O Víně

26.02.2010 p.j. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 26.02.2010 09:00

Biodynamikem snadno a rychle VI.

Závěrečný díl seriálu se týká správného biodynamického načasování všech operací. Plus dodatek k bylinným postřikům.

Tento poslední díl už je celý vlastně dodatkem a z celého cyklu poněkud vypadává tím, že načasování s ohledem na konstelace není vyžadováno Demeterem jako nutná podmínka pro získání certifikace. Ačkoliv je několikrát v textech Standardů zmíněno, že součástí biodynamiky to je, a mezi řádky lze vyčíst, že to jako velké plus a důkaz toho, že dotyčné vinařství to myslí vážně a nikoliv formálně, berou. Paradoxně zrovna tahle část malým vinařstvím u nás přijde zřejmě nejméně namáhavá a nákladná, takže to je to, s čím u biodynamiky začínají (a bohužel dost často i končí), to, co se skrývá za opatrnými vyjádřeními, že vinařství „využívá některých biodynamických postupů".

Pominu-li případné vícenáklady s jiným organizováním práce než tím logisticky nejvýhodnějším, jediným hmotným nákladem této části je, že je třeba si na přelomu roku vždy obstarat nové Výsevní dny pro nadcházející rok. Tento útlý sešítek sestavuje Maria a Mathias Thunovi, vydává PRO-BIO, svaz ekologických zemědělců Šumperk, letošní mě stál 65,-Kč. Zašlou to asi i poštou, ale nevím, o kolik poštovné cenu navýší. V Praze je mívají Knihy dobra, Celetná 32, někdy i bioobchody jako Albio. Zapomeňte na to, že budete používat různé Lunární kalendáře Krásné paní nebo astrologické efemeridy. To je totiž to, co odlišuje biodynamiku od alchymie (byť toho i tak mají společného dost): astrologové pracují s drahami nebeských těles vypočtenými matematiky kdysi dávno na několik století dopředu. Mezitím se ale zeměkoule neotáčela tak úplně matematicky ideálně, došlo k odchylkám, jejichž výsledkem je to, že astrology předpovězené konstelace neodpovídají realitě na obloze, odchylky jsou někde v řádu hodin, jinde i dnů. Biodynamický kalendář a konstelace pracují se současným reálným postavením Země, Měsíce a planet. Samotnému se mi závislost na jednom zdroji dat zdála nezdravá (prý alternativní lunosolární kalendáře sestavil Giuseppe Sesti z vinařství Castello di Argiano. Ty se mi ovšem nepodařilo zatím dohledat či získat; jeho nejcitovanější kniha The Glorious Constellations: History and Mythology je i použitá na mne příliš nákladnou záležitostí. Stejně tak se mi nepodařilo sehnat „Sternenkalender", který vydává Goethanum ve švýcarském Dornachu). Dohledal jsem sice řadu hodnověrných astronomických webů, které ukazovaly přesné aktuální dění na obloze, je ale dost pracné z toho vytáhnout potřebné údaje, oklikou jsem se tak přeci jen vrátil k Výsevním dnům. V úvodu každých Výsevních dnů jsou zopakovány základní pojmy, s kterými tento kalendář pracuje, ty doporučuji pozorně pročíst (včetně toho, že kalendář nepracuje s tzv. letním časem) a těmi zde zdržovat nebudu. Protože ani mně tedy tyto stručné kapitoly nikdy nepřišly úplně jasné pro každého, pokusím se zde udělat výtah i jiných zdrojů, které možná věc osvětlí pochopitelněji.

Synodický měsíční cyklus - neboli měsíční fáze; doba, kdy Měsíc od úplňku dospěje k dalšímu úplňku. Trvá 29,531 dne. Dle biodynamiků ovlivňuje tímto cyklem Měsíc rostliny skrze vlhkost. V přibývajícím Měsíci je vlhkost země i vzduchu vyšší, což prospívá růstu rostlin, ale i houbových chorob, které je někdy třeba regulovat postřikem křemenáčku či přesličky. Na druhou stranu je v ubývajícím Měsíci ideální doba na postřik tekutých hnojiv jako je Maria Thun barrel kompost, a také absorpce popelů z plevelů a škůdců probíhá snadněji. Osévání (nejen) meziřadí je nejlepší plánovat pár dní před úplňkem, zaorání coby zelené hnojení pak v novoluní, kdy je podzemní aktivita půdy nejvyšší. Storl uvádí, že pro řez (ale i pletí) je příhodná poslední čtvrtina cyklu před novoluním.

