O Víně

V Zemi vycházejícího slunce došlo v uplynulých několika letech k radikálním zlepšením. První zmínka o výrobě vína v Japonsku pochází z 9. století, kdy – kdy stejně jako v Číně – tehdejší japonský císař osázel vlastní vinohrady. Císařovy vinice obdělávali buddhističtí mniši, kteří na nich doporučili pěstovat evropskou révu. Není jasné, zda tyto vinohrady dávaly hrozny pro přímou spotřebu, nebo pro výrobu vína. Jedno je však jisté – keře patřily do druhu Vitis vinifera (réva vinná).
První vína se začalo vyrábět na úpatí hory Fudži z odrůd Košú a Zenkodži, které se v Číně říká Lung–jen neboli Dračí oko. První důkazy o organizované výrobě vína – výhradně v malém měřítku  pocházejí ze 17. století. Na konci 19. století byli mladí japonští vinaři vysláni do francouzského Bordeaux, abys e naučili klasickým francouzským výrobním postupům. Po návratu do Japonska tito mladí nadšenci položili základy moderního japonského vinařství.
Přestože Japonsko má pro výrobu vína výhodnou polohu (leží zhruba ve stejné zeměpisné šířce jako Středomoří), výroba vína zde ani zdaleka není procházkou růžovou zahradou. Na jaře a v létě je tu obzvlášť vlhko a větrno, zimu jsou mimořádně studené a také podzim má obvykle v zásobě několik překvapení. Největší hrozbou jsou pro zdejší vinaře monzuny a tajfuny.
Aby se zamezilo vzniku plísně a též naprostému zničení hroznů během rašení oček, během kvetení a v době před sklizní, musela být přijata drastická opatření. Stejně jako v Portugalsku je i zde réva vedena na pergolách, a navíc jsou vinice vybaveny jakýmsi baldachýnem, který je má chránit před silným deštěm či krupobitím.
Japonský vinařský průmysl může jiným producentským zemím konkurovat jen s velkými obtížemi, neboť výrobní náklady jsou zde až pětkrát vyšší než kdekoli jinde. Spotřeba japonského vína sice plynule roste, nicméně úspěch sklízejí především „levné“ vinařské země, mezi než patří Bulharsko, Maďarsko, Řecko, Jihoafrická republika, Austrálie a Chile. Když bohatí Japonci dostanou chuť na „drahé“ víno, obvykle sáhnou po francouzské než po japonské láhvi.
Na domácí vinařské scéně figurují tři významná jména – gigantické nápojařské firmy Suntory (firma známá také vytvořením společného podniku s Grands Millésemes de France), Mercian a Mars. Kromě těchto obřích vinařských společností a více než 230 nezávislých vinařů, kteří produkují vína z vlastních hroznů a prodávají je dále především firmám Mercían a Mars. Suntory je jediný obří koncern, který pro výrobu vína používají hrozny z vlastních vinohradů.

Japonští vinaři již po staletí využívají místní odrůdy, z nichž oblíbená je zejména Košú. Později byly prováděny pokusy s americkými hybridy, ale výsledky byly neuspokojivé. Dnes se vína připravují mísením japonských a evropských odrůd, což přináší vynikající výsledky. Hrozny odrůd Košú, Chardonnay, Riesling a Sémillon se zpracovávají na bílá vína, zatímco Muscat–Bailey A (japonský hybrid), Cabernet Sauvignon a Merlot se používají na vína červená.
Červená i bílá vína se v začátku projevují okouzlujícím rostlinným podtónem, následovaným hojností ovoce a neuvěřitelnou svěžestí. Chardonnay a sémillon jsou mimořádně příjemná vína, ale absolutní špičku představují směsky, například château mercian blanc s takřka explozivním aroma. Suntory produkuje poměrně drahé, ale podle ohlasů velmi úspěšné botrytické víno z odrůd Riesling a Sémillon.
Všechny následující příklady lze plným právem označit za vynikající červená vína: lion d´or cabernet sauvignon ze Suntory, château mercían rouge, shinsu kikyogahara merlot, mercían yamanashi rouge a johohira cabernet sauvignon.
Japonský vinařský průmysl patrně čelí větším problémům než kterákoli jiná vinařská země, snad jen vyjma Kanady. Přesto se Japoncům daří vyrábět obzvlášť dobrá vína, především červený cabernet sauvignon a merlot, obě vznešená. Díky hlubokým znalostem, trpělivosti a lásce k vínu se Japonsku podařilo dosáhnout až na úroveň elitních vinařských zemí.
Abychom rozptýlili případné pochybnosti o jakosti nejlepších japonských vín, musíme se zmínit o tom, že nyní vyhlášené vinařství Château Mercían získalo v roce 1997 zlatou medaili na Vinexpo v Bordeaux, nejprestižnější vinařské soutěži na světě.