O Víně

03.06.2014 Míra Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 03.06.2014 07:00

Degustace vinařství Zapletal

Dne 15. května 2014 jsme přivítali v Klubu přátel vína Ústí nad Labem vinařství Zapletal z Velkých Bílovic. A protože je v Bílovicích Zapletalů skoro jako psů, pardon Osičků, uvádím pro upřesnění, že jde o Tibora Zapletala. Podrobnosti v následující reportáži. Plus krátké povídání o letošním Žernoseckém koštu.

Vinařství u nás bylo přesně před třemi lety, všem se líbila velmi dobrá vína za rozumné ceny. Vinaře Tibora kvalitně zastoupila jeho žena Lenka, tudíž jsme se rozhodli, že degustaci zopakujeme a Tibora do Ústí přitáhneme.

To se sice nepovedlo, neboť Tibor opět nestíhal, ovšem poslal na nás svého zaměstnance Járu Humlíčka. To se ukázalo jako velmi dobré řešení, žádná znouzectnost. Jára je komunikativní, příjemný, o dění ve vinařství beze zbytku informovaný.

Veškeré logistické a přípravné práce proběhly bez problémů, jen to jednu chvíli vypadalo, že budeme muset obětovat netknutou pannu, aby začal jezdit výtah. Naštěstí se ho Romanovi v hodině dvanácté, no spíše šesté večerní, podařilo zprovoznit, a my jsme nemuseli někde shánět tohle úzkoprofilové zboží.

Vzorků bylo tradičně 12, návštěvníků 46, o trochu víc by se jich ještě vešlo, ale zase na druhou stranu se snížil index hlučení.

Vinařství má dva sklepy, starší labyrint šikmo od Dalibora Osičky, nový pak vedle starého sklepa Bílkových, u cesty na kapličku. Pokud se někdo neorientuje, je to na úrovni sklepa Milana Baumana, akorát na druhé straně silnice. Pomohlo to? :-)

Jára polohu popsal též pěkně - je to od sebe vzdušnou čarou asi 300 metrů, ale když jdeme zadem, tak sto metrů.

Vztahy ve vinařství by Jára popsal jako tyranskou demokracii. Všichni se dlouze radí, co se bude dělat a proč, pak přijde Tibor a udělá si to po svém.

Za nejdůležitější považuje obsah láhve a aby zákazníkům chutnalo. Hospodaří v podstatě v bio prudukci, část hroznů nakupují od prověřených vinařů z Bílovic, cílem je pochopitelně úplná samostatnost a nezávislost. Za svá vína získali různé medaile, ale jak jsem psal výše - sdělují pouze na vyžádání, nepovažují to za až tak podstatné.

Pro zjednodušení orientace zákazníků v jejich vínech zavedli tři řady - stříbrnou, zlatou a mystery.

Obecně by se dalo říci, že každá řada si klade jiný cíl. Podotýkám, že jde o mé dedukce a pocity z jednotlivých řad, pro článek je nutné určité zobecnění.

Stříbrná nabízí nekomplikovaná, dobře pitelná vína na rychlou spotřebu, která mají potěšit každý den.

Zlatá nabízí vyváženost, možnost delšího ležení a vína ke slavnostním příležitostem.

Mystery pak představuje "špeky", to nejlepší, co je vinař schopen vymyslet, ovšem pochopitelně s tím rizikem, že zvolený směr nesedne úplně každému. Princip je ten, že do vína je přidáno ještě deset procent jiné odrůdy a zákazník může hádat, která to byla. Přidání pochopitelně nemá být samoúčelné, má sloužit k rozvinutí potenciálu dané odrůdy a její doplnění.

V každém případě se vinařství daří a odbytové problémy nemá, tudíž to asi vymysleli dobře.

Vzhledem k tomu, že nám ochořel Jarda a pracovali jsme ve dvou, moje dojmy jsou spíše útržkovité.

Všechna vína mi chutnala, byla příjemná a dobře pitelná.

Zajímavé bylo šumivé víno, ten vysoký zbytkový cukr svádí k domněnce, že vjem bude fádně sladký, ale není tomu tak. Vysoká kyselina toto víno osvěžuje, je skutečně moc příjemné.

Asi nejvíc mě zaujal muškát rumeni, což je slovinská odrůda, podobná našemu muškátu moravskému, voňavé, moc příjemně se pilo, vybral jsem si ho při nákupu.

Degustace plynula příjemným tempem, Jára hbitě reagoval na dotazy. Hostům se moc líbil design lahví, vzpomněli jsme i na láhve psané rukou, neskutečně krásným rukopisem, který byl tak precizní, že sváděl k domněnce tisku.

V současné době se používá například u dárkových láhví pro konkrétní zákazníky, není problém například při degustaci ve sklepě připsat věnování.

Po předání štafetové láhve hibernalu od Ládi Mrkvi proběhla tradiční losáž a prodej. Ceny byly stanoveny rozumně, tudíž jsme toho opět do auta moc nenesli. Jára ještě tradičně věnoval láhev svým následovníkům, což bude vinařství Bílkovi též z Bílovic, vyfotil se s námi a prchal k domovu.

Degustace se opět povedla, vinař byl příjemný a návštěvu přímo u něj mohu jen doporučit.

17. května 2014 8. ročník Žernosecký košt

Příjemná akce, vystavují především malí vinaři z této obce a blízkého okolí. Některá vína jsou trochu neučesaná, ale lze mezi nimi najít opravdové skvosty. Všechna jsou pak vyráběna s láskou a péčí, přirozeně tak, jak to dělali naši předkové. Absolutním šampionem bylo Rulandské bílé Slávka Schoře, zaslouženě. Jeho celkově krásná kolekce vín by dělala čest i leckterému většímu a proslulejšímu vinařství. Ale zaujali též další vinaři: Hrabkovský, Svatoš (nádherná červená směs bez síry), Vybíral, Mikulenka nebo Hutár.

Vstup 150,- Kč, v ceně pět žetonů, ještě deset jsem přikupoval. Opět si lze nechat cvrknout do sklenice a dát jeden žeton za přechutnání několika vzorků.

Velmi příjemná akce a mohu jí rozhodně jako každoročně jen doporučit.

 
   Název   Velikost 
  degulist zapletal bez cen.pdf   65.5 kB 
Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4424x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5