O Víně

12.09.2012 J.Č. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 12.09.2012 07:07

Jižní svah na O víně aneb rok a půl zkušeností se počítá

Požádal mne Pavel Jelen, který parádní vzpomínkový text uveřejnil už v pondělí, zda bych také nesesmolil něco k výročí portálu O víně, když už jsem na něm vlastně začínal. Deset let je na web, kontinuálně fungující a se stále novým obsahem, opravdu hodně slušný výkon, ke kterému nutno jedině gratulovat! A jelikož O víně vděčím za mnohé, rád jsem text přislíbil. Výsledkem je spíš článek na téma „co dalo O víně Jižnímu svahu a proč došlo k rozvodu", ale snad i tak má smysl.

O víně jsem nesledoval úplně v jeho počátcích, spíš tak někdy od roku 2005, a velmi mne na něm bavilo něco, co běžný časopis o víně neuměl - více různých názorů na jedno víno a leckdy hodně svérázných, nadšení, komentáře, diskuse. Víno jsem pil velmi pravidelně, už nějakou dobu si psal poznámky a snažil se nějak systematicky zpracovávat vinné informace. A jelikož měl pocit, že mám k vinnému tématu co říct, tak jsem se zapojil i do komentování na O víně. A postupně začal autory portálu otravovat s nápady, co by se dalo zorganizovat, na webu technicky zlepšit, upravit, přidělat... a nabízel své služby (například si pro sebe napsal systém upozorňování na nové komentáře, to tenkrát web ještě neuměl). Nesetkalo se to úplně s nadšením, spíše s podezřením... nikdo z nich mne neznal a asi se báli, že mám nějaké ekonomické zájmy a chci se jim plést byznysem do nevýdělečné služby vínomilcům. Těšilo mne, že mají podobné zásady, ale zároveň mrzelo, jak technická stránka webu a další s ní spojené věci zaostávají čím dál víc (nakonec se vše přeci jen pohnulo pozitivním směrem, to už jsem ovšem byl jinde). Důležitý ale byl a vždy bude hlavně obsah. A já se, někdy na začátku roku 2006, stal i jedním z pravidelných přispěvatelů v podobě celých článků.

Když jsem poprvé psal na O víně, rozhodně nešlo o první mé texty, měl jsem za sebou hromady článků k jiným tématům, na webu i pro tisk. Ale určitě šlo o první mé texty o víně (kde jsem si skutečně nebyl dvakrát jistý v kramflecích), které měl navíc číst i někdo jiný než parta přátel (a především amatérů), dost možná i nějaký ten vinař je mohl spatřil. Bál jsem se. A to hodně. Ani ne tak že mne někdo setře za vlastní názor, jako spíše že mne nachytají na nějakých chybných faktech, opomenutích, nepochopeních nějaké finesy v technickém zpracování či projevu vína. A hodím tím špatné světlo na celý web. Výhodou zde byla redakce (příspěvek nikdy nevkládal autor přímo, vždy šel přes někoho dalšího, nejčastěji Jardu), která by teoreticky úplnou kravinu nepustila. Ale stejně to byl stres! V jednom kuse jsem něco ověřoval, vytvořit článek trvalo děsně dlouho. Snahou psát i o „velkých" vínech jsem se pouštěl na tenký led, protože zkušeností s nimi měl v té době... no řekněme méně, než by bylo záhodno pro jakékoliv větší soudy podobného druhu. Koukám teď na snad více než stovku článků na různá témata, co jsem pro O víně vytvořil, a trochu mne mrzí, že dneska už nemám u některých vín podobnou trpělivost - u pití možná vínu věnuji podobný čas, ale aktuální recenze a reporty z degustací jsou přeci jen trochu méně detailní a ne tak „encyklopedické" jako jsem páchal dříve :-) Za části některých starších textů bych si dneska dost možná dal facku (paradoxně nejde o ty, u kterých byla nějaká ostřejší diskuse), u jiných si říkám, že by bylo skoro fajn je recyklovat a uveřejnit znovu.

Dovolil jsem si vybrat pár zápisků, které jsem si teď zpětně s chutí přečetl (byť bych v nich dnes dělal korektury i další změny, ale tak je to vždycky). Určitě je to série o vínech z Malty (úvod, Marsovin, Meridiana Wine Estate, Ulysses 2004 Syrah, Nexus 2004), dnes již poněkud zastaralá (už mají vlastní apelaci!). Pobavila mne první setkání s Dobrou vinicí (poprvé, podruhé), v současnosti jedním z mých nejoblíbenějších vinařství. Těch vzpomínek! Možná tak trochu jako reakce na zdejší, často hodně vysoká, hodnocení různých levných průmyslových vín vznikl článek „Bordeaux ze supermarketu - má smysl je kupovat?", to byla doba! I dnes možná stojí za přečtení Berry Bros & Rudd - Christmas Walkaround Tasting aneb degustace po britsku, hned bych tam vyjel znova. Moc rád jsem si zavzpomínal na týdny věnované konkrétní odrůdě, tenkrát jsem byl zodpovědný za Pinot Noir a výsledkem byl článek Z České republiky až do Oregonu aneb Tour de Pinot Noir či hromadný popis jednoho a téhož vína podstatnou částí autorů s jejich osobitým pohledem na způsob hodnocení. A strašně mne pobavilo srovnání tohoto dnešního článku s bilancováním, které jsem pro O víně psal někdy po půl roce přispívání (a teď náhodou objevil). Něco se mění, něco ne...