Siderický měsíční cyklus - to je doba, za kterou Měsíc po obloze projde všemi souhvězdími znamení zvěrokruhu. Trvá 27,32166 dne, tj. 27 dní, 7 hodin, 4 minuty. Na rozdíl od populárního astrologického zvěrokruhu, kde kruh je rozdělen na 12 stejných dílů po 30° , úseky (rozuměj: doba, po kterou Měsíc znamením prochází) na obloze pozorovatelného siderického zvěrokruhu, s kterým pracuje biodynamika, jsou však pro různá znamení různá, od 56° u Panny po 18° u Vah. Stojí za to se zmínit, že sice Steiner se zmiňoval důležitost správných konstelací, ale tehdy byla znamení rozdělena tradičně na zemní, vzdušná (světelná), vodní a ohnivá (tepelná)- rozdělení dnů na kořenové/listové/květové/plodové provedla až později právě Thunová na základě svých dlouholetých praktických srovnávacích pokusů, a i když mají práce Thunové dlouhé řady příznivců, najdou se i vlivní skeptičtí odpůrci, a ti, kdo její pokusy opakovali s odlišnými výsledky (jiní se stejnými).

Réva vinná je rostlina, která je řazena mezi ty, které jsou ovlivňovány pozitivně nejvíce skrze tepelná znamení, tedy dny, kdy Měsíc prochází Lvem, Střelcem a Beranem. V tyto dny je optimální provádět jak sklizeň, tak postřik křemenáčkem. Tím, že optimální doba dle kalendáře trvá jen půl až tři a půl dne třikrát za dvacetisedmidenní periodu (a ještě jsou některé dny „proškrtlé", tj. nevhodné, z důvodu jiných než Lunárních konstelací nebo zrovna není ideální počasí), umožňuje to dodržovat načasování nekompromisně pouze dobře organizovaným menším vinařstvím, i když některé nové efektivnější druhy mechanizace to usnadňují i těm velkým. Většinou je ale načasování dle kalendáře větším či menším kompromisem. Taktický výběr termínů pro operace s ohledem i na siderický měsíční cyklus uvádím i níže, u tropického cyklu, obecně ale sklepní operace prováděné v plodové dny ovlivňují pozitivně sílu, vitalitu a harmonii vína, i když někteří vinaři, usilující více o jistou zemitost v charakteru vín, která dle nich více odráží originalitu terroiru ve vztahu k půdě a podloží, stáčí svá vína spíše ve dnech kořenových/zemních. Joly uvádí, že mošt z hroznů sklizených ve Střelci bude kvasit klidněji než sklidí-li se v Beranu. Regulace škůdců je obecně nejefektivnější tepelných a světelných dnech, pro výsadbu naopak - dny zemní a vodní.

Tropický měsíční cyklus - to je perioda mezi nejvyšším postavením Měsíce na obloze a nejnižším. Trvá 27,32158 dne a v polovině se dělí na tzv. vzestupný (ascending) a sestupný (descending) Měsíc. Nejvýše je Měsíc v Blížencích, nejníže ve Střelci. I Slunce a planety mají (ve vztahu k pozorovateli na Zemi) svůj „vzestupný" a „sestupný" pohyb - Slunce je od letního (v Blížencích) k zimnímu slunovratu sestupné a naopak. Pokud je Měsíc ve vzestupné fázi, půda „vydechuje", růst rostlin je koncentrován v nadzemní části, míza proudí vzhůru. V tomto období je vhodný postřik křemenáčkem, osévání meziřadí a sklizeň. V době sestupné fáze Měsíce se půda nadechuje, růst rostliny a její míza je koncentrována do podzemní části. To je dobrý čas pro zaorávání kompostu a vůbec pro práci s půdou, aplikaci roháčku, postřiku Maria Thun barrel kompostu a též pro výsadbu. I když jen menší vinařství zřejmě stihnou řez všech vinic v ideálních konstelacích, zodpovědný biodynamik si na ideální dobu, tj. třinácti až čtrnáctidenní periodu sestupné fáze Měsíce, kdy se míza soustřeďuje u kořenů, naplánuje řez slabších keřů (nebo porážení stromů), a vůbec nejlépe je z této periody vybrat plodové dny (budou tak 2-4), které mají vliv i na stabilitu úrody. Dostatečně vitální keře snesou i kompromis, kdy řez proběhne alespoň v plodové dny, i když mimo sestupnou fázi. Stejně tak stáčení vína prováděné v sestupné fázi by mělo lépe uchovat ve víně aromata a kaly budou kompaktnější, má-li víno mít i dostatečnou trvanlivost, pak nejlépe rovněž vybrat plodové dny. Rouby by měly být řezány během vzestupné fáze, kdy bude v řezu nejvíce mízy, ve stejném období je výhodné i roubovat. Výsadba sazenic je vhodná naopak ve fázi sestupné, před výsadbou se doporučuje kořeny omočit v roháčku rozmíchaném ve vodě.

