O víně > / Chat

Chat

	KALENDÁŘ AKCÍ Duben 2024
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
1	2	3	4	5	6	7
8	9	10	11	12	13	14
15	16	17	18	19	20	21
22	23	24	25	26	27	28
29	30	1	2	3	4	5

Poslední aktualizace:
26.04.2024

Diskuze: Teoretický pohled fyzika na některé procesy, probíhající uvnitř révy vinné

Datum:	29-04-2024
Od:	*
E-mail:	*
Příspěvek:	*

Kontrolní kód	10+10=

* - povinné položky

Seznam příspěvků k diskuzi
Datum: 19.10.2005 00:00:00
Od: Petr
E-mail: pitris@ovine.cz

Prima, prima - nemám nic proti osmóze či vzlínání, ale trápila mne otázka, jaká to je tedy vlastně síla, která působí proti gravitaci a "osmózuje" hmotu směrem vzhůru. Uvažoval jsem o doposud čtyřech známých druzích sil v přírodě - viz původní článek - a jak se mi to tak během posledních dní třídí v hlavě, přikláním se k tomu, že onou silou bude vzájemné elektromagnetické či elektrostatické působení buněk, které má ony osmotické či vzlínavé pohyby ve finále na svědomí... To potom snad i naznačuje odpověď na otázku PROČ se tak vlastně děje: protože jde o síly, tvořící podstatu našeho světa.

Datum: 18.10.2005 00:00:00
Od: Moll
E-mail: milos.ondrak@del.cz

Už známý rakouský vinař Muser (sory za přepis) uvádí, že voda je rostlinou odpařována a ta tedy funguje jako odpařovač. Takže za deštivého počasí hnojí na list ... Podobně mokrý hadr. Jde tedy o kapilární vzlínání. S pozdravem, Miloš

Datum: 17.10.2005 00:00:00
Od: p.j.
E-mail: pjelen@barrandov.cz

No, tak to jsou jedny z nejzávažnějších otázek, které někdo směrem k vínu vznesl. Upřímně jásám nad tímto novým pohledem. Musím trochu oprášit své vzpomínky z University, už je to přeci jen osm let a dlouho jsem to neosvěžoval. Jestli si to dobře pamatuji, je podstatou většiny zmiňovaných jevů osmóza a difůze. Tedy samovolný proces, kdy molekuly z místa, kde je jich více (jsou koncentrovanější) samovolně putují na místo, kde je jich méně a koncentrace se tím vyrovnává - toť klasická difůze. Pokus: kápněte inkoust do vody, po nějaké době se sám rozptýlí. jevu napomáhá teplotní migrace molekul. Daleko podstanější jsou osmotické jevy na polopropustných membránách buněk. Buněčné stěny (buňky jich mají zpravidla několik) mají svou stavbou unikátní schopnost "prosívat" nebo přímo aktivně transportovat molekuly, např. relativně malé molekuly vody nebo některých iontů pouštět dovnitř, ale ostatní velké molekuly, nebo molekuly jiných než požadovaných tvarů či nábojů nechávat venku. Pokus: do menší sklenice nalít až po okraj slanou vodu. Uzavřít pravým celofánem (ten už bude pomalu těžké sehnat) a gumičkou. Celé vložit do hrnce s čistou vodou. Polopropustná membrána celofánu propouští molekuly vody ve směru do slanějšího roztoku, ale už ne zpátky. Celofán se prohne směrem ven ze sklenice a možná i nakonec praskne. Aktivní transport různých látek po rostlině je velice důmyslný systém, který celý probíhá na základě membránových jevů. Membrány jsou i uvnitř buněk, protože uvnitř buněk je i spousta všelijakých menších tělísek, které každé má svou unikátní funkci. Každá taková membrána je složená z různých bílkovin a polysacharidů, je to celá věda, stovky týmů biochemiků na celém světě, kteří soupeří o prvenství k novým objevům v téhle oblasti, stohy knih... asi jen stručně o tomto problému. Oni sice jsou vědci schopni popsat, jakým způsobem ta látka putuje z půdy do rostliny a co se s ní děje, ale zkuste se jich zeptat PROČ! To je to jádro problému, kam vědci nedohlédnou. Samovolný fyzikální proces ve vesmíru je zvyšování chaosu, neuspořádanosti, entropie. PROČ ale u živých organismů to jde naopak, k složitějším, více uspořádaným, za cenu spotřebování energie se z jednodušších molekul tvoří složitější. Kdo to tak na začátku vymyslel, odkdy to začalo takhle jít proti chaosu? Prý to vzniklo v pravěkých mořích, do kterých se vlévala láva ze sopek a bleskalo se v bouřkách z nebe. No dobře, ale proč? Proč z toho najednou vznikly nějaký organismy a ty se dál vyvíjely? Ptal jsem se na to na universitě fyzikálních chemiků. Rozhazovali rukama. Věda se neptá proč, ale jak?

