O Víně

05.02.2010 Moll Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 05.02.2010 07:00

Nové moštové odrůdy II - první výsledky u interspecifických odrůd

Po shánění, mailování, telefonování, dalekých cestách spojených s přesvědčováním a bohužel také placením za sazenice, někteří z nás kopali, sázeli, zalévali, stříhali, vyvazovali, no zkrátka dělali vše, co dobrý vinohradník dělá, aby pak mohl sklidit. A protože se to některým povedlo dotáhnout do zdárného konce, pojďte se podívat, jak takový konec vypadá.

V minulém díle jsem skončil připomínkou, jak zle dopadl vinohrad evropské odrůdy u pana C. Řešením by mohly být odrůdy interspecifické s vysokou odolností proti chorobám. Kdo si vzpomene i na tento článek, ví, že jsme před dvěma roky dovezli i Solaris, a to bych vám neudělal, abych neprásknul, jak u pana C dopadl.

Solaris [Merzling x Gm 6493 (Zarja severa x Muškát Ottonel), 1975, Dr. Norbert Becker] je německá, bílá, velmi ranná moštová odrůda. Gm 6493 je křížení, které provedl roku 1964 pan profesor V. Kraus a podaroval je panu Beckerovi. Má tedy i české kořeny. Sklízí se začátkem září, v teplých ročnících už koncem srpna. Roste silně, vyzrává velmi dobře. Je úrodná a dosahuje cukernatosti až 29 ° NM. Při takové cukernatosti má ale velmi málo kyselin. Raší o den dříve než nejranější evropské odrůdy, proto je citlivá na jarní mrazíky. Mrazům odolává velmi dobře. Vyhovují jí všechny polohy i nevinařské, půdy všechny kromě velmi suchých. V EU je právně chráněná, u nás se nemnoží. Přesto byl v ČR jen loni vysázen nejméně jeden hektar. Já získal Solaris roku 2008 od polských přátel, kteří omylem nařezali pruty z jiného keře, původně jsem chtěl jinou, stolní odrůdu. Jako pravokořený roste na Vysočině na stejném vinohrádku jako Milia, jeden ve třetí řadě a druhý o terasu níž, ta má jen jednu řadu. Stejný má i kamarád na Hané. Dovoz z Německa byl rozmístěn do Mělnické (pan C), Znojemské (A a D) a Malokarpatské vinařské oblasti (B). Tam, kde je dost vody, roste Solaris bujně, je silně olistěný, všude projevuje nedostatek hořčíku. Už prvním rokem na Vysočině dorostl přes 2 metry, na Hané 4. Na Znojemsku mu chyběla voda, navíc byl vysazen do nezrygolované půdy, ale 1 m přerostl také a dále roste ještě lépe (nejspíš kořeny dosáhl na vodu). Na Slovensku pan B natrefil na půdu, ve které Solaris na podnoži SO4 nejde: "Mne sa so Solarisom zatiaľ moc nedari, mám to na SO4 a rastie veľmi slabo. Ešte ani tento, tzn. druhý rok nemám kmienok. Bude to najskôr pôdou, čo som dal jeden kus inam, toho roku má párádny výhon cez dva metre." Bude to nejspíše i suchem, na Moravě nejsme zvyklí sazenice na vinohradě zalévat a SO4 není příliš suchovzdorná. "Aj keď bolo sucho, polieval som koľko to išlo." " Veď ich polievam dosť, ale tiež ich nemôžem rozmaznávať :-)" A i jeho kolega píše:"Ale u nas na Zahori v piesku som polieval co sa dalo." Pan C 10.7. píše: "Já jsem zatím velmi spokojen, všech 40 sazenic pěkně roste, jak byly pěkné na pohled před sázením, tak pěkné jsou i teď. Sázel jsem je hlouběji (prevence proti suchu a mrazu), ale nějak moc jsem je přihrnul a pak měly problém se prodrat na světlo, tak jsem z nich v půlce května musel hodně hlíny odhrabávat, takže jejich současná výška je cca 0,5 m. V posledním deštivém období rostou velice rychle, tak předpokládám, že do podzimka všechno doženou. Určitě bych příští rok od tohoto školkaře ještě něco vzal, ta cena/výkon je neuvěřitelná."