Kupodivu vlivu tropického cyklu dává Storl nejnižší význam (nejdůležitější mu přijde synodický, pak siderický), jsou ale tradičně oblasti (Švýcarsko, Německo), kde se mu tradičně přikládá význam větší.

Perigeum / Apogeum (anomalistický Měsíc) - neboli přízemí / odzemí je dáno eliptickou drahou pohybu Měsíce kolem Země, kdy rozdíl mezi nejbližší polohou Měsíce k Zemi a nejvzdálenější je rozdíl 40 000km. Opakuje se po 27,212 dnech. Mimochodem eliptičnost dráhy má na svědomí i rozdílně rychlý „průlet" zvěrokruhovými souhvězdími z pohledu pozorovatele na Zemi. V perigeu (přízemí) jsou nejvíce aktivní spory plísňových chorob. V apogeu (odzemí) je silnější růst rostlin směrem do výšky. Maria Thun nedoporučuje v perigeu vysévat semena, ovšem semena kořenových a listových plodin nedoporučuje sít ani v apogeu, výjimkou brambor, pro ty je to prý naopak nejlepší doba. Storl dokonce mluví o tom, že dny, na které připadá perigeum nebo apogeum označuje za nepříznivé dny, kdy by se hospodář měl zdržet každé větší práce nebo výsevů.

Uzly (drakonický Měsíc) - toto je dáno eliptickým tvarem dráhy Země vůči Slunci, v důsledku čehož pozorovatel na Zemi vidí Měsíc nad nebo pod drahou Slunce. Překřížení dráhy Měsíce (na obloze) s drahou Slunce se říká „uzel". Perioda od jednoho stejného uzle k druhému trvá 27,212 dne. Je-li Měsíc nad drahou Slunce, hovoří se o „dračí hlavě", je-li pod, pak o „dračím ocasu". Storl mluví o uzlech stejně jako o perigeu a apogeu - též nepříznivé dny. A přidává k nim i konjunkci Měsíce s Marsem a Saturnem.

Trigony - popravdě musím říci, že trigony jsem nějak doteď nepochopil. U Jolyho je uveden jakožto příklad příznivého trigonu pro révu vinnou je uveden „trojúhelník", kdy Saturn je ve Lvu, Merkur v Beranu a Měsíc ve Střelci (jinak řečeno tepelné planety a Měsíc v tepelných souhvězdích). Trigon, tedy vzájemné postavení planet jako vrcholy rovnostranného trojúhelníka (mluvíme opět o postavení na obloze z hlediska pozorovatele ze Země), podle Jolyho znamená svými úhly 60° zesílení vlivu planet na jim odpovídající živel či část rostliny. To mi zní pochopitelně. Ve Výsevních dnech je to ale popsáno spíš tak, že Měsíc zhruba po devíti dnech prochází souhvězdím ovlivňující stejnou část rostliny (např. Lvem, Beranem, Střelcem - všechno tepelná znamení), tj. provádí-li se v těchto devítidenních intervalech opakovaně např. okopávky, dosáhne se opět významného zesílení vlivu toho aspektu na rostlinu. Trigon coby trojúhelník v tomto podání je spíš pomyslně vytvořený spojením těch souhvězdí na obrázku zvěrokruhu. Tomu nějak moc nerozumím, a ještě méně vyznačením trigonů ve Výsevních dnech. Nejen, že od sebe nejsou trojúhelníčky vzdálené v nějakých pravidelných intervalech, ale někde je zhuštění trigonů takové, že jsou v následujících dnech po sobě nebo dokonce dva v jednom dni! Až nějakého zasvěceného biodynamika potkám osobně, zeptám se a příležitostně to zde doplním.

Planety - Jupiter a Venuše jsou vedeny jako vzdušné planety, Mars a Měsíc jsou zase spojeny s vodním živlem. Jsou-li planety v jedné přímce se Zemí, která je uprostřed, mluvíme o opozici, a toto postavení vliv těchto planet zesiluje. Naopak, jsou-li planety se Zemí v jedné přímce, ale jedna stíní druhou, jejich vliv se vzájemně oslabuje, mluvíme o konjunkci. Kniha Biodynamic wines hovoří o dnech, kdy Merkur a Venuše jsou v konjunkci se Sluncem (na obloze se dostanou tyto planety před Slunce) jako o dalších nepříznivých dnech. Naopak velice příznivá je prý opozice Měsíce a Saturnu, zejména pro setí, ale zřejmě i pro aplikaci křemenáčku a přesličky.

