O Víně

02.05.2006 doc Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Den čtvrtý - Allez à Ouest! 5. část

Kdo se nestihl seznámit s předchozími díly reportáže, toho odkazuji na následující: Cesta do Burgund za vínem a s vínem zase zpátky 1. část, První den v Burgundsku 2. část, Druhý den v Burgundsku 3. část a Třetí den v Burgundsku 4. část.

Z Burgund do Prahy je to asi tisíc kilometrů, takže ráno zhltneme snídani a vyrazíme, počasí se konečně vylepší, ale jedeme, večer dorazíme do Prahy. Tahle kapitola by ale měla být "ztráty a nálezy", summa poučení. Dobrá, ale s rezervou, už jsem snad předeslal, že jsem tam byl jen tři dny a že jsou to poznámky člověka nevzdělaného.

Nepotvrdila se varování zkušenějších o tom, že budeme mít problém s naší (chybějící) francouzštinou. Vyslechl jsem před cestou vyprávění o tom, jak majitel odmítal vpustit do sklepa cizince s tím, že neprodává ani všem Francouzům, jen znalcům, natož cizincům! Sám jsem sice zažil před lety v Alsasku, že mi ve sklepě "opravovali" francouzštinu, ale v Burgundsku jsme problémy neměli. Ostatně, podle některých statistik jde značná část francouzského exportu vína tradičně do Británie, takže jsou snad na cizince zvyklí. Naopak, od návratu domů mívám často pocit, že je snazší se domluvit posunkovou řečí v burgundském sklípku než plynnou češtinou s domácím vinařem nebo prodejcem vína v Čechách.

Jeli jsme dva a o výdaje se dělili napůl. Najeli jsme 2000 km plus 3 dny pojíždění po Burgundsku, za ubytování (4 noci) jsme dali 220 €. Není to úplně levný víkendový zájezd, ale motivací pro mě bylo dovézt si 100 lahví burgundského vína. Když to teď zhruba odhaduju, tak mě cesta stála na nákladech asi 10 000,- Kč, takže se mi jakoby každá dovezená láhev podražila o stovku - vzhledem ke složení kontrabandu to bylo výhodné. Láhev 1er Cru ze St.-Aubinu seženete v několika málo prodejnách v Praze, sotva kde pod 1000,- Kč. Nesnáz je v tom, že na dobré se snadno zvyká, a tak při mnoha příležitostech, kdy bych se dříve spokojil s vínem ze supermarketu do 200,- Kč, dnes vyhledávám dražší burgundská vína. Pokud chcete ušetřit na nákladech, použijte méně žravé auto (jeli jsme třílitrem) nebo si vyberte levnější ubytování. Způsob šetření mého spolucestujícího, který spočíval v dovezení chleba, sýrů a salámu z Čech však v žádném případě nedoporučuji. Můj názor je, že dobré víno se má pít z krásné skleničky, zajídat dobrým jídlem v pěkném prostředí a nejlépe i v příjemné společnosti.

Nesrovnatelně větším ziskem než stovka přivezených lahví je vlastní zkušenost s víny. Vysvětlím následovně. Zajisté umím v Praze najít a koupit lahev Pommardu za 990,- Kč. I když se někdy vyskytne příležitost, která by takové vydání ospravedlňovala, nebudu zkoušet neznámé víno za takovou cenu, protože zklamání by mohlo být kruté (dosaďte si za Pommard další drahé apelace). Dokonce i když v Domě vína U Závoje na Praze 1 rozlévají velká vína po deckách a můžete si vyzkoušet třeba deci Gevrey-Chambertinu za 250,- Kč, je to stále dost peněz a bez vlastní zkušenosti z Burgundska bych ani nevěděl, čím začít - Pommardem? Cortonem? Chambertinem? Na francouzském venkově jsem kupoval tyhle lahůdky v cenách kolem 15 €, takže jsem si jich v rámci možností užil. Samozřejmě rozumím tomu, proč jsou některá vína v Čechách tak drahá (ale zásadně neschvaluji předražování průměrných, obyčejných vín!!!) - dovozci mají svoje náklady a poptávka po dobrých vínech v Čechách je malá, což automaticky zvyšuje prodejní náklady. Je nás málo - když jsem po návratu rozhlásil, že jsem přivezl pár velkých vín a nabízím je k výměně kus za kus, reagoval na to jen jeden člověk.