První rok dřevo bujně rostoucího Solarisu moc nevyzrálo, já je ohnul a zakopal, kamarád na Hané ne, a na jaře mu zbyl jen kousek skrytý pod sněhem. Přesto po vyrašení silně nasadilo na květ a slibovalo pěknou úrodu. Teda - na Znojemsku podle zvyku sazenice sestřihli až u země a na Slovensku nebylo co stříhat, navíc mu Solaris zakrátili srny. 1.6 byly u mne sazenice obsypané květy a na Hané už začínaly kvést. Sice se zkazilo počasí, ale odkvetl spolehlivě, takže bobule mého Solarisu se začaly lesknout, průhlednět a měknout 1.7. Druhý nejranější Golubok byl tvrdý a zelený, jen začal trochu modrat. V Čechách a na Hané začal Solaris měknout ještě o týden dříve!

Však taky pan C napsal:

"Jsem měl již 8.8. ze Solarisu první výborný mošt a kyselinek měl stále opravdu dost ....zakrýval jsem hrozny před ptáky, a ty, které nešly zakrýt jsem ostříhal, aby ty šmejdi měli po žížalkách."

"To víš, že to nemělo extra cukry (moštoměr jsem zatím nepořídil, a už je na čase), ale něco už to mělo, odhadem tak 12 až 14 st., silnější kyselinka dojmy dost zkreslila, ale celkově to bylo po mírném přislazení velmi příjemné pití, nejblíže asi k Irsai. Vypili jsme to čerstvé, na burčák toho nebylo. Jsem moc zvědavý na mošt z vyzrálých hroznů, po 10 dnech pod záclonou začínají hrozny krásně zlátnout do jantarova, dávám tomu velkou naději."

Solaris nabíral cukr velmi rychle, rychleji než jakákoliv známá odrůda. Na Hané 4.8.2009 měl Solaris 17 ° NM zelené hrozny a žlutší 19 ° NM. Pan D 28.8.2009 našel jeden skrytý hrozen a na něm naměřil 24 ° NM. U mne 30.8.2009 odpoledne 14 - 19 ° NM, průměr 17. 12.9.2009 měl na Hané 25 - 28 ° NM (pro srovnání Krystal 20,5, Merzling 20, Rondo 16 - 20, Cabernet Cortis 23-24), u mne 14.9.2009 ráno Solaris 16 - 26 ° NM, průměrně 21 (Krystal 15, Festivalnij 17, Milia 17). Velké rozpětí cukernatosti u mne je způsobeno odlišným umístěním obou keřů. Keř pod terasou, který by měl trpět vysokou hladinou spodní vody, ale je osvětlený po celý den měl 21 - 26 ° NM, keř na terase je přeci jen z části zastíněný vedlejším řádkem a měl cukernatost 16 - 21 ° NM. Velký počet měření jsme provedli, protože jsme takovým číslům nemohli uvěřit, proto jsme mohli počítat i průměr. Ostatně ten den jsme jeli na exkurzi na školní parcelu do Lednice, stavili jsme se, v Perné i jinde a víc než 24 ° NM jsme tam nikde nenaměřili (u pana D jsme se stavili taky, ale ten svůj hrozen Solarisu utrhl a snědl ;o)))). Takže jediný kdo letos dělal víno byl pan C.