Díky O víně jsem si prošel prvními ostřejšími debatami ohledně vyznění článku, obviněními z neznalosti, z různých ekonomických zájmů, snah někoho poškodit, že píšu vinný bulvár... nebylo toho mnoho, ale stačilo to. Každý spor, každá snaha vše vysvětlit a uvést na pravou míru, vyargumentovat si proč je text takový jaký je, byla na jednu stranu hodně vyčerpávající záležitost, na druhou důkaz smysluplnosti celého konání. Ne všechno je sluníčkově pozitivní, jak do té doby představovala mainstreamová a na inzerci závislá média věnující se vínu, a bylo skvělé, že existuje i podobná platforma pro sdílení názorů. Jedním ze zlomových momentů pak byla degustace vín nejmenovaného podniku, na které vinař zároveň O víně shazoval jako místo, kde o jejich vínech píší diletanti kraviny, aby o několik momentů později (a také na prezentaci pro sommeliéry a odborníky) doslovně citoval text z O víně jako reklamu svědčící o kvalitách některých jejich vín. Tenkrát jsem se snad poprvé na ochutnávce hlasitěji ozval a nezůstal jen u tichého škrabání do notýsku. A vinař značně znervózněl, protože netušil, proč jsem šel chutnat stejná vína po tak krátké době znovu a o co mi jde... :-) Uvědomil jsem si, že ty články opravdu čte nejen malá parta nadšenců, ale často i vinaři. A neberou je úplně na lehkou váhu. Byl to další důkaz, že bude třeba být co nejzodpovědnější, i když je to „jen" web a ne tištěný časopis.

O víně se rozlévalo do stran, přibývalo autorů, směrů, stylů. A v tu samou dobu mi začalo být malé. Hlavní problém byl technický. Nevyhovoval mi systém zadávání článků (autor nemohl článek vložit sám, vše řešila redakce, čímž se značně komplikovalo formátování, úpravy, termíny uveřejnění atd.), bojoval jsem s formou článků, způsobem práce s fotkami a podobně. Nápadů, co s tím dělat, bylo mnoho, ale nějak se nedařilo je uskutečnit, což mne strašně frustrovalo. Chtěl jsem dělat věci, které na O víně nebylo možno operativně zvládat. Ale šlo i o jiné záležitosti. Neseděl mi systém hodnocení, polemik na téma naprosto rozdílných měřítek přibývalo, kritizoval jsem v komentářích a vlastně i článcích. A bylo toho víc. A tak vznikl Jižní svah (http://www.jizni-svah.cz/), dnes myslím již celkem respektovaný vinný blog (momentálně s více než 1300 články a pěti lety fungování za sebou), kde jsem si mohl dělat úplně cokoliv a jakkoliv. A zároveň nést plnou zodpovědnost za každé slovo, bez strachu že vinař či dovozce přenese své rozhořčení na celý portál. Umožnilo mi to psát texty, které bych jinak O víně váhal poslat, a stát si za nimi jen vlastním jménem. Ale pokud budu úplně upřímný, tak mi to též umožnilo zbavit se zodpovědnosti za texty jiných, které nijak nemohl ovlivnit. Svým způsobem mne i trochu štvalo být jedním „z webu, na kterém se objevila ta kravina o..." (ne úplně netypická reakce některých vinařů či dovozců, jak mohou jistě potvrdit i někteří další autoři; pro mnohé čtenáře hlavně z řad odborné veřejnosti pár nedomyšlených zápisků vyřadilo O víně z pravidelné četby a jen těžko je pak přesvědčit, že jsou tu desítky špičkových textů nemajících na domácím webu žádnou konkurenci). Musím smeknout před Jardou, Petrem a Pavlem za jejich sílu to takhle dlouho táhnout, udržovat celý systém v chodu, redigovat poslané zápisky, nezblbnout z toho, určitě ve všem utápět peníze a ještě psát vlastní věci :-)

Rok a půl psaní pro O víně mi dalo hodně. Seznámil jsem se díky němu se spoustou strašně fajn lidí, bez kterých by byl můj současný život O HODNĚ chudší. Kdyby nic jiného, tak pro tohle celé období mělo velký smysl. Dodalo mi sebedůvěru, že mé výplody někoho zajímají a má smysl v nich pokračovat. Nebýt možnosti psát pro O víně a zkušeností, které jsem tím získal, nejspíš bych nikdy žádný vlastní blog o víně nezaložil. Kolik jen volného času bych díky tomu měl... :-)

Na snímku níže Jižní svah cosi vysvětluje na přehlídce Jiná vína a vinař Dva duby se tomu směje. Kolika textům, které Jižní svah vyplodil, se nějaký vinař vysmál v ústraní, už nikdy nezjistíme... (autor fotografie: dlouhan)

Počet příspěvků v diskuzi: 1  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 3807x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5