O Víně

17.01.2014 Moll Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 17.01.2014 07:00

Degustace sherry ve Vinografu 1.8.2013

Honza Čeřovský pořádal 1. srpna 2013 v pražském Vinografu degustační seminář na téma sherry. Předpokládal jsem, že jen těžko si udělám tak levně a rychle základní přehled o tom, co to vlastně sherry je a proto jsem se zúčastnil. Mohu říci, že jsem se nemýlil a tak se teď mohu podělit o pár postřehů.

Musím přiznat, že tento degustační seminář, byl můj první seriózní kontakt se sherry a přestože jsme měli na vzorky více času než je na běžné degustaci obvyklé, moje zápisky podle toho vypadají. Milovník sherry, který se už trochu vyzná, by asi dokázal popsat jednotlivé chutě a variace a více hodnotit, já jsem se musel spokojit se srovnáním s víny, se kterými jsem se do té doby setkal. Tak trochu mi v té době asi chyběla nejen slova, ale i znalosti.
Vína jsme dostávali postupně, ale díky tomu, že jsme měli dvě sklenky, řadila se nám do dvojic. Nebylo to na závadu, sherry je víno s intenzivní a složitou vůní i chutí, díky tomu jsme měli více času na degustaci. Mohli jsme se vracet k předchozímu vínu a navíc, Honza vybral vzorky tak, že většinou byla dvě sherry jednoho druhu. Řazení do dvojic tak bylo vlastně přirozené.
Názvy vín jsou španělské, pro nás dost cizí a tak si dovolím upozornit, že před pomlčkou je název prodávající firmy, za ní název vína. Ten je složen z typu sherry a obchodního názvu, pod kterým víno vypustili do světa. Kromě předposledního vzorku je typ sherry hned za pomlčkou.

Bodegas Lustau - Fino La Ina mělo velmi silnou vůni, ukázalo se i velmi suché a překvapivě kyselé. Chuť byla výrazná, bohatá, dlouhá a příjemná. Jeden tón je právě ta chuť na hraně chyby, kterou jsme ochotni pojmenovat jako „zkaženou". Připomíná lehké víno, zároveň je ale lehce agresivní vzadu na jazyku, ale člověk se do něj snadno vpije a víno se stává více neutrální. Zkusil jsem doporučenou olivu a ukázala se jako velmi vhodná. Protože jsme měli tento vzorek ve dvojici se vzorkem následujícím a probíhal výklad, bylo dost času, tak vím, že i prázdná sklenka voní intenzivně a po dlouhou dobu.

Bodegas Lustau - Fino Jarana překvapilo aromatem, které jsem se naučil označovat jako zaprděnost a které bych u vína z neplných sudů určitě nečekal. Musím říci, že tento druh vůně není můj nejoblíbenější. Vzorek z druhé láhve na mne nezbyl, ale prý tento charakter neměl - což je u sherry, vyznačující se stálostí a vyrovnaností ročníků, natož lahví v jedné šarži, také neobvyklé. Chuť byla příjemná, s lehce nasládlým začátkem a poměrně vyrovnaným a neutrálním pokračováním. Celkově připomnělo lehké, avšak starší víno. Vůně v prázdné sklence držela opět dlouho, nebyla však tak příjemná jak u prvního vzorku.

Bodegas Hidalgo - Manzanilla La Gitana měla vůni z poloviny minerální a z poloviny, překvapivě, u pět let starého vína, ovocnou. Ve vůni se léta projevila příjemným vyzrálým projevem staršího vína. V chuti mne nenapadá nic lepšího než, dobré, příjemně nakyslé. Pomazánku z oliv a česneku doplnilo velmi dobře. Vůně v prázdné sklence držela opět dlouho, nebyla však tak příjemná jak u prvního vzorku.

Bodegas Hidalgo - Manzanilla Pasada Pastrana byla dvanáct let staré víno. Představila se méně intenzivní vůní, na sherry poměrně neutrální. I v chuti se zdálo být poměrně neutrální, sladší a plnější. Zato dochuť byla velmi intenzivní, až agresivně kořenitá a dlouhá.

González Byass - Amontillado Viña AB s příjemně bohatou vůní mělo velmi dobrou a bohatou chuť. Začátek byl lehce nasládlý, střed ostře kyselejší a konec jemný. Možná to byl jen dojem, ale zdál se i kratší než u předchozích. Doporučená veka s olejem se hodila velmi dobře, sám jsem zkusil kombinovat s olivou, ale pak vyčnívala slanost olivy. Prázdná sklenka voněla příjemně nasládle.