" Zdar Chlapi,

révu pěstuji ve vinařské oblasti v Čechách nedaleko města Nymburk. Mám 40 hlav Solarisu na SO4. No, mě to tedy roste festovně, letos mám založeny všechny kmínky. Měl jsem i první úrodu hroznů cca 13 kg, bobule se daly jíst už začátkem srpna, a zhruba v ten čas na to začaly ve velkém nalétávat vosy a ptáci, dalo dost práce hrozny ochránit (co nešlo zakrýt, to jsem 5. srpna ostříhal a vymačkal první litr moštu, šťáva měla ještě dost kyselin, ale s chutí jsme jí s manželkou ihned vypili!!!), sběr proběhl 7. září při cukernatosti 24,5 ° NM. Už při ochutnání šťávy bylo znát, že kyselin je celkem málo, nemohu říci kolik, neboť domácí laborku zatím nemám. O víkendu budu podruhé přetáčet z kalů a měl bych dostat 5 l vína, jsem zvědavý, jak to dopadne??? Víno plánuji vypít s přáteli jako mladé na sv. Martina spolu s dalšími vzorky. Co se týče chorob, tak je Solaris naprostá jednička s hvězdičkou, na jaře se nám narodilo druhé dítě - syn Martin (chtěl jsem Václava, ale ten neprošel, tak padla volba na dalšího z vinařských patronů), byl jsem časově tak mimo, že jsem nestíhal stříkat nic celou sezónu!!! Na Solarisu se neobjevil náznak ničeho a to ani na hroznech, pouze chloróza na spodních listech vzhledem vápenatému podloží (opuka). Hrozny jsou střední až menší a to samé platí i o bobulích, ale jsou krásné medově zlatavé, jako u přezrálého Rýňáku nebo Rulandy. Udělal jsem pár dokumentačních fotografií, které ale nemám sebou v práci, tak je pošlu později. Také dřevo vyzrálo výborně, to samé platí o Dunaji, kterého mám nasázeno 70 hlav také druhým rokem. Dunaj mi letos dal jen pár prvních hroznů, zatím tedy nemohu jeho potenciál a vhodnost pro naši oblast hodnotit. Co se týče chorob, tak Dunaj dopadl nejhůř ze všech, koncem srpna ho doslova převálcovala perenospóra, dřevo již bylo naštěstí dost zralé. I třeba takový Portugal dopadl o poznání lépe! Za rok holt musím perenu na Dunaji pečlivě hlídat. Padlí (múčnatka) se u mě letos vůbec neobjevilo, šedá hniloba vzhledem k suchému srpnu a září neměla šanci, přestože byly hrozny poďobané od vos a místy potlučené od krupobití. Myslím si, že Moll může spřádat smělé plány o víně vyrobeném z hroznů vypěstovaných v 560 m n. m. na Vysočině, protože Solaris na to má a kyselinky navíc z drsnějšího podnebí se v tomto případě mohou hodit Ještě počkat, jaké bude víno, první rok se to stejně nepozná, bude třeba to vychytat v průběhu let. Mošt z vyzrálých hroznů byl výborný lehce muškátový, burčáku jsem se ani nedotkl, aby bylo co nejvíc vína. Jinak jsem dal na Pavlouškovu radu a nasadil Merzling, který je se Solarisem příbuzný, ale má ve vyzrálém stavu více kyselin, v budoucnu plánuji dělat víno jako kupáž z těchto dvou odrůd."

26.11.2009 "Tak zatím se čistí, na Martina jsem jej nenasadil, kvasnice jsou v něm stále ještě dost cítit. Nechávám tomu volný průběh, nijak nespěchám. V chuti je jemný muškát, alkohol je vyšší, nestihl jsem to zarazit včas a v tomhle pokusném množství to nemá asi cenu, přesířit se to dá celkem snadno. Kyselin má dost málo, za rok musím pohlídat hrozny, taky už toho bude víc na keřích a nebude to tak rychle přezrávat. No, hodně lidem se to letos čití pomaleji, obecně je rok chudší na kyseliny."

26.1. 2010 "Tak jsem včera otevřel jednu lahvinku, nebyla tedy první, dvě skončily o Vánocích ve svařáku. Na Štědrý den pravidelně s několika rodinami z ulice vyrážíme na procházku naší vesnicí a v míře nemalé popíjíme svařák. Každá rodina připravuje svůj, a pak si je navzájem ochutnáváme. Letos to mělo dvě chyby, neměl jsem vhodné víno a venku bylo skoro jako na jaře, takže na svařák nebyla taková ta správná vánoční mrazivá atmosféra. Rozhodl jsem se obětovat Solaris, neboť citrónová a pomerančová šťáva spolehlivě vyrovnala nedostatek kyselin. Včerejší ochutnání hodnotím poněkud rozpačitě, to muškátový vínko bez kyselin působí hrozně mdle, pěkně voní, v chuti je to něco mezi Moprem a Hibernalem (prostě muškátek s nepatrnou stopou amerikána), podařilo se mi v něm chytit i nějaký zbytkový cukr, takže vyšší alkohol tak neřeže, ale nejde to přes hubu,...dvě deci a máš toho plný kecky. Holt to chce ověřit časem a zkušenostmi více lidí z více poloh, já vloni vysadil Merzling a do budoucna plánuji kupáže těchto dvou odrůd na radu Pavlouška. Vlastně musím potvrdit jeho názor, sklidit Solaris včas a kupážovat jej s vhodnou odrůdou, zmínil právě příbuzný Merzling."