Datum: 17.10.2005 00:00:00
Od: Petr
E-mail: pitris@ovine.cz

Ba ba, toť otázky... Díky za příspěvek o osmóze a difůzi, já mám již 18 let po studiích a tak vzpomínám a tápu ještě více, navíc má původní specializace (laserová fyzika) i můj - kromě vína - současný koníček (relativistická fyzika) jsou od chemické fyziky tak trochu vzdáleny :-) Myslím ale, že moje úvaha na konci původního článku, kde se amatérsky vyjadřuji o "vzlínání", má k difůzním jevům docela blízko. Pravdou je, že se nám snad podaří zmíněné jevy osvětlit z hlediska JAK, ale v případě otázky PROČ nám zatím nezbývá než se vymluvit např. na to, že nějak to prostě být musí a náhoda tomu chtěla, že je to zrovna tak, protože tak to bylo v danou chvíli vývoje nejjednodužší, či nejvhodnější. S podobnými zdůvodněními se setkávám např. v nové sjednocující "Teorii všeho", neboli Teorii strun - částice ve vesmíru mají takové dnešní uspořádání právě proto, že se do něj vesmír "sám" doštěrchal a dohrkal po mnoha vybalancovaných odchylkách, které se ukázaly jako slepé uličky. Prostě takhle to být MůŽE a proto to tak je. Není od těchto úvah už jen krůček k fatalismu, nebo k úvahám o tzv. vyšším zásahu ? Možná je. Pro mě osobně je ale představa (jakkoli nazývané) vyšší moci, tedy čehokoli, co je minimálně o řád výše a mocnější než vše v našem vesmíru, je prostě nepředstavitelná...

VIRTUÁLNÍ SKLÍPEK

PŘIHLÁSIT SE K ODBĔRU NOVINEK

PŘIHLÁSIT SE K CHATU


Datum:	19.10.2005 00:00:00
Od:	Petr
E-mail:	pitris@ovine.cz
Prima, prima - nemám nic proti osmóze či vzlínání, ale trápila mne otázka, jaká to je tedy vlastně síla, která působí proti gravitaci a "osmózuje" hmotu směrem vzhůru. Uvažoval jsem o doposud čtyřech známých druzích sil v přírodě - viz původní článek - a jak se mi to tak během posledních dní třídí v hlavě, přikláním se k tomu, že onou silou bude vzájemné elektromagnetické či elektrostatické působení buněk, které má ony osmotické či vzlínavé pohyby ve finále na svědomí... To potom snad i naznačuje odpověď na otázku PROČ se tak vlastně děje: protože jde o síly, tvořící podstatu našeho světa.

Datum:	18.10.2005 00:00:00
Od:	Moll
E-mail:	milos.ondrak@del.cz
Už známý rakouský vinař Muser (sory za přepis) uvádí, že voda je rostlinou odpařována a ta tedy funguje jako odpařovač. Takže za deštivého počasí hnojí na list ... Podobně mokrý hadr. Jde tedy o kapilární vzlínání. S pozdravem, Miloš

