O Víně

8. března 2014 jsme se byli podívat na již 45. výstavě vin ve Vranovicích. Obec leží v severním výběžku Mikulovské podoblasti, je tu registrováno asi 16 ha vinic a přibližně 50 pěstitelů révy. O akci jsem předem skoro nic nevěděl, vybral jsem ji celkem náhodně. Představoval jsem si spíše menší výstavu vín místních vinařů, skutečnost byla ale dost jiná. Jeli jsme plným osobním vlakem z Brna - a ve Vranovicích skoro všichni cestující vystoupili. Pochopitelně šli také na výstavu a před sportovní halou, kde se akce konala, stála docela velká fronta. Pochopil jsem, že to bude podstatně větší, než jsem čekal. Vstupné bylo 180,- Kč katalog za 20,- Kč sklenka 50,- Kč. Uvnitř velkého sálu byly stovky lidí. Z katalogu jsem vyčetl, že je k dispozici skoro 700 vzorků z asi 25 obcí. Tedy nic malého. Jako milovníka různých kuriozit mě v katalogu zaujaly Csersegi Füszeres, Siegerrebe, Scheurebe, Muškát Oděský nebo Domina. Celková úroveň vín mě také příjemně překvapila. Až asi na dva vzorky se mi všechno dost líbilo. Nejvíce asi dva hodně odlišné vzorky: Kerner 2013 pozdní sběr - Mrkvica Luboš Vranovice a (!) Muškát Oděský 2013 pozdní sběr - Trčka Michal Uherčice. Ten muškát jsem ze zvědavosti prostě ochutnat musel, přitom jsem ale žádný zázrak u spíše stolní odrůdy nečekal. Opak byl pravdou. A co se mi ještě líbilo: Hibernal 2013 pozdní sběr Horák Milan - Velké Němčice, Rulandské bílé 2011 výběr z hroznů - Mach Radek Vranovice, Ryzlink vlašský 2013 pozdní sběr - Pezlar Jaroslav Vranovice. Z červených Svatovavřinecké 2012 - Mádl Stanislav Velké Bílovice a Cabernet Sauvignon 2011 Hlaváček Miroslav Nosislav.

Až dosud jsem celkem chválil, byly i věci, které se mi líbily méně. I když obsluhující u stánků opravdu „kmitali", byla u nich vždy velká fronta, k některým odrůdám jsem se skoro neměl šanci dostat. Přesněji řečeno dostat včas. Protože lahví bylo k dispozici málo a vítězné vzorky byly rychle pryč. Pak už se někde dalo jen paběrkovat. (Záleželo samozřejmě na atraktivnosti odrůdy.) Ne úplně šťastné bylo i to, že každá odrůda měla samostatné číslování od jedničky. Což znamenalo, že člověk musel hledat, kde se která odrůda vlastně skrývá. Najít třeba Veltlínské zelené nebo Ryzlink vlašský nebyl problém, podstatně horší bylo objevit takové odrůdy, kde existoval jen jeden či dva vzorky. V některých případech se mi to nepodařilo ani po dotazech u pořadatelů.

Později odpoledne bylo možné si vystavené vzorky i koupit. Ovšem cestou pokusu a omylu. Člověk si předem zaplatil určité množství lahví, přičemž všechny bez ohledu na pořadí a přívlastky stály jen 70,- Kč. Pak bylo ale potřeba najít nějakou zajímavou lahev, což bylo pochopitelně poněkud obtížné, protože ty nejlepší byly dávno vypité. Přesto se ještě některá hezká vína najít dala. Cena byla sice krásná, ale je třeba vzít v úvahu, že lahve byly již před začátkem akce otevřené a znovu uzavřené jen plastovým uzávěrem. Kdo ale plánoval jejich rychlé vypití, asi neprohloupil. Nevím, jaká byla jejich cena v uzavřené podobě, ale srovnatelná vína někde ve vinotéce by stála i několikanásobně více.

Tak nevím, jestli té kritiky nebylo moc, protože celkově se mi akce líbila, klidně bych se tam zase podíval. S pořadateli jsem si popovídal, byli velmi vstřícní, tak pokud budou reportáž číst, snad nebudou moje připomínky brát příliš negativně, ale spíš jako inspiraci pro to, co by třeba šlo vylepšit. 

Na závěr přidám jeden bonus, který vypadá jako vtip, ale není. S Vranovicemi nijak nesouvisí.

Dotaz u stánku jednoho moravského „takyvinaře" z Dolních Bojanovic, který prodával svá (snad) vína v Praze:

„Nemáte Hibernal?"
„Co to je? Prášek na bolení hlavy?"