To jste zklamaní, co? Jako já, mně totiž zlodějky (holčiny trhaly z jiného keře než měly povoleno, když jsem se nedíval) ještě haněly, že "je to kyselý" - a to na konci sezóny. U mne měl Solaris kyselin ze začátku víc než dost, ale na cukernatosti kolem 21 ° NM se to nějak zlomilo, sladší bobule už chutnaly fádně (do refraktometru stačí kapka, zbytek sníte). Zdá se, že na víno bude třeba udělat dvojí sběr, anebo sklidit někde k těm 21 ° NM (Pavloušek radí zralost pozdního sběru to je 21 - 23,9 ° NM). A nebo kupážovat s kyselejší odrůdou. Ale začal jsem se Solarisem kvůli odolnosti vůči chorobám. Pod článkem se můžete přesvědčit, že ti, co poslali fotky, včetně mne, problémy neměli. Ale to jsou i nevinařské oblasti, bez silnějšího tlaku chorob, takže jak to vypadalo tam, kde plíseň řádila víc? Tento pán sázel na jaře a:

" - odolnost voci chorobam: tento rok bez postreku, Solaris bez ujmy - samozrejme len co sa tyka listov mozem hodnotit, kedze hrozny som nenechaval ziadne prvy rok. Susedia striekali aj 7x, takze odolnost Solarisu vyzera byt vyborna..."

Druhým rokem, i když byl Solaris zatížený úrodou, dřevo vyzrávalo všude velmi dobře, po celé délce a i na Vysočině vyzrály i zálistky. Pro silný růst a tlustý kmínek, nešla už druhým rokem zakopat. Na jaře uvidíme, jak je mrazuvzdorné, otestováno bylo mrazy silnějšími než -20 ° C.

Solaris je unikátní odrůda, která kombinuje vysokou odolnost vůči chorobám s vysokou úrodností a cukernatostí. I vysokou mrazuvzdornost snad letos prokáže. Až se ji naučíme zpracovat, možná se přestane říkat, že Morava rodí jen kyselé víno. Naprostou jedničkou bude v nevinařských krajích, ze kterých udělá vinařské, i když zatím jen s jednou odrůdou.

Na závěr ještě jednu interspecifickou odrůdu.

Livadinskij čornij [Megru Vagaas x Magarač 124-66-26] je ukrajinská, modrá, středně ranná moštová odrůda. Roste středně, vyzrává dobře. Hrozen je střední 250 g, křídlatý. Bobule střední, modrá ojíněná, příjemné chuti, míně muškátová. Je úrodný 11-15 t/ha, cukernatost dosahuje vysokou 21-26 ° NM, kyselin mívá 7 - 8 g/l. Doporučuje se krátký řez, 2-3 očka. Mrazuodolnost je vysoká, do - 25 °C. Charakteristickou vlastností je polní odolnost vůči houbovým chorobám, odolává oidiu, plísni révové i šedé. Pěstitelé s úsměvem tvrdí, že nejvíc škodí úrodě Livadinského manželka a děti. Víno se doporučuje vyrábět buď lehké, anebo přírodně sladké. Mívá tóny muškátu, čokolády, švestek. Degustační ocenění bývá v deseti bodové stupnici používané na Ukrajině 8,0 bodů, což je dobré.

Pro tři sazeničky této odrůdy jsem hledal dobrou polohu, protože některé zdroje uváděly, že u nich dobře nedozrává. Nakonec mi vypomohl kamarád, který jimi podsadil Ryzlink rýnský ve vinohradu nad Bzencem. Staral se o ně dobře, takže už druhým rokem dvě měly po dvou hroznech, samozřejmě ten větší uštípl, aby se keřík nevysiloval. Nejsem u něj na návštěvě tak často, jak bych chtěl, takže mi napsal:

22.9.09

"... odhadoval bych po dnesni sensoricke zkousce, ze to bude mit v prumeru uz takovych 21-22 ...

... Rynak na starych hlavach se drzi zatim dobre i s kyselinou, ale na te -[letos ctyrlete]- mlade vysadbe jde uz dost znatelne dolu - ale v prumeru je to perfektni ... :-)

... vosy, ty kurvy, kdyz jsem jim obral MOPR, tak se mi pustily do Modre Burgundy a sousedovy Mullerky ... ale neni jich letos na stesti nejak moc ... :-))

26.9.09

... půjde to příští týden dolů ...