Datum:	17.10.2005 00:00:00
Od:	p.j.
E-mail:	pjelen@barrandov.cz
No, tak to jsou jedny z nejzávažnějších otázek, které někdo směrem k vínu vznesl. Upřímně jásám nad tímto novým pohledem. Musím trochu oprášit své vzpomínky z University, už je to přeci jen osm let a dlouho jsem to neosvěžoval. Jestli si to dobře pamatuji, je podstatou většiny zmiňovaných jevů osmóza a difůze. Tedy samovolný proces, kdy molekuly z místa, kde je jich více (jsou koncentrovanější) samovolně putují na místo, kde je jich méně a koncentrace se tím vyrovnává - toť klasická difůze. Pokus: kápněte inkoust do vody, po nějaké době se sám rozptýlí. jevu napomáhá teplotní migrace molekul. Daleko podstanější jsou osmotické jevy na polopropustných membránách buněk. Buněčné stěny (buňky jich mají zpravidla několik) mají svou stavbou unikátní schopnost "prosívat" nebo přímo aktivně transportovat molekuly, např. relativně malé molekuly vody nebo některých iontů pouštět dovnitř, ale ostatní velké molekuly, nebo molekuly jiných než požadovaných tvarů či nábojů nechávat venku. Pokus: do menší sklenice nalít až po okraj slanou vodu. Uzavřít pravým celofánem (ten už bude pomalu těžké sehnat) a gumičkou. Celé vložit do hrnce s čistou vodou. Polopropustná membrána celofánu propouští molekuly vody ve směru do slanějšího roztoku, ale už ne zpátky. Celofán se prohne směrem ven ze sklenice a možná i nakonec praskne. Aktivní transport různých látek po rostlině je velice důmyslný systém, který celý probíhá na základě membránových jevů. Membrány jsou i uvnitř buněk, protože uvnitř buněk je i spousta všelijakých menších tělísek, které každé má svou unikátní funkci. Každá taková membrána je složená z různých bílkovin a polysacharidů, je to celá věda, stovky týmů biochemiků na celém světě, kteří soupeří o prvenství k novým objevům v téhle oblasti, stohy knih... asi jen stručně o tomto problému. Oni sice jsou vědci schopni popsat, jakým způsobem ta látka putuje z půdy do rostliny a co se s ní děje, ale zkuste se jich zeptat PROČ! To je to jádro problému, kam vědci nedohlédnou. Samovolný fyzikální proces ve vesmíru je zvyšování chaosu, neuspořádanosti, entropie. PROČ ale u živých organismů to jde naopak, k složitějším, více uspořádaným, za cenu spotřebování energie se z jednodušších molekul tvoří složitější. Kdo to tak na začátku vymyslel, odkdy to začalo takhle jít proti chaosu? Prý to vzniklo v pravěkých mořích, do kterých se vlévala láva ze sopek a bleskalo se v bouřkách z nebe. No dobře, ale proč? Proč z toho najednou vznikly nějaký organismy a ty se dál vyvíjely? Ptal jsem se na to na universitě fyzikálních chemiků. Rozhazovali rukama. Věda se neptá proč, ale jak?

Datum:	17.10.2005 00:00:00
Od:	Petr
E-mail:	pitris@ovine.cz
Ba ba, toť otázky... Díky za příspěvek o osmóze a difůzi, já mám již 18 let po studiích a tak vzpomínám a tápu ještě více, navíc má původní specializace (laserová fyzika) i můj - kromě vína - současný koníček (relativistická fyzika) jsou od chemické fyziky tak trochu vzdáleny :-) Myslím ale, že moje úvaha na konci původního článku, kde se amatérsky vyjadřuji o "vzlínání", má k difůzním jevům docela blízko. Pravdou je, že se nám snad podaří zmíněné jevy osvětlit z hlediska JAK, ale v případě otázky PROČ nám zatím nezbývá než se vymluvit např. na to, že nějak to prostě být musí a náhoda tomu chtěla, že je to zrovna tak, protože tak to bylo v danou chvíli vývoje nejjednodužší, či nejvhodnější. S podobnými zdůvodněními se setkávám např. v nové sjednocující "Teorii všeho", neboli Teorii strun - částice ve vesmíru mají takové dnešní uspořádání právě proto, že se do něj vesmír "sám" doštěrchal a dohrkal po mnoha vybalancovaných odchylkách, které se ukázaly jako slepé uličky. Prostě takhle to být MůŽE a proto to tak je. Není od těchto úvah už jen krůček k fatalismu, nebo k úvahám o tzv. vyšším zásahu ? Možná je. Pro mě osobně je ale představa (jakkoli nazývané) vyšší moci, tedy čehokoli, co je minimálně o řád výše a mocnější než vše v našem vesmíru, je prostě nepředstavitelná...

O Víně