Modřanská vinice
Vinici se též někdy říká Arcibiskupská, patřila totiž dříve Vyšehradské kapitule. Četl jsem neveselý článek o tom, jak necitlivě probíhala rekonstrukce objektu patřícího k vinici, rámci které se mimo jiné i neuváženě zbourala přilehlá budova někdejšího lisu. Modřanská vinice je nepřehlédnutelnou ozdobou této příbřežní části Prahy. Velmi prudký jen decentně zterasovaný svah s poměrně chudou suchou kamenitou půdou, kde na povrch vyvěrají tmavé devonské břidlice a křemence prožívá v současnosti své stále se vylepšující obrození. Vinice v těchto místech prosperovala už přinejmenším od roku 1178. Bývala až do 19. století v církevním držení. V letech 1801-02 ji arcibiskup starohrabě Salm znovuosázel révou dovezenou z Mosely a Burgund, takže odrůdová skladba bývala ryzlinková, tramín, sylván, pinot blanc (jistě ve směsi s chardonnay) a pinot noir. Fotografie dokládají existenci vinice ještě v letech 1870, 1928, 1930 (to už změnila majitele), ovšem v zimě 1929 totálně vymrzla a to málem znamenalo úplný konec. Prošla obdobím ovocného sadu i zarůstání náletem, ale v roce 1987 se místní nadšenci ze strany zahrádkářů rozhodli vinici znovu osázet (začali nejen s dřívější skladbou RR, TČ, MP, ale zkoušeli i jiné odrůdy) a postupně obnovili jak zdi a opěrné zídky, zavedli vodu a dosáhli téměř kompletního osázení všech parcelek révou i prodloužení nájemní smlouvy do daleké budoucnosti.