... včera jsem to všechno sensoricky zkontroloval - jde velice rychle dolů kyselina, což je podstatné především u Rýňáku, který se spolu se Sauvignonem drží momentálně na optimu a Frankovka taky ...

... Mullerka a VeČeRka jsou už bez kyseliny, ale o ty mi nejde, protože jsme je už prakticky spotřebovali jako hrozny na jídlo - a taky Modrou Burgundu, protože by mi ji jinak sežraly vosy ...

... takže těch cca deset procent, co mi tvoří Bílá Burgunda, Sauvignon a klaret z Frankovky už bude příští týden pod "kyselinovou normou", ale Rýňák to hezky dorovná - celkovou cukernatost bych šacoval momentálně tak na 22-23 ... čili jinými slovy bude to asi ročník srovnatelný s ročníky 1984, 1988 a 1997 ... :-)

... nechám viset akorát dva kontrolní hrozny u "Livadijského černého"  - chci vědět kam až to dotáhne v optimálním roce s cukrem ...

... chuťově je už teď zajímavý ... osobně mi obecně vadí u všech resistentů ten americký chuťový podtext - ale ten se možná ještě více vytratí - mimo skvělé odolnosti proti hlavním nemocem je i jednoznačně pro pevnou slupku nepřekonatelný pro vosy ... každopádně ho rozmnožím, ale úměrně k němu rozšířím i Frankovku a Modrou Burgundu - takže za čtyři roky bych už mohl mít první vědro známkového "Wolfbelina černého" ... :-)

29.9.09

... včera byl dozajista poslední krásný letní den - no a protože mi to začalo rychle ztrácet kyselinu, tak jsme to včera posbírali ... :-)

... včera jsem to našrotoval - dneska vylisoval ...

... Rýňák 22,4 ... klaret z Frankovky 22,6 ... paráda ...!... :-))

... pokud půjde všechno podle přírodních zákonů - mohl by se z toho vyklubat legendární ročník ... :-)))

9.10.09

 ... škoda, žes u mne nebyl, když jsem sbíral ... prosluněná Frankovečka, když má takových 22,6 (což měla) je na chuť podle mne naprosto bezkonkurenční hrozen mezi modrými moštovkami ...

... ještě mi tam visí ty dva hrozny Livadijského (jsou stejně mohutné jako největší Frankovkové - tj. asi tak 300-400g - až je odstřihnu, tak je zvážím) - možná, že když nebude zítra chcát, tak je zajedu zkontrolovat ... :-)"

9.10.09 jsem se ptal:

"Jsou tak ojíněný jako na obrázku? Listy jsou napadený - třeba i jen trošku? Nezapomeň změřit cukernatost!! A nadělej fotky, když už se účastníš výzkumného programu! ;o))"

„... nemám foťák ... ale připomínají na pohled Frankovku ... včetně toho "ojínění" ...

... samozřejmě, že tak jako - i jinde ojediněle - na okraji jednoho listu něco málo zaschlé peronospory je ... ovšem vzhledem k mohutné listové ploše to odpovídá řádově tak nějaké tisícině promile ...

19.10.09

... dostal jsem se dnes nahoru ...

... dovezl jsem si dolu dva kontrolní hrozny "Livadijského čorného" ... a taky jeden zapomenutý hrozen Sauvignonu a tři Rýňákové ...

... jeden ten LČ měl 195g a druhý jen 170g ... ... to ale není tak podstatné, protože ty větší hrozny jsem odstřihl už při zaměkání ...

... cukr Livadijskij 26,2 a RR+Sg 24,8 ... :-)

... chuťově ten hrozen i mošt z LČ připomíná hodně "přezrátou" Frankovku (což jen odhaduju, protože "přezrátou" Frankovku neznám, ale k něčemu takovému by se dala asi přirovnat kdyby to přezrátí zvládla) - jinak je tam skutečně nádech švestkových povidel a jemně i ten čokoládo-kakaový podtext - emerická "vitis-riparia" je prakticky už neznatelná ... šlupky barví dá se říct - pekelně a jsou nepoživatelné pro značnou tuhost - slizovitost dužiny je jen nepatrná - kyselina ještě znatelná i když velmi slabá ... ... takže to asi rozmnožím ... :-)

