O Víně

26.03.2003 J. Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Vše co jste chtěli vědět o korkové zátce, ale báli jste se zeptat

V článku najdete informace o této problematice.

Přes neustále se opakující kritiku se korkové zátky osvědčily jako nejlepší uzávěr vína, což v plné míře platí pro velice cenná vína jakostní.. Výhody, které korek má, výrazně převyšují jeho negativa. Především je tak pružný, že se dokáže přizpůsobit i velice malým nerovnostem v hrdle lahve. Tekutina proto nemůže z lahve vytéci. Kromě toho je vnitřní pnutí korku tak vysoké, že podél okrajů zátky nemůže k vínu pronikat vzduch. Na druhé straně však korková zátka neuzavírá láhev tak neprodyšně jako šroubovací uzávěr nebo korunkové zátky s korkovou podložkou. Přes buněčné stěny korku probíhá neustálá, i když nepatrná výměna vzduchu mezi vnitřkem lahve a jeho okolím. Více vzduchu ovšem víno ani nepotřebuje, protože by nemělo v lahvi oxidovat, nýbrž se pomalu zušlechťovat a přitom odparem ztrácet co možná nejméně tekutiny.

Korek je optimální organický materiál. Je tvořen malými, do sebe uzavřenými buňkami, pružícími podobně jako vzduchový polštář. Z biologického hlediska se jedná o odumřelé buňky dřeva. V nitru těchto buněk se nacházejí plyny, které jsou bez zápachu. Stěny buněk jsou tvořeny lignitem, celulózou a suberinem. Suberin, vlastní látka vytvářející korek, je směsí nenasycených mastných kyselin a esterů. Buněčné stěny propouštějí i v dlouhých časových periodách jen velmi málo vzduchu - alespoň ty nepoškozené. Tuto vlastnost si korek udržuje nejméně 20 let, kvalitní druhy korku i déle. Teprve poté se zátky pomalu začnou rozpadat. Lahve se starým vínem bývají proto seriózními výrobci po 25 letech bezplatně přezátkovány a úbytek objemu nahrazuje dolitím mladým vínem.

Korkové zátky mají dvě velké nevýhody. Především je korek drahý; může být také vadný. V takovém případě kazí přinejmenším vůni vína, většinou ale i jeho chuť; víno se stává nepoživatelným. V restauraci může host takové víno nechat odnést. Obchodník naproti tomu vína zkažená korkovými zátkami nevyměňuje, pokud se v jednom kartonu nesejdou hned tři nebo více lahví s takto nemocným vínem. Dnes bývá pravidlem pět procent kazových korkových zátek. Na zátkách bohužel není zevně patrné, že jsou uvnitř vadné. Teprve podle pachu vína se pozná, že korek není v pořádku. Víno je potom cítit po korkové zatuchlině a tento zápach je silnější než původní aroma; nepříjemný pach se line také ze spodní strany korkové zátky. Proti vadným korkovým zátkám je vinař bohužel naprosto bezmocný.

Příčinou korkové příchuti je houba s latinským názvem Armillaria melle - václavka obecná - která se podhoubím uhnízdí v korkové kůře stromů a ničí její buňky, které potom hnijí. Taková korková kůra musí být včas vytříděna. Novější výzkumy však odhalily, že nepříjemný pach mohou způsobit i další druhy hub a bakterií, žijící ve sklepě naprosto každého výrobce vína, a mohou napadat již zazátkované uskladněné lahve.

Použitá literatura: Víno - Malá škola
Autor: Jens Priewe

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 3961x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
J. 10.01.2010 15:41:40