2000 - pěkná sytá barva, plnější vyzrálejší, ve vůni i v chuti lesní ovoce, ostružiny, švestky. Střední poměrně příjemná dochuť. Nejlepší víno jejich prezentace.
Cabernet Sauvignon 2003 - barva docela pěkná, ale ve vůni i chuti nevýrazný, kratší dochuť, průměrné víno.

Cena vín se pohybovala od 45 až 110,- Sk v místní malé prodejně vedle účtárny a vrátnice. Návštěva tohoto podniku i přes pesimistickou atmosféru byla velmi poučná právě pro to srovnání. Možná, že by sem měli jezdit exkurze těch, kteří ještě vzpomínají na „staré dobré časy" aby viděli ten nebetyčný rozdíl (třeba by to pomohlo i družstvu z jejich finančních problémů). Přeji Bratislavě, aby se jejich úředníci ještě vzpamatovali a ponechali tyto vinice v nádherné poloze pro budoucí pokolení. Pokud je zničí, ztratí se kus dávné a unikátní vinařské historie města. Po létech toho budou určitě litovat, ale to už bude pozdě.

Už za tmy jsem přijeli do Modré, kde jsme se ubytovali v internátu známé Střední vinařské školy a druhý den nás čekala exkurze do největšího ovocnářského podniku Danubius Frukt s.r.o. v Dunajské Lužné na Slovensku a další dvě vinařství, ale ta už u nás ve Velkých Bílovicích a v Novosedlích.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 3481x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
J. 07.01.2010 08:58:48