20.10.09

... ten vylisovaný mošt (na Tutti-Frutti-mlýnku) jsem si dal v pleskačce do ledničky ... dnes ráno jsem ho nalačno koštnul a objevil jsem další dost výrazný podtext, který jsem tam včera neobjevil (protože jsem hledal "černoslíva a šokolad") - a to je "hural"=vyzráté "kozičky"="černý bez + černý rybíz" ... :-))"

Takže i Livadinskij čornij je zajímavá odrůda. Víno sice ochutnáme až za dva, tři roky, až se ho podaří rozmnožit, ale můžeme se těšit, má být dost kvalitní. Dosažená cukernatost i zkušený jazyk vinohradníka důchodce naznačují, že by to tak i mohlo být. Už kvůli té odolnosti je zajímavý, však tam co je vysazený, oba sousední vinohrady jsou neudržované, prořídlé, nestříkané, peronospora tam zápolí s révokazem. Majitelé na ně nemají čas. Pro takové vinohradníky by byl odolný Livadinskij dobrou volbou, měli by důvod zastavit se na vinohradě aspoň dvakrát za rok, ostříhat a posbírat.

Tak už jste dočetli až na konec, víc exotiky pro váš vinohrad ani patro už dnes nebude. Zavalil jsem vás tu i hromadou čísílek, ale nezapomínejte, že i když letošní rok ciférky na moštoměru jen poskakovaly, příště to může být jinak! Taky šlo o panenskou úrodu a ta je přeci jen jiná než výrobní praxe. Možná máte zkušenosti své, jiné a dokonce i lepší, tak si udělejte chvíli a napište nám je!

Pro zvýšení čtivosti jsem samozřejmě originální citáty mírně opravil. Doufám že se nebudete zlobit.

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. byl tak laskavý a pro účely tohoto článku mi poskytnul data z jejich měření na pokusné parcele v Lednici. Aby jste si je lépe užili, uvedu je tu pro přehlednost v tabulce.

Datum Název Hmotnost
50 bobulí
[g]
 pH  °NM Kyseliny
titračně
[g/l]
Zkvasitelné
cukry
[g/l]
Kyselina
vinná
[g/l]
Kyselina
jablečná
[g/l]
Kyselina
citrónová
[g/l]
22.09.09DUNAJ 63,352 3,44 23,5 6,61 238,8 7,47 2,36 0,23
27.10.09Dunaj 75,9 3,6 27,9 6,20 271,5 6,10 2,91 0,32
22.09.09HRON 63,632 3,45 21,4 5,85 219,4 6,12 2,25 0,30
27.10.09Hron 63,93 3,48 22,9 7,19 225,0 7,10 3,01 0,30
22.09.09NITRA 93,349 3,36 22,6 8,94 228,2 6,68 3,11 0,37
22.09.09VÁH 57,917 3,34 21,4 8,38 213,5 7,77 3,53 0,23
20.10.09NORIA 85,503 3,26 22,9 9,15 217,5 8,31 3,18 0,33
13.10.09Malverina 91,057 3,16 20,6 7,30 202,3 7,33 2,30 0,31
13.10.09Hibernal 80,207 3,28 23,2 7,86 227,6 6,82 2,28 0,20
13.10.09Ryzlink rýnský 79,114 3,23 20,1 9,45 193,6 8,79 3,32 0,28
13.10.09REGENT 83,333 3,25 22,3 4,82 223,2 3,85 1,15 0,12
05.10.09MILIA 64,918 3,55 25,1 7,55 235,3 7,71 1,04 0,16
05.10.09PALAVA 70,535 3,39 25,8 8,18 246,7 9,52 2,07 0,30

 

Seznam literatury:
NOVÉ ŠLACHTENIE VINIČA na Slovensku Dorota Pospíšilová | Ondrej Korpás (1998)
Pestujeme vinič Ján Braun a Gašpar Vanek (2004?)
Ampelografiea Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol. (2005)
Encyklopedie révy vinné Pavel Pavloušek (2007)
Réva Přehled odrůd [2007] RNDR. Olga Jandurová | Csc. Ing. Ivana Ludvíková | Ing. Jiří Sedlo, Csc. (2007)
Časopis Vinič a Víno
Internet

Související články:
Nové moštové odrůdy I - první výsledky u evropských odrůd

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 9409x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
p.j. 05.02.2010 09:47:21