O Víně

François Villard patří k nejvýraznějším vinařským osobnostem severní Rhony. Osobně jsem se s ním bohužel nesetkal, nicméně z toho, co se o něm píše (a také co dokázal), je jasné, že to musí být velmi činorodý a charismatický člověk. Pokud se o tuto vinařskou oblast zajímáte, dříve nebo později na jeho vína narazíte (prodávají se i u nás).

Jeho vinařství, jednoduše nazvané Domaine François Villard, nemá vlastní web, přestože patří v oblasti k relativně větším (evidentně dobře prosperuje i bez něj). Níže uvedené informace proto čerpám ze stránek sdružení Rhône Vignobles (web), jehož členy je celkem 15 špičkových vinařství ze severní i jižní Rhony (Cuilleron, Chèze, Graillot, Domaine de la Janasse aj.).

Domaine François Villard sídlí v malé vesnici Saint Michel sur Rhône, kousek od podstatně známější vinařské obce Condrieu. K vinařství patří 26 ha vinic; celkem produkuje asi 15 vín, odrůdových i směsí. Bílé odrůdy zaujímají 12 ha, jde o Viognier, Marsanne a Roussanne; bílá vína z nich vyrobená spadají do apelací Condrieu, St. Joseph (blanc) a St. Péray. Červené odrůdy zaujímají 14 ha, pochopitelně dominuje Syrah; z něj dělá odrůdová vína s geografickým označením AOC/AOP Côte Rôtie a St. Joseph (rouge). V menším množství pěstuje i dvě odrůdy, které by člověk v severní Rhoně zrovna nečekal, a to Merlot a Cabernet Sauvignon. Právě tyto dvě odrůdy se nejvíce podílejí na složení recenzovaného vína.

Většina Villardových vinic se nachází na katastrech několika obcí v blízkém okolí Saint Michel sur Rhône, konkrétně Saint Pierre de Boeuf, Chavanay, Limony nebo Félines, další leží o něco dále směrem na jih (Ardoix, Saint Péray). Proto se jejich geologické poměry vždy trochu liší, ale v zásadě lze říci, že podloží tvoří hlavně žula a kvarcitová břidlice. Pro nejsevernější část údolí Rhony jsou typické strmé svahy upravené do podoby teras, s velmi chudou půdou - de facto jde jen o zvětralou podložní skálu s minimálním podílem humusu (viz foto).

François Villard se původně živil jako kuchař. K vínu se dostal v roce 1989, začínal v podstatě "od nuly", své vinařství vybudoval postupnými nákupy nebo vysazováním vinic. Říká se o něm, že nechodí pouze "vyšlapanými cestami", ale stále zkouší něco nového - nejde však o nějaké technologické kejkle při výrobě vína, spíše sem patří již zmíněné výsadby odrůd pro oblast netypických nebo rozpoznání kvalitních, jenom dosud podceňovaných terroirů. Zde jistě sehrála roli skutečnost, že vinice či parcely mu samy "nespadly do klína", třeba dědictvím, ale musel si je sám obstarat. Přitom zvláště prestižní apelace jako Condrieu nebo Côte Rôtie žádný velký prostor k expanzi neposkytují, jejich hranice jsou pevně dané a ceny vinic zvláště v posledních letech výrazně stoupají. Proto společně se dvěma dalšími renomovanými vinaři (jsou to Yves Cuilleron a Pierre Gaillard) založil v roce 1996 firmu Vins de Vienne (web), která začala s opětovnou výsadbou vinic kolem obce Seyssuel na levém břehu Rhony, severně od města Vienne. Zde se od starověku produkovalo kvalitní a široko daleko ceněné víno, po zničení révokazem kolem roku 1890 však již vinice nebyly obnoveny. Jejich sázka na tento pozapomenutý terroir, který je minimálně stejně kvalitní jako v nedaleké apelaci Côte Rôtie, se ukázala jako správná, v obnově seyssuelských vinic je následovala řada dalších vinařů. Ještě bych měl možná doplnit, že podnik Vins de Vienne dnes funguje především jako "négociant", tedy školí a lahvuje vína z hroznů nakoupených od spřízněných vinohradníků z celého údolí Rhony, jde o poměrně široké portfolio bílých i červených vín.

Teď už k samotné láhvi. Název vína Grande grue glacée (v překladu "velký zmrzlý jeřáb", myšleno jeřáb coby pták podobný čápovi, viz etiketu) je taková slovní hříčka, narážka na "grand cru classé" z oblasti Bordeaux. Vzhledem k dominantnímu podílu Merlotu musí být víno zatříděno jako zemské (Vin de Pays des Collines Rhodaniennes), neboť červená vína se statusem AOC/AOP ze severní Rhony musejí být vždy na bázi odrůdy Syrah. Aby to však zákazník neměl příliš jednoduché, odrůdové složení vína není na etiketě uvedeno (jak je ve Francii dobrým zvykem). Proto jsem do vinařství poslal mail s prosbou o bližší informace, kupodivu odpověděli a poslali "fiche technique". V ní se uvádí, že v ročníku 2005 mělo toto cuvée následující složení: Merlot 70 %, Syrah 15 % a Cabernet Sauvignon 15 % (v jiných ročnících se může podstatně lišit). Merlot pochází z vinic na jemné písčité půdě na katastru obce Chavanay, přímo na starých naplaveninách na břehu řeky Rhony. Naopak Syrah se pěstuje na svazích se žulovým podložím (přesná poloha vinic není uvedena). Vždy jde o hustou výsadbu s 9000-9500 keři na hektar. Rmut nakváší 3 týdny v otevřených tancích, víno je školeno v barikových sudech (z nich je 40 % nových), a to po dobu 18 měsíců.

Víno má pěknou granátovou barvu. Komplexní vůně, v níž dominuje černé ovoce a ušlechtilé dřevo, je přesně z těch, které mi okamžitě vykouzlí na tváři přihlouplý úsměv :-) , ke sklenici bych mohl přičichávat znova a znova. Chuť je plná, šťavnatá a výborně sladěná, má poctivou strukturu díky jemnozrnným tříslovinám, které jsou nicméně stále pěkně znatelné, jak to mám rád. Harmonická dochuť, velmi dlouhá (asi minutu). Báječné víno, jemuž jde sotva něco vytknout. Druhý den bylo víceméně stejné, jen v chuti působily kyselinky o něco málo syrověji, nicméně stále nejde o nějaké "mínus", díky nim víno působí živě a svěže. Již teď je výborně pitelné, ale má nepřehlédnutelný potenciál k další archivaci.

Při ceně 11 € vykazuje úžasný poměr mezi kvalitou a cenou (koupeno ve vinotéce v Limony, tzn. přímo v oblasti vzniku). Podle mého názoru se tedy Villardova "odpověď na Bordeaux" více než vydařila. Nepochybuji, že v přímé konfrontaci s mnoha víny z Bordeaux, která stojí zhruba stejné peníze, by "jeřáb" obstál více než dobře.

Některá další vína tohoto vinaře zhodnotil J.Č. na svém blogu Jižní svah.