Povzbuzující byla i zkušenost s levnými víny (většinou označenými jako Bourgogne AOC, tedy s víny základní kvality) v ceně 5 - 7 €. Prakticky všechna tato levná vína mají krásný ovocný charakter, ve vůni i v chuti jsou výrazně cítit hrozny. Pokud jsme je kupovali u výrobce nebo ve vinotéce, žádné nemělo banální chyby a vady jako "hořčičná dochuť", "lak na nehty" ve vůni, příznaky špatného skladování atd., tedy jevy, se kterými se vypořádává (na můj vkus zbytečně smířlivě) mnoho recenzí moravských vín na tomto portálu. Některá z levných burgundských vín se mi líbí víc, některá méně, ale žádné z nich nemá technické chyby. Nespokojeni jsme byli s několika nákupy v supermarketech (korek), ale o tom jsem psal v předchozím díle.

Dalším velkým ziskem pro mě bylo objevení do té doby neznámých vín, jako Maranges, Montagny, Saint Véran atd. Myslím, že vedle velkých vín, jejichž cenu omezená nabídka a velká poptávka vyhnala nepříjemně vysoko, se srovnatelná kvalita najde i na jiných místech. Na druhou stranu jsem objevil i to, co je na velkých vínech tak přitažlivé, hlavně na burgundských červených, ale i na Montrachetu. Už při prvním napití Aloxe-Cortonu 2002 od Oliviera Leflaiva asi poznáte, že to je elegantní víno s charakterem a jistou vznešeností. A jestli to nepoznáte, vraťte se k pivu - každý má jen jeden osud.

Kromě zkaženého vína ze supermarketu přidám ještě jednu varovnou zkušenost se St.-Aubinem 1er Cru z Puligny. Přivezl jsem ho 48 lahví, ale doma jsem měl najednou pocit, že piju úplně jiné víno. Tedy, některé vůně a chutě tam byly, ale neuspořádané, asi jako kdyby víno právě prodělalo nervový záchvat. Měl jsem dojem, že jsem se nechal oklamat a naložil jiné víno, než to vybrané, ale teď, po deseti měsících ve sklepě, se víno vrací do své původní podoby. Myslím, že některá levná vína přečkala přepravu v lepší formě, než právě toto dražší víno. Až si příště přivezu drahé víno, dám ho na několik měsíců do sklepa, než ho otevřu. Učím se to i u některých červených, přivezl jsem si víno z neznámé apelace Ladoix, které drhlo na patře jako šmirgl - taniny. Nicméně výrobce je renomovaný, Ladoix sousedí s Aloxe-Cortonem, tak jsem dal zbylé lahve do krabice, napsal na ni vánoce 2007, a strčil do kouta ve sklepě. Uvidíme.

Pokud někoho z vás popudily moje poznámky o domácích vínech a jejich prodeji, najdete na konci článku tlačítko "Vložit vzkaz", kterým můžete rozpoutat diskusi. Pokud někoho z vás moje neuspořádané, napřeskáčku vykoktané vzpomínky inspirují k vlastní cestě do Francie, jeďte. A máte-li rádi Pinot Noir, uložil bych vám to rozkazem :-) Sám se už těším, že s trochou štěstí pojedu v červnu znovu. A pokud se chcete přidat, napište mi vzkaz na e-mail, který najdete pod mým podpisem na konci článku. Jestli se to povede, třeba budu potřebovat další spolucestující. Jak říkává jeden můj spoluhráč z mariáše, když vynáší plonkovou desítku, jednou to vyjít musí.

Jo, a taky jsem přivezl půlkilovku sýra, který byl výborný k vínu, ale vyhodili jsme obal, takže jsem nevěděl jméno. Byl to tvarohový sýr s bílou plísní na povrchu, který zprostředka "sklovatěl" - jako zrající hermelín tento sýr časem hermelínovatěl uprostřed směrem k tvarohovým okrajům. Až po šesti měsících a několika neúspěšných pokusech jsme v Makro koupili sýr chaource, a byl to on. V Burgundsku je stále co objevovat.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 3570x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
J. 08.01.2010 12:25:31