O Víně

Start proběhl tradičně v pátek dopoledne, nabrali jsme ještě dvě kamarádky z České Lípy (MTZ neboli Catering) a v Praze Jardu, který jel ze školení. Cesta proběhla bez výrazných příhod, v rámci přípravy jsme začali popíjet přibalená vína, takže vše rychle uteklo.

Letos jsme nebydleli v centru Bílovic, ale přímo ve sklepě mezi Tiborem Zapletalem a hlavní silnicí. Šlo o velmi útulné ubytování, jehož kvality jsme si nemohli vynachválit - bydlet v centru akce je skvělé. Zejména večerní posezení u krbu nemá chybu.

V pátek večer jsme šli nejprve ke Skoupilům, kde nás jejich víny provedl opět obětavý Jarda Šimek. Chutnalo nám velmi, jejich vína jsou nesmírně příjemná,dobře pitelná a každému je mohu doporučit. Výborný začátek akce.

Pak jsme se tradičně přesunuli o 500 metrů a 400 let vedle, do sklepa Pavla Zemánka. Zde už to žilo, Pavel si na nás čas ovšem udělal a stálo to za to. Kromě výborného vína jsme slyšeli i celou řadu vtipů, které ovšem zde asi nebude vhodné šířit. Nejvíce nás zaujalo veltlínské, které šlo snadno zaměnit ze sauvignonem. Na náš dotaz, jak se mu to povedlo, Pavel lakonicky odpověděl: Kdybych to věděl, dělám to každý rok.

Nechtěli jsme přetáhnout nápřah, okolo půlnoci jsme se tudíž odebrali na ubytování.

V sobotu jsme se okolo deváté vydali z místa ubytování zakoupit lístky, a pak hned k Míšovi Kubíkovi. Ten nás jako vždy velmi srdečně přivítal, přechutnali jsme u něj celé portfolio jeho vynikajících vín. Bylo nám doporučeno, že nemáme skončit jako rozbitá televize - žádný obraz ani zvuk.

Pak jsme se pěšky přesunuli k Teturovým a popovídali si s vinaři. Láďu máme nachutnaného z minulého měsíce, Tomáš přijede, tudíž jsme to nepřeháněli a přesunuli se na zastávku. Vystoupili jsme zhruba po 4 kilometrech, úplně na konci, u vinařství Lebloch. Naší pouť jsme začali tedy tradičně odzadu.

Hodně a krásně jsme se zdrželi ve vinařství Knápek - Machů, kde jsme opět ochutnali celé portfolium a především si s Vencou Knápkem moc hezky popovídali, dozvěděli se, co je nového, zkrátka to proběhlo přesně tak, jak jsme se těšili.

Ochutnávali jsme další a další vína, něco nám chutnalo více, něco méně, některá vinařství jsme zvali k nám a čas rychle utíkal.

Velmi nás zaujala a pozvání si tudíž zasloužila vinařství Zbyňka Osičky a pana Spěváka. Pomalu jsme se přiblížili k vinařství Tibora Zapletala, zde jsme ovšem pouze potvrdili degustaci v květnu a na výslovné přání dam se přesunuli k Milanovi Baumanovi. Závěr pak byl ve vinařství u Bílků, ti k nám dorazí v červnu, proto opět pouze velmi krátká ochutnávka. František slíbil, že vezme také sestru, zejména pánská část degustujících to myslím velmi ocení.

Přestože zábava pokračovala na náměstí a vinaři rozhodně nezavírali úderem sedmé, v nejlepším je třeba přestat.

Po půl osmé jsme se přesunuli na ubytování, popíjeli, povídali si, ale okolo půl jedenácté jsme si šli lehnout, byl to náročný den. Počasí akci moc přálo, bylo hezky, pofukoval mírný větřík, teplota tak okolo 15 - 17 °C, ideální. Podle ohlasů dorazilo přes 5000 návštěvníků, úctyhodné číslo.

V neděli jsme provedli debordelizaci a poděkovali paní ubytovatelce s tím, že chceme přednostní právo na deset let. Po vyzvednutí úlovků jsme ještě od Míši Kubíka obdrželi několik vzorků, abychom na trati netrpěli žízní. Pak jsme se přesunuli opět za Jirkou do Božic, který nám ukázal, jak pokročil s novým sklepem a opět jsme ochutnali několik vzorků jeho výborných selských vín. Domů se nám nechtělo, ale museli jsme. Bez zvláštních příhod mě kluci vyhazovali po osmé. 

Víkend mě velmi příjemně naladil a unavil, krásná akce. Vřelý dík všem pořadatelům a vinařům. 

P.S. Kdo má pocit, že jsem stručný nebo nekonkrétní, má pravdu. Má přestat čučet do monitoru a jet se na tuto perfektní akci podívat. Deset reportáží vlastní zážitek nenahradí.

P.P.S. Za Krásné fotky tradičně děkuji Blance.