Bodegas Sánchez Romate - Amontillado N.P.U. mělo jemnou vůni, jemně nasládlý nástup chuti, výrazně pálivou střední chuť a dochuť byla dlouhá, hřejivá a plná. Pěkné oříškové aroma, ve vůni i chuti jsem cítil koňakové tóny. Takové víno musí doprovodit něco hutnějšího, s kvalitním pršutem bylo výborné.

Bodegas Lustau - Oloroso Río Viejo má oříškové aroma ve vůni i chuti. První chuť je příjemně nasládlá, střední hřejivě štiplavá. Dochuť přijde až za dlouho a je velká, mohutná, avšak rychle zeslábne. Dost je cítit alkohol ve vůni i chuti, přitom je to svěžejší víno než předchozí amontillado. Trefilo se do mého vkusu - udělal jsem si poznámku „tohle můžu!". Prázdná sklenka voní celkem slabě.

Bodegas Lustau - Oloroso Don Nuño opět překvapilo „zaprděným" tónem vůně, druhá láhev ochutnaná později ho neměla. Zároveň svěží, zdravé, chuť velmi příjemná. Dost je cítit alkohol ve vůni i chuti, ale vůbec to nevadí. Prázdná sklenka překvapila vůní čerstvého vlašského ořechu a navíc, sýra Gouda. Sice se opodál podával, ale jsem si skoro jistý, že jsem na něj do té doby nesáhl, rozhodně by neměl vonět ze sklenky. Záhada ...

Bodegas Lustau - Palo Cortado Península se ukázalo být voňavé, vůně ovocné, v chuti jemné, decentní, elegantní, líbivé, ovocné. Chuť nastupuje jako nasládle svěží a pak se zlomí na oříšek a dubové dřevo a trvá a trvá. Super! Fakt mix mezi amontillado a oloroso. Prázdná sklenka voní po oříšku.

González Byass - Solera 1847 Cream Víno voní po sherry, ořechu a rumu! V první chuti se mísí sladká s hořkou a pak už vše. Chuť je bohatá s hřejivým koncem, snadno překonává všechny mě známé likéry. Rozhodně jde o dlouhé hloubavé pití, kterého stačí kapička na jazyk, prostě paráda! A snoubení s jídlem? Tip je nalít lžičku na vanilkovou zmrzlinu! Dokonce i voda při vypláchnutí sklenky chutnala sladce!

Bodegas Sánchez Romate - Pedro Ximénez Duquesa Tý jo! Nekomplikovaná, ale mohutná vůně. Nástup chuti připomíná prostě sladké datle! Pak je hedvábné, kulaté, čokoládové, vytrácí se pomalu s příchutí datlí. Sladkost ani příliš nevnímáte, tak je tísněná dalšími chutěmi, ale jaké to všechny byly!? Koupil jsem si už dříve marmeládu vyrobenou z datlí, popravdě, moc jí neubývá, není moc oblíbená, pro nás je až příliš sladká. Ale proti tomuhle sherry je slabá! Snoubení s jídlem je také problém. Kostka z medu, ořechů a čokolády zalitá tímto vínem se s ním nespojila, tak jak jsme čekali. Víno ji okamžitě obalilo, pozřelo, strávilo a nechalo nás ocucávat něco jako čokoládu, ale s chutí Pedro Ximénez! Na prožitek stačí odložit na jazyk jedinou kapku tohoto vína. Ostatně - moc neteče, mosty zůstávají jasně viditelné i v prázdné sklence.

Jak je vidět, stylů sherry je dost a jsou i dost odlišné. Od svěže nakyslých a minerálních fino, přes pikantní amontillado a hluboké oloroso, po sladké obludy typu Pedro Ximénez. V horkém podnebí, které v jižním Španělsku panuje, vše skvěle dozrává a je problém vyrábět vína jiná než sladká a těžká. Právě proto se tam tolik věnují finu a manzanile. V tamních vedrech je po něm velká poptávka a navíc se skvěle hodí k tapas. U nás tomu bude asi trošku obráceně, zrovna mě jsou vzácnější vína sladká a těžká a to nemluvím o tom, jak jsou stará. Přestože se k nám dováží celkem dost zahraničních vín, v této kategorii máme ještě slabinu, ale třeba se časem zacelí. Fakt mne docela mrzí, že jsem nějaké Pedro Ximénez neměl přes svátky po ruce.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 4540x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5