O Víně

Poprvé a zatím naposledy jsem André 2005 pozdní sběr degustoval v červnu 2011 a už tehdy mi přišlo docela zajímavé. A to říkám s plnou vážností, protože André patří mezi několik málo našich odrůd, ke kterým jsem zatím nenašel velké sympatie. Prohledal jsem statistiku recenzí, abych se zpětně ujistil, jaké recenze na André jsem v minulosti hodnotil a která vína mne konkrétně zaujala? Pominu-li kupáže, pak jsem nejlépe hodnotil rosé André pozdního sběru ročníku 2005 (hodnocení 7-6-8) a 2007 (hodnocení 8-8-8) od Zámeckého vinařství (kolekce Ego vin). No jo, to jsou ale rosé vína, která jsou úplně někde jinde než červená vína s tříslovinami. Slušné známky jsem dal také André 2009 pozdní sběr (barrique) z Vinných sklepů Roztoky s.r.o. (hodnocení 8-8-8).

Podle predikce Znovínu je archivační potenciál na první pohled trochu sci-fi. Na zadní etiketě je uvedeno 9 až 13 let od lahvování, což po přepočtení vychází na rok 2015 až 2019! V době, kdy jsem několik lahví kupoval (srpen 2007 za 190,- Kč) mi připadalo nemožné, aby moravské červené víno mělo takový potenciál. Ale s otevřením jsem nespěchal, zvláště když Neználek v roce 2007 zveřejnil recenzi s velmi vysokým hodnocením (8-9-10) a potvrdil velký archivační potenciál! I před dvěma roky mi víno přišlo docela nabušené a zvláštní zároveň, že jsem opravdu dlouho zvažoval, jestli není na otevření brzo. Nakonec jsem se rozhodl pro otevření, protože mám v humidoru ještě jednu lahev.

Hrozny mají původ na viniční trati Kamenný vrch v obci Tasovice. Z webových stránek Znovínu přebírám následující text: V létě 2004 bylo okolí kostela s farou patřící řádu redeptoristů spraveno tak, že stojí za to sem přijet a prohlédnout si Tasovice a současně viniční trať Kamenný vrch, ať už automobilem nebo ze Znojma na kole, neboť ze Znojma z Louky přes Dobšice a přes obec Dyji okolo řeky Dyje sem vede asi 10 km nádherná cyklotrasa. Starobylá malebná vinařská obec, položená na posledních výběžcích Českého masívu (Českomoravské vysočiny) kolem řeky Dyje, osídlená od nepaměti, asi 10 km východně od Znojma. Vedle objektu tasovického mlýna vystavěného jako rezidence premonstrátského kláštera v Louce v pozdně renesančním stylu Vás určitě zaujme náměstí se sousoším, odkud je vidět na monumentální barokní kostel. Naproti němu je pseudogotická kaple na osmibokém půdorysu. Na konci náměstí, naproti zmíněného kostela, stojí novodobý kostel sv. Klementa Hofbauera, vysvěcený v roce 1933, dílo špičkového rakouského architekta K. Holzmeistera postavený za spolupráce českých výtvarníků v místech původního světcova domu. Od sv. Klementa je odvozen název skvělého vína Sankt Clemens. Kamenný vrch stará viniční trať je dlouhá svažitá kamenná stráň v nadmořské výšce 222 - 238 metrů nad mořem táhnoucí se okolo řeky Dyje. (Tasovice jsou na druhé straně řeky.) Půda je písčito-hlinitá, středně až silně štěrkovitá (odtud název), pH 6,4, tedy půda slabě kyselá. Není příliš mocná a v jejím podloží vystupují prekambrické žuly dyjského masívu, staré asi 550 milionů let. Ty se táhnou po pravém břehu Dyje i dále k západu k obci Dyje a Načeraticím. Průměrná roční teplota 8,4 °C, svažitost 5-10 %. Daří se zde odrůdám zejména Veltlínské červené rané, Veltlínské zelené, Müller-Thurgau, Tramín červený a Sauvignon, ale i dalším. Kategorie viniční trati č. I, tedy nejlepší.

