O Víně

Vinařství Hradil obdělává 4 hektary vinic, a protože vyrábí 80 000 l vína, zbytek samozřejmě dokupuje. Prodává jen lahvovaná, přívlastková vína, v 80% v pozdním sběru a téměř výhradně aktuální ročník. Pití aktuálního ročníku vysloveně podporuje, rozšířili vinařství, takže se zadlužili a hlášky jako „pijte nebo zkrachuju" či „v šedesáti splatím poslední splátku a pak nechutně zbohatnu", zněly nejen zábavně, ale i věrohodně. Pobavil nás i propracovanou teorií, jak získat původního pivaře k pití vína. Pivo je přece hořké, proto je prý nejlépe utáhnout ho na sladká vína a potom soustavně „vysušovat" - to znamená učit ho pít stále méně sladká = sušší vína. „Suchý" zákazník totiž víc vypije. Před několika lety, když vstupovali na trh, museli dělat více sladkých vín, prostě sladofilů je prý u nás 70 %, ale jinak samozřejmě preferují vína suchá. Ročník 2013 mírný zbytkový cukr vyžadoval, nejen kvůli ostřejší kyselince, ale i kvůli vyšší hořčince, takže vysloveně suché, či dokonce výrazně kyselé víno nebylo ani jedno. Prodeji je podřízena i technologie, například všechna bílá vína vyrábí s použitím kryomacerace, díky vylouhovaným tříslovinám není třeba sířit až do ukončení kvašení a následkem je méně síry, čistá hlava, což je nejlepší, protože zákazník má hned ráno „zbrusu novou žízeň".

Samozřejmě jsme i ochutnávali, tak jen stručně:

Cuvée Davis Rosé 2013, pozdní sběr, 80 % Rulandské modré, 20 % Zweigeltrebe. Celkem neutrální letní, standardní rosé.

Neuburské 2013, pozdní sběr, je opět určené k letnímu pití, opravdu velmi lehké, až jsem měl problém věřit mu ten přívlastek.

Rulandské bílé 2013, pozdní sběr, překvapilo silnou a svěží vůní, lehce nasládlé a zároveň pikantní, velmi harmonické.

Sauvignon 2013 pozdní sběr, je z klonu používaného na Novém Zélandu, který si záměrně sehnali a vysázeli. Polovinu vyrábí v nerezu a polovinu spontálně zakvašenou v sudech. Zapsat vtipy mi připadlo důležitější, takže k chuti jsem si udělal jedinou poznámku - lehce nasládlý. Aroma bylo spíše do angreštu. Ale platí pro něj to samé, co pro předchozí vína: příjemné, harmonické víno, které vyšší kyselinkou, typickou pro ročník 2013 rozhodně netrpí, ale zaplatili za to perspektivou do jednoho roku a ještě lépe, vypít během léta.

Ryzlink rýnský 2013 výběr z hroznů, je šťavnaté, příjemné, celkem bohaté, pitelné víno. Na rozdíl od ostatních ho pan Hradil doporučuje i do archívu a to na 5 - 7 let.

Rulandské šedé 2013 pozdní sběr, se zdálo být sladší a zároveň svěžejší, cukrátko, tropické tóny, vysloveně pitelné víno. Však prý ročník přál pinotům.

Pálava 2013 výběr z hroznů, je nejprodávanějším bílým vínem vinařství, samozřejmě i nejsladším. Jde o lehce těžší typ Pálavy, s pěknou vůní růže a středně tramínovou chutí, velmi líbivé.

Cabernet Sauvignon 2013 pozdní sběr, ležel čtyři měsíce v použitých barikových sudech, které mu předaly dost vanilky a hořké třísloviny. Je to dost dobré víno, velmi kulaté, moc se mi líbilo. Vize vinařství je podržet víno v těchto sudech celý rok.

Dorndfelder 2013 pozdní sběr, ležel čtyři měsíce v novém typu sudů, který rozhodně stojí za pozornost. Obsah je 500 l, nejsou vypáleny a záměrně jsou vyrobeny ze čtyř druhů ovocných dřevin, nedozvěděli jsme se jakých, ale hádal bych třešeň, višeň, jabloň ... Víno v nich rychleji zraje, obohacuje se o hned čtyři druhy dřeva, zakulacuje se, zaobluje, není kyselé. Záměrně jsem se zeptal, jakou měl cukernatost při sklizni (22,5 °NM), protože víno bylo na Dorndfelder velmi syté, plné a vysloveně bohaté, se znatelnou tříslovinou a zároveň kulaté. Sud je obohatil i o zajímavé uzené podtóny, ale jde o první ročník, ještě nikdo netuší, kam bude toto víno ještě směřovat. Zajímavý a zatím i velmi vydařený pokus!

Rubinet 2013 moravské zemské víno, také ležel pár měsíců v sudech, ale na rozdíl od ostatních vín, nepotřeboval odbourávání a navíc byl vyroben bez naležení, stejným způsobem, jako se vyrábí rossé vína. Jako barvířka má samozřejmě barvu více než dobrou, ale hlavně, když ho poprvé vyrobili jako červené, s naležením, byl až příliš tříslovitý. Tento je vínem s výraznou chutí vanilkové čokolády, zároveň příjemně sladké, bohaté, kulaté, hladké, přímo sametové, líbivé. Je nejprodávanějším červeným vínem vinařství, zcela jistě milované dámami, přesto se prý mezi lidmi najde jeden z dvaceti, který takovýto typ vína odsuzuje. Jejich chyba. Však jsem o tomto víně psal zde už 20. 11. 2008.

Pan Hradil vínu rozumí a ví, co si žádá zákazník, takže spokojeni, ba překvapeni byli i ti kverulanti, co mají rádi jen suché, a to nejlépe nad 12 g zbytkového cukru, ba i ti, co červená zásadně nepijí a moravská už vůbec ne. Mě osobně červená zaujala víc. Degustace i volná zábava samozřejmě pokračovala i po jeho odjezdu, ale to už do tohoto článku nepatří.