Všechny tyto rytmy, ač vypadají číselně podobně, nejsou synchronní a trvá několik let, než se sejdou byť jen dva z nich. Opět se musím poklonit mistrné knize W.-D. Storla: Zahrada jako mikrokosmos a odcitovat z ní: „Podíváme-li se nyní na všechny rytmy a cyklické pohyby ve vzájemné souvislosti, přijdeme na to, že okolnosti nejsou nikdy totožné, a i když dráhy, koloběhy a rytmy představují uspořádané a vracející se fenomény, je nebe pokaždé jiné. Srovnání s mechanismem hodin, jakkoliv lákavé, se nakonec jeví jako neoprávněné. U hodin máme co dělat s konečným omezeným systémem, který se neustále opakuje. U pozorovaného nebe máme co dělat s neomezeným, nekonečným „systémem" , u něhož se nikdy nevrátíme do počátečního bodu určitého pohybu; skutečnost, kterou potvrzuje to, že je nemožné vytvořit zcela exaktní kalendář. Máme zkrátka co do činění s rozvíjejícím se organismem, s živoucím makrokosmem, a ne s mechanismem." Jak uzavírá tuto kapitolu ve své knize, je dobré si základní souvislosti uvědomovat, je dobré se učit v bezmračné hvězdné obloze naučit „číst" a mít v podvědomí, co se na ní v danou dobu zrovna děje, na druhou stranu varuje před příliš striktnímu a ad absurdum nekompromisním lpění na ideálních konstelacích, které by nemělo nikdy převážit nad zdravým selským rozumem, uměřeností a intuicí kořenící v zkušenostech a pozorování. A rovněž je nutné dodat i to, že kosmické rytmy se projevují viditelně spíše v „živé" půdě senzibilizované biodynamickými preparáty, vliv na konvenčně obhospodařované kultury je znatelně menší.

Dodatek k bylinným postřikům z dílu IV.:

Mou nedůsledností se do tohoto dílu nedostaly zajímavé tipy na rostlinné antifugální a insekticidní postřiky odzkoušené W.-D. Storlem.

Dojde-li přece jen ...k výskytu škůdců, můžeme ubývajícím životním silám rostlin poskytnout pomoc." Krom kravince rozmíchaného ve vodě uvádí jako posilující prostředky kopřivový a kostivalový zákvas.

Coby repelenty proti hmyzu doporučuje zkoušet extrakt z lichořeřišnice, rozdrcené výhonky rajčat několik hodin louhované ve vodě, výluh z pelyňku či z cibulových slupek, nebo i nastýlka listů černého bezu.

V krajní nouzi prý lze použít už jedovatější rostlinné odvary z vratiče obecného (Tanacetum vulgare), kopretiny řimbaby (Chrystanthemum parthenium), afrikánu (aksamitníku - Tagetes), astry, kopretiny (Pyrethrum), petúnie, okrasného tabáku (Nicotiana), krásenky (Cosmea) a krásnoočka (Coreopsis), Kožnatce eliptického (Derris elliptica), kvasie hořké (Quassia amara). Sušené květiny se mohou i jen podrtit a aplikovat prášek z nich. Uvádí jako příklad sušený podrcený pelyněk, koriandr, pálivou papriku a česnek. Nabádá však k opatrnosti - tyto jedy dokáží zabít i užitečný hmyz a predátory, dokonce i slepýše a ropuchy a jiné drobné živočichy.

Tímto bych tento cyklus uzavřel. Ještě jsem myslel, že bych ve zkratce uvedl pro ty, kdo hodlají dostát plně biodynamické ideji o soběstačné farmě, i podmínky pro biodynamický chov dobytka, ale obávám se, že tím už bych trpělivost čtenáře pokoušel příliš. Obdiv  všem, kdo dočetli až sem, chápu, že nadpis tohoto cyklu vyznívá hodně sarkasticky, ovšem člověk roste s velikostí úkolů, pro které se rozhodne, takže pevně věřím, že na příští biodynamické vinaře je tímto zaděláno dostatečně, přeji jim trpělivost, radost a dobré konstelace!

Počet příspěvků v diskuzi: 1  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 6917x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
J. 26.02.2010 17:06:07