Z encyklopedie od p.j. přebírám následující informace. Vinařská obec Tasovice má 98,3 ha osázené plochy registrovaných vinic z celkového počtu 179,7 ha. V obci bylo v roce 2007 registrováno 15 pěstitelů. Z Tasovic je díky Znovínu Znojmo nejvíc známá poloha Kamenný vrch. Znovín odtud propaguje hlavně odrůdu André, která jim už přinesla i nějakou tu medaili. Já spíše vyhledávám zdejší večerky (Veltlínské červené rané) a jsem moc rád, že Znovín tuto odrůdu na vyhynutí stále dělá i v přívlastcích a nekazí její nenápadný půvab tím, že by se jí pokusil udělat líbivější nějakou důraznější technologií ve sklepě. Jinak odsud Znovín produkoval i Sauvignon, Chardonnay, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Müller-Thurgau. Vysazen je i Tramín a další odrůdy. Kamenný vrch má z hlediska terroiru dvě části: jedna dost rovinatá plošina nad řekou, zčásti dosud neosázená, druhá modelovaná více, svahy ale bohužel otočené tím nesprávným směrem od slunce. Půda zde je písčito-hlinitá, středně až silně štěrkovitá, slabě kyselé reakce. Vrstva půdy není příliš mocná, pod ní jsou prekambrické žuly dyjského masivu, které se táhnou po pravém břehu Dyje k obci Dyje a k Načeraticím. Staré vinohrady jsou též téměř rovinatá plošina nad řekou, jen na druhém břehu. Znovín Znojmo odtud udělal zajímavý Veltlínské zelené 2006 odrůdové jakostní "Gout de terroir" (dlouhá chladná macerace hroznů před lisováním). Stará hora se původně jmenovala jen ten nejvýchodnější kousek s mírným východním svahem. Později expandovala i na další části původně zahrnuté pod název Kamenný vrch. Dělící čarou mezi nimi je teď silnice Tasovice - Načeratice. Asi nejlepší terroir z této obce má k jihozápadu skloněná část Staré hory odkud také pocházejí poměrně proslulé Sauvignony Vinařství Barabáš. Poměrně známé je v obci sídlící Vinařství rodu Horáčků, které prý za své Sauvignony a Chardonnay získali i nějaká ocenění, vynikající je i jejich Veltlín. Ze všech tří tratí dělá víno i Roman Polák.

Lahev typu Bordo má objem 0,75 L (zelené sklo) a je uzavřena plným korkem délky 44 mm s potiskem vinařství. Adjustáž jsem hodnotil u starších recenzí, přistoupím proto k senzorickým vlastnostem.

Barva je granátově červená, má střední intenzitu a purpurově červené odlesky. Viskozita a vzhled odpovídá přívlastku. Vůně je jemná a nabízí v nástupu překvapivé marmeládovo-kompotové tóny, ve kterých můžete najít červené ovoce v podobě marmelády. Dále pak vzpomenu jemný dotyk s listem tabáku, jak uvádí zadní etiketa a podobně i kouřovinka. Během popíjení se v buketu objevuje ještě jeden zajímavý odstín a to červená jeřabinka a sušené šípky. Oproti degustaci před dvěma roky mi nyní přijde buket mnohem jemnější a více do zralého ovoce.

Asi největší posun pozoruji v chuti, která je středně dlouhá až dlouhá a vedle nastupující nazrálosti má i výbornou harmonii. Tělo je plné a má dobrou strukturu. Třísla už nejsou tak výrazná a je zřejmé, že během nazrávání na lahvi v uplynulých letech došlo k jejich zakulacení. Nejvíce mne potěšilo, že třísloviny vůbec nedrhnou, jak to většinou u této odrůdy pociťuji. V dozvuku je nádherný extrakt (34,5 g/l) a nasládlý ocásek, který prodlužuje závěr. Po dnešní zkušenosti doporučuji lahev otevřít klidně už letos. Co se týče archivačního potenciálu, spíše se oproti Znovínu přikláním ke kratší době (max. 2017). K tomuto André bude ideální podávat steak nebo zvěřinu případně zralé sýry. Je to zatím bezesporu nejlepší André, jaké jsem kdy pil a už teď se těším na poslední lahev, kterou se budu snažit uchovat v archivu ještě nějaký ten rok.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: André
Ročník: 2005
Jakost: pozdní sběr
Zatřídění dle zbytkového cukru: suché
Vinařská oblast: Znojemská
Vinařská obec: Tasovice
Viniční trať: Kamenný vrch
Výrobce: Znovín Znojmo a.s.
Alkohol: 12,5 % obj.
Obsah zbytkového cukru: 6,5 g/l
Obsah kyselin: 4,6 g/l
Bezcukerný extrakt: 34,5 g/l
Číslo šarže: 499
Evidenční číslo jakosti: 41H1-06
Číslo vzorku: 47
Rok lahvování: 2006
Doporučená archivace: 2013 - 2017
Teplota podávání: 16 - 18 °C
Teplota skladování: 6 - 13 °C
Ocenění: Champion Vinoforum (2006)
Způsob odlepení etikety: lahev vložit na 5 min. do horkovzdušné trouby na 180 °C
Cena: 190,- Kč (zásilková služba Znovínu v srpnu 2007)