O Víně

13.09.2006 Petr Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 13.09.2006 00:00

Fratava 2004 pozdní sběr (barrique) - Lubomír Glos, Moravská Nová Ves

Uvádí se, že asi 2/3 veškerých Asiatů snáší alkohol špatně a na tuto látku reagují pocitem nevolnosti. Je to podmíněno geneticky a příčinou je jeden enzym. Tento enzym rozkládá a metabolizuje alkohol a jeho jedovaté součásti mnohem pomaleji, než u Evropanů. Ti mohou naopak jedovatý acetaldehyd spálit podstatně rychleji a mohou tak v pití alkoholu pokračovat. Jistě i to bude důvodem, proč je např. v Číně ve srovnání s Evropou mnohem méně alkoholiků. Na principu činnosti tohoto "abstinenčního" enzymu fungují dokonce i některé léky proti alkoholismu - brzdí odbourávání acetaldehydu (Díky Edo za poučení :-)).

Z tohoto pohledu jsme my naštestí Evropané a máme ten správný, rychle pracující bourací enzym. Snad i proto se u nás vinařská a vinná kultura uchytila více, než v citované Číně. Vymýšlíme různé finesy, pilujeme technologie a objevujeme neznámé cestičky - to vše proto, aby nám víno chutnalo více a lépe. Jedním z takových počinů je i křížení odrůd za účelem dosažení kvalitnějších vín. Pan Lubomír Glos, dlouholetý vinař a pěstitel, má na svém kontě kromě nové odrůdy Cabernet Moravia i odrůdu FRATAVA.

Jde o moštovou modrou odrůdu, kterou vyšlechtil již před více než 30-ti lety, v roce 1973. Jak mi sdělil, v té době však nikoho z odpovědných osob podobně novošlechtěné odrůdy nezajímaly a proto Fratava přežívala pouze díky osobnímu nadšení svého stvořitele. Až po normalizaci poměrů v republice a ve vinařství, si pan Glos příhlásil Fratavu do odrůdových zkoušek, které trvají ještě dnes. Fratava tedy ještě není uznána a samozřejmě že mnou použité označení "pozdní sběr" v titulku dnešního článku je formálně nesprávné. Nebyla-li doposud odrůda zapsána do Státní odrůdové knihy, nemůže být víno deklarováno jako "odrůdové" a tudíž ani jako přívlastkové. Umístěním tohoto přívlastku do titulku jsem chtěl naznačit, jaká byla cukernatost hroznů, použitých pro výrobu tohoto vína. Ta dosáhla 21 °NM.

Není to poprvé, kdy zveřejňujeme recenzi na víno odrůdy, které zatím setrvává v odrůdových zkouškách. I z těchto hroznů se dělají vína a pěstitelé je většinou buď spotřebují sami, nebo rozdají jako neprodejné reklamní vzorky, jako bonus při nákupu jiných vín. Vzpomeňme na taková vína a naše recenze o nich - viz aktivní odkazy pod dnešním článkem.

FRATAVA byla vyšlechtěna z křížení odrůd Frankovka x Svatovavřinecké - je tedy ze stejných rodičů, jako její bratr ANDRÉ. Odrůda je bujného vzrůstu s větším sytě zeleným listem. Hrozny jsou střední velikosti a nebývají příliš husté. Bobule jsou střední až menší velikosti, obsahují velké množství červeného barviva - odrůda je tzv. barvířka. Charakterem a jakostí Fratava připomíná víno Svatovavřinecké, ale s podstatně nižší kyselinou. Je velmi plné, extraktivní, s vysokou barvou, chuťově velmi příjemné. Vína se dají konzumovat jako mladá, ale jsou vhodná i na dlouhodobé uskladnění. Můžeme je také použít ke kupáži, kde vhodně doplňují jiné odrůdy. Fratava zraje středně raně a je vhodná i do severních vinařských oblastí, kde dává dobrá vína. V dobrých polohách dává vína vysoce kvalitní, plná, silně barevná, s nižšími kyselinami. Velmi dobře roste i v půdách chudších a na sušších stanovištích.

Když se jedna naše čtenářka (Olga G.) dne 26.10.2005 na ochutnávce jiných vín v Praze zeptala přímo pana Glose, jaký je rozdíl mezi odrůdami Fratava a André, odpověděl jí: "Máte děti? A jsou každé jiné?" Jde tedy o stejné rodiče, ale jiný klon...

Je těžko vyjadřovat se k ambaláži láhve, není-li ještě určena k prodeji, Zachovává stejný design, jakým se představují vína volného sdružení vinařů Collegium Vinitorum. Ten mi moc nevoní, resp. jej nepovažuji za příliš povedený. Korek je obyčejný, lepený z korkové drtě s plnými okraji a bez potisku.
Víno má ve skleničce sytou, tmavě rudou barvu, asi takovou, jako bychom u sestry André čekali. Vůně je barikově povidlová, silná a ovocitá, kořeněná a pěkná.
V chuti je víno pocitově velmi dobré, mé reakce jsou pozitivní. Cítím vše, co má správně barikované (a ne přebarikované) víno plného těla nabízet. Nahořklý dlouhý konec, peprný a kořenově ostřejší. Takhle plná ta Fratava asi normálně (tj. bez barikového zrání) nebude...? Barik zde ale není natolik silný jako u španělských vín kategorie Gran Reserva. U Fratavy je hladší, jemnější a podtrhuje dojem z plného těla vína. Ve svém výrazu je víno poněkud syrové a "chladné" - ne ale teplotně. Srovnání se svatovavřineckých docela ujde, ovšem barik - jak známo - více či méně zahlazuje odrůdové stopy. S povděkem kvituji i nižší obsah kyselin (pan Glos tvrdí, že ty mléčné jsou ve víně díky barikovému zrání spolehlivě odbourány). Víno je subjektivně docela dobře pitelné a snad se Fratava stane dalším rozšířením nabídky slušných domácích vín.
Barikování myslím vínu náramně pomohlo, ale jaká bude odrůda dávat vína jen tak, na "holo"? Kdo ví, na to si musíme ještě pár let počkat. Pokud se mezi lidmi říká, že dobrý Cabernet Moravii umí udělat jen pan Glos (osobně si to zase až tak nemyslím), protože má oproti jiným vinařům alespoň 10 let náskok, kdy experimentoval a zkoušel, pak v případě Fratavy je tento náskok více než třicetiletý...

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Fratava
Ročník: 2004
Jakost: cukernatostí hroznů 21 °NM odpovídá pozdnímu sběru
Kategorizace: 12 měsíců ležení v barrigue
Jakost: reklamní vzorek, není určen k prodeji
Alkohol: 12 % obj.
Výrobce: Glos Lubomír, Moravská Nová Ves

Spotřebitelská známka: 4.80

Etiketa & design Barva a vzhled Vůně Chuť Ostatní služby
3 7 6 7 1

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 3106x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
J. 08.09.2012 09:31:21